Úspěšným exportem svých letadel L-410 Turbolet novým odběratelům se česká společnost Omnipol neváhá ve svých tiskových zprávách pochlubit. Nedávno takto vyzdvihla prodej strojů do Thajska a Kazachstánu. To, že vyvezla tří své letouny i do Myanmaru, v oficiálním výčtu chybí.

To, že česká letadla v Myanmaru (alias Barmě) skutečně skončila, dokládá pozorování organizací Myanmar Wittness a CIR přímo na místě.

Barmským novinářům v exilu, kteří na téma upozornili, vývoz potvrdilo i Ministerstvo zahraničí ČR – s tím, že nejde o porušení evropských sankcí.

Stejně na dotaz HlídacíPes.org reagovalo i ministerstvu průmyslu, pod nějž spadá licenční správa a které řeší vývoz zboží potenciálně zneužitelného pro vojenské účely v zemích pod sankcemi.

„Dotazovaná civilní letadla nejsou zbožím dvojího užití uvedeným v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/821 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí režim Unie pro kontrolu vývozu, zprostředkování, technické pomoci, tranzitu a přepravy zboží dvojího užití, proto jejich vývoz nepodléhal kontrole ze strany státu,“ říká mluvčí ministerstva David Hluštík.

Redakce požádala o informace k okolnostem obchodu společnost Omnipol, otázky ale zůstaly bez reakce.

Zprávy o rozsáhlých zvěrstvech

Evropská unie, včetně Česka, na zemi ovládanou násilnou vojenskou juntou, uplatňuje sankce, naposledy je o rok prodloužila 25. dubna 2025.

„Represivní akce myanmarské armády, které se vyznačují nevybíravým násilím vůči vlastnímu obyvatelstvu, představují závažné porušení základních lidských práv a jsou projevem hrubého pohrdání zásadami spravedlnosti a lidskosti,“ píše EU v odůvodnění sankcí.

„Zprávy o rozsáhlých zvěrstvech, včetně mimosoudních poprav, svévolného zatýkání, sexuálního a genderového násilí, fyzického týrání, mučení, pronásledování obránců lidských práv a novinářů, leteckého bombardování a ostřelování obydlených oblastí, včetně útoků na děti a tábory pro vnitřně vysídlené osoby, dokládají systematickou kampaň násilí ze strany armády vůči lidem, které má chránit,“ čteme dále.

Sankce zahrnují mimo jiné „zákaz vývozu zařízení, které by mohlo být použito k vnitřní represi“ či „zákaz vývozu zboží dvojího užití“. Civilní letadla na seznamu explicitně zmíněna nejsou.

Podle dostupných údajů byla odběratelem českých letadel společnost Myanmar Airways International.

Oficiální pozice České republiky ve vztahu k Myanmaru je odmítání legitimity vojenské junty a podpora původně demokraticky zvoleným orgánům, kritika násilí a porušování lidských práv. Tamní režim naopak vojensky i na mezinárodním poli podporuje Rusko a Čína.

Možné budoucí využití letadel z Česka i pro armádní účely však v současném Myanmaru nelze vyloučit. Kromě toho, že se Turbolety pro přepravu vojáků i techniky běžně používají v mnoha armádách včetně té české, a nepotřebují k tomu žádné speciální úpravy, jde hlavně o pozici a moc myanmarské armády, jež zemi kontroluje a ovládá.

Cesty do Pekingu i do Moskvy

Realita v zemi je podle tamní opozice taková, že na oficiální úrovni fungují pouze „ty entity, které buď armáda vlastní, provozuje či kontroluje, nebo firmy, které ji ekonomicky podporují, obvykle na základě personálních aliancí a unií“.

Vládnoucí junta prakticky veškerou civilní sféru – obchod, humanitární pomoc, diplomatické vztahy – užívá pro vlastní účely a potřeby.

Barmská demokratická opozice také upozorňuje, že armáda k vojenským akcím běžně využívá letadla původně civilního určení, ať už typově podobné italsko-francouzské ATR, nebo čínské Harbin Y12.

Aerolinky MAI patří U Aung Zawi, který je podle znalců myanmarské politické reality napojený na vojenskou juntu. Jeho letadla například přepravují barmské generály, včetně vrchního velitele a faktického vládce nad Myanmarem Min Aung Hlainga, na oficiální zahraniční cesty, například do Moskvy či do Pekingu.

Sám U Aung Zawi bývá oficiálním členem myanmarských zahraničních delegací; kupříkladu na nedávném byznysovém fóru Rusko–Myanmar. 

Na sankčním seznamu EU jsou obecně například „významní podnikatelé podporující režim“. V seznamu konkrétních jmen ale U Aung Zawi nefiguruje.

K realizaci mezinárodních obchodů barmská vojenská junta používá organizaci SSPC (State Security and Peace Commission); někteří její členové jsou na sankčních seznamech.

Zda Omnipol vedl jednání o prodeji letadel právě i s SSPC, známo není. Společnost ani na tuto otázku nereagovala.