Stephen D.Melkisethian on Foter.com, zdroj

Než příště vyjdeme kvůli klimatu do ulic: Vzdáte se všech požitků pro blaho lidstva?

Napsal/a Michal Klaška 29. března 2019

Než příště vyjdeme kvůli ochraně klimatu do ulic, položme si zásadní otázku: „Jsme schopni připustit, že se vzdáme většiny požitků, na které jsme zvyklí, ve jménu planety a lidstva?“ Pokud odpověď nebude jednoznačné ano, pak zvažme, zda naše protesty myslíme vážně, a není to jen plácání do vody.

Nejprve si pro kvalitu argumentace prosvištěme nějaká fakta a data. Zaokrouhluji v nich dolů, ke statistikám přikládám i grafy se zdrojem dat (viz níže).

Největší producenti skleníkových plynů dle regionu: Čína: 23 %, USA 14 %, Asie a Pacifik 13 %, EU 9 %…

Největší producenti skleníkových plynů dle regionu kumulativně (tedy kolik daný region vyprodukoval skleníkových plynů od roku 1750 až dosud): USA 26 %, EU 22 %, zbytek Evropy 12 %, Čína 12 % atd.

Produkce skleníkových plynů dle odvětví: energie 59 %, doprava 16 %, sídla 9 %, zemědělství 7 %, průmysl 7 %, ostatní 0,2 %.

Produkce plastů dle odvětví v tunách: obaly 146 000 000, stavebnictví 65 000 000, textil 47 000 000, spotřební zboží 42 000 000, doprava 27 000 000, elektronika 18 000 000, průmyslové stroje 3 000 000, ostatní 59 000 000.

Podíl emisí z dopravy: silniční 73 %, letecká 12 %, námořní 10 %, železnice 1 %, ostatní 2 %.

Vývoj množství vyrobených aut:  1960 – 10 000 000, 1990 – 42 000 000, 2015 – 88 000 000.

Množství poražených zvířat ročně: 1960 – 7 000 000 000, 1990 – 27 000 000 000, 2014 – 52 000 000 000.

Produkce hnojiv za rok v tunách: 1960 – 35 000 000, 1990 – 150 000 000, 2014 – 200 000 000.

Grafy dále ukazují: Vývoj spotřeby fosilních paliv, vývoj produkce plastů globálně, produkce plastů dle regionu, produkce masa dle regionu a typu či využití zemského povrchu.

Teď tedy k věci. Chceme po našich představitelích, aby se zavázali ke snižování emisí skleníkových plynů, kritizujeme je, když tak neučiní.

20. března odmítl ministr pro životní prostředí Richard Brabec požadavek studentů, abychom v Česku vynulovali emise skleníkových plynů do roku 2050 tak, jak vyžaduje zpráva Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC).

Předpokládejme, že není negramotný a zprávu IPCC četl, nebo alespoň její shrnutí. Jak si tedy může jako odpovědný politik dovolit odmítnout toto výslovné doporučení od nejrespektovanější instituce zabývající se klimatem na světě? Na chvilku se zamysleme…

Zapomeňte na fén i mango

Abychom za 12 let dosáhli snížení emisí skleníkových plynů o 45 % a do roku 2050 dosáhli nuly, musel by pravděpodobně každý jeden z nás udělat toto:

– Přestat vytápět obyvatelné prostory víc, než je nutné k přežití
– Přestat využívat elektrické spotřebiče, zejména ty s vysokou spotřebou (vysavače, fény, televize, trouby…)
– Přestat kupovat auta a jezdit v nich
– Přestat létat letadly
– Přestat dojíždět do práce a najít si práci ve svém nejbližším okolí
– Přestat stavět domy, infrastrukturu atd. alespoň tou formou, jako jsme dnes zvyklí
– Přestat kupovat a využívat elektroniku a spotřební zboží, zejména to, vyprodukované v jiných zemích
– Přestat kupovat jakékoliv výrobky v plastových obalech
– Přestat jíst potraviny jiné než lokální produkce (zejména banány, pomeranče, manga, avokáda a další plody, co cestují přes celý svět až na pulty našich hypermarketů)
– Přestat nosit a kupovat oblečení z plastových vláken
– Přestat konzumovat maso a mléčné výrobky, zejména ty z velkochovů

Tohle by nám musel ministr Brabec a celá vláda (nejen tato, ale i ty budoucí) zhruba říci, a to zdaleka nejde o kompletní výčet. Kdo by takové politiky volil?

Sečteno a podtrženo, museli bychom přestat dělat většinu věcí, na které jsme v současnosti každodenně zvyklí. Nenechme se ukonejšit společnostmi, které spotřebu svých produktů kompenzují nějakou protislužbou, třeba, že zasadí deset stromů, když s nimi letadlem poletíme na druhou stranu světa.


MAPA ČESKÉ JUSTICE od HlídacíPes.org

ZEMAN útočí na nezávislost soudů. Je justice připravená na podobné ataky?


Tato opatření neslouží ke snížení emisí, ale k udržení spotřeby. Člověk má pak mít čistější svědomí, že svojí činností nezpůsobil žádnou škodu, naopak snad ještě přispěl ke zlepšení. To je ale velká marketingová lež.

– Budou tato opatření mít tvrdý dopad na ekonomiku? Jistě.
– Způsobí to ekonomické krize a výkyvy? Velmi pravděpodobně.
– Vznikne nepředstavitelné množství odpadu, se kterým se budeme muset vypořádat lokálně, a ne ho poslat lodí do Asie nebo Afriky? Jednoznačně.
– Bude to mít vliv na náš životní standard, na který jsme zvyklí? Zaručeně.
– Co budou dělat lidé ve městech, která jsou zcela potravinově závislá na venkově a ve kterých se lidé živí činnostmi, které pozbudou smyslu a hodnoty? Nevím, to mě trochu zneklidňuje.

Velmi zjednodušeně řečeno, chceme-li snížit emise skleníkových plynů o 45 %, budeme muset o 45 % snížit svůj životní standard a doufat, že se v následujících letech objeví nějaká ekologická technologie, která jej pomůže udržet výše než na úrovni před 300 lety.

A tomu se budou politici bránit, budou činit kroky přímo proti této snaze. Protože z mocenského hlediska čím chudší stát, tím slabší. Když lidé přestanou konzumovat, stát zchudne a stane se potenciálně zranitelnějším.

Co opravdu potřebujeme k životu?

Této situaci už vůbec nepomáhá Čína, která v poslední dekádě prožívá několikátou průmyslovou revoluci, je obrovsky lidnatá a už i technologicky vyspělá tak, že ve světě nemá konkurenci.

Je to jako kdyby se sešla smečka několika lvích samců a všichni si měli navzájem ukázat bříško. Který to udělá první? A co pak udělají ti ostatní?

Ale může to mít i svá pozitiva. Představme si, že odhodíme většinu výdobytků západní společnosti a přestaneme potřebovat větší část peněz k tomu, abychom si tyto výdobytky mohli dovolit.

Budeme moci méně pracovat, najednou budeme mít více volného času na naše blízké, na seberozvoj a všechny ty věci, které kvůli udržování svého životního standardu živíme. Co vlastně člověk potřebuje k životu? Jídlo, pití, dýchání, lásku a uznání svých bližních a nějaké oblečení, aby přežil nepřízeň počasí. Všechno ostatní je v podstatě navíc.

Tímto sdělením si zároveň veřejně kálím do vlastního hnízda. Živím se totiž výrobou psacích per, věnoval jsem tomu pět let života a z ničeho vypiplal relativně fungující značku, která mě živí. Dělám to ručně, s maximálním nasazením, láskou a co největšími ohledy k životnímu prostředí. A přece, když si položím onu zásadní otázku: „Potřebují lidé k životu psát perem za 3000-4000 Kč?“ odpověď je jasná: „Nepotřebují.“

Možná si budu brzo nucen najít jinou práci a zahodit vše, co jsem do toho investoval. Naučit se třeba pěstovat brambory. A tak, jak se bude muset této nové situaci přizpůsobit každý jednotlivec, časem se snad přirozeně přizpůsobí i ekonomika a společnost, nebo to, co z ní zbude.

„Obří planetární prd“

Zní to neuvěřitelně? Utopicky? Nerealizovatelně? V současné chvíli zcela a určitě ano. A přesto je to podle racionální úvahy jediná cesta, jakou se můžeme vydat, pokud  tedy někdo nemá jiný nápad, jak tak radikálně snížit emise do 12 let a do 32 let je úplně vynulovat.

A je tu ještě další háček. Odhady IPCC jsou velmi pravděpodobně podhodnocené tak, aby ta data byla vůbec prezentovatelná veřejně. Na příkladu odhadu tání arktického ledu si to můžeme krásně ilustrovat.

Dle nejpesimističtějších odhadů z 90. let se ledovce měly rozpustit okolo roku 2100. A jak jsme na tom teď? Míříme k roku 2050, tedy jde o polovinu kratší dobu. Jak to tedy je s těmi 12 a 32 lety? Raději nechci vědět.

Pak je tu ještě jedna jobovka. Jakmile se rozpustí arktický led, začne tát permafrost, tedy trvale zmrzlá půda. A v ní je uloženo násobně více skleníkových plynů, než kolik jsme uvolnili za celou průmyslovou revoluci, navíc ve formě metanu, který je asi 25x účinnější skleníkový plyn než CO2. Takový obří a smrtící planetární prd.

Připadáme si jako bezmocné oběti systému, který jako jednotlivci nemůžeme ovlivnit, a přitom společnost je zrcadlem každého jednotlivce. Vše funguje na základě toho, co my všichni umožníme, před čím zavřeme oči, co opomineme či zcela záměrně zrealizujeme. Jen je to ve zcela odosobněné a vzdálené podobě, takže už to skoro ani nevypadá, že je to naše práce. A přece je. Jen se snažíme se z toho všemožně vykroutit.

Trvale udržitelný ústup

Abychom mohli žít způsobem, na který jsme momentálně zvyklí, potřebovali bychom podle propočtů a v závislosti na tom, odkud jsme, několik planet Země, aby nás uživily.

– Spojené Arabské Emiráty: 5,4 Zemí
– USA: 4,1 Zemí
– Francie: 2,5 Zemí
– Nepál: 1,9 Země
– Costa Rica 1,4 Země
– Pro Česko údaj není, ale vzhledem k našemu životnímu standardu počítejme něco mezi 2 a 2,5 Zeměmi

Říká a říkal to James Lovelock už několik desítek let. Nic jako trvale udržitelný rozvoj nelze v dlouhodobém měřítku realizovat, protože vždy narazíte na limity. Leda bychom vynalezli perpetuum mobile/zdroj volné energie.

Nezbývá nám nic, než se dát na trvale udržitelný ústup a věřit, že bude opravdu trvale udržitelný. Jsme na to připraveni? Jsme odhodlaní to realizovat? To se uvidí.

Ještě někomu připadá život nudný a bez špetky dobrodružství? Mně teda ne. Karty jsou rozdané, jen čekáme, kdo vynese první. Kdybychom si to čekání chtěli prodloužit, může dle švýcarského výzkumu každý z nás na této planetě vysázet 156 stromů a získáme 10 let navíc. Držme si palce a čiňme. Čím dřív začneme, tím větší pravděpodobnost úspěchu máme.


Autor je živnostník, vystudovaný psycholog, který přešel k řemeslné výrobě a založil malou manufakturu na ručně vyráběná pera.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

Reklama

8 komentářů

  1. radek napsal:

    Ke klimatickým změnám v historii země docházelo a docházet bude, protože je to součástí přirozeného vývoje. Klima a tvář naší planety se mění a kontinenty se mění od pouští po věčně zmrzlé pláně. S tímto faktem lidé zatím nic nezmohou a možná je to i dobře ,protože lidstvo jako celek nemá zatím dostatek zodpovědnosti, aby dostalo do ruky takovou schopnost. Důkazem toho je současná „klimatická hysterie“ marketingových demagogů. Nechci popírat fakta, ke klimatické změně dochází a některé předpovídané změny se asi nastanou. Je však otázkou jaká je skutečná role člověka v tomto procesu. K oteplování planety dochází ,ale tento proces neustále probíhá od poslední doby ledové, kdy ledová čepice sahala až do našich krajin. Nelze vyloučit, že ledové čepice na pólech by roztály tak jako tak ať se to „klimakatastrofářům“ líbí či ne. Pokud se tímto tématem zabývat opravdu vážně je třeba položit si několik základních otázek:
    1) je proces oteplování přirozený vývoj?
    2) jak tento proces oteplování ovlivňuje člověk ?
    3) jak tento proces ovlivňuje zbývající flóra a fauna ?
    4) lze vliv člověka z pohledu planetárního klimatu považovat za přirozený jev ?
    5) existují nějaké fyzikální příčiny např. zatím nezměřené nepravidelnosti oběžné dráhy země s dlouhou periodou?
    Jednoduše řečeno , nejdříve bychom si měli ujasnit situaci, v níž se lidstvo nachází. A teprve na základě těchto faktů činit potřebná opatření. Toho lze dosáhnout pouze seriózními vědeckými postupy s tím, že na stůl budou položena holá fakta bez mediálních senzací a mediální hysterie, za níž stojí stejně jen pochybné finanční zájmy. Paradoxně jsou to stejné zájmy, které vedou ke zbytečnému plýtvání zdroji, které lidstvo během posledních století provozuje.
    Tím se dostáváme ke druhé rovině problému, kdy je třeba si položit otázku: „Je opravdu nutné devastovat planetu v rámci ekonomické hysterie a náboženství „ekonomického růstu?“ Lidstvo vykonává spoustu činností, které ve finále nikomu nic nepřináší v mnohých případech ani dobrý pocit.
    Tyto činnosti však bez užitku spotřebovávají přírodní zdroje a energii a jsou příčinou zbytečných emisí. Je hořkou ironií, že to motorem těchto zvěrstev mohou být i samotná „ekologická opatření“ ,klasickým příkladem jsou emisní limity pro motorová vozidla . povinně montovaný systém „start-stop“ u motorových vozidel, který prakticky emise zvyšuje a výrazně snižuje životnost motorů a akumulátorů.
    V této souvislosti považuji za velice důležité zmínit i oblast úmyslného snižovaní životnosti výrobků, dosahovaného pomoci záměrných konstrukčních a technologických chyb.
    K hysterii není jediný důvod, ale máme tisíce důvodů k zamyšlení se nad chováním lidstva jako celku.

    • Michal Klaška napsal:

      Dobrý den,

      doporučuji si projít těchto 197 mýtů, které používají klimatičtí skeptici v argumentaci. Myslím, že jste jich ve svém komentáři několik zmínil:

      https://www.skepticalscience.com/argument.php

      Nejsou to výkřiky klimatických alarmistů, ale vědecký podložená fakta, na kterých se shoduje 97 % odborníků z oboru. Pokud je chceme zpochybnit, pak můžeme začít zpochybňovat, že Země je kulatá. V tomto taky věřím vědě, přesto, že jsem ji nikdy z dálky neviděl.

      Zdravím

      • Oskar (hanák z Hané) napsal:

        Je možné dokázat, že v minulosti 100 % hodnostářů římskokatolické církve skutečně věřilo v existenci čarodějnic a to natolik, že ty nařčené nechávali veřejně upalovt. To Vámi uváděné procento odborníků z oboru, co se shodují na vědecky podložených faktech, mně ty církevní hodnostáře z dob minulých, silně připomnělo. navíc jsou renomovaní vědci, kteří mají jiný názor, než těch 97 %, jinak by věřících bylo 100%.

  2. Bladder napsal:

    Polemizovat nad tím, jestli je změna klimatu dílem člověka je podle mne ukázkovým případem strkáním hlavy do písku. Na to, abych věděl, že čím víc lidí je a čím vyšší životní úroveň mají, tím víc spotřebují (a tím víc zatíží životní prostředí), nepotřebuju nic než selský rozum.

  3. petrph napsal:

    Gratuuju, velice dobře popsané. Samozřejmě, to, zda globální oteplování je problém či ne – a jak ho řešit by bylo na dlouhou, odbornou diskuzi.
    Jenomže, o co jde, v té první větě „Než příště vyjdeme kvůli ochraně klimatu do ulic, položme si zásadní otázku: „…
    Totiž, kdo sledoval nedávnou studentskou stávku za klima, tak oni vlastně vůbec pluralitně diskutovat nechtějí, oni nechtějí slyšet ani vědecké argumenty, , ani jak se to udělá, ani kde se na to vezmou zdroje. A vůbec nepřemýšlejí o tom, zda by se oni sami měli nějak omezovat, nebo se na tom měli, nějak pracovně či vědecky, nebo taky finančně podílet..
    Prostě -oni demonstrují, a politici to mají splnit. Jak, z čeho a na čí úkor, je vlastně vůbec nezajímá..
    To je opravdu naprosté vítězství současné postmarxistické ideologie, která jim takové ideje masíruje do hlavy.
    Což mi připominá, snad to bylo i tady na HP, kde se popisovala budoucnost sdílené ekonomiky. Tihle mladí si snad ani nebudou kupovat auto (kde by na to taky vzali), ale prej bude muset bejt všude zajištěná služba car sharing, kde by si ho mohli kdykoliv půjčit, dojet kam potřebuje a tam ho nechá stát… Stát to zařídí, že jo?
    Asi si myslí že to bude ekologičtější, když to auto nebude jejich…:)))

  4. Myk napsal:

    Ttulek jak z Parlamentních listů. Článek sice nabytý daty, ale jaký má smysl?

    Abychom snížili emise dostatečně, tak bychom si museli utáhnout drasticky opasky, to ale neuděláme, takže je to marné. Tak nedělejme nic a místo snižování konzumu si užívejme co to dá, stejně přijde katastrofa. To je si máme z článku vzít?
    Když se budeme omezovat v Evropě, tak je to stejně k ničemu, protože se neomezí v Číně, tak je to stejně zbytečné. Když se neomezí oni, tak my taky ne, nejdřív vy, potom my?

    I kdybychom snížili Evropských 9% na 6%, je to lepší, než kdybychom hodili flintu do žita a z našich 9% udělali 12%. Každé oddálení poskytuje víc času a naději, že se třeba objeví zázračná technologie.
    I kdyby to bylo marné, snížování emisí a spotřeby minimálně oddálí katastrofu, která jednou, jak článek tvrdí, stejně přijde.

  5. Petr Kaminsky napsal:

    Na podobnych vylevech mi prijde vzdycky divne, jak podavaji to, ze nekdo mluvi o „navratu na stromy“, jako nejake romanticke blouzneni. Proc to neudelat zrovna ted, kdy to muzeme jeste udelat dobrovolne? Az jednou chemii vyhubime hmyz, nastane hlad. Az jednou diky odlesnovani nastane sucho, uz to nebude nejake rozhodnuti, ale opozdena reakce na zmenenou realitu. Bude to stejne, jako bych byl na lodi, vedel, ze nekde v podpalubi dirou tece voda, a pak najednou, az dojde k potopeni, bych zacal zmatkovat a divit se, jak je to mozne. Androgenni vliv na zmeny klimatu nejde jasne potvrdit ani vyvratit. Jak se zachovam? Budu delat jakoby nic? Nebo si radeji pripustim, ze vliv cloveka je mozny a pokusim se s tim neco delat?

  6. ČERT napsal:

    Tak podíl člověka na klimatických změnách, resp. otázka, JAKÝ SKUTEČNĚ tady takový podíl hraje roli, není, pokud se nemýlím, opravdu uspokojivě zodpovězená a spíše se to pohybuje v rovině hypotéz… Tak na druhou stranu víme, že k velice, ale opravdu velice radikálním změnám docházelo v geologické minulosti Země, i když tedy zjevně také jen velice pozvolně, ještě dávno předtím, než tu nějaký Homo sapiens sapiens vůbec byl (tak víme přece např. o tzv. prvohorách, druhohorách, třetihorách…)…
    Ale to, že lidská činnost má celkově zásadní vliv na nějaký celkový ekosystém, tak to je nesporné… Tady třeba jeden z těch grafů, týkající se využívání půdy (stavební plocha, orná půda, pastviny), který začíná rokem 10 000 př. Kr…. Pcha… To bylo ještě v té poslední době ledové, kdy počet lidí na celé zeměkouli (jak se alespoň odhaduje dnes) mohl jít maximálně do milionů, a to byli lidé tzv. na úrovni lovců a sběračů (čili ještě ani ne ti nejprimitivnější zemědělci)… Ale přesto, taky se třeba můžeme doslechnout, že už mamut byl prvním nebo jedním z prvních živočišných druhů, kterého vyhubil člověk… Jistě, možná tak leda bychom mohli spekulovat, do jaké míry se mohl na jeho vyhynutí člověk podílet…
    No jo, jenže dnes jsou na světě lidí cca 7,5 miliardy, a teď s tím současným standardem, vymoženostmi současné civilizace, tou sítí dálnic, masivní leteckou dopravou, závislostí na elektrické energii, také vlastně vypěstovanou teprve v průběhu 20.století, atd. atd.
    Jistě, že tu tedy také budou, jak i ten jeden sloupek v článku naznačuje, rozdíly ve standardu nějaké masové spotřeby mezi jednotlivými zeměmi či částmi světa… Když porovnáme třeba Evropu a Afriku… Tak nějaký průměrný standard spotřeby v Evropě bude jistě vyšší než v té Africe (třeba i spotřeba elektrické energie na obyvatele, vyšší stupeň automobilizace atd. atd.). Ale na druhou stranu, zase třeba nějaké ekologické povědomí u současných generací v Evropě je jistě vyšší než v té Africe… A třeba ty problémy kolem odlesnění nebo odlesňování v posledních desetiletích, které se připomínají v případě takových zemí jako Etiopie nebo např. i Madagaskar, to je dnes v Evropě asi nepředstavitelné…
    Je to prostě složité…
    Ale tak taková zamyšlení nad vlivem lidské činnosti celkově na ekosystém jako takový…

Přidávání komentářů není povoleno
Reklama