Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Ilustrační foto. Chemopetrol, Záluží, severní Čechy.
,

Na špatný vzduch zemřelo v Česku za rok 4700 lidí, konstatuje nová zpráva o životním prostředí

Kvalita ovzduší se sice v České republice celkově zlepšuje, v důsledku vysoké koncentrace prachových částic však stále předčasně umírají tisíce lidí ročně. I to je jeden ze závěrů aktuální Zprávy o životním prostředí České republiky za rok 2019, kterou bude schvalovat vláda.

Dlouhodobě jsou v Česku překračovány imisní limity pro takzvané suspendované částice polétavého prachu PM10 a PM2,5. Nejhorší je situace v oblasti aglomerací Ostrava, Karviná a Frýdek-Místek.

Závěry zprávy jsou tak do značné míry v souladu s nedávno zveřejněnou studií srovnávající stav znečištění ovzduší evropských měst. Do nelichotivé první desítky se dostala Ostrava, Karviná a Havířov. I tato studie se zabývá předčasnými úmrtími právě v důsledku (ne)kvality ovzduší.

Česká zpráva o životním prostředí konstatuje, že „dlouhodobá expozice suspendovaným částicím vede ke zvýšení úmrtnosti, přičemž nejvíce jsou vždy postiženy citlivé osoby (dlouhodobě nemocní či senioři)“.

 

 

V roce 2019 se celorepublikově jednalo přibližně o 4 700 lidí, z toho 3 100 osob v rámci běžného městského prostředí. Oproti roku se úmrtnost snížila o 1 900 lidí – díky meziročnímu poklesu koncentrace PM10.
Hlavním zdrojem prachových částic v ovzduší je vytápění domácností (v případě PM2,5 představovalo 73,9 % celkových emisí, v případě PM10 pak 58,7 % celkových emisí), druhým nejvýznamnějším zdrojem emisí je doprava, mimo jiné otěry pneumatik a brzd.

Negativní vliv na zdraví lidí má i přízemní ozon. V roce 2019 byl imisní limit překročen na 70,5 % území, nadlimitním koncentracím bylo vystaveno 56,9 % obyvatel, konstatuje zpráva. Nejzatíženějšími oblastmi zůstávají Moravskoslezský a Zlínský kraj. Celkově ale v roce 2019 podíl území i podíl obyvatel zasažených nadlimitními koncentracemi poklesl.

Oblasti s překročenými imisními limity pro ochranu lidského zdraví vybraných látek v ČR [%], 2018

zdroj dat: ČHMÚ, grafika: Zpráva o životním prostředí ČR 2019

Zpráva o životním prostředí vzniká každoročně od roku 2005 a hodnotí stav životního prostředí v  Česku. Aktuální zprávu, jejíž kompletní znění je zatím neveřejné, bude teprve schvalovat vláda, pak putuje k projednání k oběma komorám parlamentu.

Skleníkové plyny nad průměrem EU

Zpráva potvrzuje mimo jiné to, že Česko v elektřině „exportuje čistý vzduch“. Emise skleníkových plynů na obyvatele v ČR (12,1 tuny CO2) byly v roce 2018 čtvrté nejvyšší v EU a o 46,3 % nad průměrem celé EU28. Přestože emisní náročnost české ekonomiky v období 2000–2018 poklesla o 48,5 %, přesáhla v roce 2018 průměr EU28 o 61,8 %.

Zpráva to přičítá vysokému podílu průmyslu na tuzemské ekonomice a vysokému podílu tuhých fosilních paliv v energetickém mixu pro výrobu elektřiny a tepla. Vedle ovzduší se zabývá i stavem a kvalitou vod, půdy, pestrosti živočišných druhů, či vývojem či zhoršováním stavu lesních porostů.

Ten je v důsledku zhoršující se kůrovcové kalamity a sucha podle zprávy „neuspokojivý“. Objem evidovaného smrkového dřeva napadeného kůrovcem se za poslední rok téměř zdvojnásobil a objem evidované těžby dřeva v roce 2019 znovu překonal dosavadní rekord z roku 2018. Podíl nahodilé (kalamitní) těžby na celkové těžbě byl 95 %.

Rok 2019 byl podle zprávy druhý nejteplejší od roku 1961 (rekord drží rok 2016). Průměrná roční teplota 9,5 °C byla o 1,6 °C vyšší než normál z let 1981–2010. Devět z deseti nejteplejších let od roku 1961 se vyskytlo po roce 2000.

V Česku pak v důsledku změny klimatu a zmenšování přirozených biotopů klesá početnost ptačích populací. Zatímco běžných druhů ptáků je mezi lety 1982–2019 zhruba stejně, početnost populací lesních druhů ptáků poklesla o 13,4 % a ptáků zemědělské krajiny dokonce o 42,3 %.

Léčiva ve vodě čističky nezvládají

Jedním z problémů je i stav povrchových vod v Česku a vysoká přítomnost léčiv a jejich metabolitů, které se do řek dostávají především z domácností. Čističky odpadních vod si s léčivy neumějí poradit. Pro léčiva vypouštěná v odpadních vodách z ČOV nejsou ani stanoveny žádné emisní limity.

„Pro rok 2019 bylo provedeno zpracování výsledků z 303 profilů (celkem z 2 836 vzorků). Léčiva byla nalezena v 302 profilech (99,7 % sledovaných profilů), celkem v 2 688 vzorcích (94,8 % vzorků),“ popisuje zpráva.

Pokud jde o pitnou vodu, celková spotřeba vody na jednoho obyvatele (zásobovaného vodou z veřejného vodovodu) je 163,6 litru, spotřeba vody v domácnostech (množství vody fakturované domácnostem na obyvatele za den) v roce 2019 činila 90,6 litru.

Daří se snižovat podíl ztrát pitné vody ve vodovodní síti. Ten v roce 2000 činil 25,2 %, v roce 2019 to bylo 14,5 %. Stále to ale znamená, že vlivem havárií a úniků „zmizí“ 86,3 milionů metrů krychlových pitné vody.

Zpráva se věnuje například i odpadovému hospodářství. Produkce odpadů má s ohledem na růst ekonomiky dlouhodobě rostoucí trend. I když se zvyšuje podíl recyklace (41 %) a nového využití odpadů, téměř polovina komunálních odpadů je stále ukládána na skládkách (45,9 %).


Tématu stavu českého životního prostředí a hodnocení aktuální vládní zprávy se HlídacíPes.org bude věnovat i v dalších textech.

Líbil se vám tento text?
Podpořte nás převodem pomocí QR kódu

Naskenujte QR kód prostřednictvím Vaší mobilní bankovní aplikace a zadejte částku dle libosti.

Děkujeme za podporu!
QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

1 komentář

  1. A. S. Pergill napsal:

    Tohle je trošku problém a je zde mnoho zjednodušení:
    1. U těch částic jde o to, jaké konkrétní látky jsou na jejich povrch navázány, než o částice samotné (pokud jsou inertní).
    2. Navíc jsme v řadě případů svědky dálkového přenosu, např. sever Moravy a naše část Slezska jsou vystaveny škodlivinám z Polska.
    3. Problém je i v tom, že řada látek z ovzduší má prahový účinek a v koncentraci pod tímto prahem je účinek nulový (na rozdíl třeba od primárních karcinogenů a ionizujícího záření, které prahový účinek nemají).
    4. Navíc se ti nebožtíci počítají na základě jakýchsi odhadů a extrapolací, v nichž jednak mohou být zásadní chyby, jednak může někde být i „přání otcem myšlenky“.

Přidávání komentářů není povoleno
ReklamaBělorusko