Vladimir Putin. Foto: Profimedia

Rok, kdy Putin zjistil, že se Evropa bez jeho plynu obejde

Napsal/a Robert Břešťan 27. prosince 2022
FacebookTwitterPocketE-mail

ANALÝZA. Rusko rozehrálo na trhu se zemním plynem vysokou hru, ze které nakonec jen těžko vzejde jako vítěz. Především pokud jde o export plynu do Evropy prostřednictvím plynovodů. Ten se letos snížil o polovinu na 75 miliard m³ a jak odhaduje Mezinárodní agentura pro energii, do roku 2030 klesne o dalších 60 miliard m³ a postupně až na nulu. Evropa už s ruským plynem v podstatě nepočítá.

Vladimir Putin vstoupí do historie nejen jako válečný zločinec, ale i jako vládce, který Rusko vymazal z mapy světových energetických velmocí. Alespoň pokud jde o Evropu.

Ta už s Ruskem jako s dodavatelem zemního plynu do budoucna nepočítá. „Přerušení rusko-evropských toků se předpokládá jako trvalé,“ konstatuje respektovaný World Energy Outlook 2022 Mezinárodní agentury pro energii.

„Jsme v situaci, kdy Gazprom řekl celému světu, tady je trh, kam jsme dodávali 140 miliard kubíků zemního plynu ročně. Chcete ho někdo? Je tady, my už o něj nestojíme,“ říká i Pavel Řežábek, hlavní ekonom ČEZ. „A světe div se, všichni mají zájem, poněvadž Evropa je solventní zákazník, dobře platí, je spolehlivý, takže nemine měsíc, abychom nečetli o nějakém finálním investičním rozhodnutí, že ta či ona firma se rozhodla zainvestovat do výstavby nového zkapalňovacího terminálu,“ dodává.

Zemní plyn z Ruska mají postupně zcela nahradit dodávky LNG z Kataru, Spojených států, či ze zemí severní Afriky. O dodávkách do EU probíhají jednání například i s Nigérii, podepsaná jsou memoranda s Ázerbájdžánem, Norskem, Izraelem či Egyptem.

Odhaduje se, že Spojené státy brzy předstihnou Rusko a stanou se největším světovým vývozcem zemního plynu. „Podíl Ruska na mezinárodním obchodu s plynem, který v roce 2021 činil 30 %, klesne do roku 2030 na méně než 15 % a jeho čistý příjem z vývozu plynu se sníží ze 75 miliard USD v roce 2021 na 25 miliard USD v roce 2030,“ odhaduje World Energy Outlook 2022.

Poněkud stranou pozornosti zůstává fakt, že i Ukrajina disponuje slušnými zásobami plynu a Evropa může – i s ohledem na budoucí poválečnou obnovu země – v budoucnu pohodlně nakupovat i tam. Opět na úkor Ruska.

Strategie s vydíráním nevyšla

Ne, že by Kreml Evropanům nezadělal na problémy. Vysoké ceny plynu (a také uhlí) a obavy z jeho nedostatku jsou hlavní příčinou vysokých cen elektřiny, které komplikují život domácnostem i podnikům. Ve snaze vyrovnat výpadky v dodávkách ruského plynu se ale Evropa dokázala přeorientovat na zkapalněný zemní plyn LNG. Rychleji, než čekal kdokoli, natož plánovači v Kremlu. Letos doputovalo v tankerech k evropským břehům o 50 miliard metrů krychlových LNG více než vloni. Do karet Evropě hrála dočasně nižší poptávka z Číny, kde spotřebu plynu zbrzdil utlumený hospodářský růst.

Ruská strategie energeticky vydírat Evropskou unii vybouchla – asi jako podmořský plynovod Nord Stream. Tedy abychom byli přesní: jako jeho konkrétní části. Jak upozornil český zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška, je dosti zvláštní, že čtveřice výbuchů koncem září sice poškodila obě větve Nord Stream 1, ale jen jednu větev Nord Stream 2.

Tento nedávno dokončený plynovod proto zůstává funkční, ale nikdy nedostal souhlas německých úřadu k provozu. „Jedna větev je poničená, ale druhá jako zázrakem unikla poškození. Rusko opakovaně nabízí „zachránit Evropu“ dodávkami plynu přes Nord Stream 2,“ podotýká Bartuška. Jenže žádné využití Nord Stream 2, dokončeného těsně před ruským útokem na Ukrajinu, už Evropa neplánuje.

Právě nefungující Nord Stream je také jedním z důvodů, proč do České republiky v poslední době žádný plyn z Ruska neproudí. Respektive – alespoň ne z plynovodů. „Vztaženo k datům ke konci listopadu k nám už ruský plyn neteče. Ani Nord Streamem, ani ukrajinskou větví, ani Turkstreamem. Na druhou stranu zásobníky jsou ještě zčásti naplněny ruským plynem, takže pokud se čerpá z nich, tak tam nějaký ruský plyn určitě je,“ říká předseda představenstva Pražské plynárenské Martin Pacovský.

Zároveň ale přiznává, že původ plynu, který obchodníci nakupují různě po Evropě, se reálně špatně poznává. „Plyn je trochu jako elektřina, kdy taky nevíte, jestli je zelená nebo jaderná nebo uhelná. U plynu se ale dá měřit spalné teplo – to, kolik energie získáte z kubického metru plynu – a to je z různých ložisek různé,“ vysvětluje s tím, že ruský plyn má nižší výhřevnost než norský. „My to spalné teplo pravidelně měříme, protože podle toho se také fakturuje, a jsme tedy schopni zhruba odhadnout, jestli k nám jde více norského nebo více ruského. Je to ale skutečně spíše takový odhad,“ dodává.

Jinam ty trubky nevedou

Je tedy možné, že část ruského plynu doputuje do Česka jinou cestou než přímými plynovody. Rusko se totiž snaží do Evropy dobývat zadem – dovozem svého LNG přes třetí země jako je třeba Ázerbájdžán. Podle agentury Bloomberg se Rusko dokonce stalo druhým největším dodavatelem LNG do Evropy, když letos po moři vyvezlo 17,8 miliard metrů krychlových plynu (bcm), o 42 % více než za stejné období minulého roku. Ani to ale nevyváží fakt, že ruské dodávky plynu do Evropy jen za prvních deset měsíců tohoto roku podle World Energy Outlook 2022 meziročně klesly o 50 bcm.

To, že Rusko hledá alternativní cesty, jak se přebytku svého plynu zbavit, naznačuje, že většina ruského LNG pochází z oblasti Jamal, odkud stejnojmenný plynovod přiváděl plyn přes Bělorusko a Polsko do Německa; teď jím ale nic neteče. „Evropská unie dělá kroky k tomu, aby už Rusko nikdy nepotřebovala. A to i když bychom nakreslili hodně pozitivní scénář, že ta válka po čase skončí a že se Rusko bude chtít vrátit do hry,“ říká Pavel Řežábek a poukazuje právě na zmíněné naleziště Jamal: „To zásobuje částečně Rusko, ale trubky nevedou jinam než do Evropy. Není to tak, že by si mohli říct, tak teď to z Jamalu přesměrujeme do Číny. To by museli postavit tisíc kilometrů potrubí a to je projekt na mnoho let.“

Až bude Rusko jednou třeba samo usilovat o to, aby mohlo znovu dodávat plyn ve velkém do EU, zjistí, že evropské země jsou už dostatečně saturovány z jiných zdrojů. „To bude znamenat, že Rusko spíš než s ostatními plynaři bude soupeřit s dodavateli černého uhlí ve snaze jej nahradit, což by ovšem vyžadovalo poměrně nízkou cenu zemního plynu,“ vykresluje Řežábek možnou budoucnost – jak ale zdůrazňuje, jde o velmi optimistický scénář.

Část ruského plynu – mimo LNG – se nyní do Evropy dostává prakticky jen plynovodem Transgas a Turkstream, který vede přes Balkán do Maďarska.

Jednou to zas zlevní

Vydírací potenciál Ruska se rapidně snížil. A dále klesá. V Evropě se totiž rychle staví nové kapacity na zkapalněný zemní plyn z neruských zdrojů. Jen Německo plánuje spustit pět nových plovoucích LNG terminálů o kapacitě kolem 30 bcm do konce roku 2023. Po roce 2025 mají toto dočasné řešení nahradit stejně- či vícekapacitní terminály na LNG na pevnině. Nový terminál Wilhelmshaven přijme první tanker dokonce už v lednu.

„Až se nové terminály zbudují, až se postaví nové tankery, tak zemní plyn zcela jistě zlevní, poněvadž zemního plynu je po celé zeměkouli habaděj. Ta nejlepší naleziště jsou stále dostupná a budou dodávat poměrně levný plyn,“ je přesvědčen hlavní ekonom ČEZ Pavel Řežábek.

Připomeňme, že i česká vláda (ve spolupráci s ČEZ) vyjednala podíl na vůbec prvním plovoucím terminálu na LNG v nizozemském Eemshavenu. Jeho kapacita je tři miliardy kubíků, přičemž celoroční česká spotřeba nyní klesla z původních deseti miliard kubíků zhruba na osm. O nových kapacitách pro Česko se dále jedná. Stavět se bude i nové napojení na Polsko plynovodem Stork II. Česko má zájem účastnit se také výstavby stanice na LNG v německém Greifswaldu, odkud už nyní vede plynovod Opal do Česka.

Pokud jde o letošní zimu, klíčové je dosavadní relativně teplé počasí i fakt, že se včas podařilo naplnit zásobníky – ještě i ruským plynem. Podle propočtů energetiků stačí jen 6 % úspor oproti běžnému průměru a plynu zbude v zásobnících dost natolik, že nebude problém je naplnit ani na zimu příští. Pokud by přišla tužší zima, úspory by musely dosáhnout nejméně 13 %. I to je ale zvládnutelné – spotřeba plynu ve třetím čtvrtletí byla v České republice nižší o 19,1 %.

„Jsem přesvědčen o tom, že v kombinaci úspor, které už nyní vidíme, a nějaké rozumné zimy, to v této sezóně zvládneme poměrně jednoduše. Jak bude probíhat ta následující topná sezóna, to ještě uvidíme,“ říká předseda představenstva Pražské plynárenské Martin Pacovský.

Chceme dobré ceny

Pro Rusko nebude snadné najít pro svůj plyn nové trhy. Ekonomické sankce navíc komplikují ruské investice do projektů v oblasti LNG a na alternativní trhy zase nevedou plynovody. „Přeorientovat se na asijské trhy je pro Rusko náročné. Obzvláště u zemního plynu: příležitost pro rozsáhlé dodatečné dodávky do Číny je omezená,“ píše World Energy Outlook 2022. Do budoucna očekává celkovou nižší ruskou produkci i podíl na globálních dodávkách.

Ceny zemního plynu sice zřejmě zůstanou vysoké i v příštích několika letech, postupně by ale měly začít klesat. Žádný div, že se nejvýznamnější exportéři LNG nyní snaží využít situace a zavázat si evropské zákazníky dlouhodobými smlouvami na vyšší ceny.

„Mají obchodní příležitost, tak ji zkoušejí využít. Asi je tam z jejich strany i trochu pocit zadostiučinění, když říkají: Vidíte, předtím jste chtěli pořád jen ty spotové ceny. My teď za nimi přicházíme, chceme dobré ceny, a oni nabízejí ceny vysoké. Právě proto má smysl usilovat o to, aby kontrakty na LNG nevyjednávalo třeba malé Česko, kdy naše spotřeba je nepatrných osm miliard kubíků, ale nějaká silnější entita jako třeba Evropská komise,“ říká Pavel Řežábek.

Tento text HlídacíPes.org byl publikován i v aktuálním vydání ekonomického týdeníku Hrot. 

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Recommended (5901)

Čtěte též

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)