Nacista, komunista, sektář i lichvář. Špína v prezidentské kampani není jen českou specialitou
V Česku naplno běží kampaň před druhým kolem prezidentských voleb. V souboji Miloš Zeman – Jiří Drahoš je to druhý z obou kandidátů, kdo zatím čelí podpásovým útokům. Drahoš už musel vyvracet údajnou spolupráci s StB, na internetu čelí nepodloženým obviněním z pedofilie i nařčením, že je zednář či iluminát. Podobný scénář už při volbě svých prezidentů zažili Slováci či Rakušané.
Byl leden 2014 a slovenská internetová veřejnost dostala po vánočních svátcích další těžké sousto ke strávení. Slovenský premiér Robert Fico na svůj Facebook pověsil video, kde se vyznává z toho, jaký je katolík, a vzpomíná na svoje první svaté přijímání a biřmování.
Ficův pokus oslovit věřící voliče nebyl věrohodný už proto, že o víře snad nikdy předtím veřejně nemluvil a že video přišlo během vrcholící kampaně před prezidentskou volbou, ve které Fico sám kandidoval.
Současně s tím náboženství posloužilo k očerňování Andreje Kisky (ten byl tehdy favoritem na postup do 2. kola právě s Ficem). Premiér mezi 1. a 2. kolem osobně rozšiřoval blud, že Kiska patří k sektě scientologů.
Hodilo se mu i další nařčení kolující v kampani, že Kiska ještě dříve coby podnikatel a majitel splátkových společností půjčoval lidem údajně na vysoký úrok. Z nepolitika a „pana Čistého“ Kisky se tak měl rázem stát „sektář a lichvář“. Ficovi to nepomohlo. Kiska vyhrál skoro o 20 procentních bodů.
Nacista i komunista zároveň?
Podobně vypjatá byla i předloňská kampaň před prezidentskými volbami v Rakousku. Připomeňme, že Rakušané šli volit prezidenta v roce 2016 celkem třikrát – nejdřív na jaře v 1. a 2. kole a potom ještě jednou v prosinci, protože rakouský ústavní soud výsledky druhého kola zrušil kvůli nesrovnalostem při sčítání hlasů a nařídil jeho opakování.
Svobodní se snažili Van der Bellenovi „přišít“ nacismus i tím, že srovnávali jeho fotky z kampaně s fotkami Adolfa Hitlera (Facebook: FPÖ Kapfenberg)
Ve 2. kole proti sobě stáli bývalý dlouholetý šéf strany Zelených a ekonom Alexander Van der Bellen a politik strany Svobodných Norbert Hofer.
Protože mezi „původním“ druhým volebním kolem v květnu a tím opakovaným v prosinci uplynulo půl roku a ne jen obvyklý měsíc, mohly pořádně vykvasit i internetové spekulace a špinavá kampaň. A že bylo z čeho vybírat.
Podpásovky bez důkazů mířily v drtivé většině na Alexandra Van der Bellena. Tábor jeho odpůrců se pokusil o majstrštyk, když z nezávislého kandidáta (byť se silnou vazbou na Zelené) zkusil udělat marxistu i nacistu najednou.
Jedno „zaručené“ obvinění se týkalo roku 1941, kdy rodina Van der Bellena pod hrozbou sovětských represí uprchla z Estonska do Rakouska (tehdy součásti nacistické třetí říše). Svobodní se proto snažili prezentovat Van der Bellena jako kolaboranta s nacisty.
Rakouská média ale z dostupných zdrojů a archivů v bývalém Sovětském svazu i v západní Evropě sestavila jiný profil Van der Bellenova otce – ruského liberála předrevolučního střihu s holandskými kořeny, kterému hrozil postih od sovětských bolševiků.
Když se otevřela možnost emigrovat na základě sovětsko-německé smlouvy, která lidem s německými kořeny v Pobaltí dávala možnost návratu do Říše, Van der Bellenovi se úřadům nahlásili jako Němci a odjeli.
Sám Van der Bellen se narodil už ve Vídni. Údajnou kolaboraci jeho otce s nacisty nikdy nikdo nepotvrdil.
Krajní pravice ukazuje prstem
I když rodina utekla před Sověty, snažili se Svobodní z Van der Bellena udělat navíc i sovětského špiona – kvůli vědecké studii o zbraních, na které se jako ekonom začátkem 80. let podílel.
Celé obvinění stálo na vodě – jeden z lidí, se kterými Van der Bellen tehdy pracoval, měl při cestách po Evropě navštívit i instituce, kolem kterých se aura „špionáže“ točila. Důkaz žádný, jako munice v kampani se ale staré spekulace Svobodným hodily.
Stejně jako časté opakování Van der Bellenova výroku, že jednou v Tyrolsku volil komunisty, nebo zveličování jeho radikálně levicových názorů z 60. let (Van der Bellena zasáhla revoluční studentská vlna roku 1968 ve věku čtyřiadvaceti let. Sám později přiznal, že z „arogantního antikapitalisty“ se postupně stal „levicovým liberálem“).
Norbertu Hoferovi nic z toho každopádně na vítězství nestačilo. Alexander Van der Bellen ho porazil v poměru 54 ku 46 procentům.
Zejména snaha spojit Van der Bellenovu rodinu s nacisty vyznívala bizarně, když obvinění šířili právě Svobodní, kteří mají ke krajní pravici dlouhodobě a prokazatelně blízko. Ve straně v poslední době posílil vliv takzvaných „buršáků“, jejichž část považují tajné služby v Německu či Rakousku za extremistické organizace.
Buršáci mají taky po loňských volbách řadu zástupců mezi poslanci Svobodných v rakouském parlamentu. Členem jednoho z buršáckých spolků je navíc i soupeř Van der Bellena z prezidentské volby Norbert Hofer.
Volbami to nekončí
Zpětný pohled na Slovensko také ukazuje, že volbami špinavé útoky nemusejí skončit. Po tříletém křehkém příměří vypukl otevřený spor mezi prezidentem Kiskou a premiérem Ficem (ten po neúspěšné kandidatuře na post hlavy státu obhájil premiérský post v dalších volbách).
Jednu z firem Andreje Kisky vyšetřuje Národní kriminální agentura kvůli daňovým nesrovnalostem spojeným s výdaji na Kiskovu kampaň z roku 2014. Kiska se za kauzu omluvil a jeho firma doplatila daň i s pokutou.
Robert Fico přesto i poté otevřeně hrozil Kiskovi, že v parlamentu prosadí zákon, který by nejvyšší ústavní činitele přinutil zveřejnit všechny výdaje na kampaň, pokud to Kiska neudělá sám.
Špína na prezidenta má ale mnoho podob: ministr vnitra a pevný Ficův spojenec Robert Kaliňák nedávno obvinil Kisku, že po jedné z prezidentských zahraničních cest se vládní letadlo vrátilo „celé pozvracené“.
Prezident naopak prohlásil, že Slovensko je mafiánský stát a Kaliňáka opakovaně vyzval, ať sám odstoupí kvůli podezřením z korupce.
Slovenský i rakouský příklad z nedávných voleb tedy ukazují, že česká špína v kampani není výjimkou (ostatně v menší míře byla patrná už v roce 2013). I v okolních zemích, kde se taktéž volí prezident přímo, je již spíše standardem. Potvrzuje se i to, že podobná toxická volební kampaň může atmosféru v zemi otrávit na dlouhé roky dopředu.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč
Platbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)Čtěte též
Sto dnů do eurovoleb: čeští europoslanci mezi nejvlivnějšími i nejlínějšími
Cesta z pasti vzdělávacího neúspěchu existuje i v Česku. Navzdory systému
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
9 komentářů
Na druhou stranu Zeman čelí různým podpásovým útokům především z médií už prakticky 5 let a nikoho to nezajímá, takže v tomto ohledu myslím není třeba nějakého přehnaného soucitu s jeho protikandidátem. Holt si Drahoš musí těch pár týdnů také „přetrpět“.
Už z prvního příspěvku ve videu je vidět že si ti charakterní politici boj proti fámám představují úplně jinak než jejich voliči.
Čas od 0:55
Fico: je tu velmi velká blízkost k sektě scientologov, což je velmi nebezpečné…My chceme všichni vědět čo stě….Moderátorka doplnila že když Kiska za totáče na vlastní žádost vstupoval do KSČ, uvedl tam že je ateista..
A jaká byla „rázná a faktická“ odpověď pana Kisky ?
1:21
Kiska: Pokud jde o otázku viery, já to považujem za soukromou věc, já se nebudu nikomu zpoviedať či verím v Boha nebo neverím v Boha..
Z pohledu racionálně myslícího voliče ale Kiska neodpověděl na co se ho ptali. A náhle tvrzení, že kandidujíc na takovou vysokou státní funkci, se schovává za osobním soukromím, zní dost povýšenecky.
Je zkrátka nutné si uvědomit, že žijeme ve skutečně postfaktické době, kdy sami (i ti charakterní) politici řeknou v přímém projevu jen to co chtějí..a zbytek pak ponechají sobě nakloněným médiím a komentátorům aby tuto jejich pravdu? sami řádně zdůvodnili a vtloukli do hlavy voličům. Včetně samozřejmě negativního vyznění oponenta.
Zeman?, stejná krevní skupina jako Klaus. Sebestředný,toužící po moci a velmi nemocný člověk. Přesto na Klause ještě nemá. To je snad největší zločinec naší novodobé historie. Zeman vnáší do naší společnosti neklid a celkovou nezdravou atmosféru. Kdyby odešel včera,bylo by pozdě.
Také tvrdím, že Klaus jako škůdce ČR nasadil hodně vysoko příčku, tak zákeřný politik se brzy už asi neobjeví.
Já bych si dovolil jen takovou úvahu, pár poznámek k tomu Rakousku – a zcela tedy bez ohledu na předvolební presidentskou kampaň. Tak k tomu nacismu… Úplně nedávno jsem na jiném webu narazil na článek o tzv. Říšských Němcích, kteří snad až spějí k vytvoření nějaké teroristické organizace či co, ale ideologicky se hlásí k Německé říši z roku 1871, přičemž, zpětně vzato, za nelegitimní považují jak Hitlerovu nacistickou vládu, tak všechny vlády SRN od roku 1949. Věc tedy celkem jasná – ideologický odkaz řekněme bismarckovsko-vilémovské Říše, možná dokonce ještě tzv. výmarské republiky, ale nikoliv již Hitlerova nacionálního socialismu. Lze je tedy označovat za neonacisty?
Navíc, v Rakousku je, může být přece také tradice tzv. austrofašismu (spojeného se jménem kancléře Dolfusse, který zahynul v roce 1934 při pokusu o puč, realizovaném právě rakouskými nacionálními socialisty, Hitlerovými stoupenci). Připomněl bych také, že tzv. Burschenschafty vznikaly v německém prostředí už cca od roku 1815, tzn. těsně po napoleonských válkách, a šlo o spolky nacionálně zaměřených liberálů.
Já vím, že na druhou stranu tyhle úvahy a údaje mohou být zbytečné, protože při nějakém vypjatějším německo-rakouském nacionalismu tady ten Hitler a nacisté stejně, jako rovněž nějaký „duch minulosti“, alespoň nějak pozitivně vnímanou roli hrát bude. To může být podobné, napadá mě, jako když pro ruské nacionalisty střihu Žirinovského (možná i Putina), kteří se rozhodně nehlásí k nějakému bolševismu, stejně Stalin, který na kartu velkoruského nacionalismu přece také vsadil, alespoň do jisté míry také hrdinou být musí. Vždyť žádný jiný státník neudělal z Ruska takovou velmoc jako Stalin (a to i když je známo, odbočuji, že sám Stalin těsně po skončení druhé světové války v Evropě vyjádřil jistý komplex méněcennosti vůči caru Alexandrovi I., svého času vítězi nad Napoleonem I., který „došel až do Paříže“, kdežto on sám „jen“ do Berlína).
Pokud Van der Bellenovi rodiče odešli nedlouho po sovětské anexi Estonska do Rakouska jako součásti Třetí říše, tak to asi nějaké pochybnosti vyvolávat může (někdo by se třeba mohl ptát, proč se nesnažili odejít např. do Velké Británie)… Ale to zase bych tak neskandalizoval. Víme, jakou krutovládu nastolil SSSR po anexi Estonska (+ Litvy a Lotyšska) v roce 1940 a v kontextu tehdejších událostí může být logicky pochopitelné třeba i to, že velká část tamních obyvatel vítala německou Wehrmacht při jejím útoku na SSSR jako osvoboditelskou sílu… Vždyť víme, že sami naopak obvykle vnímáme jako osvoboditele Rudou armádu v roce 1945 a také to tu často vyvolává nějaké kontroverze…
Ale ZDŮRAZŇUJI, a zmínil jsem to už na začátku, tyhle všechny věci přímo nesouvisí s tím, v čem spočívá smysl článku, tj. v emotivních předvolebních presidentských kampaních posledních let. Chápu, že při tom se takhle do hloubky nepřemýšlí, jednak, a jednak, ty „duchy minulosti“ tady prostě hrají svou známou roli…
Čerte, Vy jste ďábel a mám uznání, že se Vám chce tak „hrabat“ v minulosti (historii) evropských dějin a máte chuť vysvětlovat ostatním souvislosti, které považujete za významné. Článek pana Bergera považuji za přesnější a držící se „zadání“, je to ale můj názor. Vás bych využil, pochopitelně pokud se Vám bude chtít, aby jste zkusil vypátrat, kdo na ty tzv. špinavosti zmíněné v článku slyší, neboť jejich účel je jasný a kalkulace komu má přinést prospěch také. Takže by pomohlo nejen mně (nějaký názor mám, ale porovnání je ku prospěchu) kde a kdo jsou konzumenti těchto nečestných metod, neboť jak známo, již víme že tržní procesy se odvíjí z poptávky. Také přivítám, když vypátráte nejen konzumenty, ale také motiv oněch vlastně pachatelů ( v přeneseném smyslu) nepravostí ( odběratelů produktu). Díky předem.
Tak já jsem asi dvakrát zdůraznil, že článek nebo jeho hlavní téma je o něčem jiném, jen jsem se pozastavil nad některými pasážemi, které aspoň mně osobně jednak přijdou zajímavé a jednak je můžeme už s nějakým odstupem hodnotit, které ale také jsou/mohou být nějak využitelné, resp. zneužitelné v tom politickém boji. A jak se ptáte na ty pachatele a konzumenty… Tak ne že bych po tom zrovna nějak pátral, ale aspoň se mi to zdá celkem jednoduché. Je to politický boj, a v rámci toho vlastně také i problém fandovství svému favoritovi, kandidátovi, proti druhému, to je asi jasné… A také bych řekl, že to může vyvěrat i z takové docela běžné lidské mentality – asi by se tam našla třeba i škodolibost, radost někoho pomlouvat, dehonestovat…
Dík za rychlou reakci, vcelku souhlas s názorem na ty „pachatele“, jen mi není jasné jakou politiku mohou vést tzv. konzumenti. Jinak se mi zdá, že máte talent šikovného politika. Můj postřeh pramení z úvodu Vaší reakce „…jsem dvakrát zdůraznil…“, tak jsem si ten primární Váš článek přečetl 2x nic zdůrazněného jsem tam nenašel, jen nějaký neurčitý náznak. Takže kam budete kandidovat?
Jen bych dodal k těm tzv. konzumentům… Tak oni vlastně ani žádnou politiku vést nemusí, stačí když jen volí. Řekl bych, že to může být jednoduše tak, že někteří lidé prostě ledačemus věří a někteří tomu třeba zase až tak věřit nemusí, ale prostě to rádi slyší… Ale na to, kam budu kandidovat, na to Vám odpovědět neumím…