Komunikace89, Jaroslav Krejčí,

Pád komunistické ideologie otevřel dveře autentickým příběhům 20. století

Napsal/a -pes- 31. října 2019

VIDEO. „Potkal jsem spoustu lidí, kteří přežili holokaust, ale nikdy o tom nemluvili,“ říká sociolog a bývalý politik Fedor Gál. O roli pamětníků a lidské paměti v české historii byla druhá debata ze série diskusí „Vysílá stanice Bubny“.

Diskuse, tentokrát pod patronátem neziskové organizace Post Bellum, se konala v prostorách pražského nádraží Bubny 14. října pod názvem Tekutá modernita „velkých příběhů“.

Každý z hostů je nositelem silného životního příběhu. Sociolog a publicista Fedor Gál se narodil na sklonku války v Terezíně a rodinná zkušenost s holokaustem částečné determinovala jeho celoživotní dráhu.

Politolog Jacques Rupnik je rozkročen mezi francouzskou a českou (potažmo československou) identitou a zkoumá mimo jiné historii a současnost velkého evropského příběhu. A Mikuláš Kroupa je zakladatelem společnosti Post Bellum, která dlouhodobě zpovídá pamětníky 20. století, zejména oběti komunismu a nacismu.

Podívejte se na sestřih z debaty

Veřejná diskuse – Tekutá modernita „velkých příběhů“- 14.10.2019, 12:00-13:00 hodin
Hosté: Fedor Gál, Jacques Rupnik, Mikuláš Kroupa
Moderuje Martina Mašková
Patron besedy: Post Bellum

Diskuse jsou doprovodnou akcí k výstavě Komunikace 89 aneb státní převrat bez internetu. Ta je otevřena veřejnosti od 11. října do 30. listopadu denně od 14 do 18 hodin ve výstavním pavilonu na Letenské pláni naproti fotbalovému stadionu Sparty.

Zejména mladším lidem má poodhalit, jak se „dělala revoluce“ bez internetu a sociálních sítí.

Součástí výstavy jsou archivní fotografie Jaroslava Krejčího zachycující dění listopadových dní roku 1989 skrze osobnosti jako například Václav Havel, Alexander Dubček či Karel Kryl, ale také herce a studenty, kteří putovali republikou jako informátoři o událostech, které státní média cenzurovala.

Více informací na https://komunikace89.bubny.org

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

Reklama

5 komentářů

  1. Dušan napsal:

    Tleskám ve stoje všem, co se zasadili a zasazují o šíření skutečné historií faktů. I těm, co se nebojí vzpomínat a zdělovat nám svou osobní životní zkušenost.

    • josef napsal:

      Nevím jakou má Jacques Rupnik osobní životní zkušenost (zřejmě s minulým režimem zde), když jeho otce Josip Broz Tito z Jugoslávie „vyhodil“ k nám. To bylo v tzv. rámci Tito vers. Stalin – čili zřejmě jeho otec byl v té době „stalinista“ a zákonitě náš přítel. Ty jeho rozumy, které „pouštěl“ do našeho tuzemska, zejména v době Václava Havla, jsou naprosto dostačující k utvoření si vlastního názoru na něj. No nemusím ho, zrovna tak jako dalšího apologeta Jana Švejnara… A Mikulášek Kroupa – tak ten je, zejména v této době, už úplně mimo mísu. V době revoluce mu bylo celých 14 let (slovy : čtrnáct let), ale rozumu už tenkkrát pobral jako jeho otec Daniel, který coby politik už zkrachoval dávno, ale jako vševědný c..tal, se vrací do veřejnoprávních medií skoro každodenně… (ale dluhy v desítkách milionů Kč i po něm v ctnostné ODA zůstaly)…

  2. vala napsal:

    Co oběti kapitalizmu , těch je nejvíc a jaksi se na ně zapomíná ! I Hitlerovo Německo bylo kapitalistický stát , výrobní prostředky a zisky patřily soukromníkům tedy kapitalistům !

    • Oskar (hanák z Hané) napsal:

      Kušujte! Vždyť jsou to naši kamarádi, ti Němci. Pravda ten Hitler jaksi úplně nebyl kamarád, ale ten už dávno natáhl bačkory.

      • Oskar (hanák z Hané) napsal:

        Dodávám, že jsem si toho všiml, že nebyl úplně kamatrád, už v pátek 17. března 1939, když navštívil Brno a já se šel na něho podívat na dnešní Moravské náměstí, kde tehdy, uprostřed parku, stál Německý dům, i když mně tehdy bylo necelých 6 let.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Reklama