Ondřej Neumann: Přepišme pravidla novinařiny!
IN MEDIAS RES. Rozmohl se nám tady takový nešvar. Papaláši nachytaní novináři na švestkách odmítají konfrontaci s fakty. Místo toho natočí kupříkladu vlastní video a vypustí ho do éteru. A zaútočí na „zkorumpované“ novináře, pochopitelně.
„Když jsme v @RESPEKT_CZ zjistili, že kancléř Mynář ovlivňuje soudy, natočil emotivní video. Když Reportéři zjistili, že má černou stavbu, natočil odpověď na video. Když MFD zjistila, že v Lánech se podezřele dávají zakázky, přišlo zase video. Konfrontace s novináři se Hrad bojí,“ všímá si na svém Twitteru reportér Respektu Ondřej Kundra.
Kdyz jsme v @RESPEKT_CZ zjistili, ze kancler Mynar ovlivnuje soudy, natocil emotivni video. Kdyz Reporteri zjistili, ze ma cernou stavbu, natocil odpoved na video. Kdyz MFD zjistila, ze v Lanech se podezrele davaji zakazky, prislo zase video. Konfrontace s novinari se Hrad boji.
— Ondrej Kundra (@okundra) 12. února 2019
Bingo! Až na to, že kancléř Miloše Zemana se novinářů nebojí. On je nepotřebuje. Zjistil to už dávno jeho pán a Mynář jen přebral jeho móresy. Co chtějí říci „svým“, sdělí jim přes sociální sítě, případně přes mediální služebnictvo, viz Soukupovský Týden s prezidentem na TV Barrandov.
My do nich chlebem, oni do nás krosčekem
Oč méně mluví s neposluhujícími žurnalisty, o to vehementněji se dožadují zveřejnění svých předtočených videí či tweetů. S odkazem na vyváženost, na fér hru, přestože oni sami od počátku vrství jeden faul na druhý.
Řeč samozřejmě není jen o Hradu. Podle zásady „řeknu jen co chci a komu já chci“ komunikuje i Andrej Babiš, Tomio Okamura či koneckonců i Donald Trump. Co s tím?
MAPA ČESKÉ JUSTICE od HlídacíPes.org
ZEMAN útočí na nezávislost soudů. Je justice připravená na podobné ataky?
Uvědomit si, jaká hra se hraje. Novinářské dilema skvěle zformulovala Saša Uhlová v úvaze „Budeme-li papouškovat tiskové mluvčí, půjdeme jako první“ s podtitulem: Nejnovější kauza Andreje Babiše ukazuje limity zpravodajství založeného na zdánlivě funkčních pravidlech.
Cituji: „Často papouškujeme výroky, o kterých tušíme, že nejsou pravdivé, ale musíme to dělat. Musíme totiž dát hlas druhé straně. (…) Nemám žádný recept, jak přesně dělat zpravodajství, aby méně podléhalo propagandě nejen tiskových mluvčí. Měli bychom však v novinářské obci vést debatu o tom, zda mechanické přebírání výroků „dvou stran“ vede ke kýženému výsledku.“
Výzva Saši Uhlové
Ok, hozenou rukavici přijímám. Stačí začít od maličkostí. Neboť vedle sebe neleží „dvě pravdy“. Pokud na jedné straně je vyfutrované investigativní zjištění, nelze mu na roveň klást výkřiky typu „účelovka či kampáááň“.
Ne, nevyzývám k nefér novinářským postupům. Jen tvrdím, že dosud přijímané zákony žurnalistiky se přežily. A je třeba uvést v život nové. Je-li prezident (pardon, král) nahý, není důvod vyvažovat to Ovčáčkovým tvrzením, že je oděn v skvostném brokátu a výlevem o „bolševické novinařině v praxi“.
P.S. Těším se na vaše názory na výzvu Saši Uhlové.
Text vznikl ve spolupráci HlídacíPes.org s týdeníkem Marketing&Média. Více o médiích a marketingu najdete v aktuálním vydání M&M, které vychází každé pondělí.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 KčPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)
19 komentářů
Víte – na úvod je nutné říct, že tento požadavek je v lepším případě krásně naivni omyl, v tom horším případě vliv současného neolevicového trendu. Neplatí žádné „my do něho chlebem“, novináři, zvaní „honici psi demkracie“ jdou přece ve většině případů po politicích kvůli činnostem, které mohou }opakuji mohou) být – v lepším případě nelegitimní, v horším nelegální. Tudíž politikům za ně hrozí, v lepším případě ztráta důvěry voličů (a po volbách ztráta jejich politického postavení), v horším, a dnes velmi často i správní nebo trestní řízení“. Tudíž – je v zájmu politika /tiskového mluvčího/ aby řekl jen to co říci chce. Jestli víc neřekne, tak ať si to novináři zjistí jinde a jinak – a rovněž publikují. Což dělají stejně.
Ale nějak „nutit“ politika aby se veřejně přiznal, to už není věc novinářů, leč jiné rovněž nezávislé instituce – justice. Nemá cenu se vracet do dob bolševismu, kdy obvinění papaláši prováděli mediálně vlastní hlubokou autokritiku, aby se tím vyhnuli postihu (té jediné) partaje, protože nikdo jiný (a bez jejího souhlasu) je postihnout nemohl.. To je ta jedna strana mince.
Ovšem, ta druhá strana, nechtěl bych někomu sahat do svědomí, leč nemohu si vzpomenout kdy naposled novináři takzvaně „papouškovali“. tedy že by se v médiích publikovali třeba zcela celý obsah tiskové konference, nebo třeba zcela celý obsah projevu politika nebo celou a plnou odpověď politika. To co tam zcela obvykle vídám, je zkrácený výtah, ve kterém novináři shrnou původní projev tak aby tam bylo jen to co je -podle nich podstatné“. K tomu bombastický titulek „s pár účelově vytrženými slovy“, a perex ze kterého vsjo jásno. Dokonce ani v TV ne i tam postačí záběr se stopáží sotva deseti vteřin, s jednou, dvěma vytrženými vyřčenými větami, zbytek obvykle překryje doplněný zkrácený komentář.
Tudíž – pokud politik chce, aby se občané dozvěděli, co jim přesně chtěl říct , /od začátku do konce/, je metoda „vlastního publikování videa „, skrze internet poměrně zajímavou a i pro občany výhodnou cestou.
Samozřejmě že toto nemusí a není „ta čistá pravda a nic než pravda“, jak jsem napsal, ale jen to co politik říct chtěl. Ne více. Občané se sami musí rozhodnout komu věřit.. „..Fide, sed cui fidas, vide „…
I nepolitik, třeba novinář, může se chovat při pokusu o eliminaci toho či onoho „cizorodého“ názoru podobně, viz :
„Ondřej Neumann napsal:
6.2.2019 (8:32)
Příjemný den. Rozhodli jsme se publikovat pouze příspěvky, které dále rozvíjí dané téma. Nově tedy nebudeme publikovat nejen komentáře obsahující vulgární slova či urážky, ale i všechen ostatní balast.Našim čtenářům tím chceme šetřit čas i nervy. Díky za pochopení.“
O tom, co „dané téma“ rozvíjí rozhoduje kdo? No přece Ondřej Neuman.
Ano, protože Ondřej Neumann je z pozice ředitele Ústavu nezávislé žurnalistiky odpovědný za veškerý publikovaný obsah na HlídacíPes.org, včetně komentářů pod články.
To je Vaše svaté právo. To Vám nikdo neupírá. Ovšem tento postoj vede právě k těm důsledkům, o které se otřel i výše uvedený článek. Novináři si hrají na ty, kteří politiku utváří a to je podle mne špatně. Proto dnes politici obchází média a komunikují na přímo přes Twitter apod. Ale není to nic nového, tohle tu bylo vždy. Tím nechci říct, že novináři nemají ve věcech šťourat a informovat. To zase ano. To je jejich poslání, ale někdy jejich aktivismus opravdu dosahuje obludných rozměrů, což vrhá špatné světlo na celý novinářský cech. Ale ano. Platí to okřídlené motto pana Břešťana : „naše médium, naše pravidla“. V tomhle se třeba neshodnu s VKml. a jeho bojem za „cenzuru“ Facebooku apod. Jako bytostný pravičák uznáván svobodu zacházet se svým majetkem jak sám uznán za vhodné.
Jestli bych si dovolil technickou poznámku k onomu závěru ohledně Facebooku. Neberu Vám Váš názor, že „majitel(é) té sítě mají svobodu si rozhodovat sami o tom které příspěvky tam ponechají a které smažou… Sice mám opačný názor, protože se domnívám, že ta síť je nabízena jako služba, a tedy každému, pro jakýkoliv názor. .(Samozřejmě , vždy s vyjímkou úzké sorty názorů , kterou lze jasně a striktně specifikovat i legitimně obhájit.)
Ale kvůli tomu se nemusíme dohadovat
Horší je, že majitelé je nemažou podle svých názorů a své svobody, ale podle požadavků, které si nechali vnutit od západních politiků. A taky a hlavně (ale to s tím i souvisí) na udání. Což jak předpokládám, s tou Vaší proklamovanou pravicovou svobodou dosti na štíru. Prakticky by se dalo říct, že takovou cenzurou ti majitelé sami okrádají o své klienty – jenomže (a bohužel), pokud by proti nim zasáhli tvrdě západní politici – a zakázali jim třeba provozovat tu síť v jejich státu, ty finanční škody by pro ně byly mnohem větší, prakticky likvidační,,,,
V zásadě souhlasím, ovšem pak ovšem platí to Leninovo (či koho), že „svoboda je poznaná nutnost“, což zase umožňuje mnohá omezování svobody, třeba i autocenzuru, s čímž se nerad smiřuji. Pozn.: Jako slogan je to „svoboda je poznaná nutnost“ v tom českém jazyce dost neznělé, někdo by měl vymyslet něco lepšího.
Pokud někdo porušuje zákony, měl by se zodpovídat před soudem. Pokud někdo porušuje pravidla slušného chování, jsou tu od toho média. Média by měla být morálním soudem politiků. Tito lepšolidi často trpí syndromem hybris – chybějící elementární sebereflexe, pocit nadlidí.
Panu hradnímu kancléři nic nebrání, aby v přímé konfrontaci s novináři odpověděl na nepříjemné otázky (pokud má čisté svědomí a nebo jestli ho vůbec má).
Schovávat se za předtočené lživé videa je pro mne nepřijatelné.
No ale v tom je ten problém. Buď bude široká společenská shoda na to, že něco je (a pouze) nespolečenské chování politiků – v tom případě ať o tom poreferují a třeba hodnotí média (nic proti) – a je věcí těch politiků zda se k tomu sami vyjádří a omluví se. Připomínám jen to, že to je věc toho politika – i to že se nevyjádří a neomluví /pokud ví že má za co) je jen další informace o tom že se chová nemorálně, kterou média předají média občanům. Tečka, nic víc. politici jsou dospělí lidé, takže je za neslušné chování nelze trestat či vychovávat, asi jako prcky v mateřské školce.. Jedině – že si je informovaní občané (pokud jim to vadí), příště nezvolí..
Jenže, bohužel, ani tato společenská shoda není – jak si můžete zjistit, tak na pana Mlynáře už bylo podáno několik trestních oznámení, a rovněž už řada senátorů ohlásila že na Zemana sepíše ústavní žalobu. Tudíž – za těchto okolností je požadavek aby tito „v přímé konfrontaci s novináři odpověděli (pravdivě?) na nepříjemné otázky “ dosti naivní, zbytečný a prakticky protiprávní – není jejich povinnost se přiznávat k tomu z čeho jsou trestně obvinováni. A pokud to popírají, ta jejich vyjádření – popsaná novinářskou zkratkou se dají v médiích najít už dnes , pokud o toto má někdo zájem.
V tom je bohužel dosti hluboký problém tohoto režimu. I přes úvodní (víceméně rétorické) období pana Havla, si dodnes nedokázala vybudovat žádné společenské nepřekročitelné zásady, ani morální ani právní, které by si mohla (ale spravedlivě padni komu padni) na každém vyžadovat a vynucovat . Dodnes je t oboustranně dosti účelový boj o moc, ve stylu catch as you can catch., který právnické /nikoliv právní/ zásahy spíše podporují, než aby je dokázaly tlumit.
Jen abych nahodil takový příklad,..“zločin pana Mlynáře“ je brnkačka proti tomu, že se prakticky nepodařilo odsoudit komunistické zločince ani za jejich prokázané zločiny z období totality..Ale podle soudců je to v pořádku a kvůli tomu do médií běhat nebudou..
Co dodat, jeden můj znýmý Pan učitel mi kdysi pravil : „svět se v prdel obrací.“ To přesně pasuje na českou hradní a ministerskou pakáž. Moc tady chybí Karel Kryl. Ani nevíme jak.
„Vymknutá z kloubů doba šílí“…
Politici opět mají namířeno tam, kde i deset Krylů by nepomohlo.
Bohužel.
Českou specialitou je neustálé hledání třetí cesty.
Podle mne doposud nepřekonaným mediem byla a je Svobodná Evropa, jejímž přestěhováním a zrušením se USA dopustily větší chyby než byla válka ve Vietnamu. Nadhled zvenčí chybí českým mediím, která veškerou energii věnují klíčovým dírkám
1) No, konecne! Co treba nektere vyplody uplne ignorovat (proste nijak nekomentovat, jen pockat, az to odezni)? Napr. nezucastnit se paleni trenek na Hrade. 2) Jenze to, ze se tim bude ridit HP, je malo. Mate moc maly dopad. CT bude dal zverejnovat, napr. PR vystupy MF o tom, kolik EET prinese/prinesla.
Začátek je podle mne v titulku (pravidla žurnalistiky), vycházejícím z textu kolegyně Úhlové. Pravidlo vyváženosti vypadá podle ČT a nejen podle ní s nadsázkou asi takto:
Reportér Železný zpovídá osobu jménem Adolf H – Holoukaust má na svědomí 6 mil. židů. Jak se nyní díváte na tuto zrůdnou ideu?
A nyní 2 varianty –
1 – AH To vůbec není pravda, to je všechno diskreditační kampaň opozice.
Ve druhé variantě tam osoba AH není a tak Železný čte – AH jakoukoli vinu odmítá.
Kdyby to bylo v Norimberku, tak i přes jistě dlouhé ospravedlňování bude AH popraven. Ani já nemám recept jak se vypořádat se zpravodajstvím, ani já si však nemyslím, že vyváženost = i darebák má právo se vyjádřit v médiích. Že média donutí zmiňovaného Mynáře k „vyjádření pro náš list – TV stanici…“ nic neřeší. Babiš se možná 100x vyjádřil ke korunovým dluhopisům, kde žádné pochybnosti o podvodu nejsou, a co se stalo? Preference 30 – 35 procent.
Uhlová má i nemá pravdu. Lze samozřejmě reagovat i na průkazná fakta reagovat po „babišovsku“ – „účelovka či kampáááň“. To je věc svobody projevu a to v tom smyslu, že lze svobodně lhát nebo mluvit pravdu.
Platit by ale mělo, že tato dvě a i další „šefovy“ reakce a výkřiky na důkazy o jeho, nazvěme to pravým jménem – křivárnách, jsou zásadně něco jako nadávka ku …, když se při zatloukání hřebíčku trefím do prstu, nadávka bez jakékoli informační hodnoty. Prostě jen zaklení, které nemůže a nesmí nikdo brát vážně a v tom má Uhlová naprostou pravdu. Bezvýhradnou pravdu.
reakce na petrph : vlákno mi už nedovolilo odpověď. Chápu úplně přesně i Váš argument ohledně toho Facebooku. Po delším uvažování jsem se ale přiklonil ke svobodě majitele nakládat se svým majetkem dle jeho uvážení. Zuckerberg nabízí veřejnosti službu, ale parametry té služby si může nastavit sám. Pokud by to tak nebylo, tak se jeho majetku vlastně někdo zmocní a začne ho upravovat proti jeho vůli. Analogicky např. majitel restaurace se může ( tedy vlastně už nemůže ) svobodně rozhodnout , zda ve své provozovně umožní kouření, nebo do ní vpustí děti atd. Jasně , chápu argument, že služba, kterou majitel nabízí se musí vtěsnat do nějakých zákonných mantinelů a předpisů. O tom to ale je, … co je čemu nadřazené .
Ale to se už dostáváme trochu jinam. Tuhle diskuzi nám pan Neumann zatrhne, protože nerozvíjí dané téma výše uvedeného článku.
A má recht …
Nechci nikoho urazit, už proto, že je nás ve světovém měřítku příiš málo a ještě se hádáme.
Skutečností je, že se novináři nedokázali přizpůsobit novým situacím. Velmi často je občané vůbec nepotřebují, já rovněž ne. Je jich moc a na novinařinu se dali spíše z osobních důvodů (sklon k histrionství a snaha být obdivovaným zvěstovatelem).
Dnes se žádají vysoké znalosti pro to, aby někdo někoho poučoval. Novináři je nemají. Naprostá většina z nich vyrostla při toulkách po pražských redakcích a svaly si trénovali v pražském rybníčku, jak by řekl Čapek. To je aprobace pro poučování veřejnosti velice nedostatečná. Když se jim to vyčte, jsou až vulgární (mohu doložit).
Světová konkurence žádá, abychom táhli za jeden provaz. A aby u nás nelelkovali lidé, kteří by mohli přinášet hodnoty. Zbyteční u nás nejsou jen ti, co jsou třeba nepřizpůsobiví ale i ti, co trčí v zaměstnáních bez nichž by se republika mohla docela dobře obejít. A ti by se měli transformovat do užitečnějších zaměstnání.
Sumasumárum, jako potřební se vidí především – jen sami novináři. Ještě jsem neslyšel třeba:“Bože, co bychom si počali, kdyby novinářů nebylo!“.
Tak tady se musím novinářů ( opravdu novinářů ) zastat. To co píšete je s prominutím velký blábol. Ovšem bez novinářů – aktivistů a propagandistů – si svět představit umím. Ale nechci. S nimi je svět pestřejší a je na něm větší zábava….
V zájmu podniku TONAk navrhuji, aby všichni novináři, kteří jsou přímo nebo nepřímo placení Babišem, nosili modrý baret… 🙁
Jen tolik: Kdo bude vlastnit a především kontrolovat média, bude mít obrovský vliv a s ním i moc. Osobně v tom vidím velké nebezpečí – platilo to vždy, ale v budoucnu to bude mnohem zřetelnější. Kolik lidí rozpozná fakta od tzv. fake news? Kolik lidí si vůbec dá práci s tím, aby se onen rozdíl snažilo odhalit? Novináři jsou jistě zapotřebí a jejich úsilí o odhalování lží je nutno oceňovat.