Proč nejsou místa na středních školách, o které je zájem? Přednost má byznys
KOMENTÁŘ. Na požadovanou střední školu se v Praze nedostalo každé páté dítě. Ministerstvo školství tvrdí, že kapacit je dost. Místa jsou i na gymnáziích. Když ale nahlédnete do seznamu škol, které vypsaly místa do druhého kola přijímaček, zjistíte, že většina z nich jsou soukromá gymnázia, kde se platí školné od 84 tisíc až po téměř milion a půl korun za rok.
Z devátých tříd se letos v Česku hlásilo na čtyřleté obory sto tisíc sto uchazečů. Podle statistik Cermatu se v prvním kole dostalo na požadovanou školu 93 700 dětí, tedy 94 %. Zbylých 6400 dětí teď hledá školu v druhém kole.
Nejsložitější to mají opět deváťáci v hlavním městě. Respektive, nemají, pokud jsou jejich rodiče ochotni a schopni zaplatit statisícové roční školné.
Bez zájmu o změnu
Celorepublikový průměrný počet bodů z všeobecných přijímacích testů Cermatu byl podle studie vypracované Deníkem N z českého jazyka kolem 29 bodů a z matematiky 10 bodů. Tedy celkem kolem 40 bodů.
Na mimopražská gymnázia stačil uchazečům lepší nadprůměr, tedy dostali se, pokud z testů dosáhli kolem padesáti bodů. V Praze to ale na spodní místa většiny gymnázií bylo mezi 70 až 80 body.
Důvodem je, že se v metropoli na střední školy hlásí i řada uchazečů ze Středočeského kraje a také tu žijí rodiny, pro něž je vyšší vzdělání potomků větší prioritou, tudíž mají o místa na gymnáziích větší zájem.
Nemá smysl rozebírat neférovost celého systému, který značně zvýhodňuje rodiče, kteří svým dětem zaplatí nejrůznější přípravné kursy (jsou i tací, kteří platí soukromé psychology).
To už bylo v médiích opakovaně popsáno a nikdo se nemůže na rodiče, ani organizátory kursů zlobit, jen se přizpůsobují podmínkám a ti druzí využívají poptávku na trhu.
Špatný a neférový je zkrátka systém, který nastavil stát a politici nejeví příliš velkou snahu na něm moc měnit. Je těžké dobrat se důvodů, protože většina otázek skončí s odpovědí, že je to „složité“ nebo „nereálné“ změnit. Proč, to už se nedozvíte.
Ministerstvo školství se navíc vyvazuje z odpovědnosti za přetlak v hlavním městě tím, že to není jeho starost, protože není zřizovatelem škol, tudíž o tom, kolik dětí se reálně v metropoli dostane na střední školu, „vlastně“ rozhodují radní! A jejich zodpovědnost?
Vůči školství nulová. Zajímají je především rozpočty. A v jejich rámci zjevně dostávají prioritu jiné resorty.
I proto se zjevně může pražský primátor Bohuslav Svoboda tvářit, že „o problému s kapacitami nic neví“ a do veřejného prostoru vypouštět nestoudná prohlášení typu: „Má-li mít gymnázium nějakou kvalitu, vyžaduje určitou hodnotu IQ u těch, co na něj žádají.“
Související články
Přijímačky na střední školy? Stát se jimi dopouští „zločinu na dětech“
Mnoho učitelů má potřebu se dětem vysmívat, říká školní psycholog Čapek
Hloupé děti prý nemají stahovat ty chytré. Znamená to, že na většině gymnázií po České republice studují „hloupé“ děti?
Absurdnost podobných komentářů od lidí, kteří jsou za kapacity středních škol v hlavním městě zodpovědní, pak dokreslují počty míst, která vyplula na povrch s otevřením druhého kola přijímacího řízení.
Ukazuje se totiž, že potřeby „upíchnout se na gymnáziu“ – což lze ale také brát jako umožnění nezralému 15tiletému člověku odložit do zletilosti zásadní životní rozhodnutí, čemu se bude v životě hlouběji věnovat – Praha naplňuje, ale téměř výhradně prostřednictvím kapacit na soukromých školách.
Po Svobodovi potopa
Ještě před prvním kolem přijímacích zkoušek zveřejnil portál Seznam.cz, že Praha dokázala za poslední dva roky navýšit kapacity na státních gymnáziích o 1112 míst, na soukromých gymnáziích jich ale vzniklo téměř pětkrát víc 5374.
Tento do očí bijící nepoměr dokreslují i aktuální zveřejněné seznamy. Do druhého kola na čtyřletých gymnáziích přijímá studenty celkem 47 škol. Pokud z toho vyřadíme gymnázia pro zrakově a sluchově postižené a dálkové studium, kdy žák přichází o status studenta, je to 44 škol. Z toho je státních gymnázií devět.
Na třech běžných je k dispozici osm míst a na zbytku jsou to gymnaziální třídy s ekonomickým, geografickým a převážně technickým zaměřením, kde je celkem 78 míst. O ta se v druhém kole popere přes 1600 zájemců.
Samozřejmě se můžou přihlásit i na učební obory nebo odborné střední školy, ale pokud budeme vycházet z reálné poptávky v Praze a odbouráme „státem vynucené strategizování“, tedy umělé vytváření poptávky po „méně náročných oborech“, které rodiče volí ze strachu, že se dítě na náročnější školu nedostane, pak primátor Svoboda pokryje zhruba čtyři procenta poptávky dětí.
Jak HlídacíPes.org prozradil vysoce postavený zdroj z Ministerstva školství, který si nepřeje být jmenován, vedení radnice hlavního města Prahy s tím ale nic dělat nechce, protože výhodnější je pro ni přenechat volné prostory soukromým školám. Nepřímo tuto verzi potvrdil i sám primátor Svoboda, když prohlásil, že Praha kapacity navyšovat nepotřebuje, protože jich má dost.
A má pravdu, pokud odmyslíme fakt, že je supluje soukromý sektor, což ve svém výsledku překládá náklady, které normálně nese stát, na rodiče dětí z hlavního města Prahy. A nejsou malé.
Na nejlevnějších ze současné nabídky rodiče zaplatí roční školné 80 tisíc korun, na nejdražší jeden milion 356 tisíc korun. Průměrné školné na zbytku nabízených gymnázií se pohybuje mezi 200 tisíci až 500 tisíci korun na roční studium.
To je pro většinu průměrně vydělávajících rodičů, neřknu-li pak třeba samoživitelů, zcela mimo jejich možnosti. Přesto mají politici tolik drzosti vydávat „tyto nedostupné kapacity“ za reálné kapacity na pražských středních školách.
„Je to prostě dobrý byznys,“ komentuje nejen podnikání kolem přípravek na přijímačky, „hodnotitelský průmysl kolem Cermat testů,“ ale i rostoucí počet soukromých škol, většina odborníků na vzdělávání. Co z něj mají pražští radní? To je otázka, na kterou ale není nikdo schopen dát odpověď.
Tento text vznikl v rámci projektu EthProMedE.
Spolufinancováno Evropskou unií. Vyjádřené názory jsou názory autora a neodráží nutně oficiální stanovisko Evropské unie či Evropské výkonné agentury pro vzdělávání a kulturu (EACEA). Evropská unie ani EACEA za vyjádřené názory nenese odpovědnost.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Více z HlídacíPes.org
Čtěte též
Macinka slibuje lidem z byznysu „krytí služebními pasy“. Má jít o podporu exportu
Jan Urban: Kdo nerespektuje výsledky voleb aneb Nové boty pro beznohého
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
15 komentářů
Ale jistě že se tam dostat nemůžou, a jistě že není možné zajistit právě to požadované
– aby soudruh stát (potažmo tedy města) postavily a otevřely právě dostatek gymnázií, pro VŠECHNY žáky kteří tam studovat chtějí.
Na to prostě stát /ani žádné město/ u nás nemá.
Takže ta odpověď ? Pokud se žák nedostane na gymnázium, dostane se , (téměř jistě na jinou střední školu s maturitou. Jak známo žák uvádí do přihlášky názvy až 3 škol, o které má zájem, aby na některou z nich přijat byl. A potom tedy dělá 1 společný test – a na základě jeho výsledku ho systém DIPSi (toho kritizovaného Cermatu) umístí optimálně na tu nejlepší možnou školu z těch 3 , kam se – dostat může.
A jak se dá dočíst, „.. V prvním kole přijímacího řízení uspělo téměř 94 % uchazečů Nejvyšší úspěšnost byla v Ústeckém kraji a na Vysočině (přes 97 %), nejnižší v Praze (cca 84 %)“.
No ježiši, kdyby tenhle režim dokázal i v jiných oborech podobným způsobem uspokojit požadavky a přání 94 procent svých občanů, tak to by se snad ani volby dělat nemusely…:)))))
Dupnem si nozickou a budem se válet po podlaze.neznam financování soukromých gymnázií ale možná je chyba tam
Na našem soukromém pražském gymnáziu je měsíční školné kolem 11 tis. Kč. Pokud bychom ale dostávali stejný příspěvek na studenta jako dává MŠMT s Magistrátem „svým” gymnáziím, školné bychom mohli snížit na necelé 4 tis. Kč (při stejném rozpočtu). Dostáváme ze zákona jen – oproti státním školám – pokrácený příspěvek na mzdy. Na investice, které tvoří běžně až 50% rozpočtu stát ani magistrát nedá ani korunu. Takže si to musíme platit ze školného sami. Přitom musíme splnit zcela totožné požadavky ze strany státu, a v případě jejich neplnění bychom přišli i to málo, co nám přispívají (naopak u špatné státní školy to udělat nesmějí). A ani děti si reálně vybírat nemůžeme -i když po pětatřicetilité zkušenosti dobře víme, jakým konkrétním dětem by studium u nás nejvíce prospělo. Měli jsme letos sedminásobný převis zájemců a tedy na všechna místa nám stát prostřednictvím DIPSy stanovil koho jsme povinni přijmout (Při masivním převisu poptávky byla váha našeho školního testu „převálcována” výsledky státních Cermat testů.
Ano, myslím, že chyba může být u financování soukromých škol, jen – pro někoho – s „opačným znaménkem” než by původně očekával.
Nejdřív si zjisti jak funguje financování škol. Každá škola včetně soukromých dostává od státu normativy, které slouží k financování největší nákladové položky, tedy mezd pedagogických pracovníků. Provoz tedy energie, nájmy,atd. si dle svého uvážení každý zřizovatel financuje sám. Kraj financuje svoje samozřejmě nebude finacovat provoz soukromníkovi. A není proto samozřejmě ani žádný důvod.
Jestli je vzdělávání pro někoho byznys, jak je uvedeno v titulku, tak právě pro soukromé školy. Soukromé gymply jsou s 90 procent bordel na kolečkách, kde jsou kvalita vzdělávání a školské předpisy až na posledním místě. Výjimku tvoří pár (v rámci celé ČR) elitních gymnázií, kde ovšem školné nečiní desítky ale statisíce korun ročně. Na prvním místě, je nabrat co nejvíc žáků do prvního ročníku, bez ohledu na to, že většina z nich nemá mentálně na to, aby zvládla gymnaziální vzdělávání, a pak ždímat stát a rodiče o prašule. Většina středních odborných škol, kde je zřizovatel kraj, nabízí odborné vzdělávání s maturitou, které kromě poskytnutí příslušné odbornosti připraví žáky na přijímačky na VŠ mnohem lépe než soukromý gympl a navíc pro rodiče zdarma.
No – ono je to v případě těch soukromých škol jednoduché. Tady si odcituji
————–
„..Soukromé školy dostávají od státu dotace na žáka, ale ne ve stejné výši jako veřejné školy.
Stát může soukromým školám poskytnout také dotace na provozní náklady, které jsou obvykle nižší než u veřejných škol.
Soukromé školy mohou vybírat školné, které je obvykle vyšší než dotace od státu.
——
Simasumárum, soukromé školy dostávají menší platby -na žáka, než ty veřejné školy. Ale to ještě není ten pravý důvod, proč si počítají tak vysoké školné.
Ten důvod je, že snad každý pochopí, že ta škola má nejenom provozní výdaje, ale hlavně tedy investiční výdaje, což je hlavně – cena za postavení budovy školy (popřípadě tedy nějaké velké rekonstrukce té budovy).. A jak se dá dočíst, stavba takové školy stojí dneska bratru miliardu. I víc.
To si tedy musí ten privátní majitel/provozovatel té privátní školy zaplatit napřed doslova „ze svého“..A potom to splácet postupně ze přijímaného školného.
Zatímco, jak je to v případě těch veřejných škol?? Kupodivu, ten zmíněný zřizovatel (kraj) si jich naprostou většinu nepostavil a nezaplatil. Dostal je zadarmo převodem od státu kdysi po sametové revoluci. Ty které tehdy stály.
Samozřejmě, pokud by měl dnes i ten veřejný zřizovatel (kraj) stavět novou školu, tak by ho to přišlo na ty stejně vysoké náklady, miliardu i vic. Na což už tedy obvykle ty peníze sám ves svém rozpočtu nemá, Takže je pro něj výhodnější – když povolí tu privátní školu, která si jí postaví a financuje sama – i tedy z toho, že vybírá školné.
Ovšem – zase si nepředstavujte že i ten kraj dává jen tak mírnyx týrnyx ty dotace na privátní školy každému kdo si řekne. Najednou to má soudruh stát velice dobře spočítané, kolik je v tom kraji žáků a na kolik jich budou potřeba peníze. Takže ani žádný větší počet těch privátních škol povolovat ani dotovat nebude
Je to job současné vládní koalice. Je třeba ti řešit volbami.
Dejte si pozor, abyste se svou nenávistí nezalknul.
To není nenávist. Jak se říká, lžirgil tu burešovu propagandu dělá trochu za peníze a hlavně z bIbosti.
Větší blbost jsem už dlouho nečetl. Vy jste tedy dáreček!
Není to job vlády, ani současné, ani žádné jiné v nedávné době. Je to odpovědnost Zemanovy vlády a tehdejšího opozičně smluvního parlamentu a Zákona o obcích a Zákona o krajích. Politici už v 90. letech ustoupili tlaku obecních samospráv, které trvaly na tom, že budou mít pravomoci zřizovatele škol. U středních pak byla svěřena krajům, v případě Prahy pražskému zastupitelstvu. Stát od té doby opravdu nemá možnost kapacitu veřejných škol navyšovat.
Pokud jde o výroky primátora Svobody, jsou šílené, ale nejen v oblasti školství. Býval to rozumný lékař, dnes je senilní stařec věc kontaktu s realitou, přesto mu je skandálně umožněno „vykonávat“ nejen funkci primátora, ale i poslance.
Fando, jsou to proEU síly, které chtějí mít z republiky co nejprimitivnější montovnu a každý vzdělaný člověk jim v podstatě vadí. Vadí jim i to, že vzdělaní lidé jsou odolnější vůči propagandistickým nesmyslům typu globálního oteplování antropogenním oxidem uhličitým, „genderu“ a mnoha dalším.
Jestli bych ale dovolil. Sice píšete, že „stát od té doby opravdu nemá možnost kapacitu veřejných škol navyšovat.“.
Jenomže jde o to, že obce nebo i kraje nemají příliš možností ty kapacity navyšovat, a to z finančních důvodů. Je prostě nutné si uvědomit, že „navýšení kapacity těch škol“ by znamenalo ty další školy postavit. A na to skutečně peníze ve svých rozpočtech nemají.
Kapacita středních škol, petříku, je nadbytečná.
Kolik potřebujeme vysokoškoláků
https://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost/skolstvi-kolik-potrebujeme-vysokoskolaku.A250509_075157_p_spolecnost_nef
Jestli bych si dovolil, že jsem ten článek četl, tam je nutné upozornit na další riziko. Protože tam je uvedeno, jako jeden z hlavníh argumentů „.. naše školství by mělo uspokojovat poptávku nikoliv studentů, ale zaměstnavatelů. A to nedělá. Systém je tak nastaven zcela špatně.“
Ten systém je nastaven špatně, protože a právě tohle -naše-školství skutečně nedokáže, totiž uspokojovat rychle aktuální poptávku zaměstnavatelů.
To snad každému dojde, pokud dojde k rychlému navýšení té poptávky, tak školství potřebuje, tak – minimálně 4-5 (nebo i více) let, než by tu konkrétní poptávku mohlo pokrýt a to ještě pouze absolventy bez praxe.
A je otázka, „za sto bodů“ zda za tu dobu budou mít ještě o takové odborníky – ty podniky v navýšeném počtu zájem..Jistě že obecně , tedy technické obory, se dá předpokládat že ano. Jenomže – třeba mezi elektroinženýrem a jaderným inženýrem je pořádný rozdíl.
A že pro tu připomínku, ještě před rokem naši-vaši vládní politici tvrdili, že těch jaderných inženýrů tu bude potřeba spousta, protože naše podniky budou společně s KHNP napřed budovat Dukovany II ale hlavně potom další jaderné elektrárny po cele Evropě. Dnes už víme že to pravda není. KHNP postaví (doufejme) právě jen tu jednu u nás – ale i u té říká, že si pro její stavbu si mohou najmout i jiné subdodavatele odjinud. Ale že ty další – už tady v Evropě asi stavět nebude.
Ostatně připočtěme si k tomu řadu našich podniků, které už dnes krachují nebo omezují svou činnost kvůli vysokým cenám energií. A ty – jak ostatně přiznávají naši-vaši politici, klesat nebudou.
Takže – bude i do budoucna velká potřeba technických VŠ??