Bary v Ischglu se staly evropským epicentrem nákazy koronavirem
Huber images / Profimedia,

Odškodné za koronavirus žádá po Rakousku i sedm Čechů. Hromadnou stížnost podalo 4500 lidí

Napsal/a Vojtěch Berger 15. dubna 2020

Letošní zimní sezóna měla být pro tyrolské středisko Ischgl rekordní. Nakonec se ale resort proslavil úplně jinak – jako epicentrum nákazy koronavirem. Lyžaři ho odtamtud po dovolené rozvezli do celé Evropy, dokonce až na Island. Čtyři a půl tisíce poškozených teď po Rakousku chtějí odškodné. Mezi nimi i několik Čechů.

Trestní oznámení u státního zastupitelství v Innsbrucku podal právník Peter Kolba 24. března. O tři týdny později už vyplnilo internetový dotazník na webu jeho Spolku na ochranu spotřebitelů (VSV) víc než 4500 lidí. Hromadná stížnost má být předstupněm hromadné žaloby.

Mezi těmi, kdo už se k iniciativě přidali, jednoznačně převažují občané nejbližšího Německa, kteří jsou v rakouských Alpách tradičně dominantní skupinou návštěvníků. Celkem je na seznamu asi čtyřicítka národností – včetně sedmi Čechů.

„Ty české dotazníky jsem podrobněji nestudoval, ale z ostatních dotazníků vyplynulo, že mezi poškozenými byli i sezónní pracovníci, kteří v oblasti dočasně pracovali. Tohle mohly být také ty případy,“ říká Kolba pro HlídacíPes.org.

Ve kterém baru jste pili?

Lidé v dotazníku odpovídali na jednoduché, ale detailní otázky: ve kterém hotelu bydleli, do kterých barů chodili, jakým dopravním prostředkem z Tyrolska odjeli a podobně.

„Důležité jsou také individuální popisy situace na místě, popisy průběhu nemoci a všech situací, které zkrátka vedly k tomu, že dotyčným vznikla nějaká škoda,“ vysvětluje Peter Kolba.

Prvních padesát svědectví, která z dotazníků vyplynula, už jeho spolek předal státnímu zástupci. Stovky dalších mají následovat.

„Doporučili jsme poškozeným, aby se k tomu oznámení připojili jako soukromí účastníci, protože to jednak ukáže rozsah celé věci a jednak vyjdou na světlo další okolnosti – třeba, co jim řekli v hotelu. Někteří se totiž třeba ještě 6. března ptali, jestli je všechno v pořádku a bylo jim řečeno, že žádný problém není,“ rekapituluje Kolba mezitím už nechvalně proslulý příběh šíření nákazy v Ischglu.

Jedna postel za 11 tisíc eur

Zatímco začátkem března přicházely z celé Evropy varovné zprávy o šíření nákazy koronavirem, úřady v Tyrolsku reagovaly laxně.

Island měl už 1. března informace o tom, že se jeho občané nakazili pravděpodobně právě v Ischglu; v následujících dnech proto vydal i veřejné varování, stejně jako Norsko, Dánsko či Německo. V Tyrolsku ale lyžařská sezóna pokračovala ještě téměř další dva týdny.

Tamní hoteliéři a provozovatelé lanovek nechtěli přijít o obvyklé vysoké zisky. Německý týdeník Der Spiegel došel k následujícím číslům: jedno hotelové lůžko v Ischglu ročně vydělá 11 tisíc eur, přičemž 83 procent z této částky připadá na zimní sezónu.

Březen je tradičně pro celý byznys v oblasti klíčovým měsícem. Čísla z první části letošní zimy také ukazovala nárůst 3,4 procenta oproti loňsku.

Existuje podezření, že vlivné a ekonomicky silné společnosti provozovatelů lanovek v Tyrolsku jsou tak těsně napojené na politiky, že na ně mají vliv,“ konstatuje právník Peter Kolba.

Státnímu zástupci „chybí podezření“

Ischgl i s okolím nakonec skončil v karanténě. České občany odtamtud na začátku dubna odvezla speciální evakuační kolona i s autobusem Ministerstva zahraničních věcí.

Jak říká Peter Kolba, vyplněné dotazníky přibývají stále, i když už „ne tak masově jak na začátku“. Kdo se chce k hromadné stížnosti kvůli nároku na odškodné přidat, musí spolku VSV zaplatit 30 eur jak roční členský poplatek. Zbytek už obstará samo sdružení.

Peter Kolba má ale pochybnosti o tom, zda úřady v Tyrolsku dokážou věc vyšetřit – kvůli úzkým vazbám podnikatelů na politiky. Státní zastupitelství zatím celou věc ani po třech týdnech nezačalo vyšetřovat, chybí mu totiž „počáteční podezření“. To má podle Kolby dodat první padesátka zmiňovaných svědectví poškozených turistů.

Myslím, že by se ta věc neměla vyšetřovat v Tyrolsku, ale u specializovaného státního zastupitelství pro korupci a hospodářskou kriminalitu ve Vídni. To teď ale zatím není na stole,“ konstatuje Peter Kolba.


Celý rozhovor s Peterem Kolbou přinese HlídacíPes.org zítra. 

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

1 komentář

  1. petrph napsal:

    Že se toho chytnou právníci a budou podávat i hromadné žaloby se dalo čekat. S tím se neudělá nic, to je věcí soudů, jak se s tím popasují.

    Ovšem zajímavější otázka zní – a možná by bylo dobře, kdyby se k tomu i naši právníci (i zástupci státu a justice) vyjádřili zcela jednoznačně. Jak tomu bude u takových kauz v ČR s informacemi získanými v rámci nyní spouštěné „chytré karantény“. Protože, právě v ní se budou zjištovat i v článku tázané informace „ve kterém hotelu bydleli, do kterých barů chodili, jakým dopravním prostředkem odkud a kam jeli podobně, s kým se stýkali“.. atd..
    S tím že ještě vedle oné oficiální chytré karantény řízené státem je několik nestátních aktivit – třeba mapy.cz (kde se nyní evidují údaje o pohybu – a taky případném kontaktu s nakaženými) ohromného kvanta lidí. Což by samozřejmě byl pro právníky zlatý důl, moci podávat dle této evidence žaloby na lidi, se kterými jejich klienti byli v kontaktu.
    Tož samozřejmě ta principiální otázka zní
    a) Budou provozovatelé těchto aplikací nuceni vydat tyto údaje právníkům (popřípadě na příkaz soudu) v případě žaloby o náhradu škody při přenosu?
    b) Budou provozovatelé těchto aplikací nuceni vydat tyto údaje orgánům činným v trestním řízení? Hádám totiž že každého chytřejšího právníka napadne podat trestní oznámení pro trestný čin (ubližení nebo i zabití) z nedbalosti…- a potom je policie oprávněna toto vyšetřovat – ale hlavně pak ty údaje na každém vyžadovat..

Přidávání komentářů není povoleno