Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Novinářky Rádia Pravda pro Rusko (Julia Smilga vpravo). Foto: se souhlasem Julia Smilga
,

„Poslouchají nás i na Sibiři.“ Rádio Pravda pro Rusko nabourává propagandu Kremlu o Ukrajině

Rozhlasová novinářka Julia Smilga se narodila v Rusku, už 25 let ale žije v Německu. Odtamtud pomáhá připravovat vysílání rádia Pravda pro Rusko (Pravda dlja Rossiji), které letos na jaře také spoluzakládala. Rádio vysílá z několika evropských zemí a v redakčním týmu jsou ukrajinské i ruské novinářky. Na krátkých vlnách se tak hluboko do ruského vnitrozemí dostává jiná verze událostí na Ukrajině, než jakou z oficiálních médií slyší Rusové.

„V Rusku, Bělorusku a nyní i v Ruskem okupovaných částech Ukrajiny již není možné svobodné zpravodajství. Chceme oslovit tamní obyvatele, ale i ruskojazyčné posluchače žijící zde v Evropě, a tímto způsobem cíleně zasahovat proti propagandě a dezinformacím,“ vysvětluje 49letá novinářka.

Julia o sobě říká, že je „typická slovanská směs“, narodila se v židovské rodině v Petrohradě, její otec pochází z Ukrajiny, matka je Ruska. Do Mnichova se přestěhovala s rodinou v roce 1997, kdy jí bylo 24 let. Po studiu orchestrálního a sborového dirigování ve Výmaru absolvovala stáž v rádiu BR Klassik a od roku 2003 pracuje na volné noze pro tuto stanici.

Julia je vdaná a má dvě děti. Rodina ji ale v posledních měsících příliš nevídá, protože kromě práce pro Bayerischer Rundfunk věnuje většinu volného času právě přípravě vysílání rádia Pravda pro Rusko. „Stále mám ruský pas. Tato válka je tedy vedena prakticky i mým jménem. Nemohu s tím nic dělat, jen mluvit o tom, co se děje, s Rusy, se svými krajany,“ říká.

Bezpečné krátké vlny

Základní tým rádia Pravda pro Rusko tvoří sedm novinářek ruského a ukrajinského původu, další spolupracovníci jsou na Ukrajině nebo v jiných částech Německa. Například střihačka videí je z Münsteru a jeden z hlavních konzultantů, armádní expert, žije ve Varšavě, upřesňuje Julia.

Tým má k dispozici jednou týdně nahrávací studio s mikrofony, kamerami a střižnou v Mnichově, které bezplatně poskytla soukromá firma. Rádio vysílá z Rakouska na třech krátkovlnných frekvencích 13600 kHz, 6070 kHz a 9670 kHz. Ty pro projekt zakoupil německý radioamatér a nadšenec Alexander Barz, zaměstnanec mezinárodní softwarové společnosti.

„Většina nezávislých médií byla v poslední době v Rusku označena za zahraniční agenty. Celé redakční týmy proto opustily zemi. Mnozí se snaží vysílat ze zahraničí a využívají k tomu YouTube nebo internet. Jejich stránky však již v Rusku nelze otevřít,“ vysvětluje Julia Smilga.

Mnoho Rusů má dnes navíc podle ní přístup na internet pouze prostřednictvím placeného VPN. „Krátkovlnné vysílání je naopak zdarma, může ho přijímat kdokoli a nezanechává žádné stopy. Mnoho lidí v Rusku má navíc stále krátkovlnné přijímače, stačí tedy zapnout rádio a posluchačům nehrozí žádné nebezpečí,“ dodává Julia.

Pravdu pro Rusko podporuje také mnichovské Radio Lora, v jehož studiu může tým nahrávat aktuální zprávy a dělat finální úpravy.

Svědkové války

Dvakrát týdně Pravda pro Rusko vysílá hodinový pořad, vždy v úterý a ve čtvrtek od 18 hodin moskevského času. V sobotu a neděli od 18 hodin běží repríza.

Julia Smilga. Foto: se souhlasem Julia Smilga

Obsahem vysílání je vždy zpravodajský blok, který obsahuje informace o válce na Ukrajině z jiného pohledu, než jak je prezentují oficiální ruská média. „Dále přinášíme rozhovory s odborníky – politology, ekonomy, vojenskými experty, akademiky atd. o současné situaci. A také rozhovory s očitými svědky války a ruské okupace,“ dodává Julia.

Jeden z těchto rozhovorů vedla Julia Smilga s ruskou novinářkou Karinou Proninovou, která žije v Burjatsku na hranicích s Mongolskem. Píše zde pro internetový portál „Lidé Bajkalu“, jedno z mála dosud nezávislých médií v Rusku.

„Burjatsko je jednou z nejchudších oblastí v Rusku. Mnoho vojáků, kteří dnes bojují na Ukrajině, pochází právě odtud, protože jinak nemohou najít práci. Karina Pronina dokumentuje mimo jiné pohřby padlých vojáků. Oficiálně byli potvrzeni pouze dva mrtví vojáci, Pronina si však vede vlastní statistiku a na pohřbech ve školní tělocvičně už napočítala více než 200 zabitých vojáků,“ uvádí Julia Smilga.

Signál i na Sibiři

Vysílání rádia mohou slyšet lidé po celém Rusku. Jeho tým má od posluchačů informace o tom, že signál dosáhne například i do Irkutsku a Vladivostoku. „První pořad byl odvysílán 9. dubna. Od té doby dostáváme neustálou zpětnou vazbu na naše vysílání – ve formě komentářů e-mailem, na YouTube nebo na Telegramu. Posluchači nám posílají nahrávky příjmu na krátkých vlnách. Pocházejí z z válečných oblastí na Ukrajině, z východní Sibiře v Rusku, z Běloruska, Kazachstánu, až po Japonsko a Austrálii,“ vyjmenovává Smilga.


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


Pořady přenáší tým novinářek i na kanály Telegram a YouTube. Na obou mají kolem 1100 sledujících. „Nedávno nám někdo napsal na náš kanál na Telegramu, jestli můžeme doporučit konkrétní rádio s příjmem krátkých vln, jakou značku, na co si dát pozor. Tuto otázku jsme položili našim posluchačům v jednom z našich pořadů – a dostali jsme velmi fundované odpovědi, ze kterých jsme pak udělali celý příspěvek. Bylo to poučné i pro nás, dozvěděli jsme se mimo jiné, že nejde ani tak o přístroj, ale spíše o anténu, aby byl příjem dobrý,“ popisuje novinářka interakci s posluchači.

Tým novinářek chce založit také stránku na Facebooku a Instagramu a začít dělat podcasty. „Naši respondenti jsou uznávanými odborníky ve svých oborech a poskytují cenné informace o válce a životě na okupovaných územích, které jsou u nás téměř neznámé. V budoucnu bychom rádi tento obsah přeložili do němčiny nebo angličtiny, aby tato fakta, vysvětlení a souvislosti byly známy i v jiných zemích,“ konstatuje Smilga.

„Nejprve však potřebujeme zajistit financování, dosud pracujeme všechny dobrovolnicky, ale dlouhodobě to takto dělat nelze,“ dodává. Projekt byl doposud financován výhradně z darů. Prostřednictvím crowdfundingu se zatím příliš peněz vybrat nepodařilo.

Válka už není zprávou číslo jedna

Vysílání rádia Pravda pro Rusko si všimly už i ruské úřady. „Příjem ve válečných zónách je z Moskvy záměrně rušen, máme na internetu trolly, někdy milé, někdy agresivní, a techničtí spolupracovníci už byli ruskou stranou požádáni, aby svou podporu zastavili. Ale drží se nás – a tak doufáme, že budeme vysílat ještě dlouho,“ říká Julia Smilga.

Ona ani její kolegyně zatím žádným přímým výhrůžkám nečelily. Sama se už ale téměř jistě do Ruska znovu nepodívá, hrozilo by jí tam vězení až 15 let za šíření dezinformací.

V Německu se novinářky cítí bezpečně. Do budoucna ale přece jen hledí trochu s obavami. „Obecně má člověk pocit, že válka už není v Německu zprávou číslo jedna. A je dost Němců, kteří o tom už nechtějí ani slyšet a obviňují spíše USA a NATO než Putina,“ podotýká Smilga. „Ale naštěstí netvoří většinu. Zatím. Uvidíme, jaká bude nálada na podzim a v zimě, pokud budou problémy s plynem.“

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře

3 komentáře

  1. Jan Drdácký napsal:

    Velmi si vážím práce , která pomáhá porážet ruskou propagandu, rozuměj ruské lži….Redaktoři nesou kůži na trh, viz vraždy kritiků Kremlu mimo i uvnitř území Ruska….Ať žijí svobodné sdělovací prostředky
    Honza D.

  2. Tondach napsal:

    No, že by krátké vlny byly bezpečné proti rušení se tvrdit nedá …. ještě si to pamatujeme!

    • Jiří Choun napsal:

      V článku se ale nemluví o bezpečnosti proti rušení, ale o bezpečnosti vzhledem k nezanechání digitální stopy. Nebezpečné může být tak akorát to, že vás udá agilní prorežimní soused.

Přidávání komentářů není povoleno