KOMENTÁŘ. Obvodní soud pro Prahu 1  v červnu již podruhé zprostil obžaloby všechny aktéry tzv. zpravodajské větve kauzy Nagyová. To je ona část, kdy měla Jana Nagyová coby šéfka Nečasova kabinetu a jeho milenka zneužít Vojenské zpravodajství ke sledování Nečasovy manželky Radky. ČTK nyní získala písemné odůvodnění rozsudku, a my tak víme, jak soudkyně Helena Králová napodruhé zprošťující rozsudek odůvodnila. Za pozornost stojí dvě její úvahy: o motivaci Petra Nečase lhát, aby Nagyovou ochránil, a kritika policie za porušování práv obviněných. 

Když pomineme veškeré rušivé vedlejší linky, jako jsou ony odposlechy a jejich rozpitvávání na stránkách kdysi seriózního tisku, je podstata té trestní věci docela jednoduchá. Obžaloba tvrdí, že ke zneužití tajné služby došlo.

Motiv? Něco na Radku Nečasovou sledováním najít a donutit ji, aby se rozvedla. Důkazy – odposlechy, expertní posudky o tom, že co se dělo, sledováním bylo, a svědecké výpovědi těch, kdo by měli být zasvěceni, ale zasvěceni nebyli.

Proti tomu stojí obhajoba sjednocená na verzi, že šlo o tzv. kontrasledování. Paní Nečasové hrozilo blíže nespecifikované nebezpečí, sám premiér (v případu svědek) vydal zpravodajcům pokyn, aby opatrně zjistili, o co jde. Samotné předávání informací svěřil Nagyové.

To, že je výpověď Petra Nečase klíčová, vědí všichni. Státní zástupci a policie jsou přesvědčeni, že lže, aby Nagyovou chránil. Podobně Městský soud v Praze, který rok starý zprošťující verdikt zrušil a vrátil soudkyni Králové k novému projednání: zaměřte se na Nečase, přímo nařídil Králové. Zpochybnil právě Nečasovu výpověď, bývalý premiér prý může být motivován snahou pomoci své současné ženě.

Nečas je věrohodný svědek

Výsledek známe: Nečas podle Králové nelže, věří mu. Jako svědek má váhu, je to vážený člověk, bývalý premiér. Rozvedl by se tak či tak, píše soudkyně, proč potom krkolomné vydírání? Křivá výpověď? Poučila jsem ho, co by to znamenalo.

„Pokud státní zástupce hodnotí výpověď svědka Nečase jako vědomě nepravdivou s tím, že motivem toho má být snaha svědka pomoci obžalované Nečasové vyhnout se odsouzení, nalézací soud se nemůže s tímto hodnocením ztotožnit,“ píše v odůvodnění Králová. To je klíčové: soudkyně rozumí obžalobě i nadřízenému soudu, co se týče pochybností o Nečasově motivaci, ale nenalézá důkazy, že lže. Jen domněnky.

Mimochodem, podobnou situaci už známe z jiné kauzy, kde nedávno státní zastupitelství u soudu tvrdě narazilo, co se týče kvality předložených důkazů. V kauze nákupu vojenských letounů CASA je motivace exministryně obrany Vlasty Parkanové uskutečnit údajně nevýhodný obchod vysvětlována snahou zalíbit se tehdejšímu premiérovi Mirku Topolánkovi, který ji prý chtěl odvolat.

Že to tak nebylo, říká Topolánek přímo ve své výpovědi, kterou žalobci ve spise samozřejmě mají. Premiér sice nebyl spokojený s tím, jak fungovalo ministerstvo obrany vedené Parkanovou, s ní samotnou ale problém neměl, odvolání v dané době nezvažoval, natož v souvislosti s nákupem letounů. Ale kdo by řešil takové drobnosti, jako je svědecká výpověď bývalého premiéra, když se podává obžaloba.

Králová dosoudila?

Olomoučtí žalobci (kauza, která se stala, trvala, vyslýchala se, soudila se a soudit bude v Praze a jejíž jediné pojítko s Olomoucí je, že tam taky mají zoologickou zahradu, prý do Olomouce patří, protože a basta fidli, to je taky třeba připomínat) se v červnu mohli uvztekat.

„Nenapadá mě jediný důkaz, o který by to rozhodnutí mohlo být opřeno. Hodnocení musí být v příkrém rozporu se závaznými pokyny odvolacího městského soudu. Ale říkám, jsem velice zvědavý,“ říkal po druhém zprošťujícím rozsudku náměstek VSZ v Olomouci Pavel Komár.

Teď to má černé na bílém. Kromě odvolání, které bylo podáno hned po vynesení rozsudku, se dá očekávat i návrh na výměnu soudkyně, pro případ, že by městský soud kauzu znovu vracel na obvod (může být ovšem s hodnocením důkazů spokojen, případně o věci rozhodnout sám, pokud dospěje k závěru, že důkazy provedeny byly, ale byly nesprávně hodnoceny).

Tady se ptáme my!

Soudkyně Králová v kauze možná skončí. Žalobci totiž mají ještě další důvod, proč se jí snažit zbavit. I když tenhle si nejspíš za rámeček chtít dát nebudou.

Králová totiž jako věrohodnou „i přes částečné rozpory“ zhodnotila také výpověď samotné Nagyové, dnes Nečasové. Před soudem prý vypovídala zcela spontánně – narozdíl od předchozího výslechu na policii v červnu 2013, tedy hned po razii na Úřadu vlády.

Tehdy kriminalisté podle soudkyně porušili trestní řád. Nečasovou nechali samostatně se vyjádřit jen velmi stručně, poté už jí jen kladli otázky. Tím prý její vyjádření zkreslili.

Čteme dobře? Policisté se při výslechu chovali podle zásady „tady klademe otázky my“. Je to silácké, asi to viděli ve filmu s Belmondem, Nagyová může být ráda, že po předváděčce se zadržením a předáním videozáznamu České televizi, nedostala ještě u výslechu telefonním seznamem.

Ve skutečnosti je to vážná věc, možná vážnější, než (aspoň podle dosavadních výsledků) celá kauza Nagyová, a to i když sečteme, vynásobíme a umocníme všechny její větve, co jich v hlavách žalobců je.

Kdesi nám tu sedí (dnes nejspíš v té části nové centrály pro boj z organizovaným zločinem, která do ní přešla z ÚOOZ) partička kovbojů, pro které je trestní řád něco jako trhací kalendář. Práva obviněných jsou pro ně terč, do kterého střílejí pro zábavu od boku. Což je příšerná zpráva o stavu tzv. elitních složek. Ta vedlejší zní, že vinou jejich „kvalitní“ práce pak soudci shazují případy, když už se k soudu dostanou. To první je výzva pro inspekci, to druhé pro vedení centrály.