Vedení Českého rozhlasu dostává každý týden analýzu řady zahraničních médií. Vytváří ji pro něj publicista a aktuálně i kandidát do Rady ČT Jefim Fištejn. Zaujme, že vedle řady seriózních médií ve své analýze nabízí třeba i stranický list rakouských populistů, deník východoněmeckých postkomunistů nebo noviny, které přestaly vycházet už před pěti lety. Materiál má veřejnoprávnímu rozhlasu sloužit jako inspirace.

Neue Freie Zeitung (NFZ) je stranický týdeník rakouské strany Svobodných, partaje, která už desítky let neodmyslitelně patří do evropského populistického tábora a opakovaně měla problémy s kontakty svých členů – včetně vedení – na krajní pravici.

Jak NFZ vidí svět, naznačuje například poslední květnové vydání novin a některé jeho titulky: Zdraví jsou noví kriminálníci (k odporu Svobodných proti covid pasům, pozn. red.), Zpráva z USA podpořila teorii o laboratorním původu covidu nebo Nebezpečný nárůst ilegální migrace. Nejsou to nicméně názory, kvůli čemu jsou stranické noviny nejen pro veřejnoprávní rozhlas problematickým zdrojem, ale fakt, že partajní tisk je z podstaty neobjektivní a často nectí profesní zásady.

Perličkou NFZ jsou pak výrazné inzeráty dolnorakouského zemského politika Svobodných Udo Landbauera, který byl před třemi lety hlavní postavou kauzy, kdy Svobodní museli vysvětlovat narážky na holokaust ve zpěvnících buršáckých spolků blízkých straně. Landbauer k buršákům rovněž patřil.

Noviny, které pět let nevycházejí

Právě i list Neue Freie Zeitung se objevuje na seznamu médií, která pro generálního ředitele Českého rozhlasu pravidelně analyzuje publicista Jefim Fištejn. S ním letos rozhlas uzavřel smlouvu o analýze médií „z hlediska podílu jednotlivých témat, způsobu podání zahraničně politických, kulturních a sociálních námětů, vyváženosti zpravodajských pořadů a použití ryze autorských forem komentářů“. Měsíčně za odměnu ve výši 25 tisíc korun.

Fištejn se ve smlouvě zavazuje k „poskytování konzultací a provádění společného posouzení vhodnosti jejich důsledků a případného přijetí příslušných změn za účelem dosažení co nejúčinnějších forem v programovém plánování ČRo“.

Jinými slovy, má jít o hledání obsahové a formátové inspirace pro Český rozhlas v zahraničí.

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

„Výsledky pravidelných konzultací slouží zejména ke komparativním účelům, tedy srovnání Českého rozhlasu se zahraničními rádii či jinými médii z hlediska vybraných programových a žánrových segmentů,“ odpověděl ČRo na žádost HlídacíPes.org podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Na běžné novinářské dotazy redakce mluvčí rozhlasu Jiří Hošna už půl roku neodpovídá.

Výsledky analýz podle ČRo tvoří „jeden z řady pohledů, na základě kterých jsou vytvářeny dlouhodobé programové strategie příslušných stanic Českého rozhlasu, vysílacích projektů či obecně tvorby obsahu Českého rozhlasu“.

HlídacíPes.org si prostřednictvím zákona vyžádal i kompletní seznam analyzovaných médií. Jsou na něm zejména deníky, týdeníky a rozhlasové stanice ze sedmi států (USA, Německo, Rakousko, Francie, Velká Británie, Polsko, Rusko).

Mezi klasickými mainstreamovými, seriózními tituly a rádii – kterých je na seznamu většina – se však objevují i poněkud bizarní položky. Kromě zmíněného stranického plátku Svobodných je to i deník Wirtschaftsblatt, který však v Rakousku přestal vycházet už v roce 2016; ve stejné době se odmlčel i jeho online portál.

Fištejn si za výběrem stojí

„Moje zadání bylo podávat panoramatický přehled všech možných titulů podávajících nějaké zajímavé myšlenky, ideje či formáty,“ vysvětluje Jefim Fištejn. Měl prý „podat názory různých společensky relativně významných zdrojů“. Tam podle něj patří i stranický týdeník Svobodných Neue Freie Zeitung, „protože tato strana má své postavení uvnitř rakouského systému“.

Na dotaz, proč je ale na seznamu jím sledovaných médií i pět let neexistující deník, dodal: „Noviny nevycházejí, ale jejich názory nebo nápady, zejména z formálního hlediska, zůstávají v informačním prostoru.“

Kuriózní je z pohledu možné inspirace pro Český rozhlas i další položka na seznamu – deník Neues Deutschland, dlouhá léta noviny východoněmeckého komunistického režimu a po revoluci list se stále slábnoucím nákladem s majetkovou účastí postkomunistických stran PDS a později Die Linke. Neues Deutschland dlouhodobě bojuje s finančními problémy a i letos se mluví o jeho konci.

Seznam médií, která pro rozhlas analyzuje Jefim Fištejn, se přirozeně věnuje i veřejnoprávním rozhlasovým stanicím ve všech sledovaných zemích. Problém je ovšem ve státech, kde veřejnoprávní média buď neexistují a místo nich tam fungují média státní (Rusko), nebo kde si veřejnoprávní média výrazně podmanila vláda (Polsko).

Například z polských rádií tak Fištejn pro ředitele ČRo analyzuje jen tři veřejnoprávní stanice (Polskie radio Jedynka, Polskie radio Dwójka, Polskie radio dla Zagranicy). Soukromá rádia, jakých velký polský trh nabízí dost, či stanice, které vznikly právě po odchodu řady redaktorů z veřejnoprávního rozhlasu (357 a Nowy Świat) poté, co v nich vládní strana Právo a spravedlnost začala utahovat šrouby, v seznamu nejsou.

Za zmínku stojí i Rusko. Vedle rádia Echo Moskvy, které se v zemi řadí mezi poslední výrazná média kritická vůči Kremlu, je na seznamu i armádní rádio Zvezda (stejnojmenná armádní televize odvysílala různé zkreslené příspěvky o československé historii) nebo stanice z portfolia ruské státní radiotelevizní společnosti VGTRK.

Na cestě do Rady ČT?

Publicista a expert na Rusko Jefim Fištejn je aktuálně mezi dvanácti kandidáty, které poslanci vybrali do finále volby čtyř nových radních České televize. Při sněmovním slyšení kandidátů Fištejn mimo jiné kritizoval názorový monopol v ČT a naznačil, že ho veřejnoprávní televize do vysílání kvůli jeho názorům přestala zvát.

Zástupce šéfredaktora zpravodajství ČT František Lutonský následně na Twitteru zveřejnil, že za poslední dva roky byl Fištejn hostem ve vysílání ČT24 osmadvacetkrát.