Si Ťin-pching bude na začátku března jmenován oficiálně již potřetí čínským prezidentem. Samotní Číňané toho o něm ale příliš neví, jeho životní příběh podléhá v zemi přísné cenzuře. Podrobně ho zmapovala reportérka britského týdeníku The Economist Sue-Lin Wongová. Její osmidílný podcast o životě čínského vůdce s názvem The Prince obsadil brzy po zveřejnění přední příčky podcastových žebříčků v Británii i v Americe a patří mezi finalisty letošní britské novinářské ceny.

V roce 2012, nedlouho předtím, než se stal poprvé vůdcem Číny, tehdy 59letý Si Ťin-pching náhle zmizel. Byla zrušena řada jeho naplánovaných schůzek, včetně té s Hilary Clintonovou. Celý svět se ptal, kam se favorit na nejvyšší post v zemi poděl, a zda je vůbec naživu. Čínská komunistická strana mlčela. Pak se po čtrnácti dnech Si Ťin-pching náhle objevil. Jako by se nic nestalo, byl na podzim zvolen nejvyšším představitelem strany a na jaře 2013 prezidentem Číny. Jeho tehdejší zmizení je dodnes záhada. Stejně jako celý jeho život, dodává novinářka Sue-Lin Wongová.

Si se například musel koupat ve vodě, v níž se již předtím umyl jeho otec, nebo byl nucen nosit oblečení po sestrách

Si se narodil v Pekingu v červnu 1953, jen několik let poté, co Mao Ce-tungova komunistická revoluce vyvrcholila založením Čínské lidové republiky v roce 1949. Jeho otec Si Čung-sün a matka Čchi Sin byli revolucionáři. Si Ťin-pchingův otec bojoval po boku Mao Ce-tunga a je považován za jednoho z otců zakladatelů moderní Číny, vysvětluje v podcastu Wongová.

V době, kdy miliony Číňanů žily v 50. letech v naprosté chudobě, Si vyrůstal v přepychovém sídle. Měl chůvy, hospodyně, ochranku a chodil do nejlepší internátní školy. Jeho otec se ale zároveň snažil svým dětem vštípit ducha revoluce tím, že vedl přísnou domácnost s velmi tvrdou disciplínou, popisuje Sue-Lin Wongová. Si se například musel koupat ve vodě, v níž se již předtím umyl jeho otec, nebo byl nucen nosit oblečení po sestrách, které bylo pokryté květinovými potisky a které nenáviděl.

Šikana a odsouzení vlastní matkou

Po vzniku Čínské lidové republiky se Siův otec dostal do vyšších stranických funkcí. V roce 1962 však zažil obrovský pád poté, co podporoval spisy, které byly považovány za protistranické. Byl propuštěn, označen za protistranický živel a poslán na práci do továrny.

Si byl poté ve škole šikanován a jako třináctiletý zažil i situaci, kdy jej odsoudili jako kontrarevolucionáře a jeho vlastní matka vykřikovala hesla jako „Pryč se Si Ťin-pchingem“. To vše mělo na mladého muže obrovský dopad a vypěstoval si silný komplex méněcennosti, říká v podcastu Čchung-i Feng, docent čínských studií na Technologické univerzitě v Sydney.

Další věcí, kterou je, dalo by se říci, dokonce posedlý, je osud Sovětského svazu.

V roce 1966 Mao Ce-tung zahájil kulturní revoluci, aby „rozdrtil“ zbytky kapitalismu a znovu nastolil kontrolu. Rozpoutal davy jemu věrných lidí, aby bili, mučili a zabíjeli každého, kdo byl považován za nepřítele. Si Ťin-pching mluvil později o tom, jak byl těmito davy napaden. Skutečně se bál o svůj život, říká Wongová.

Spolu s miliony dalších Číňanů své generace byl poté Si poslán na venkov a byl nucen tam pracovat. Strávil sedm let ve vesnici Liang-ťia-che ve střední Číně, kde pracoval v zemědělství a žil v takzvaných jeskynních domech, jednoduchých obydlích vytesaných do skály. Mao tímto způsobem chtěl vychovávat privilegovanou městskou mládež po způsobu rolníků, vysvětluje novinářka.

Posedlost kontrolou a SSSR

Po tomto období nechtělo mít mnoho Číňanů nic společného s Komunistickou stranou Číny, a dokonce ani s Čínou samotnou, mnoho jich odešlo například do Austrálie. Si však zvolil jiný přístup. „Si Ťin-pching se lišil tím, že se rozhodl naopak do strany vstoupit a budovat ji. Vzpomněl si na lekce, které mu v dětství dal jeho otec. Říkal, že nejde o to, že by Komunistická strana byla sama o sobě špatná, ale že ztratila kontrolu nad zemí. A kdyby se Si Ťin-pching někdy dostal do čela strany, postaral by se o to, aby strana už nikdy neztratila kontrolu,“ popisuje Wongová.

Sue-Lin Wongová je od ledna 2023 korespondentkou časopisu The Economist pro jihovýchodní Asii. V minulosti působila jako korespondentka pro jižní Čínu v deníku Financial Times. Pracovala také pro agenturu Reuters, kde se věnovala tématům jako čínská ekonomika či Severní Korea, a také prodemokratickým protestům a nepokojům v Hongkongu v roce 2019. V roce 2021 jí nebylo prodlouženo hongkongské vízum. Vystudovala právo a asijská studia na Australské národní univerzitě.

Si měl podat žádost o vstup do komunistické strany desetkrát, než byl přijat. Během následujících dvou desetiletí postupoval v politické kariéře přes různé okresní, městské a provinční vedoucí pozice. Rozhodl se dokonce jít do chudého venkovského okresu Čeng-ting v provincii Che-pej a začít na jedné z nejnižších příček strany.

Nakonec to dotáhl až na stranického tajemníka v Šanghaji. Pak byl povýšen na viceprezidenta Číny, v roce 2012 se stal šéfem Komunistické strany Číny a poté prezidentem. V době, kdy se dostal k moci, byla ale komunistická strana opět v krizi. Po celé zemi se konaly statisícové protesty kvůli korupci. Si nasadil silnou protikorupční rétoriku a i tím si tehdy získal oblibu.

„Postupně se ale jeho rétorika stala mnohem extrémnější a agresivnější,“ podotýká Sue-Lin Wongová. „Na všech úrovních nyní Si vyhrožuje a potírá ty, kteří nejedou podle stranické linie. Další věcí, kterou je, dalo by se říci, dokonce posedlý, je osud Sovětského svazu. V jednom z uniklých projevů hovořil o tom, že nikdo v Sovětském svazu nebyl dost mužný na to, aby zabránil rozpadu SSSR,“ připomíná.

V průběhu dalších let pak Si Ťin-pching postupně umlčel kritiky, uvěznil Ujgury a další etnické menšiny, zpřísnil kontrolu Pekingu nad Hongkongem a slíbil, že v případě nutnosti sjednotí Tchaj-wan silou. Jeho propagandistická mašinérie si po celou dobu buduje kult osobnosti, jaký tu nebyl od dob Maa, konstatuje novinářka.

Sňatek se slavnou zpěvačkou

Jednou ze zbraní Si Ťin-pchinga pro udržení popularity se stala jeho druhá žena. Pcheng Li-jüan byla jednou z nejoblíbenějších zpěvaček v Číně. V době, kdy se poznali, byla mnohem slavnější než její manžel. Vystupovala po celé zemi a také v nejsledovanějším čínském televizním silvestrovském speciálu. Všude, kam přijela, přitahovala obrovské davy lidí.

Země se pod vedením Si- Ťin-pchinga stává čím dál uzavřenější a agresivnější. I z toho důvodu ji v poslední době opouští řada mezinárodních firem

Pcheng se narodila v roce 1962 a pocházela z umělecké rodiny, její matka byla slavnou herečkou čínské klasické opery. V roce 1984 nastoupila do Hudebního orchestru Lidové osvobozenecké armády, postupně stoupala v hodnostech a v roce 2009 získala titul generálmajorky armády. V době, kdy se stala první dámou, byla děkankou armádní Akademie umění. Údajně vystupovala i pro vojenské síly, které v červnu 1989 násilně potlačily protesty na náměstí Nebeského klidu.

Si a Pcheng se seznámili v roce 1986. Schůzku jim tehdy domluvil Siův přítel. Si Ťin-pching byl v té době třiatřicetiletým rozvedeným místostarostou města Sia-men v provincii Fu-ťien. Zpěvačku přesto okouzlil. Vzali se hned v následujícím roce a po pěti letech se jim narodila dcera Si Ming-ce. Ta později studovala psychologii na univerzitě v Harvardu, což je zajímavý detail, o kterém se v Číně nikdy nepsalo.

Pcheng byla později hnací silou, která pomohla Si Ťin-pchingovi zajistit podporu 1,4 miliardy Číňanů. I to mu zřejmě otevřelo cestu k tomu, aby se ucházel i potřetí o funkci prezidenta, myslí si novinářka.

Agresivnější a uzavřenější Čína

Čína se pod vedením Si Ťin-pchinga velmi změnila, popsala Sue-Lin Wongová v lednovém rozhovoru s americkým novinářem a profesorem Rayem Suarezem. „Mezi lety 2008-2010 jsem ještě žila v Číně, tehdy se země otevírala, a my jsme to s mými vrstevníky prožívali s nadšením a nadějí, že bychom tam mohli zůstat a najít uplatnění. V posledních deseti letech se ale Čína opravdu změnila. A pokud vím, nikdo z mých tehdejších přátel tam nezůstal,“ uvedla.

„Země se pod vedením Si- Ťin-pchinga stává čím dál uzavřenější a agresivnější. I z toho důvodu ji v poslední době opouští řada mezinárodních firem, které stěhují své pobočky do různých zemí jihovýchodní Asie. Tento trend je velmi rychlý a bude ještě zajímavé pozorovat, kam až povede. Ostře sledovaným je přitom Tchaj-wan, v oblasti panují velké obavy, zda jej Čína neobsadí. To by byla absolutní katastrofa pro celý region,“ říká novinářka.

Zároveň ale nevěří, že že by k tomu došlo v nejbližších letech: „A to z toho důvodu, že domácí propaganda se nyní soustředí velmi na ekonomický růst země, mnohem více, než na význam nacionalismu.“

Sue-Lin Wongová se neobává ani toho, že by se Čína přímo zapojila do války na Ukrajině ve prospěch Ruska. „Čína se na vše dívá optikou toho, co jsou její vlastní zájmy, pokouší se z každé situace vytěžit co nejvíce výhod pro sebe. Nyní to znamená, že se snaží nakoupit co nejvíce levného ruského plynu. Doufá také, že Evropa se postupně odloučí od Ameriky v důsledku vysokých cen energií,“ myslí si.

Letošní rok podle ní pro Si- Ťin-pchinga nezačal dobře. „Velkou výzvou je ekonomika, stále není zapomenuto, že Čína absolutně nezvládla pandemii covidu, a mnohé státy začaly být více kritické vůči povaze Komunistické strany Číny pod vedením Si- Ťin-pchinga,“ dodává Wongová.