Okamuru neznám, ale s přímou demokracií nespěchejte, vzkazuje Švýcarka, která zatápí populistům
„Zkoušíme obrátit rétoriku populistů a vidíme, že to je zásah do živého,“ vysvětluje Flavia Kleinerová, jak si Švýcaři znovu „berou zpátky“ pojmy jako stát, domov či vlast nebo i národní symbol – švýcarský kříž. Ten si podle Kleinerové „zprivatizovali“ populisté z Lidové strany SVP, proti nimž zakladatelka organizace Operation Libero vede většinu svých mobilizačních kampaní.
Země jako Česko by podle ní neměly zapomínat na politické vzdělávání a svobodnou tvorbu názoru, bez kterých přímá demokracie, jak ji prosazuje třeba SPD Tomia Okamury, nemůže správně fungovat; naopak hrozí, že se z ní stane „tyranie většiny“.
Sama Flavia Kleinerová je prý obrovským fanouškem přímé demokracie, ani ve Švýcarsku prý ale vždy pro ní nejsou ideální podmínky, natož pak v mnohem mladších středoevropských demokraciích. V rozhovoru pro HlídacíPes.org také přibližuje i základní rozdíly mezi typy lidových hlasování ve Švýcarsku.
Referendum jako marketing
Příští velké – a i zahraničím sledované – lidové hlasování čeká Švýcarsko na konci listopadu. Bude to takzvaná „Selbstbestimmunginitiative“ (přibližný překlad zní Iniciativa za právo na sebeurčení, pozn. red.). O co v ní jde a proč jste spustili kampaň proti ní?
Lidová strana SVP říká: Chceme, aby švýcarské právo stálo nad tím mezinárodním, tedy přesně naopak, než je to teď. Tvrdí, že na vytváření švýcarského práva se podílí lid, a proto je mnohem „demokratičtější“.
Důsledkem takového kroku by ale bylo to, že kdyby si někdo stěžoval u Mezinárodního soudu pro lidská práva ve Štrasburku a ten rozhodl jinak než národní soud ve Švýcarsku, stejně by nakonec měl přednost ten švýcarský rozsudek.
Pak by ale štrasburský soud nejspíš řekl: Tak, milé Švýcarsko, odteď už nejsi členem Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. A takových zemí je jen málo, třeba Bělorusko. Další důsledek by byl, že když by Švýcarsko uzavřelo nějakou dohodu s jiným státem a pak Švýcaři změnili své zákony, druhému státu bychom prostě řekli „sorry, my jsme si to rozmysleli“. A tak dále.
Můžeme si dát takový rychlokurz švýcarské přímé demokracie? Co je to lidová iniciativa a co referendum?
Lidová iniciativa je původně nástrojem pro menšiny, které se třeba nikdy nemůžou získat zastoupení v parlamentu, ale měly by mít právo se zapojit. Musejí sesbírat 100 tisíc podpisů, pak se jejich návrhem zabývá parlament, posoudí právní slučitelnost a případně nechá o té věci hlasovat občany. Specialitou práva na „iniciativu“ je, že skutečně může změnit přímo i švýcarskou ústavu.
Referendum se naopak vztahuje na zákony, které vzešly z parlamentu a jednotlivec nebo skupina můžou říct, že o něm chtějí nechat hlasovat i voliče, a pak na to potřebují sesbírat 50 tisíc podpisů.
Vaše organizace Operation Libero se proslavila tím, že zabránila úspěchu jiné kontroverzní lidové iniciativy v roce 2016, znovu z dílny lidovců SVP, která navrhovala deportovat každého cizince, který ve Švýcarsku spáchá nějaký trestný čin. Voliči ji nakonec v referendu odmítli skoro 60 procenty hlasů.
My jsme během kampaně před tou iniciativou hodně poukazovali na přistěhovalce „druhé generace“, tedy ty narozené ve Švýcarsku, kteří jsou ale stále vlastně pořád cizinci, protože stále nemají občanství, třeba i z důvodů, že je to drahé. Důsledkem je, že čtvrtina obyvatel Švýcarska nemá švýcarský pas. A to se lidé od nás najednou dozvěděli, že jejich kolegové z práce nebo spoluhráči na fotbale prostě nemají švýcarský pas, protože o tom se lidé normálně nebaví.
Související články
Sedm zásad populistů. Referendum se hodí jen někdy a výsledek voleb zpochybní „mlčící většina“
„Dát někomu nálepku xenofob nebo fašista je snadné.“ Slovenský expremiér Dzurinda nejen o politické korektnosti
A já jsem lidem říkala – až jednou na ten fotbal ten spoluhráč nepřijde, může to být jen proto, že jel dvakrát za posledních deset let moc rychle autem, to se přece stává nám všem. Na té iniciativě bylo nejabsurdnější právě to, že umožňovala vyhostit i lidi, kteří už ve Švýcarsku žijí dlouho a přitom už ztratili skutečné vazby na svou zemi původu.
Strana SVP právo na lidovou iniciativu pro menšiny využívá jako marketingový nástroj. Chce tím určovat témata, protože když spustíte iniciativu, vždycky se o tom mluví, novináři se musí vedení SVP ptát na názor a podobně. Při iniciativě o „kriminálních cizincích“, kterou zmiňujete, jsme věděli podle dřívějších zkušeností, že se musíme zaměřit na voliče středových stran.
Neopakovat chyby z brexitu
Jak konkrétně to děláte, když měníte veřejné mínění v neprospěch populistů? Krok jedna, krok dva…
Především musíme věřit, že na to máme, protože třeba čtyři měsíce před tímhle hlasováním byly volby, které vyhráli znovu populisté z SVP. Všechny ostatní strany byly unavené po volbách a neměly peníze a do toho přišlo tohle hlasování. Vypadalo to, že všichni hodili flintu do žita a šli domů.
V tu chvíli jsme my řekli: hej, tohle je jedna z nejhorších iniciativ, kterou kdy Švýcarsko vidělo, s dalekosáhlými důsledky. A začali jsme přemýšlet, jak změnit perspektivu voličů. Aby se na to celé nedívali přes kriminalitu cizinců, ale právě přes důsledky, které to napáchá „jejich Švýcarsku“.
Tenkrát jste ale byli ještě malá organizace a na tohle je přece potřeba velká logistika, třeba dobrovolníci, kteří budou lidi oslovovat, nějaké infostánky, propagační materiály… Jak jste to dělali?
Ano, tehdy nás bylo asi šest nebo osm dobrovolníků, kteří tři měsíce dnem i nocí pracovali, a k tomu síť dobrovolníků po celé zemi, kteří napsali něco ve stylu „pošli 50 letáků, já je roznesu“. A samozřejmě jsme byli velmi aktivní na sociálních sítích, které pro nás byly klíčové, protože jsme si nemohli finančně dovolit oblepit Švýcarsko plakáty.
Dá se to, co děláte, dlouhodobě udržet mimo politiku? To, co popisujete, je vlastně předvolební kampaň, i když levná. Vaši lidé ale nepatří ke konkrétní politické straně.
My jsme se tak rozhodli už při založení, že nebudeme zakládat stranu, ale radši se staneme takovými „navy seals“, zásahovou jednotkou, která přiletí s helikoptérou, když bude potřeba bránit liberální hodnoty. Někteří z našich členů do politiky chtějí a myslím, že je to tak i dobře. Nejsme žádné antisystémové hnutí, jako třeba Pět hvězd v Itálii. Snažíme se spíš zachovat to, co už máme. Někdy si kvůli tomu připadám vlastně docela konzervativní.
Kdo o sobě v Česku tvrdí, že je nezávislý, dostane většinou otázku „a kdo vás platí?“. Tak kdo vás platí?
Financujeme naši činnost z crowdfundingu, vybíráme na konkrétní kampaně, kdy lidem předem řekneme, za co se chceme zasazovat a na co potřebujeme peníze. Složitější je financovat crowdfundingem strukturální náklady, tedy vlastní fungování organizace, ale i tady se už snažíme oslovovat naši pořád širší základnu příznivců, aby nám přispívali pravidelně, třeba padesáti franky měsíčně, což nám dá větší jistotu.
Na druhou stranu nechceme, aby nás ovládly preference našich podporovatelů, jako se to stalo organizaci 38 Degrees v Británii. Po měsících kampaně proti dohodě TTIP se jim kontaktní listiny zaplnily příznivci brexitu, kteří jim pak „nedovolili“ dělat kampaň právě proti odchodu z EU. A přitom mají 4 miliony podporovatelů, kteří v hlasování o brexitu mohli změnit celý výsledek.
My proto máme „katalog hodnot“ a manifest, kde definujeme jasné hodnoty. A buď to člověk podpoří anebo řekne ne, takové Švýcarsko a budoucnost já nechci. Ale pak nemůže být s námi na jedné lodi.
Vzpomeňte si na Viléma Tella
V kampaních se vymezujete hlavně proti populistické lidové straně SVP. Podobné politické síly jsou i v sousedních zemích Švýcarska, o Itálii už jsme mluvili, v Rakousku jsou to Svobodní, v Německu AfD a ve Francii Národní sdružení. Ti všichni dohromady se občas scházejí na pompézních akcích, kde dávají okázale najevo, jak táhnou za jeden provaz. Švýcarští populisté mezi nimi ale moc vidět nejsou. Proč?
Christoph Blocher (byl dlouho populistickým lídrem SVP ve Švýcarsku, pozn. red.) si vždycky dával velký pozor na to, aby nebyl spojován s mezinárodním populismem. Lidovci totiž nebyli vždycky nacionalistická strana, ale konzervativní, a to bylo prostě v pořádku. A řada členů SVP tak ještě pořád přemýšlí, nejsou proti muslimům a netrpí nenávistí proti cizincům. V posledních 25 letech, poté, co Švýcaři odmítli vstup do Evropského hospodářského prostoru v referendu, se toho ale hodně změnilo.
Posílila xenofobie a i sám Blocher je v určité schizofrenní pozici, kdy se chová úplně jinak doma ve Švýcarsku, zatímco navenek vystupuje jako kosmopolitní podnikatel s továrnami v Číně. Ale myslím, že prostě nechce stát ve stejně řadě s těmi dalšími populisty z ciziny, které jste zmiňoval. Protože by to prostě ve Švýcarsku nevypadalo dobře. Myslím ale, že lidovce čeká generační výměna a že nové vedení bude k téhle mezinárodní populistické spolupráci mnohem otevřenější.
Pravicově populistické strany nejen v německy mluvících zemích často nahlas a sebevědomě používají pojmy jako národ, vlast, domov a jakoby si je přivlastňují. Je to i případ Švýcarska a jak si tyhle pojmy můžou „vzít zpátky“ i liberální voliči a politici?
Související články
Poloviční Japonec u vás bojuje proti islámu? Takové „úlety“ mají i jinde, říká muslimská socioložka
Až budou v seriálech hrát muslimové. Strach Čechů z islámu se dá řešit i metodami populistů
Je to tak, ve Švýcarsku si populisté „privatizovali“ dokonce i národní symbol, švýcarský kříž. Člověk ho teď nemůže veřejně nikde nosit, aby si o něm automaticky nemysleli, že je příznivcem SVP. Což je šílená situace, kterou chceme změnit. Třeba při naší poslední kampani, o které jsme mluvili v úvodu, lidem říkáme: Podepsat s někým smlouvu, dát někomu slovo, znamená taky to slovo dodržet, je to tak?
Zkuste si představit, že by lidé, kteří kdysi zakládali Švýcarsko slavnou přísahou, nemysleli tu přísahu upřímně. Myslíte, že by to takové Švýcarsko někam dotáhlo? A zkoušíme ten narativ populistů otočit, jít na to doslova přes historky z dob Viléma Tella. A vidíme, že to je zásah do živého, to je opravdu bolí.
Když mluvíme o „privatizaci“ témat. V Česku si přímou demokracii dal do štítu a do názvu strany Tomio Okamura. Mimochodem, znáte ho?
Vůbec ne.
On kromě boje proti islámu prosazuje také co nejširší participaci občanů na rozhodování ve státě, včetně referend nebo odvolatelnosti politiků. Jsou na to ale země jako Česko zralé?
Tohle neomezené právo lidu se vyjádřit a tahle řekněme „tyranie většiny“ ve Švýcarsku není, protože u nás funguje právní stát, který chrání jednotlivce. Dělba moci je základním předpokladem demokracie. K přímé demokracii patří i určitá kultura, proces vytváření názorů a politické vzdělání, a to nemáme vždycky v dostatečné míře ani ve Švýcarsku.
Já sama jsem obrovským fanouškem přímé demokracie, myslím, ale, že je potřeba ji zavádět postupně. Co naopak naprosto odmítám, jsou „občanské konzultace“, kdy se vláda ptá lidí, co si myslí o jejích krocích…
…jako třeba Viktor Orbán v Maďarsku.
Přesně. Musí být od začátku jasné, kdy budou lidé hlasovat, a kdy ne. A to může být pro vládu i nepříjemné.
Tento text vznikl díky podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Takhle to dál nejde. Německý starosta kritizuje nečinnost Berlína v migrační politice
Věra Jourová o mediálním zákonu, potyčce s Muskem a možné orbánizaci Česka
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
24 komentářů
Švýcaři se ke svému politickému a společnenskému systému dopracovali po přibližně šesti stech letech, mimo jiné i vzhledem k jejich přírodě, kdy každé horské údolí bylo na půl roku prakticky odříznuté od světa a muselo fungovat i v zimě….
Stejný systém, jako je ten jejich, neexistuje nikde jinde na světě a nejde naroubovat jinam….
Okamura je jen ubohý populista a každý, kdo mu bezmezně věří, to nemá dobré v hlavě! Bohužel není jediný, komu lidé bezmezně věří ….
Proti přímé demokracii v Česku nejvíce hovoří prezidentův názor o mentální nedostatečnosti velké části českého národa. Jinak když něco někde funguje, je velmi pravděpodobné, že by to mohlo fungovat i jinde, Švýcaři přece nejsou národ vyvolený.
Vy, Tondach chcete na rozdíl od „ubohého populisty“ zavést třeba islám v ČR, když už ne tu přímou demokracii a osobní odpovědnost politiků?
Pozn. : Ona ta osobní odpovědnost politiků už se uplatňuje, na příklad na hlasování v obecních radách, jak vidíme na stíhání radních, byť i jen hlasujících, v různých kauzách. Bohužel jde jen o ty málo významné místní politiky. Tam Vám to nevadí?
Hanák zdraví hanáka!
Kde jste přišel na to, že Tondach chce zavést v ČR islám? To že je někdo proti Tomio O. znamená automaticky, že je skrytý islamista?
Pro takové jako on jsou všichni odpůrci Islámisté, Kavárníci a kdo ví ještě co. Bez těchto termínů by totiž mohli jenom mlátit prázdnou slámu. Dává to jejich planému populismu formu.
Někdo tady psal, že „všichni odpůrci (které to odpůrce myslíte?)“ jsou „islamisté, Kavárníci a kdoví co ještě“? A „co ještě“ tedy jsou, ti „všichni odpůrci“? Proč to, JK, tajíte?
A hlavně obsah!
„Opýtať sa možem, lebo nie?“
Vy, Oskare, tou větou, že tu chci zavést islám, jste se zařadil mezi nemyslící hlupáky a tak nebudu komentovat ani ten blábol, že když to funguje ve Švýcarsku, fungovalo by to jinde… to vůbec nechápete psaný text?
Děkuji za informaci, že jsem zařazen do skupiny, cítil jsem se už osamnělý, ale přesto, zeptat se na Váš vztah k islámu snad můžu?
Ještě se Vás zeptám, zda jste někdy byl ve Švýcarsku, když naznačujete, že to co funguje ve Švýcarsku nemůže fungovat jinde, Vy vážně věříte, že Švýcaři jsou také národ vyvolený?
Az se jednou (diky Babisovi a Okamurovi) dostaneme bliz Madarsku a vlada se bude lidi (po medialni masazi) ptat, co si preji, nebude uz mozne prosadit zadne „neprijemne“ opatreni, right? Jako ukazka – (opravdova) duchodova reforma (ktera ukaze ze soucasny 1. pilir je dlouhodobe neufinancovatelny), utazeni opasku (pri nejblizsi globalni krizi bude treba zvysit dane, zmrazit platy ve verejne sfere).
Mimochodem, já sice paní Kleinerové rozumím, a dobře chápu proč nelze ani dnes často používat přímou demokracii /i když by se mi líbila)
Leč spíše mne mrzí, že sama používá klamavou demagogii. To bylo právně velice snadné dát příklad, “ jel dvakrát za posledních deset let moc rychle autem“ – protože toto skutečně většina ani místních občanů za zločin nepovažuje.
Jenže stejně tak by se mohla zeptat „to se má jako vystěhovat člověk který tady znásilnil několik žen – a stát mu ještě platí advokáta aby nemusel do basy“ a dostala by jinou odpověď. „To se má jako vystěhovat člověk, kterej tady nikdy poctivou práci nedělal, bere celou dobu socdávky a ještě krade“?
Ta potíž je právě už v tom aby se stát v nějakém konsensu dohodl s lidimi, co společně považují za zločin , co považuje za nespolečenské jednání – a jak za něj bude skutečně trestat. Pokud je shoda v tomto, bude pak shoda i v přístupu k migrantům. Ale pokud v tom shoda není – a dost často není, potom se neshodnou ani v tom přístupu k problémovým migrantům. A taky se tím otevírá velký prostor pro extrémisty
Jen tedy připomínám, že i u nás byly doby, kdy dopravní přestupek (pokud nedošlo ke vzniku škody) mohl řešit policajt domluvou, nikoliv hned aby se tím stal hned řidič státem označeným zločincem. Ale na druhé straně, když někdo spáchal těžký zločin -a fakticky se mu prokázal,tak byl i zájem státu aby ho tvrdě potrestal, nikoliv aby ho nějaký „nezávislý soudce“ pustil podle svého názoru na svobodu…
Úhel pohledu. Nebudu se nijak montovat do cizí země. Je to jejich věc, jak si ošetří své zákony, jakou mají politiku, systém…a naopak, nechci, aby se kdokoliv montoval do našeho státu. Nálepky typu „populisti“ jsou ubohá podpásovka. Příklady z článku – švýcarské autorky, jsou ubohé. A špinění Maďarska rovněž. Nic nám do druhých států není! Mají své občany, své voliče a své zájmy.
Vnitropolitický boj ve Švýcarsku není ani můj, ani náš a nás nijak neovlivní. Tak na to pohlížejme.
To by mohlo platit pokud by každý stát byl izolovaná nezávislá jednotka. V globalizovaném světe nás okolní státy výrazně ovlivňují, ať se Vám to líbí nebo ne. Nezajímat se okolí je tedy trochu „krátkozraké“ a naivní.
Jarda
A vám nevadí,že nás komunisti nepustili k volbám,resp. kdo nevolil komunisty,tak byl podezřelý. A od revoluce nás (lidi-daňové poplatníky) k žádnému rozhodování nepustili? Ať tam byl,kdo tam byl všichni neuvěřitelně kradli a zproněvěřili biliony.
Nechápu proč by měl být Okamura populista?!?
Byl jste někdo ve Švýcarsku? Švýcaři jsou ubožáci (nemyslím finanční),kteří stejně jako Rakušáci umí jen žalovat a udávat bližní své. Jen namátkou o zvůli jejich státní moci. Dojeli jsme civilní auto,které jelo 40km/hod. Na úseku,kde byla povolená 80ka. Jelo u kraje,tak jsme domnívali že má poruchu. Předjeli jsme ho přes plnou čáru. Okamžitě jeli za námi a dali nám 520 Franků pokutu (asi 11500,-Kč). Byli to policajti v civilu. Stát se to u nás,tak se všichni poděláte vzteky,ale ve Švýcarsku je to normální. Jsou to dobytci a jejich systém stejně není aplikovatelný v našich končinách. Od revoluce jsme větší a větší ovce,co si nechají všechno líbit. A v okolních zemích je to podobné jak ve Švajcu. Policajt/politik/státní zaměstnanec má vždy pravdu. Toto já tedy u nás nechci!!
Švýcarští úřadové jsou naprosto tupí byrokrati, když přejedete do Německa, kde je ledacos levnější, třeba maso, a za hodinu dvě jedete zpátky, tak vám málem obrátí auto vzhůru kolama, aby z něho vytřepali to maso, co si z německa vezete, abyste ušetřil 10 – 20 franků. O těch Švýcarech, vyvolených k přímé demokracii, nám může ještě HP.org vykládatještě další interesantní povídačky. Kdo tam často jezdí nebo nějaký čas pobyl, se musí smát.
Byl jsem tam několikrát dlouhodobě a proto se směji vašemu řečnění ….
Já tam žil 5 let a 7 měsíců. Pracovně.
Přejel jsem Německo, Rakousko Švýcarské hranice mnohokrát a nenarazil jsem nikdy na nějakou snahu někoho vůbec zastavovat, natož kontrolovat. Je ale fakt, že pro nás jsou tam potraviny dosti drahé a vyplatí se nákup jinde. Ale při jejich příjmech, to není zase takový problém, aby hromadně vyjížděli za nákupy jinam.
Ve Svycarsku jsem zil leta. Vasi historku povazuji za duveryhodnou, lec ne zcela vypovidajici. Zazil jsem situaci, kdy v dalnicnim tunelu vybiralo cca 30 az 40 policistu pokuty za prekroceni povolene rychlosti pred tunelem. Zastaven byl uplne kazdy, kdo prekrocil. Svycarsko je predevsim zemi, se kterou zbytek Evropy nelze prilis srovnavat, protoze tam proste veci funguji hodne jinak. Obcane EU povetsinou nechapave krouti hlavou, ze to prece nema logiku. Napriklad ucty za lekarske osetreni tam clovek dostane domu, ucty zaplati a teprve s temy ucty pak jde na zdravotni pojistovnu a dostane neco proplaceno. Udajne tam napriklad obcane majici deti plati vyssi danne, nez bezdetni. Myslenka je pry takova, ze povinne vzdelavani deti stat neco stoji a tak je logicke, aby to hradili ti, kdoz takovou sluzbu statu vyuzivaji. Jiste, obcanum zemi EU to prijde hodne nefer, protoze bezdetny obcan by prece mel byt za „neochotu“ plodit budouci danove poplatniky penalizovan. A o takovychto principielnich rozdilech v chapani spolecnosti a statu, by bylo mozno napsat celou praci, viz napriklad svycarska armada nebo federativni usporadani Svycarska s az necekane nezavislymi kantony. Prosim, opravdu se nesnazte srovnavat CR a Svycarsko, nemuze to totiz fungovat. Obe zeme a tez mentalita lidi jsou nesmirne odlisne.
Jeden známý, právník ze Švýcarska, mi kdysi vysvětloval, proč podle něj přímá demokracie ani za téměř ideálních podmínek ve Švýcarsku nefunguje. Politici podle něj nejsou za nic zodpovědní, kdykoli je potřeba závažné rozhodnutí, tak se prostě vyhlásí referendum a oni se pak za jeho výsledky schovávají.
Osobně provažuji za velký problém to, že opravdu důležitá rozhodnutí jsou velmi komplexní a nelze je jen tak shrnout do jednoduché odpovědi ano či ne. Často omílané referendum o Brexitu je zářným případem. Britové se sice rozhodli EU opustit, ale nerozhodli o tom, jakým způsobem. Soft či hard Brexit, či jedna z miliónu variant? Kdyby bylo tehdy jasné, že vše spěje k trvdému Brexitu a co to bude obnášet, možná by hlasování dopadlo úplně jinak.
Referendum by mohlo fungovat na komunální či regionální úrovnin např. kudy vést obchvat města a i to jen v případě, že jsou jednotlivé varianty připraveny schopnými odborníky.
Lidé by si měli uvědomit, že referendum nutně neznamená větší zapojení lidu do politických rozhodnutí. Mnohem lepší je angažovaná veřejnost – občané, kteří se aktivně angažují buď přímo v politických stranách nebo ve spolcích, hnutích, neziskovkách atd. Každý si může vybrat, které téma a jaká forma mu vyhovuje. Veřejná diskuze dokáže ovlivnit více než nějaké referendum. V Čechách je taková angažovanost vnímána dost negativně a to je škoda. Příkladem nám může být právě Švýcarsko, kde jsou lidé mnohem ochotnější se angažovat a nečekají, co jim kdo „nadiktuje“.
Souhlasím. Hezky řečeno Dave. U nás se lidé nechtějí zapojit do veřejného života. Jsem z Ústí nad Labem a když se třeba jen zúčastním nějaké veřejné diskuze k našim městským tématům (a že jich nemáme málo), tak se mě známí ptají, proč to jako dělám. Myslím si, že náš lid chce referendum proto, aby mohli do „všeho kecat“ v pohodlí svého tupého gauče a měli pocit, že to těm druhým „zlým“ oponentům natřeli. Referendum je stejně anonymní jako každé jiné volby a nestojí to žádné úsilí. Kdežto do něčeho se zapojit, něco vymyslet a ještě to prezentovat není tak jednoduché. A na závěr – vládu lidu už jsme tu jednou měli. A jak to dopadlo?
Chudáčkové migranti, dvakrát za 10 let se projedou o něco rychleji autíčkem, jako každý z nás, a ty bys je chtěl poslat zpátky do Somálska, ty hnusnej bílej rasisto???
Nedávno jsme byli vypuštěni z komunistické klace do svobodného světa. Okamura s SPD nás zase chce do té klece zavřít. Ale tak, abychom si to odhlasovali v referendu. Dnešní starosta obce je jednou nohu v base a Okamura chce na něj ještě poštvat přímou demokracií obecní závistivé blbečky.
Srovnávat Švýcarsko a nedávnou komunistickou klec, která si říkala Československo je směšné.
A místo tyranie většiny, která by se dala nazvat alespoň demokracií tady máme tyranii menšiny, kdy 1% diktuje zbyteku národa jak se má chovat, co si má myslet… No to jsme to teda dopracovali.