Pojďme znovu jednat o církevních restitucích, navrhuje zvláštní komise pozemkového úřadu

Napsal/a Robert Břešťan 20. července 2020
FacebookTwitterPocketE-mail

Necelé dva roky prověřovala komise Státního pozemkového úřadu některé okolnosti církevních restitucí. Nyní vydala svou závěrečnou zprávu. Navrhuje v ní mimo jiné i možnost nového jednání a úprav stávajících smluv mezi státem a církvemi.

Závěrečná zpráva o činnosti Komise pro audit majetkového vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi má 180 stran. I když se věnovala jen tématu zemědělských nemovitostí, závěry pojímá šířeji.

Vedle „nulové varianty“ ve svých doporučeních navrhuje i možnost novely zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi či vznik nové komise v gesci Ministerstva kultury, která by s církvemi jednala o úpravě stávajících smluv.

Komise například navrhuje, aby Ministerstvo kultury s ohledem na fakt, že soudy potvrdily správnost nevydání majetku Cisterciáckého opatství ve Vyšším Brodě, nechalo prověřit smlouvu na vydání tzv. Vyšebrodského cyklu. Ten patří k nejvýznamnějším památkám evropské gotické malby. Národní galerie jej cisterciákům vrátila, má jej ale dlouhodobě zapůjčen do svých sbírek.

Byla tam nějaká podezření…

Desetičlenná komise Státního pozemkového úřadu vznikla v srpnu 2018 na popud ministra zemědělství Miroslava Tomana. Svého zástupce v ní měla i Česká biskupská konference (ČBK). Ta ale zdůrazňuje, že „podobu majetkového vyrovnání považuje za uzavřenou“. Ke zprávě komise se staví rezervovaně.

„Zprávu chápeme jako produkt orgánu, který musel nějak obhájit svoji existenci. Její význam nechceme přeceňovat,“ říká mluvčí ČBK Monika Klimentová.


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


 

„Jako subjekt uvažující v horizontu staletí samozřejmě vnímáme, že se společenské uspořádání v čase vyvíjí a že budoucí změny ve vztazích státu a církví nelze nikdy vyloučit. Ovšem v tuto chvíli pro změny nevidíme důvody ani předpoklady,“ dodává mluvčí biskupů.

Deklarovaným cílem komise bylo „prověření postupů při vydávání majetku církvím a náboženským společnostem“ s tím, že „v procesu se mohly vyskytovat chyby, respektive některé historicky dané okolnosti nemusely být objektivně posouzeny“.

Komu a co bylo v rámci církevních restitucí již vydáno 

V čele komise stál dlouholetý politik ČSSD Karel Machovec. „Ministerstvo zemědělství chtělo provést kontrolu vydávaného majetku zejména z původního vlastnictví Lesů ČR a ministerstva, což dohromady představovalo zhruba 85 % uplatněných nároků,“ vysvětluje Machovec.

„Byla tam nějaká podezření, ale v zásadě kontrola dopadla velmi slušně, pokud jsou nějaké problémy, tak plynoucí ze špatné konstrukce zákona,“ dodává Machovec.

Vedle Machovce v komisi zasedala například dnešní ministryně spravedlnosti Marie Benešová (rezignovala po jmenování ministryní), bývalý hejtman Michal Hašek či právník Miroslav Bělina.

„Komise předložením Závěrečné zprávy ukončí svoji činnost. Při své práci vycházela z dostupných dokumentů a obsáhlých rešerší historických materiálů z veřejných archivů. Zpráva bude předložena pro informaci vládě ČR,“ přibližuje další osud zprávy mluvčí Ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

O dalším postupu v této věci podle něj musí rozhodnout vláda, respektive Ministerstvo kultury, které má téma ve své gesci.

„Možnost novelizace zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi byla omezena, respektive prakticky znemožněna nálezem Ústavního soudu z října 2019,“ upozorňuje Bílý s tím, že „jakákoli změna plnění vyplývající z tohoto zákona nebo jeho novelizace by musela vycházet z konsensu smluvních stran“.

Opora v Ústavním soudu

Vláda Andreje Babiše vloni na jaře s podporu hlasů SPD a komunistů prosadila v parlamentu dodatečné zdanění finanční části vyrovnání s církvemi.

Celkový objem původního majetku církví byl oceněn sumou 134,7 miliardy korun.  Od této výše byla odečtena cena majetku, který měl být vydán fyzicky, a z rozdílu pak byla stanovena výše finanční náhrady ve výši 59 miliard korun, jež byla rozpočítána mezi jednotlivé církve podle schváleného klíče. Uzákoněna byla i inflační doložka.

Ministryně financí Alena Schillerová argumentovala ve prospěch zpětného zdanění tím, že má k dispozici analýzu svědčící o tom, že finanční náhrady dohodnuté státem s církvemi byly nadhodnoceny. Když novináři chtěli takovou analýzu vidět, ukázalo se, že žádná neexistuje.

Zákon i tak parlamentem prošel, podepsal jej poté i prezident Miloš Zeman. Ústavní soud – na nějž se církve obrátily – ale krok označil za protiústavní.

„Ten zákon má svou dlouhou historii, byl velkým kompromisem ve prospěch celé naší společnosti. My jsme se vzdali státního příspěvku a musíme samostatně hospodařit jako instituce s dlouhodobou perspektivou. Proto je také toto zdanění odškodnění neseriózní. Je to jako by někdo platil daň z toho, co mu vyplatí pojišťovna po autonehodě,“ komentoval to vloni v rozhovoru pro HlídacíPes.org kardinál Dominik Duka.

Komise při pozemkovém úřadě se věnovala především okolnostem vracení nemovitostí církvím. Jak v obecné rovině, tak i konkrétními stížnostmi osob a institucí, jichž se tyto restituce dotkly. Hodnotila takto například okolnosti vracení majetku premonstrátům v Teplé, benediktýnům v klášteře Broumov, cisterciáckému opatství Osek a Vyšší Brod či Vratislavskému arcibiskupství.

Jako asi nejvýznamnější bod své zprávy Komise uvádí to, že mezi nemovitosti zahrnuté do původního církevního jmění jsou i ty, na něž se po roce 1945 vztahovaly Benešovy dekrety. Jak komise dovozuje, státu tím vznikla možná škoda v rozsahu od čtyř do šesti miliard korun.

Co zatím bylo vráceno

Zprávy nicméně přiznává, že administrace církevních restitucí jsou nyní již prakticky ukončeny. Fakticky ale ještě pokračují a pokračovat budou.

Církvím mělo být vráceno 151 814 hektarů lesní půdy, 12 784 ha neurčených kultur, 32 760 ha zemědělské půdy, 709 ha vodních ploch, 160,7 ha zastavěných ploch a 1 995 ha ostatních ploch. Vydáno prozatím bylo 132 181,5 ha lesní půdy, 35 839,5 ha zemědělské půdy, 1 156,5 ha vodních ploch, 102,7 ha zastavěných ploch a 1 966,3 ha ostatních ploch.

Neukončené soudní spory v současné době představují zhruba 1 600 hektarů zemědělské půdy, 26 750 ha půdy lesní, z toho je asi 24 300 ha dotčeno výlukou z vydání podle takzvaných Benešových dekretů.

Ve finančním vyjádření byly dosud vydány pozemky v hodnotě 54,6 mld. Kč oproti plánovaným 59,2 mld Kč.

Porovnání plánovaného a skutečného vydávání pozemků ve vlastnictví státu

ZDROJ: závěrečná zpráva Komise pro audit majetkového vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi Státního pozemkového úřadu

Tématu se bude HlídacíPes.org věnovat i ve svých dalších textech.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)