Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Ústecké kulturní centrum Hraničář. Foto: Iveta Lhotská / MAFRA / Profimedia
,

Osm miliard na kulturu z Národního plánu obnovy? Ambiciózní plán provázejí potíže

Už jen několik dní zbývá do okamžiku, kdy si budou moci kulturní instituce poprvé sáhnout na velký balík peněz z tzv. Národního plánu obnovy. Bývalý ministr kultury Lubomír Zaorálek to před rokem prezentoval jako velký úspěch, mluvil o osmi miliardách korun, které mají do české kultury přitéct. Jenže realita je skromnější: lidé z oboru mluví o zmařené šanci a varují, že se plánovaná velká regionální centra nestihnou do roku 2025, kdy mají být hotová, zkolaudovat.

Ministerstvo kultury bude od 1. dubna do 15. května přijímat žádosti v programu Rozvoj regionálních kulturních a kreativních center, na který je v Národním plánu obnovy určeno 2,7 miliardy korun. Všechny projekty by měly být ukončené, tedy zkolaudované a v provozu, do 30. září 2025.

Podle plánu ministerstva by v krajích mělo vzniknout 15 až 40 kulturních a kreativních center, jakýchsi středobodů krajské kultury. Původní tlak z ministerstva byl dokonce takový, aby center bylo co nejméně, v ideálním případě jedno obří na každý kraj. Jenže to je v rozporu se zájmy „živé kultury“.

Zmařená šance?

Velký balík peněz pro kulturu oznámil Zaorálek loni v květnu.

 

Byla to tehdy velká sláva, návrh schválila vláda a čekalo se, jak ministerstvo připraví konkrétní výzvy a kdy je spustí. Plánované výzvy skutečně ministerstvo kultury představilo loni v říjnu a vyzvalo odbornou veřejnost ke komentářům. A pak přestalo komunikovat. Ještě letos v únoru neměli potenciální žadatelé žádné informace k přípravě projektů, což nakonec vedlo k tomu, že se posouval i původně navržený termín přijímání žádostí. Ten je nyní stanoven na 1. dubna.

„Obáváme se, že situace nahrává tomu, že z Národního plánu obnovy budou podpořeny především již běžící projekty, které by se zrealizovaly i bez podpory NPO, což je ale v rozporu s opakovaným tvrzením bývalého ministra kultury Zaorálka, že sehnal pro kulturu 7 miliard navíc. Protože takto budou z peněz NPO především sanovány veřejné rozpočty,“ říká místopředseda Asociace nezávislých divadel ČR Jan Kvasnička. Podle něho se obrovská příležitost pro oživení regionů mění ve zmařenou šanci.

Hrozba vysokého spolufinancování

Potíže se spuštěním programu si můžeme ukázat na příkladu Ústeckého kraje.

Zdejší radní pro kulturu Jiří Řehák popisuje, že původní představy ministerstva kultury se s potřebami krajů skutečně rozcházely. „Byl tlak na vybudování jednoho velkého centra za zhruba 150 milionů korun,“ říká Řehák s tím, že celková alokace pro Ústecký kraj činí v rozpočtu programu 190 milionů.

Ústecký kraj přitom patří podle Řeháka spíše k těm připravenějším. Nová koalice ANO, ODS a Spojenců pro kraj, které vzešla z voleb v roce 2020 a vystřídala dosud vládnoucí komunisty s ČSSD a SPD, nasbírala zásobník projektů a tvrdí, že má zmapováno, které projekty si na peníze mohou sáhnout. Jako příklad připraveného projektu Řehák uvádí například mostecká kasárna.


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


 

Jenže jsou tu další problémy. V projektu Rozvoje regionálních kulturních a kreativních center je podle kritiků nešťastně nastavená minimální částka dotace 30 milionů Kč s povinností spolufinancování 25%.

„To diskvalifikuje malá, ale aktivní uskupení, která v posledních letech významně oživují život v regionech. Sehnat sedm a půl milionu korun v tak dlouhodobě podfinancovaném oboru, a navíc v krátkém čase, který na přípravu projektů zbývá, je pro většinu z nich naprosto nereálné,“ upozorňuje Jan Kvasnička, který v Ústeckém kraji působí se svým produkčním spolkem Kult a v kraji uspořádal tisíce kulturních akcí.

S tím, že je spolufinancování nastavené špatně, souhlasí i radní Řehák. „Ideální částka by byla 15, ale ještě lépe třeba 10 procent,“ říká.

Kvasnička upozorňuje, že si některá přirozená kulturní centra, která již v kraji fungují a plní úlohu požadovanou v pravidlech programu, na peníze nedokáží sáhnout.

„Významným hybatelem kulturního dění v Ústí nad Labem je spolek Hraničář, který oživil místní nevyužívané kino a dnes zde pořádá projekce, besedy, koncerty, výstavy či divadelní představení. Spolek Hraničář chce budovu rekonstruovat na multifunkční kulturní a komunitní centrum, přesně takové, jaké v Ústí nad Labem zoufale chybí,“ říká s tím, že projekt Hraničáře by přesně naplňoval všechny očekávané cíle a kvality uvedené ve výzvě Národního plánu obnovy.

„Pokud ale v tuto chvíli nejsou známy parametry výzvy včetně financování, tak je pro spolek Hraničář nereálné, aby řešil projektovou dokumentaci a stavební povolení již nyní, protože neví, v jakých finančních možnostech se pohybuje. Když to ale začne řešit až po vypsání výzvy, tak není reálné, aby stihl kolaudaci do konce roku 2025,“ říká Jan Kvasnička.

Hodnocení v rukou politiků

Další problém se týká posuzování žádostí. Ty totiž nebudou provádět lidé z kulturní oblasti, ale tzv. Regionální stálé konference. Jde o početná uskupení se zastoupením politiků, představitelů radnic, hospodářství nebo sociální oblasti. „Jsme z toho hodně nervózní,“ přiznává radní Řehák. Podle něho je potíž i v tom, že kraje budou o projekty nejen žádat, ale samy je i administrovat.

Malé zastoupení odborníků kritizuje i Jan Kvasnička. „Kultura je velmi specifický obor a hodnocení projektů v oblasti kultury přísluší kvalifikovaným profesionálům, obzvláště pokud se jedná o tak velkou alokaci veřejných prostředků. Obáváme se, že Regionální stálé konference tuto specifickou kvalifikaci postrádají,“ říká.

Samotné ministerstvo problémy přiznává. „Národní plán obnovy je úplná novinka, Evropská komise nikdy podobný balík peněz na takový účel nealokovala a nejsou zde ustanovena jasná pravidla, podle kterých mají být tyto dotace přidělovány. Pravidla se průběžně vytvářejí ve spolupráci s tzv. Delivery unit, kterým je Ministerstvo průmyslu a obchodu, a je tu tedy samozřejmě mnoho komplikací, které se na to váží,“ říká mluvčí Jana Malíková.

Přiznává potíže právě u zmíněných investičních projektů. „U investičních projektů je třeba vzít v potaz naléhavost času u velkých stavebních projektů, jelikož investiční projekty není možné zvládnout během několika málo let, pokud již nemáte vyřízeno stavební povolení či další potvrzení spojená s realizací stavby a veškerou projektovou dokumentaci,“ říká mluvčí ministerstva kultury.


Projekt HlídacíPes.org – Ústí nad Labem byl podpořen základním grantem Active Citizens Fund.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře
Nebyl vložen žádný komentář
Přidávání komentářů není povoleno
ReklamaMediální Gramotnost