Hnutí ANO chce po nástupu k moci obnovit nadstandardní vztahy se slovenskou vládou Roberta Fica a stejně tak se dlouhodobě hlásí k režimu maďarského premiéra Viktora Orbána. Údajně v zájmu restartu středoevropské spolupráce a návratu „konzervativních“ hodnot. Co už nahlas nezaznívá, je následující rovnice: maďarské a slovenské byznysové zájmy firem šéfa ANO Andreje Babiše versus protislužby, které by od něj mohli chtít Fico s Orbánem.

V neděli 26. října se Andrej Babiš na svých sociálních sítích pochlubil setkáním se slovenským vicepremiérem Tomášem Tarabou. Prý se bavili o emisních povolenkách.

Podstatná informace však chyběla: Babiš se s Tarabou sešel nejen jako vítěz říjnových parlamentních voleb, nyní i s pověřením od prezidenta sestavit vládu, ale i jako aktuálně opět jediný vlastník společností Agrofert a SynBiol, které jsou kromě Česka aktivní také na Slovensku.

Neviděli se poprvé. Loni v červnu, při inauguraci slovenského prezidenta Petra Pellegriniho, se s Tarabou Babiš sešel v Bratislavě, tehdy coby šéf nejsilnější české opoziční strany. Podle Taraby šlo o „přátelský oběd“.

Kauza Istrochem a pokuta pro Penam

Už v té době měli o čem mluvit – Tomáš Taraba je kromě vicepremiérské funkce také ministrem životního prostředí, a tak do jeho gesce spadá kauza Istrochem. Stejnojmennou slovenskou společnost (Istrochem Reality) vlastní právě Andrej Babiš přes skupinu SynBiol.

Areál Istrochemu v Bratislavě patří k největším ekologickým zátěžím na Slovensku. Zároveň lze plochu někdejší chemičky využít k lukrativním realitním obchodům. Nejdřív je však třeba oblast vyčistit od nebezpečných látek. Otevřené zůstává, jestli se vlastník – tedy Babišova skupina SynBiol – bude nebo nebude podílet na sanaci, jejíž náklady se odhadují na 350 milionů až 500 milionů eur, anebo zda náklady ponese pouze slovenský stát.

A je tu i další společné téma pro ministra Tarabu s Andrejem Babišem: Slovenský Denník N tento týden napsal, že Istrochem chce rozšířit skládku nebezpečného odpadu poblíž obce Budmerice u Trnavy – navzdory nesouhlasu místních.

Istrochem však není jediný Babišův byznysový zájem na Slovensku, kde Agrofert podniká podobně jako v Česku v zemědělství a potravinářství.

Dva dny po českých parlamentních volbách zveřejnil Správní soud v Bratislavě oznámení, že v dubnu zamítl žalobu společnosti Penam Slovakia kvůli inspekci vykonané v roce 2017 v prostorách této Babišovy firmy.

Kauza se týká v přepočtu půlmiliardové pokuty, kterou slovenský antimonopolní úřad udělil a následně po ročním zkoumání i potvrdil pekárenské skupině Penam kvůli převzetí dvou pekáren v Bratislavě a Žilině.

I když úřad nákup v roce 2012 zakázal, Agrofert, tehdy stejně jako dnes vlastněný právě Babišem, získal v příštích letech obě pekárny oklikou, aniž by to úřadu oznámil. Bratislavskou pekárnu koupila malá firma založená právníky, kteří měli k Babišovi blízko. A obdobně to dopadlo i s podnikem v Žilině. Aktuálně o věci rozhoduje slovenský Nejvyšší soud v rámci kasační stížnosti.

Dotační „trestná výprava“

Ještě před Tomášem Tarabou se Andrej Babiš v půlce října sešel se slovenským ministrem vnitra Matúšem Šutajem Eštokem. Oficiálně se bavili o migraci, emisních povolenkách nebo obnovení spolupráce zemí Visegrádské skupiny. K úplnému kontextu ale chybí informace, že to byl právě Šutaj Eštok, kdo loni za Slovensko uzavřel smír s Andrejem Babišem v jeho mnohaletých soudních tahanicích o zápis na seznamu spolupracovníků StB.

Šutaj Eštok odmítl, že by smír s Babišem byl revanšem za Babišovu předvolební podporu tehdejšího prezidentského kandidáta za stranu Hlas Petra Pellegriniho, kterého v čele strany po zvolení prezidentem vystřídal právě současný ministr vnitra.

Babišova nejbližší spolupracovnice Tünde Bartha má vedle titulu „country manažerka pro Maďarsko“ také několik manažerských pozic v maďarských společnostech Agrofertu. Loni obdržela Bartha vysoké státní vyznamenání od Orbánovy vlády.

Zatímco kauzu kolem StB může Babiš přinejmenším svým voličům prezentovat formálně jako vítěznou a uzavřenou, v Babišově domácí kauze dotačního podvodu na farmě Čapí hnízdo soud běží dál. A právě evropské dotace jsou téma, kde by slovenská – a také maďarská – vláda mohla potřebovat naopak Andreje Babiše.

Když v květnu přijela na Slovensko skupina europoslanců v čele s Čechem Tomášem Zdechovským kontrolovat využívání evropských fondů, uspořádal ministr vnitra Šutaj Eštok emotivní tiskový brífink, kde Zdechovského misi označil za „trestnou výpravu“, která má připravit Slovensko o evropské dotace. Robert Fico českého europoslance označil za „politického nájemného vraha“.

Zdechovský kontroval tvrzením, že jeho kontrolní misi během pobytu sledovaly a zastrašovaly slovenské bezpečnostní složky. On a jeho kolegové prý během mise odhalili systémové selhání kontrol, podezření na zneužívání dotací a vysokou míru korupce na Slovensku.

Přímluvný Babišův hlas, který se Fica a spol. před Evropskou komisí zastane, by tedy z pohledu slovenské vlády nebyl na škodu. A platí to i o Maďarsku, které kvůli dotacím zmrazeným za porušování pravidel právního státu bojuje s Evropskou komisí už delší dobu. Naposledy požadovalo vyplatit 545 milionů eur pro univerzity, v říjnu mu však Komise uvolnila pouze 163,5 milionu eur.

Za zásluhy o Visegrád

Dotace se týkají také zemědělství, kde má i v Maďarsku silné zájmy právě Agrofert Andreje Babiše. Jak už HlídacíPes.org popsal, Babišova nejbližší spolupracovnice Tünde Bartha má vedle titulu „country manažerka pro Maďarsko“ také několik manažerských pozic v maďarských společnostech Agrofertu.

Blízkost Fideszu a hnutí ANO potvrdila i „svatovojtěšská“ konference o střední Evropě o uplynulém víkendu v Praze. Vystoupil na ní místopředseda Babišova hnutí Karel Havlíček, zúčastnili se i poslanci Radek Vondráček nebo Patrik Nacher, který akci pomáhal i mediálně promovat.

Loni obdržela Bartha vysoké státní vyznamenání od Orbánovy vlády. Oficiálně to bylo za rozvoj česko-maďarských vztahů: „Je to ještě za fungování V4ky (Visegrádská skupina, Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko, pozn. red.), za to celé fungování našeho období, Úřadu vlády, V4ky,“ doplnila tehdy sama oceněná.

Podle maďarského investigativního novináře Szabolcse Panyiho je také pravděpodobné, že se ANO coby spojenec Fideszu může spoléhat na pomoc Orbánova provládního think-tanku Századvég a jeho marketingové analýzy.

Babiš už svůj „domácí úkol“ splnil a sestavuje příští českou vládu, Orbána volby teprve čekají příští rok na jaře, v průzkumech je na tom nejhůř za mnoho let a dá se čekat, že pro mobilizaci voličů využije všechny prostředky – včetně podpory spojenců z Česka. V kampani ANO ostatně Orbán pomáhal Babišovi před volbami v roce 2021.

Hnutí ANO a Svatý Vojtěch

Blízkost Fideszu a hnutí ANO potvrdila i „svatovojtěšská“ konference o střední Evropě o uplynulém víkendu v Praze. Vystoupil na ní místopředseda Babišova hnutí Karel Havlíček, zúčastnili se i poslanci Radek Vondráček nebo Patrik Nacher, který akci pomáhal i mediálně promovat.

Akci lze interpretovat i jako networking mezi hnutím ANO a rakouskou stranou Svobodných, která je od loňska Babišovým partnerem v rámci nové europarlamentní frakce Patrioti pro Evropu. Zástupci Svobodných byli mezi vystupujícími řečníky a spolky blízké Svobodným zase mezi partnery konference.

Konferenci organizuje neprůhledný spolek Patrimonium Sancti Adalberti (Dědictví svatého Vojtěcha), který nezveřejňuje v registru své účetní závěrky a sídlí v budově arcibiskupství v pražských Dejvicích. Když se po spolku HlídacíPes.org na místě doptával, vrátná potvrdila, že spolek má v budově schránku a sídlo, ale že nikoho z jeho zástupců v budově nevídá.

Mezi partnery akce pod záštitou kardinála Dominika Duky figurují či v minulém ročníku figurovaly některé organizace a think-tanky blízké maďarské vládě či vládou spolufinancované, například The European Conservative nebo Institut 21. století (XXI. Század Intézet), ale třeba i polská ultrakonzervativní organizace Ordo Iuris.

Ta ve spolupráci s maďarskými partnery vypracovala návrh na „reformu“ Evropské unie, který letos představila spřáteleným politikům, včetně českého ANO.

Zmíněný materiál navrhuje oslabení pravomocí Evropské komise a Soudního dvora Evropské unie, stejně jako přejmenování samotné Evropské unie na „Evropské společenství národů“. Z toho by těžila například právě Orbánova vláda nebo bývalý polský kabinet strany Právo a spravedlnost, s nimiž Evropská komise vedla řízení kvůli porušování unijního práva.

Pokud tedy dnes Andrej Babiš i hnutí ANO a jeho slovenští a maďarští spojenci nahlas volají po potřebě obnovit česko-polsko-slovensko-maďarskou spolupráci pod hlavičkou Visegrádu, je v tom kromě starosti o historické hodnoty středoevropského regionu i řada mocensko-politických, byznysových i ryze osobních zájmů. Ty však všichni aktéři ve svých vyjádřeních taktně vynechávají.