Petr Pithart o 17. listopadu 1989: Komunistický režim padl sám od sebe. Havel čekal „nudnou perestrojku“
Represivní režim tehdejšího socialistického Československa se v listopadu 1989 náhle nečekaně zhroutil – do sebe. Byla to imploze, nikoli exploze. Docela klidně jsme mohli na náš „listopad“ čekat ještě rok. Kdyby to šlo rychleji, tak na náš „červen 1990“. Václav Havel tehdy říkal: čeká nás asi nějaká vleklá nudná perestrojka: krok dopředu, krok zpátky…
Kdy se to po 17. listopadu 1989 podělalo? Ještě, než to začalo! Nemyslím to jako vtip či bonmot. Naše společnost, poničena Mnichovem, únorem 1948 a rychlou kapitulací po srpnu 1968, nebyla na takovou změnu připravena. Nebyli jsme připraveni, tudíž to nemohlo dopadat dobře. Zatím, pořád přece jen není konec…
Text, který čtete, je ukázkou z nové knihy HlídacíPes.org
Publikace mapuje fatální selhání české polistopadové politické elity.
Po 17. listopadu 1989 jsme se jen svezli s vlnou, kterou jsme sami nezvedli, nevzbudili. A že to bylo zrovna v listopadu 1989, byla náhoda.
Ten den nebyl očekávatelný. Václav Havel odjel na Hrádeček, řada disidentů se manifestace záměrně nezúčastnila. Řekl jsem studentům (na Teologické fakultě Československé církve husitské; dostal jsem tam v létě 1989 místo správce knihovny): nepůjdu s vámi, režim pak řekne, že jste byli svedení Svobodnou Evropou a disidenty, jděte tam vy sami, zkuste to, vezměte tu věc do svých rukou.
Den obratu
Manifestace 17. listopadu 1989 byla povolená. Právě snad jen tato nemohla být nepovolena! Byl to přece Mezinárodní den studentstva, svátek, který i režim musel vždycky respektovat, protože jako tradice byl založen z iniciativy našich exulantů v Londýně už v roce 1941, uprostřed války. Sídlo vedení Mezinárodního svazu studentstva bylo vždycky v Praze. Předsedou svazu byl například Jiří Pelikán, osobnost osmašedesátého roku. Svaz v Praze byl i nástrojem zpravodajců, kteří přes idealistickou mládež po celém světě rozvraceli kapitalismus, špiónovali.
O povolení pořádat ten den manifestaci požádal oficiální Socialistický svaz mládeže, a ten ji také zorganizoval. Se skupinou studentů z disidentských rodin. Z nejvyšších míst byl dán pokyn nezasahovat. Dorazilo ale nečekaně mnoho mladých lidí.
Že se zasahovalo, bylo důsledkem naprosté dezorganizace různých zásahových oddílů, které se nedokázaly domluvit. Když na ně studenti začali volat „gestapo, gestapo…“ – v asociaci na průběh manifestace studentů 28. října 1939 – rozzuřili se k nepříčetnosti: my ale přece nejsme to hnusné německé gestapo! Ten shluk manifestantů a ozbrojenců byl jakousi dvousložkovou samovzněcující se směsicí. A došlo ke krveprolití. Ale 17. listopad 1989 – jako den obratu – rozhodně není vyvrcholením nějakého příběhu revolty.
Ponorná říčka českých dějin
To nám tehdy mocně pomohla „ponorná říčka českých dějin“: chvíli teče na povrchu, pak zase nadlouho někde v podzemí zapomnění mizí… A zase se nečekané vynoří. Nějaká silná vzpomínka náhle vytane a uvede společnost do pohybu. Většinou ale jako bychom ani žádné dějiny neměli, nebo měli jen falešné. Třeba 28. říjen byl dlouho v kalendářích označen jako Den znárodnění. Zapomínáme na dějiny a pak si najednou vzpomeneme.
Ve vzpomínce na 17. listopad se najednou vynoří mnoho už skoro zapomenutých souvislostí: vznik republiky 28. října 1918, 28. říjen 1939 jako vzpomínka na největší protiněmeckou demonstraci na okupovaném území. Tenkrát nakonec zasahovalo i gestapo. Zastřelen byl dělník Sedláček a pak umírá student Opletal. Vynoří se z paměti jméno Jan Palach, který dobrovolně umírá, aby povzbudil lidi v odporu proti ruské okupaci…
A pak uměle vyvolaná fáma, trvající dva dny, že byl na Národní zabit jeden student: sečtělejší čtenáři si nemohli nevzpomenout na studenta Špínu, jednoho z hrdinů Filosofské historie Aloise Jiráska, který na barikádě u Karlova mostu při „svatodušních bouřích“ v revolučním roce 1848 padl…
Jsou to jen občasné, povrchní asociace, vědomí souvislosti většinou chybí, jen záblesky paměti. Žijeme bez dějin.
Zatímco Poláci bojovali…
V Polsku a Maďarsku šlo o příběhy, které měly svou (zcela odlišnou) vnitřní logiku a svůj konec. Jak už příběhy mají. Maďaři po léta postupně, po krocích, schválně nenápadně, demontovali vedoucí úlohu Maďarské socialistické dělnické strany, obdoby Komunistické strany Československa. Až ke svobodným volbám.
Poláci, to je příběh úplně jiný, bojovný. Počínaje vznikem desetimilionové Solidarity v roce 1981. U nás ale žádný takový příběh s vnitřní logikou není vidět. My máme přece dvacetiletou normalizaci, akceptovanou většinou společnosti! Chartistů (původně jich bylo 242) přibývalo po roce 1978 už jen málo – až v posledním roce, ale to se, řekl bych, tolik „nepočítá“. K lednu 1990 jich byly necelé dva tisíce.
Charta byla vědomě, velmi chytře, nenapadnutelně koncipována jako „volné, neformální, otevřené společenství…, není organizací…, není základem k opoziční politické činnosti…“. V posledních dvou letech před pádem režimu se kolem ní „rojily“ skupiny už o poznání političtější. Říkalo se „pod deštníkem Charty“. Ale ani v nich nebyl byť jen zárodek nějaké struktury, která by se v okamžiku krize mohla překlopit v mocenský, dejme tomu revoluční orgán.
… my čekali vleklou perestrojku
Ale pak shoda okolností a náhod obnažila vnitřně rozkládající se represivní režim, který se náhle nečekaně zhroutil – do sebe. Byla to imploze, nikoli exploze. Docela klidně jsme mohli na náš „listopad“ čekat ještě rok. Kdyby to šlo rychleji, tak na náš „červen 1990“. Václav Havel tehdy říkal: čeká nás asi nějaká vleklá nudná perestrojka: krok dopředu, krok zpátky…
Zhroucení stavby, která měla shnilé už i základy, ale přišlo náhle. Vládla snad až třetí garnitura funkcionářů, schopnější lidé jako Lubomír Štrougal už z vedení KSČ odešli. Chytřejší, prozíravější už „nějak“ podnikali a čekali před startovní čarou – až se ozve výstřel legální privatizace – oni už budou na trati.
Nemáme žádný logický ani jiný příběh, který by mohl skončit pádem režimu. Padl sám od sebe. Neměli jsme žádné domluvené, tajně, „nanečisto“ připravené orgány pro případ převzetí moci, jak tomu bývá všude tam, kde je režim na spadnutí, kde se očekává mocenský zvrat a převzetí moci. Nikdo o tom neuvažoval. Protože s něčím takovým nikdo nepočítal.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Robert Břešťan: Alláhu akbar cézet a kriminalizace blbosti
Jan Urban: „Na péči o Járu teď nemám.“ Chyba v novele bere peníze pěstounům
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
17 komentářů
Pithart s Havlem morální ostuda po tkz. sametce. Dnes to završila odpudivá lidská bytost z hradu. Neskutečné co se může za 35. let od puče89 ještě stát a musí trpět
Prezident jako jediný z EU který byl ve Varšavské smlouvě a NATO.
Ani nevíte co slovo morálka znamená, komunistická ostudo ČR.🙄 Vtipné na tom je, že jste ani neutekli před tím zlým kapitalismem do Ruska. Ani noha.😂 Evidentně vítězství rozumu nad zločineckou paideologií.😂 Být absolutním vládcem, tak všichni komouši od roku 1990 berou stejný důchod, jaký vypláceli svým třídním nepřátelům, tedy asi 600,- Kč měsíčně…😂👎 Přírodo, prosím, zapracuj na očistě společnosti! 🙏🍀 Děkuji.
V Rusku žádný socialismus není. Je tam kapitalismus trochu šmrncnutý oligarchy. Moc se neliší od poměrů v USA kolem přelomu 19. a 20. století, či v dobách prohibice.
Proti ruskému chudobinci a hlupákovu byla od nepaměti prvobytně pospolná společnosti vyspělou civilizací. 😂
Kapitalismus je volná soutěž ekonomických subjektů… Rusko momentálně soutěží jedině kolik tupých mužiků pohnojí úrodná pole Ukrajiny.😂 Já doufám, že několik miliónů.
Též doufám, že se Rusko ze svého dnešního nacististicko-imperialistického výpadu už nikdy nevzpamatuje a bude asimilováno Čínou. Nic jiného si Rusáci nezaslouží.😂👎
Mno, Čínu bych na druhé straně Slovenska mít nechtěl.
I když za socíku koloval vtip, jak pán udělal dobrý skutek a mohl vyslovit tři přání. A tak si přál, aby k nám přišli Číňané a zase odešli. Když se ho ptali, proč si přeje takovou šílenost (a ještě třikrát), tak odvětil: „No jo, ale oni šestkrát půjdou přes SSSR“.
Pravda, vyprávěl se tenkrát, ještě před převratem , takový nevinný vtípek.
Jak šel soudruh Husák s manželkou po ulici a protože se podíval po jiné ženské, tak mu vrazila facku. Načež když to lidi viděli, tak se začali sbíhat, mlátit ho, kopat do něj, pak už vykřikovali protistátní hesla, a byla z toho rebélie.
A když se pak těch lidí ptali, proč ho začali mlátit. odpovídali stejně „když jsme viděli jak mu tu facku dala, tak jsme poznali, že už to začalo „.-
Jinak řečeno, tenkrát už to bylo doslova „na a spadnutí“, – a jak ostatně v závěru článku uvedeno, i (ti chytřejší) komunisté s tím předáním moc počítali..
Možná drobná připomínka k oslavovaným Polákům, a zmíněné „.desetimilionové Solidaritě v roce 1981“ – proti které ovšem tehdejší komunistická polská vláda vyhlásila válečný režim, poslala do ulic tanky a celou Solidaritu zahnala do podzemí. V podstatě se opakoval náš rok 1968, s tím rozdílem že pouští komunisté ani přijet ruské okupační armády nemusely, ti polští komunisté to zvládl sami..
V zimě 1981/82 se chystala v ČSLA invaze Varšavské smlouvy do Polska. Bílá barva na invazní pruhy byla nafasovaná v autoparku, 3 týdny bez vycházek, zákaz psaní dopisů domů a politické školení mužstva 2x za den… Poláci by ovšem bojovali, nevzdali a nekolaborovali by jako zbabělí Čecháčci 1968-1989 z čehož byli komouši i Rusáci decentně řečeno hodně nervozní. Jaruzelski to vojenským pučem v Polsku na chvíli zvládnul sám, ale mohl to být i pěkný dřívější konec komoušů. Neomezený přísun mužstva k ostré armádní munici by asi vetšina komoušů nejen v ČSLA dlouho nepřežila. 🙂
.. invaze se chystala – ale nakonec se nestala… Tedy další futurismus Karla Douchy, aby tu tehdejší současnost po svém dokořenil… Měl by ale tu naší nedávnou minulost -už tedy Armády ČR , dodokumentovat našimi invazemi do Afghanistánu (od r. 2002 pak celých 19 let) a také i do Iráku (od r. 2003 na skoro dalších 9 let..), protože ty byly skutečné… Čekám tedy na další rozum, abych se poučil..
Ještě jsi zapomněl na invazi spojenců do Francie, Itálie, atd. atp. na kterých jsme se také podíleli. Zřejmě krom ocelových ptáků miluješ také talibance z pákistánu a nácky.
… no tady příměru Pavluši Š. vůbec nerozumím (tedy tu Francii, Itálii, atd, atp plus ti náckové)… A ocelovými ptáky zřejmě Pavluša myslí „zocelené“ modré ptáky – tedy ODS , a v nich se já nevyznám.. Další v pořadí – tedy talibánci v Pákistánu, tak tam jsou v opozici k pákistánské vládě a nevím koho, že tady Pavluša podporuje – já tedy tam nikoho..
To, že nerozumíš mně nepřekvapuje, milovníku ocelových ptáků. A předpokládám, že ti je jedno o jakého ocelového ptáka by šlo, kdyby to na tebe přišlo. Taliban samozřejmě vznikl jako agentura pákistánské rozvědky a invazní armáda do Afghánistánu.
… Talibán bylo původní hnutí afghánských studentů učících se korán v Pákistánu, které se „vrátilo“ domů do Afghanistánu kolem r. 1994 a pak porazilo skoro všechny bojující skupiny modžahedinů, které předtím měly podporu z USA… A ani USA Talibán neprohlásily jako nácky – takové vědomosti si Pavluša Š. musí doplnit…
Jaruzelski měl za zadkem sovětské posádky, rozmístěné v Polsku. A když se plánoval vpád do Polska na způsob srpna 1968, tak některé naše jednotky vyjely k polský hranicím. Většina nedojela (po cestě se jim to rozsypalo), nebo se jim vůbec nepodařilo zprovoznit vozidla z mobilizačních zásob.
To je také jeden z důvodů onoho „nebránění se“.
Pane Pitharte, lžete! Samo se nic neudělá, ani nepadl komunistický režim nepadl sám! Byla to zásluha prezidentů USA Reagana a prezidenta SSSR Gorbačova. Jim vděčíme za změnu politického režimu KSČ, který bylo nutné v celé Evropě změnit. My, pracující občané jsme jásali, těšili se na demokracii. Dočkali jsme se zklamání. Založení příliš mnoho polit. stran, každodenní debaty v TV, přinášelo mnoho prázdných slov, slibů. Vy jste byl jeden z nich u kormidla ve vládě. Již v r. 1991, vás všech horkokrevných politiků usazených v teplých křeslech, cesta vedla jiným směrem. Zneužitá demokracie vámi politiky, vedla k častým pádům. Vy jste měli změnit zákony, které by vám všem znemožnily zneužívat vašich postavení. Pro sebe jste si zabezpečili imunitu pro bezúhonnost. Komunisté v převlečených kabátech si zajistili výsostné pracovní pozice. Vy jste schůzovali, nechali jste zneužít demokracii vychytralými ministry. Nikdo nebyl potrestán, důkazy před soudem nebyly, všichni je stačili odstranit. S vládou Fialy, bývalí vládcové, drze vystupují v médiích, Vondra získal prestižní místo v EP, všichni rozdávají rozumy a vedou náš stát ke dnu. Premiér Fiala, každodenně předstupuje před občany ČR, s úsměvem baziliška lže, jak se budeme mít dobře. On ničemu nerozumí, pouze intriky používá od počátku jako šéfa ODS. Vymyslel založení Pětikoalice před volbami, prezident Zeman ji schválil. Fiala si splnil dětský sen mít MOC! Za 3r. vládnutí, zničili všechny hodnoty financí. Premiér Fiala létá po světě, aby podepsal smlouvy pomoci státům, aby udržel krok s EU, NATO. České důchodce přehlíží, stejně tak DOZIMETR drží s ministrem vnitra Rakušanem pod pokličkou s rozkradenými miliardami Kč v Dopr. pod. Praha, jejich Pětikoalicí. Soudci se bojí soudit! Kriminálních zločinů se dopustil i ministr školství GAZDÍK v této kauze, sedí v tichosti v Parlamentu. Dlouhodobé mlčení, přináší informace pouze o 2 aktérech, jednoho označují za psych. nemocného. Vláda občanům vzala svobodu slova. Jsme trestaní v diskuzích za naši opodstatněnou kritiku, smazáním příspěvků a zákazu vyjadřování se. Já jsem opakovaně trestaná 1. měsícem. Mají placené informátory s přiložením do mailu jejich paragrafy, jako důvod našich prohřešků. Demokracie je zcela zneužita, považuji totalitní režim za nepřístojný, pro nemoci se vyjadřovat.
V tom máš pravdu, soudružko, samo se nic neudělá. Za komunistické soudruhy pracovala ekonomika. Respektive, pracovala, pomalu a jistě se rozkládala. Proto byl do čela sajůzu vystrčen „mladík“ gorbačov, proto byl po té ochoten k jednání s Reaganem. Ekonomika sojůzu a celého východního bloku se rozpadala.
Tvoje dojmy, jak ti budou po revoluci lítat pečení holubi do huby, byly a jsou samozřejmě zcestné. To, že dostáváš hysterické záchvaty z toho, že ti po letech totálního burešova úpadku a lží, konečně kompetentní vláda říká fakta, a napravuje burešem spáchané škody to jen potvrzují.
Zbytečné úvahy. Každý pohár přeteče poslední kapkou, jenže se většinou předem neví, která to bude.
K tomu ostatnímu, např. bránit se v srpnu 1968. To může napsat jen nějaký plácal (slušně řečeno). Na nás tehdy vtrhli „spojenci“ ze všech stran, ze kterých to šlo. A pozor. Lidé z větší části tehdy ještě socialismu a Sovětskému svazu věřili. Země byla obsazena v podstatě dříve, než se to občané dozvěděli (ale i armáda), potom už byl skutečně ozbrojený odpor nemožný.
V Polsku už věděli, co mohou očekávat.