Účetní Janě Šádkové v kauze Oleo Chemical prý policie nenabízela peníze jako spolupracující obviněné, ale jen jako policejní informátorce. To totiž smí – zatímco zaplatit spolupracujícího obviněného by byl skandál. Teď se ovšem ukazuje, že část státních zástupců by proti takové možnosti nebyla. Šéf Unie státních zástupců Zdeněk Matula tvrdí, že stát jinak nemá při rozkrývání mafiánských struktur co nabídnout. Nápad vyvolal nesouhlas – proti jsou obhájci, politici, i špičky soustavy státního zastupitelství.

O penězích pro spolupracující obviněné se začalo mluvit během probíhajícího soudu se skupinou deseti lidí kolem podnikatele Iva Rittiga loni koncem roku. Účetní Jana Šádková vypověděla, že jí policie nabízela peníze, když pomůže rozkrýt údajné tunelování petrochemické firmy Oleo Chemical. Odmítla a sama skončila na lavici obžalovaných.

Poté, se okolnostmi nabídky začal zabývat server HlídacíPes.org, vyzvala soudkyně Kateřina Radkovská státního zástupce z VSZ v Praze Adama Borgulu, aby prošetřil, zda detektivové z ÚOOZ neporušili zákon. Vyšetřování zatím výsledek nemá – Borgulův kolega z VSZ Zdeněk Matula, který je zároveň prezidentem Unie státních zástupců, ale přichází s myšlenkou peníze pro spolupracující obviněné uzákonit.

„Umím si představit, že by se stát o osoby, které skutečně pomohou zabránit dalšímu páchání trestných činů a uchrání mu majetek, postaral i finančně,“ citoval Matulu deník Právo.

Vadí, nevadí?

Unie obhájců takovou možnost ale rovnou nazývá kupčením se spravedlností. „Pravdu si za peníze koupit nelze. Nazval bych to formou kvalifikovaného úplatku,“ říká člen prezidia Unie, advokát Václav Vlk.

Názorové střety mezi uniemi státních zástupců a obhájců jsou obvyklé a tak trochu patří k „pravidlům žánru“. Matulův návrh ale nemá podporu ani uvnitř soustavy státního zastupitelství nebo na ministerstvu spravedlnosti. „Ministerstvo spravedlnosti rozšíření institutu spolupracujícího obviněného naznačovaným směrem nezvažuje a nepovažuje ho za vhodné, spíše naopak,“ citovala stanovisko ministerských legislativců Kristina Labohá z tiskového oddělení.

 Psali jsme:

 Šlachtovi detektivové čelí podezření z uplácení obviněných: Policie mlčí, kritika ze strany advokátů sílí

Motivovat obviněné penězi? Absurdní, zcela proti smyslu zákona, říká profesor trestního práva Jiří Jelínek

Zvrat v kauze kupování obviněných: Soudkyně nařídila vyšetřit, zda policisté nespáchali trestný čin

Policejní informátoři – jak funguje tajemství, které přivedlo do problémů Šlachtu a spol.?

„O možnosti finančního odměňování  u spolupracujících obviněných jsem vůbec neuvažoval,“ tvrdí i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Podle něho nelze kombinovat nebo směšovat institut spolupracujícího obviněného s institutem svědka pod ochranou. „Nesmíme zapomínat, že jde o osobu, která je podezřelá z trestné činnosti, která se na této trestné činnosti podle shromážděných důkazů a poznatků podílela, a kompenzací za spolupráci s orgány činnými v trestním řízení je především úleva při vyměřování trestu,“ připomíná Zeman.

Nemáme co nabídnout

Právě možnost, že soud spolupracujícímu obviněnému jako „odměnu“ při vynesení rozsudku sníží trest, nebo dokonce úplně upustí od potrestání, totiž Matula nepovažuje za dostatečnou. Institut tak podle něho není využíván tak často, jak by státní zástupci chtěli. „Je to i důsledek toho, že stát nemá trestně stíhaným co nabídnout,“ řekl podle Práva Matula.

„Stát má co nabídnout a vážený kolega Matula jistě zná trestní řád. Pokud už připustíme informátory a placené informátory, pokud máme spolupracujícího obviněného, ochranu svědků a tak dále. už máme dostatek prostředků k realizaci maxima nakupování pravdy a informací za peníze a výhody,“ reagoval advokát Vlk a přidávají se k němu i poslanci z ústavně-.právního výboru sněmovny.

„Finanční plnění a peněžitá pomoc z veřejných zdrojů by měly být vyhrazeny obětem trestné činnosti, a nikoli pachatelům, i pokud jsou v pozici spolupracujícího obviněného. Snaha o efektivní šetření trestné činnosti nesmí převážit nad elementární spravedlností,“ říká Jan Chvojka (ČSSD).

Ostře proti je i Chvojkova stranická kolegyně, bývalá nejvyšší státní zástupkyně a exministryně spravedlnosti Marie Benešová. „Spolupracující obvinění, aby se vyvinili, jsou ochotni dosvědčit cokoliv, i  lež. A dokonce  zajít tak daleko, že za pachatele označí osoby, které by si policie sice přála obvinit, ale nemá pro to žádné důkazy. Pokud by ještě za takovouto nebezpečnou činnost dostával spolupracující obviněný honorář, byl byl možným nástrojem zla, jež se bohužel v současné době též šíří u orgánů činných v trestním řízení,“ varuje Benešová.

Opoziční poslanec Martin Plíšek (TOP 09) upozorňuje, že by Matulův návrh mohl některým zločincům přinést vítaný zdroj obživy. „Nepochybně by tím vzrostl počet spolupracujících obviněných, ale je mimo jiné otázkou, nakolik by se v takovém případě dalo na jejich výpovědi spolehnout,“ říká Plíšek.

Věrohodnost koupeného svědectví proti spolupachatelům je i důvod, proč by návrh nepodpořilo ministerstvo spravedlnosti. „Skutečnost, že osoba podávající svědeckou výpověď je k tomuto motivována orgány činnými v trestním řízení i finančně, může takovéto svědectví problematizovat. To se může projevit i v rámci hodnocení věrohodnosti svědectví takové osoby,“ tvrdí Labohá.