Rekordní den na českém nebi: 3170 letadel. Celkově jich ale nad hlavami ubylo
Letecká doprava nad Evropou je hustá. Jen nad Českou republikou ročně přeletí více než 900 tisíc letadel. Poprvé po třiceti letech ale rok 2019 přinese meziroční pokles počtu letadel v českém vzdušném prostoru.
V rozhovoru pro HlídacíPes.org a ekonomický pořad Řečí peněz Českého rozhlasu Plus to řekl generální ředitel státního podniku Řízení letového provozu Jan Klas.
„Rekordní den jsme letos zaznamenali už v červenci. Konkrétně 12. července, kdy jsme se dostali na číslo 3170 pohybů v českém vzdušném prostoru. To je přibližně rekordní úroveň loňského roku,“ říká Jan Klas.
Méně letadel, nižší zisk
V roce 2018 celkově nad Českem letělo 912 800 letadel. Letos to poprvé téměř po 30 letech meziročně vypadá na mírný pokles. Ten je ale podle Klase specifický:
„Připravovali jsme se na další dynamický nárůst. Vloni to bylo meziročně o sedm procent. Letos ale vznikla paradoxní situace, kdy kvůli kapacitním problémům mimo území České republiky, konkrétně v Maďarsku a v Rakousku, jsme se dostali do jakési kapsy, z níž plynula v průběhu léta stagnace i pokles celkové úrovně provozu,“ shrnuje Jan Klas.
Líbí se vám naše texty? Dejte nám hlas v anketě Křišťálová lupa 2019 – klikněte na obrázek níže.
Děkujeme za podporu. Redakce HlídacíPes.org
To bude mít i vliv na letošní ziskovost státního podniku. „V průběhu roku došlo až k dramatickému poklesu provozu a pak i výnosů, které souvisí i s hmotností letadel, která přes nás přelétávají. Nicméně zisk pro letošní rok jsme měli plánovaný na úrovni 65 milionů a ten dodržíme. Vypadá to, že se dostaneme snad ke 100 milionům,“ konstatuje Klas.
Loňský zisk Řízení letového provozu byl ovšem 369 milionů při obratu 4,13 miliardy. O rok dříve byl zisk ještě o 47 milionů vyšší.
„Zisky, které jsme tvořili, a které atakovaly až půl miliardy, byly svým způsobem až příliš vysoké,“ komentuje to Klas. „V okamžiku, kdy překročíte určitou hranici nárůstu letového provozu, konkrétně o dvě procenta, tak vám regulace snižuje poplatek. To je jeden z důvodů, proč se nám zisk vrací na úroveň, která je v zásadě plánována v rámci pětiletých výkonnostních plánů,“ dodává.
100 milionů státu?
V posledních letech si ze zisku Řízení letového provozu ukrajuje část peněz státní rozpočet, zhruba 100 milionů ročně. Dozorčí rada státního podniku ale letos s ohledem na očekávanou výši zisku navrhuje, aby se dividenda státu nevyplácela. Zda to tak ale bude, není jisté.
„Úroveň v minulých letech kolem těch 100 milionů byla pro podnik naprosto relevantní. Pro letošní rok dozorčí rada doporučuje, aby se dividenda nevyplácela. Problém může být, že ve státním rozpočtu vždycky vzniká určitá setrvačnost. Když si stát zvykne na nějakou úroveň dividendy, tak s tím v rozpočtech pracuje. Ale myslím si, že v těch dalších letech bychom se měli bez problémů vrátit k té hodnotě dividendy, jak byla v těch letech předchozích,“ konstatuje Jan Klas.
Celý rozhovor s Janem Klasem přineseme v následujících dnech. Mluví v něm mimo jiné i o platech letových dispečerů, o budoucnosti i bezpečnosti vzdušného provozu spojené s provozem dronů a odpovídá i na otázku spojenou s konspiračními teoriemi o chemtrails.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Robert Břešťan: Alláhu akbar cézet a kriminalizace blbosti
Jan Urban: „Na péči o Járu teď nemám.“ Chyba v novele bere peníze pěstounům
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
3 komentáře
Skvělá čísla pro ekologii.
Přesně tak. Ještě snížit množství hovězího dobytka a vepřů, protože pšoukají skleníkové plyny, omezit konzumaci masa, zakázat automobily se spalovacími motory, přejít na elektromobily, odstavit tepelné a jaderné elektrárny jako v Německu, aby ty elektromobily nebylo čím nabíjet a planeta bude zachráněna.
Zapomněl jste na vypařování vody, vodní pára je mnohem účinějším skleníkovým plynem, než CO2.
Každý si to může vlastním pozorováním ověřit – jasné noci jsou v létě výrazně chladnější, než když je zamračeno. A zase naopak, když je, třeba na podzim jako teď, přes den nízká oblačnost nebo mlha, tak je chladněji než když je jasno a svítí slunce