Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
David Guyler / Foter / CC BY,

Piloti mezi obdivem a zatracením. Tři čtvrtě století našich perutí v RAF

V létě 1940 vznikly tři ze čtyř československých perutí v RAF: 310. československá stíhací peruť v Duxfordu 12. července 1940, 311. bombardovací peruť 29. července 1940 v Honingtonu a 312. stíhací peruť 5. září 1940, rovněž v Duxfordu.

Perutě pochopitelně nevznikly „samy od sebe“. Mnichovská dohoda, odtržení Slovenska, okupace zbytku Čech, Moravy a Slezska…

Tyto události ovlivnily odchod budoucích příslušníků RAF do exilu. Odcházeli nejen vojáci, ale i civilisté, ochotní bojovat za znovuobnovení své vlasti.


 Podívejte se na unikátní fotogalerii dokumentující naše piloty z RAF


 

 

Opět na útěku, v ruském vězení

Prvních jejich cílem bylo většinou Polsko. Stát, který okupoval část Těšínska, nicméně stát, kde podle zpráv z doslechu začínala fungovat československá exilová armáda a které bylo dle Hitlerových prohlášení a kroků další na řadě. A naši letci mu chtěli pomoci.

Nicméně to nebylo tak jednoduché. Polsko nemohlo do své armády přijímat vojáky z jiných zemí, a tak jim umožňovala přesunout se do Francie, jejíž jedna složka ozbrojených sil toto umožňuje: Cizinecká legie.

Nicméně pod tlakem událostí Polsko změnilo svůj přístup a nabídla Čechoslovákům možnost za něj bojovat. Jedním z těch, který tuto možnost využil, byl Josef František, jeden z nejúspěšnějších pilotů v Bitvě o Británii. 4900554145_dfaaa93312

Polsko bohužel padlo, i přes zapojení našich letců. A ti museli opět utíkat. Na jih do Rumunska, nebo na východ do SSSR. Úspěšnější doletěli nebo došli do Rumunska, odkud se přesunuli do Francie, ti méně šťastní skončili v sovětské internaci.

Měli ale větší štěstí než ti, kteří se tam dostali již dříve a byli zatčeni po přechodu ruské hranice. Většina z nich skončila v ruských koncentračních táborech a jen malá část byla uvolněna, respektive přežila, aby posléze mohla bojovat, i po boku Rudé armády. I z ruské internace ale byli letci po nějaké době propuštěni.

The few a The other few

Dalším jejich cílem byla Francie, kde byli letci rovněž potřeba. Někteří z nich se zapojili do bojů hned, další později, někteří pouze absolvovali výcvik, než Francie padla. Jedním z těch, kdo zde zanechali významnou stopu, byl František Peřina.

Nelze zapomenout ani na Aloise Vašátka, velitele československého wingu v RAF. Ti, kteří do Francie již nedošli, zůstali na Středním Východě a do Velké Británie se dostali až v roce 1943. S sebou vezli, mimo jiné, bojové zkušenosti z obrany Tobruku.

Velká Británie všechny překvapila. Minimální byrokracií, čajem s mlékem, systémem hodností, který byl spojen s funkcí, nikoliv se vzděláním a dalšími. Letci absolvovali přezkoušení, výcvik na britských letadlech a poté byli zapojeni do válečných operací.

Osmdesát osm jich patří mezi „The few“, tedy ty, kteří bojovali v Bitvě i Británii. Další patřili k „Tthe other few“, jak Britové nazývají příslušníky bombardovacích perutí.

První jejich operací byl nálet na Brusel, který se uskutečnil v noci z 10. na 11. září 1940. Již zmíněným nejúspěšnějším Čechoslovákem v Bitvě o Británii byl Josef František se svými sedmnácti sestřely jistými a jedním pravděpodobným. Při návratu z operačního letu ale zahynul.

Nejúspěšnějším stíhacím letcem se tak stal Karel Kuttelwascher, a to díky svým úspěchům i v operaci Night Intruder, kdy pronikal nad německá letiště a tam sestřeloval jejich letadla.

Ženy mezi perutěmi

Čechoslováci, ale nesloužili jen u svých perutí. Létali i více či méně rozptýleni po britských perutích. Tři z nich, Otto Smik, František Fajtl a Jiří Maňák britským perutím dokonce veleli.

Hodně Čechoslováků sloužilo u 68. noční stíhací perutě, kde 20. ledna 1942 vznikla československá letka. Poslední československá peruť, 313. československá stíhací peruť vznikla v roce 1941.

Nelze zapomínat ani na československé ženy, kterých ve WAAF (ženských dobrovolných leteckých silách) sloužilo více než 160.

Českoslovenští letci byli v dalších letech zapojeni do řady bojových operací: Jubilee, Overlord, Market-Garden, Milenium, desítky sweepů, rhubarbů, bombardovacích náletů i operacemi nad mořem. Němcům potopili například Alsterufer, loď přivážející z Japonska cenné kovy.

Domů se jich nikdy nevrátilo na 500 z 2 500, kteří v RAF sloužili. Nevrátila se ani Edita Sedláková, příslušnice WAAF, jediná padlá československá příslušnice této jednotky. Zemřela při letecké havárii, když se chtěla vrátit do Československa v liberatoru, který pilotoval její manžel.

40 let k nezapomnění

Ti, co se vrátili, byli nejprve rozčarování, že se nemohli zúčastnit se svými letadly podpory Pražského povstání, posléze, že se vrátili téměř tři měsíce po konci války v Evropě. Všichni se vrátili s nadějemi, co doma.

Někteří z nich, ti židovského původu a Josef Horák s Josefem Stříbrným z Lidic s očekáváním nejhoršího. To, že budou tři roky po skončení války vyhazování z armády, ale asi neočekával nikdo z nich.

Navzdory komunistické totalitě se na nikoho z nich naštěstí nezapomnělo. Respektive, nezapomnělo sen na činnost „RAFáků“ jako takovou.

Dokládají to filmy, desítky památníků, knížky. A činnost klubů vojenské historie. Předseda a zakladatel jednoho z nich, KVH 276th Sqdn. (reenacted) RAF, o. s., autor tohoto článku, spolu se svým klubem zrealizoval mezinárodní výstavu k 75. výročí vzniku většiny čs. perutí v RAF, která se snaží představit výše uvedené v trochu obsáhlejší formě.

Výstava je primárně určena pro Velkou Británii, je proto k vidění v Hurricane a Spitfire Muzeu v Manstonu, ale protože se na ní podíleli víceméně výhradně čeští partneři, putuje i po České republice. Nyní je možné ji, až do 13. 9. navštívit v Moravském zemském muzeu, Zelný trh 6, Brno.

S ohledem na reakce a zájem je již její vystavení naplánováno na několika místech v ČR v příštím roce a doufám, že ve Velké Británii bude i v roce 2018, ve roce 100. výročí RAF a Československa.

(Podrobnější informace o výstavě, respektive pořádajícím KVH 276th Sqdn. (reenacted) RAF, o.s. naleznete na webu www.276.cz)

Líbil se vám tento text?
Podpořte nás převodem pomocí QR kódu

Naskenujte QR kód prostřednictvím své mobilní bankovní aplikace a zadejte částku dle libosti.

Děkujeme za podporu!
QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

1 komentář

  1. klara sklarova napsal:

    Medzi nimi bol aj moj nebohy otec

Přidávání komentářů není povoleno
ReklamaBělorusko