Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Čínský prezident Si Ťin-pching na Valném shromáždění Interpolu v Pekingu (2017). Foto: Profimedia
,

Peking chce „získat tchajwanská srdce“. Po zničení demokracie v Hongkongu to půjde těžko

Generální tajemník čínských komunistů Si Ťin-pching mluví o získání srdcí obyvatel Tchaj-wanu, Hongkongu a všech „synů a dcer čínského národa“. Strana by se podle něj měla více snažit o podporu Číňanů z celého světa, včetně Tchaj-wanu a Hongkongu. Právě Hongkong, kde Čína zlikvidovala poslední zbytky demokracie, je však pro Tchaj-wan dostatečně silným varováním, aby vlivovým operacím Pekingu nepodlehnul.

Na konci července proběhla v Pekingu za účasti celého stálého výboru politbyra konference ke stému výročí vzniku jednotné fronty. Generální tajemník Si Ťin-pching během akce připomněl důležitost jednotné fronty při prosazování zájmů komunistické strany Číny v zahraničí.

Si Ťin-pching mluvil o nutnosti využití taktiky práce na jednotné frontě k získání sympatií obyvatel nejen Tchaj-wanu, ale i všech etnických Číňanů po celém světě za cílem národního sjednocení a dosažení „velké obrody čínského národa“. To vše v době, kdy Čína v reakci na návštěvu šéfky americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu eskaluje napětí v Tchajwanské úžině a hrozí invazí na ostrov.

Potřeba posílení jednotné fronty přichází podle Si Ťin-pchinga v době velkých změn ve světě, které je třeba reflektovat i v jejím fungování, například zesílením aktivit v kyberprostoru.

Magická zbraň

Jednotná fronta je leninská taktika, kterou začala komunistická strana Číny využívat k získání kontroly nad nekomunistickými složkami společnosti uvnitř Číny i v zahraničí již před sto lety. V tu dobu se ještě velmi slabí čínští komunisté na popud poradců Kominterny spojili s národně buržoazním Kuomintangem, který částečně infiltrovali.


Autorem textu je Tobiáš Lipold. Text vznikl v rámci projektu Sinopsis, se kterým HlídacíPes.org spolupracuje.


Spojenectví se sice brzy rozpadlo, strana ale od taktiky jednotné fronty neupustila a nadále spolupracovala i s politiky mimo své řady. Svou roli pak jednotná fronta sehrála i při vzniku Čínské lidové republiky, kterou pod vedením komunistů zakládaly i další nekomunistické strany. Ty mají, obdobně jako dříve nekomunistické strany československé národní fronty, své marginální postavení v Číně dodnes.

V posledních desetiletích zůstala role jednotné fronty poněkud v pozadí, její význam se vrátil až s nástupem generálního tajemníka Si Ťin-pchinga k moci. Ten stejně jako Mao Ce-tung mluví o jednotné frontě jako o jedné ze tří „magických zbraní“ čínských komunistů, přičemž zbylé dvě jsou Čínská lidově osvobozenecká armáda a strana samotná.

Mezi Číňany žijícími v zahraničí pod jejím vlivem v posledních letech značně vzrostl nacionalismus, který se v čínském kontextu silně překrývá s věrností straně. K mobilizaci diaspory dochází primárně skrze hustou síť krajanských organizací napojených na Oddělení pro práci na jednotné frontě ÚV KS Číny, ústřední stranický orgán řídící všechny aktivity spojené s jednotnou frontou.

Organizační strukturu pak dále doplňují obdobně řízená média pro čínské zahraniční komunity nebo informační kanály na platformě WeChat, která je pro Číňany hlavním zdrojem komunikace uvnitř Číny i v zahraničí. Intenzivní aktivity jednotné fronty se v posledních letech zaměřují i na ovlivňování zahraničních politiků ve prospěch Číny, zejména kooptací elit, na což čím dál více upozorňují odborníci i zpravodajské služby. V některých západních zemích se pak osoby napojené na čínskou jednotnou frontu prosazují i ve vrcholné politice.

Získávání srdcí

Ve svém projevu mluvil Si Ťin-pching o získání srdcí obyvatel Tchaj-wanu, Hongkongu a všech „synů a dcer čínského národa“. Jak takové získávání srdcí vypadá, lze pozorovat na příkladu Hongkongu, kde od potlačení prodemokratického hnutí veškerý společenský a politický život funguje pouze v intencích jednotné fronty, na níž se mohou podílet jen „vlastenecké“ síly.

Na Tchaj-wanu jednotná fronta působí dlouhodobě, její aktivity se soustřeďují především na infiltraci a rozdělování společnosti kultivací pro-pevninsky naladěných skupin, ekonomických subjektů a politických stran. Lze předpokládat, že tyto snahy budou dále sílit a při případné invazi na ostrov budou komunisté jednotnou frontu využívat ruku v ruce s druhou „magickou zbraní“, tedy armádou.

Na druhou stranu s rostoucí asertivitou pekingského režimu roste i ostražitost vůči jeho vlivovým operacím jak na Tchaj-wanu, tak i v dalších zemích.

Zároveň silně ubývá potenciálně kooptovatelných tchajwanských sil ochotných jednat s Čínou o konceptu „jedna země, dva systémy“, kdy Peking sliboval Tchajwancům zachování vlastních politických pravidel i po případném „sjednocení“.

Tato představa se pro většinu ostrova rozplynula po likvidaci zbytků demokracie v Hongkongu, který měl fungovat pod stejným heslem. Není tedy příliš pravděpodobné, že by komunistická strana Číny byla v „získávání tchajwanských srdcí“ v blízké době úspěšnější než doposud.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře

3 komentáře

  1. liberal shark napsal:

    Faktem zůstává, že čínský komunistický režim porušil své závazky, uvedené ve smlouvě o předání Hongkongu, a tím zcela ztratil tvář. Nikdo už jim věřit nebude, zejména ne v Asii, kde si na koncept zachování tváře dost potrpí.

    • josef napsal:

      … no bylo by možné se podívat na excelentní „nedemokracii“ v Singapuru, kde Lee Kuan Yew to před delším nedávnem vysvětloval (asi) britům, že ta „jejich“ demokracie se do asijského prostředí až tak nehodí.. A to ten Singapur je jen o málo menší než Hong – kong… Je-li jakási demokracie v Japonsku a Jižní Korei, tak tam je to pod dohledem okupantů z USA (Japonsko) a quasy okupantů-osvoboditelů (Jižní Korea), tam ale dlouho byla diktatura ještě za Čon -du- hwana..

  2. A. S. Pergill napsal:

    Je třeba upozornit na to, že naprosto stejný program vyhlásil před druhou světovou válkou Hirohito (využití japonských minorit jako pátých kolon po celém světě), což vedlo v USA k internaci etnických Japonců. A o menšiny, coby páté kolony, se opíral i Hitler.

Přidávání komentářů není povoleno