René Šifta: A co když se bude o ventilátory pro nemocné covidem opravdu losovat?

Napsal/a René Šifta 16. listopadu 2020
FacebookTwitterPocketE-mail

Jsme v ohnisku druhé koronavirové vlny, čekáme na její vrchol a také na to, zda nepřijde okamžik, kdy budou zahlcena nemocniční lůžka a nebude se dostávat na každého pacienta. A tady začíná základní problém: podle jakých pravidel by lékaři rozhodovali, komu přidělí a nepřidělí kyslíkové ventilátory.

V uplynulých dnech jsem zaznamenal akademický názor, že pokud by byly vyčerpány všechny možnosti poskytnutí péče pacientům a ventilátorů by se nedostávalo, na řadu by u výběru pacientů mohlo přijít losování. Je ale takové losování právně vůbec možné?

Ventilátor jako eutanazie

Ve správním právu existují možnosti, kdy zákon použití losu připouští. Konkrétně jde o „řízení s předstihem žádostí“, kdy na došlé žádosti vyznačí správní orgán hodinu a minutu doručení. Pokud dorazí více žádostí současně, rozhoduje časový údaj o podání. Nelze-li předstih žádosti určit, určí se pořadí losem.

Tak závažné rozhodnutí, jakým je rozhodování o životě a smrti, však nelze degradovat na pouhý pudový skutek a zcela neovlivnitelnou náhodu. Kdo by měl zatočit tím kolem štěstí? Sám lékař a přímo rovnou ten nejvyšší, tedy primář, nebo nějaký jeho zástupce, slovutný pan profesor, nebo snad zdravotní sestra? Případně by se – aby byla zaručena nestrannost – přivolal zástupce z jiné kliniky?

 

 

Přidělování omezeného počtu ventilátorů připomíná nedořešenou a kontroverzní tématiku eutanazie. Sami lékaři v tom nemají zcela jasno, část z nich zavedení eutanazie do praxe podporuje, jiní ji striktně odmítají jako nemedicínský i nelidský přístup k pacientovi.

Narazit lze i na představu, že by lékaři byli vyňati z této rozhodovací pravomoci a konečný verdikt (souhlas či zamítnutí) by byl na zvláštní, státem k tomu vytvořené instituci či komisi. Lékaři by jen sekundárně přijali její rozhodnutí a stali se nezávislými vykonavateli. V případě ventilátorů by se ale na žádnou komisi odvolat nemohli.

Nepředvídatelné není spravedlivé

Lidé poměrně ochotně dodržují normy, které jsou jim předem známé, srozumitelné, přehledné a znají výsledek, pokud je budou dodržovat. Los má tyto atributy jen částečně. Srozumitelný je jen v tom, že by bylo jasné, kdy se použije a s jakým dopadem. To je ale asi tak vše.

Právní řád nemůže být vystaven na náhodách a předem nepředpokládaných situacích. Má být strážcem a ukazatelem spravedlnosti; nepředvídatelný akt spravedlnost nikdy nepřinese. I proto pevně věřme, že losování v kritické otázce života a smrti u nás nikdy nebude potřeba.


Autor je právník a rozhodce při Hospodářské komoře a působí v Ústavu práva a právní vědy

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)