Mediální analýzy pro Český rozhlas zahrnují i stranické noviny populistů či neexistující deník
Vedení Českého rozhlasu dostává každý týden analýzu řady zahraničních médií. Vytváří ji pro něj publicista a aktuálně i kandidát do Rady ČT Jefim Fištejn. Zaujme, že vedle řady seriózních médií ve své analýze nabízí třeba i stranický list rakouských populistů, deník východoněmeckých postkomunistů nebo noviny, které přestaly vycházet už před pěti lety. Materiál má veřejnoprávnímu rozhlasu sloužit jako inspirace.
Neue Freie Zeitung (NFZ) je stranický týdeník rakouské strany Svobodných, partaje, která už desítky let neodmyslitelně patří do evropského populistického tábora a opakovaně měla problémy s kontakty svých členů – včetně vedení – na krajní pravici.
Související články
Nacistický zpěvníček a „nevinní“ buršáci. Rakousko znovu čelí nástupu krajní pravice
Jak NFZ vidí svět, naznačuje například poslední květnové vydání novin a některé jeho titulky: Zdraví jsou noví kriminálníci (k odporu Svobodných proti covid pasům, pozn. red.), Zpráva z USA podpořila teorii o laboratorním původu covidu nebo Nebezpečný nárůst ilegální migrace. Nejsou to nicméně názory, kvůli čemu jsou stranické noviny nejen pro veřejnoprávní rozhlas problematickým zdrojem, ale fakt, že partajní tisk je z podstaty neobjektivní a často nectí profesní zásady.
Perličkou NFZ jsou pak výrazné inzeráty dolnorakouského zemského politika Svobodných Udo Landbauera, který byl před třemi lety hlavní postavou kauzy, kdy Svobodní museli vysvětlovat narážky na holokaust ve zpěvnících buršáckých spolků blízkých straně. Landbauer k buršákům rovněž patřil.
Noviny, které pět let nevycházejí
Právě i list Neue Freie Zeitung se objevuje na seznamu médií, která pro generálního ředitele Českého rozhlasu pravidelně analyzuje publicista Jefim Fištejn. S ním letos rozhlas uzavřel smlouvu o analýze médií „z hlediska podílu jednotlivých témat, způsobu podání zahraničně politických, kulturních a sociálních námětů, vyváženosti zpravodajských pořadů a použití ryze autorských forem komentářů“. Měsíčně za odměnu ve výši 25 tisíc korun.
Fištejn se ve smlouvě zavazuje k „poskytování konzultací a provádění společného posouzení vhodnosti jejich důsledků a případného přijetí příslušných změn za účelem dosažení co nejúčinnějších forem v programovém plánování ČRo“.
Jinými slovy, má jít o hledání obsahové a formátové inspirace pro Český rozhlas v zahraničí.
KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG
„Výsledky pravidelných konzultací slouží zejména ke komparativním účelům, tedy srovnání Českého rozhlasu se zahraničními rádii či jinými médii z hlediska vybraných programových a žánrových segmentů,“ odpověděl ČRo na žádost HlídacíPes.org podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Na běžné novinářské dotazy redakce mluvčí rozhlasu Jiří Hošna už půl roku neodpovídá.
Výsledky analýz podle ČRo tvoří „jeden z řady pohledů, na základě kterých jsou vytvářeny dlouhodobé programové strategie příslušných stanic Českého rozhlasu, vysílacích projektů či obecně tvorby obsahu Českého rozhlasu“.
HlídacíPes.org si prostřednictvím zákona vyžádal i kompletní seznam analyzovaných médií. Jsou na něm zejména deníky, týdeníky a rozhlasové stanice ze sedmi států (USA, Německo, Rakousko, Francie, Velká Británie, Polsko, Rusko).
Mezi klasickými mainstreamovými, seriózními tituly a rádii – kterých je na seznamu většina – se však objevují i poněkud bizarní položky. Kromě zmíněného stranického plátku Svobodných je to i deník Wirtschaftsblatt, který však v Rakousku přestal vycházet už v roce 2016; ve stejné době se odmlčel i jeho online portál.
Fištejn si za výběrem stojí
„Moje zadání bylo podávat panoramatický přehled všech možných titulů podávajících nějaké zajímavé myšlenky, ideje či formáty,“ vysvětluje Jefim Fištejn. Měl prý „podat názory různých společensky relativně významných zdrojů“. Tam podle něj patří i stranický týdeník Svobodných Neue Freie Zeitung, „protože tato strana má své postavení uvnitř rakouského systému“.
Na dotaz, proč je ale na seznamu jím sledovaných médií i pět let neexistující deník, dodal: „Noviny nevycházejí, ale jejich názory nebo nápady, zejména z formálního hlediska, zůstávají v informačním prostoru.“
Kuriózní je z pohledu možné inspirace pro Český rozhlas i další položka na seznamu – deník Neues Deutschland, dlouhá léta noviny východoněmeckého komunistického režimu a po revoluci list se stále slábnoucím nákladem s majetkovou účastí postkomunistických stran PDS a později Die Linke. Neues Deutschland dlouhodobě bojuje s finančními problémy a i letos se mluví o jeho konci.
Související články
„A ruského velvyslance jste zvali?“ Rada Českého rozhlasu utahuje šrouby jako na Kavčích horách
Kde by se měl inspirovat veřejnoprávní rozhlas? Radní Kňourek se chtěl přiučit v Moskvě
Seznam médií, která pro rozhlas analyzuje Jefim Fištejn, se přirozeně věnuje i veřejnoprávním rozhlasovým stanicím ve všech sledovaných zemích. Problém je ovšem ve státech, kde veřejnoprávní média buď neexistují a místo nich tam fungují média státní (Rusko), nebo kde si veřejnoprávní média výrazně podmanila vláda (Polsko).
Například z polských rádií tak Fištejn pro ředitele ČRo analyzuje jen tři veřejnoprávní stanice (Polskie radio Jedynka, Polskie radio Dwójka, Polskie radio dla Zagranicy). Soukromá rádia, jakých velký polský trh nabízí dost, či stanice, které vznikly právě po odchodu řady redaktorů z veřejnoprávního rozhlasu (357 a Nowy Świat) poté, co v nich vládní strana Právo a spravedlnost začala utahovat šrouby, v seznamu nejsou.
Za zmínku stojí i Rusko. Vedle rádia Echo Moskvy, které se v zemi řadí mezi poslední výrazná média kritická vůči Kremlu, je na seznamu i armádní rádio Zvezda (stejnojmenná armádní televize odvysílala různé zkreslené příspěvky o československé historii) nebo stanice z portfolia ruské státní radiotelevizní společnosti VGTRK.
Na cestě do Rady ČT?
Publicista a expert na Rusko Jefim Fištejn je aktuálně mezi dvanácti kandidáty, které poslanci vybrali do finále volby čtyř nových radních České televize. Při sněmovním slyšení kandidátů Fištejn mimo jiné kritizoval názorový monopol v ČT a naznačil, že ho veřejnoprávní televize do vysílání kvůli jeho názorům přestala zvát.
Zástupce šéfredaktora zpravodajství ČT František Lutonský následně na Twitteru zveřejnil, že za poslední dva roky byl Fištejn hostem ve vysílání ČT24 osmadvacetkrát.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Rozhlas zrušil vánoční večírek. Nechce dráždit před hlasováním o poplatcích
Poradci ředitele ČT Součka: mediální profesor Jirák i starý známý z Brna
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
9 komentářů
Co máte za problém pane Berger? Že je Jefim Fištejn jedním z posledních mohykánů názorové plurality v našem mediálním prostoru? Že vám a podobným hází vidle do jeho glajchšaltování? Pokud ano, je jeho kvalifikace pro radu ČT neoddiskutovatelná.
Hlídací pes staví svou existenci na podobnosti s nazvem Neviditelný pes. A tím je řečeno už všechno. Fiala je Česko! A Česko je Fiala! Jeden vůdce, jeden národ, jedna strana SPOLU!
Je problematické nechat se nejdříve platit veřejnoprávním médiem, poskytovat mu služby, a pak obratem kandidovat do Rady, která má toto médium kontrolovat.
Možná jste přehlédl, že pan Fištejn pracoval pro rozhlas a hodlá kontrolovat televizi …. ale to je jen takový nepodstatný detail . . .
Proč zde není kompletní seznam sdělovacích prostředků, jejichž produkci pan Fištejn analyzuje?
Proč zde není statistické vyhodnocení jeho práce podle zdrojů?
Tady ho máte, brzy bude i na webu ČRo v sekci Informace poskytnuté na základě zákona 106. Statisticky vyhodnotit ho jistě zvládnete sám
Rakousko
Tisková média: Neue Kronen Zeitung, Österreich, Kurier, Der Standard, Wirtschaftsblatt,
Wiener Zeitung, Profil, Neue Freie Zeitung;
Rozhlas: ORF Radio Wien, Radio FM4;
Německo
Tisková média: Bild, Süddeutsche Zeitung, Frankfurter Allgemeine Zeitung, Die Welt, Berliner
Zeitung, Handelsblatt, Frankfurter Rundschau, Die Tageszeitung, Neues Deutschland, Der
Spiegel, Stern, Focus, Die Zeit;
Rozhlas: Bayern 1, Deutschlandfunk, Bayern 3, InfoRadio Berlin, B5 aktuell;
Francie
Tisková média: Le Figaro, Le Monde, Libération, Le Nouvel observateur, Le Canard Enchaîné
Marianne, Le journal du dimanche;
Rozhlas: France Inter, Europe 1, RFI Monde, Radio Liberte;
USA
Tisková média: FiveThirtyEight, Chicago Tribune, Los Angeles Times, The New York Times,
The Wall Street Journal, The Washington Post, The Washington Times;
Rozhlas: FOX News Talk, NPR Radio, Bloomberg Radio, Voice of America Global;
Velká Británie
Tisková média: The Daily Telegraph, The Financial Times, The Times, The Independent,
The Guardian, The Economist, Guardian Weekly, New Scientist;
Rozhlas: BBC Radio 1, BBC Radio London, BBC Radio 4, LBC.
Rusko
Tisková média: Известия, Независимая газета, Коммерсант, Ведомости, Газета, Новая
газета;
Rozhlas: Русское Радио, Эхо Москвы, Радио Звезда, Радио Маяк, Вести FM;
Polsko
Tisková média: Dziennik Polski, Gazeta Polska, Gazeta Wyborcza;
Rozhlas: Polskie radio Jedynka, Polskie radio Dwójka, Polskie radio dla Zagranicy.
Dobrý den, pane Bergere.
Vezměte, prosím, na vědomí, že někdo v této redakci vytváří PARODII na prostor k demokratické diskuzi, tím, že maže příspěvky, které se mu nelíbí, aniž by svou volbu vyargumentoval. Myslím, že připomenutí této zde přítomné svévole je přímo k tématu, kterému se zde věnujete.
Jak vidite, nikdo nic nemazal. Vase komentare byly zverejneny. Jen to chvili trva – editujeme je. A ty neslusne a nevecne skutecne nepoustime. Ostatne – i za ne neseme pravni odpovednost.
Pane Neumanne,
nejsem hádavý typ (přestože v diskuzích velmi ráda kontruji):
Děkuji Vám proto za okouzlující vysvětlení a zejména pak za moje další příspěvky, které se zde kouzelně objevily. Jen ta časová délka „chvíle“ je pro diskuzní netradiční, neb chvíle v řádu hodin diskuzi brzdí. Hezkou noc.