Pětasedmdesát let uplynulo ve čtvrtek od zahájení ostré fáze Operace Anthropoid, která v červnu 1942 vyvrcholila zavražděním říšského protektora a architekta židovského holocaustu Reinharda Heydricha. Operaci si připomínají i lidé v Leamingtonu v anglickém Warwickshiru, kde byla během války umístěna vojenská základna, na níž působili i českoslovenští výsadkáři. Tamní komunita Britů, Židů a potomků československých rodin usiluje o opravu památníku, který na počest válečných hrdinů stojí v parku v centru města.
Památníky připomínající oběť československých hrdinů jsou dva. Ten známější – a novější – stojí od roku 2009 v pražské Libni, na místě, kde Josef Gabčík a Jan Kubiš provedli atentát na Heydricha.
Druhý se nachází v centru města Royal Leamington Spa v Anglii. Fontána ve tvaru padáku v městském parku Jephson Gardens ale nutně potřebuje rekonstrukci.
Na tu je potřeba zhruba 25 tisíc liber, tedy něco kolem 750 tisíc korun. Pomoci má i veřejná internetová sbírka, v níž se od září sešlo asi 1400 liber. „Ale to je jen část příběhu. Během uplynulého roku se nám z různých zdrojů podařilo celkem vybrat 4500 liber,“ říká koordinátorka celého projektu Carrie Terry.
- Jak jste spokojeni s postupem sbírky?
Není tu jen internetová sbírka. Dohromady už jsme vybrali kolem 4500 liber. Členové našeho spolku Přátel československé pamětní fontány platí za pravidelný newsletter, hodně si slibujeme i od premiéry filmu HHhH, který byl natočen podle bestselleru francouzského spisovatele Laurenta Bineta. Kniha rovněž pojednává o atentátu na Heydricha, zkratka HHhH je akronymem věty Himmlers Hirn heisst Heydrich (Himmlerův mozek má jméno Heydrich). Film má mít premiéru příští rok a my doufáme, že opět zvedne vlnu zájmu o příběh československých hrdinů.
- Kdo jsou lidé, kteří se o opravu památníku starají?
Mnoho z našich členů pochází z místní české komunity ve Warwickshire, z rodin lidí, kteří zde zůstali po válce. Máme příspěvky i z Česka i od Čechů, kteří žijí jinde v Británii i mimo ni. Ale mnoho z našich příznivců jsou občané Spojeného království, kteří se cítí být zasaženi silou příběhu a usilují o zachování této památky mezinárodního významu. A v neposlední řadě jsou tu příslušníci židovské komunity, jako jsem já, kteří příběh vidí ze své vlastní perspektivy.
- Jak silná je dnes komunita Čechoslováků ve Warwickshiru?
I to je jeden z cílů naší kampaně. Chceme oslovit druhou generaci Čechů a Slováků, jejíž rodiče se v okolí Leamingtonu po válce usadili. Předseda spolku Michael Kalas velice touží ex-paty sjednotit. Jejich rodiče se dobře znali a drželi spolu, což už o mladých tolik neplatí.
- Máte podporu místních orgánů?
Ano. Naše oblastní rada – Warwick District Council – je nápomocna, ale bohužel sama nemá na rekonstrukci památníku potřebné peníze. Ale v listopadu se nám například podařilo v městské knihovně uspořádat výstavu o Operaci Anthropoid. Pomocí takovýchto akcí se nám daří zvyšovat povědomí místních lidí o naší kampani.
- Jak vidíte budoucnost památníku?
Pro mě je z osobního hlediska ctí, že jsem se do kampaně na jeho záchranu mohla zapojit. Je nesmírně obohacující vidět, jak roste co do velikosti a že se nám daří. Je důležité si uvědomit, že rekonstrukce není omezena jen na samotnou fontánu, ale zahrnuje i obnovu přilehlé zahrady. A další věc – jde i o širší souvislosti. O to, aby budoucí generace pochopily význam památníku pro místní, národní i evropské dějiny. Do budoucnosti hledíme s nadšením.
Zajímavé odkazy:
Facebookový profil spolku Přátel československé pamětní fontány najdete zde.
Stránka internetové sbírky na renovaci památníku je zde.
Aktivity komunity Čechoslováků ve Warwickshiru koordinuje Georgina Pavel, její mailová adresa je georgina.pavel@tiscali.co.uk
Pane Malecký to snad ne, asi jste se špatně vyjádřil:
..vyvrcholila zavražděním říšského protektora a architekta židovského holocaustu Reinharda Heydricha.
Mezi atentátem a vraždou je snad trochu rozdíl.
Pokud mě paměť neklame tak Češi to obvykle vnímají jako vykonání ortelu na představiteli nacistického režimu v okupované zemi, nebo ne?
I když Vaše poznámka míří k samotnému autorovi článku, dovolil bych si poznamenat, že trochu připomíná pohled našeho vojenského historika Eduarda Stehlíka, který se podle vlastních slov angažuje proti tvrzení, že atentát na Heydricha byl „spáchán“ (protože to slovo, „páchat“, se v češtině používá ve spojitosti s trestným činem apod.). – – – Jinak, to slovo „atentát“ by se dalo většinou vyložit jako přinejmenším pokus o vraždu (a u jiných případů, J.F. Kennedy například, by se tahle slova ze zmíněného úhlu pohledu třeba ani tak neřešila). – – – Kdybychom ale chtěli být přesní, je fakt, že Heydrich byl při atentátu v podstatě smrtelně zraněn, nikoliv zabit – zemřel až cca týden po atentátu, který se uskutečnil v květnu 1942 (27.5.). V úvodu článku však stojí, že Operace Anthropoid vyvrcholila jeho „zavražděním v červnu 1942“ (mimochodem, zemřel 4.6.).