
Lithium na Cínovci jde do vlády. Jak se kouzlí s čísly, když jde o miliardy
Vláda dostává ve středu na stůl materiál o stanovení ložisek strategického významu. Tím hlavním jsou ložiska lithia na Cínovci na Teplicku. Materiál vypočítává budoucí příjmy a dopady na život v Ústeckém kraji. Kdo by čekal, že minulou těžbou uhlí postižný sever Čech získá miliardy třeba na rozvoj, plete se. Z balíku miliardových příjmů státu půjdou podle návrhu ministerstva průmyslu zdejším obcím a kraji jen drobné.
Nejde o jediný otazník v materiálu. Ministerstvo v něm počítá s průměrnými platy v dělnických profesích ve výši, které v Ústeckém kraji berou možná tak manažeři.
Když Andrej Babiš zvedal před lety zásoby lithia na Cínovci jako volební téma, sliboval Česku obří zisky. Teď se ukazuje, že to bude mnohem méně. A navíc, že kraj, kterého se těžba bezprostředně dotkne a který Babiš coby poslanec zastupuje, z toho nebude mít skoro nic.
Předně – na Cínovci se stále ještě nekoplo, v současné době se teoreticky mluví o možném začátku těžby v roce 2027. Firma Geomet, kterou vlastní z 51 procent energetický gigant ČEZ a australská těžební společnost European Metals Holdings (má zbývajících 49 procent akcií), by mohla rozhodnout o tom, jestli bude těžit, letos. Stanovení ložisek strategického významu, které má na stole vláda, je klíčovým krokem.
Související články

Lithium z Cínovce je lukrativní. Státu a obcím má ale přinést jen nižší miliardy

Kauza lithium, loupež za bílého dne bez zločinců a poškozených. Těžba se stále nekoná
Ministerstvo průmyslu v materiálu vypočítává, kolik těžba přinese do veřejných rozpočtů – státního, krajského i rozpočtu města Dubí, pod které Cínovec spadá. Jde o součet daní firmy i zaměstnanců, DPH, daně z nemovitosti, odvodů za zaměstnance, úhrady za vydobyté nerosty a úhrady za těžební prostor.
„Předpokládaný přímý příjem do veřejných rozpočtů je 3 155 mil. Kč ročně, z toho 2 324 mil. Kč ročně bude příjem státního rozpočtu, 68 mil. Kč roční příjem obcí v Ústeckém kraji, 18 mil. Kč roční příjem Ústeckého kraje a 745 mil. Kč příjem ostatních obcí a krajů v České republice,“ píše ministerstvo.
Mzda? 80 tisíc měsíčně
Ministerská čísla v přímých ziscích do veřejných rozpočtů se opírají o to, že práci díky těžbě lithia najde 1800 lidí, nabídky mají mířit i na propuštěné horníky po útlumu těžby hnědého uhlí. Úředníci odhadují průběrnou mzdu na pro Ústecký kraj těžko uvěřitelných 81 tisíc korun měsíčně hrubého. Průměrná mzda v kraji byla podle statistiků ve třetím čtvrtletí 2024 skoro poloviční, přesně 42 203 korun. Výše předpokládaných mezd zarazila v připomínkovém řízení i ministerstvo financí a žádalo vysvětlení.
Nadstandardní platy budou podle vysvětlení ministerstva průmyslu naprosto nezbytné – obdobný těžební projekt totiž vzniká na druhé straně kopce v Německu.
„Výše průměrné hrubé mzdy ve výpočtu je vyšší než průměr mezd dělnických pozic. Do průměru se počítají i nedělnické pozice. Nadprůměrná motivační mzda bude nezbytná, protože v Altenbergu vzniká konkurenční projekt těžby lithia a o vhodné pracovníky bude velký zájem,“ vysvětluje ministerstvo průmyslu.
S dalšími dvěma tisícovkami pracovních míst počítá ministerstvo v celém dodavatelském řetězci.
Hra s čísly
Ministerstvo ve výčtu pokračuje pozitivním dopadem na podnikatelské prostředí České republiky, především novými příležitostmi pro podniky, které se budou na výstavbě závodů podílet jako subdodavatelé.
„Zvýšení tržeb v ekonomice z realizace investic, z provozu investice a ze zvýšení kupní síly zaměstnanců přinese České republice 10 382 mil. Kč ročně, z toho by mělo směřovat do Ústeckého kraje 5 338 mil. Kč ročně,“ uvádí už bez podrobností ministerstvo.
Podle odhadů jsou na Cínovci asi tři procenta světových zásob lithia. Používá se k výrobě baterií, ale také ve sklářském průmyslu nebo při výrobě kardiostimulátorů.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též

Německo dnes: strach o svůj blahobyt i vztek na ty, pro něž neplatí pravidla

Milion chvilek nesmí projít. V Litoměřicích dostal film o Minářovi a spol. stopku
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
12 komentářů
Možná velké oči , nebo jen zakrývání skutečných zisků. Kraj který zásoboval téměř 80 let uhlím celou republiku a uhlobaroni těžili až na dřeň, tak nyní zůstávají v devastovaném kraji jen drobky.
Ano Dozimetr se bude protahovat, až do propadnutí věci. Nikdo nebude odsouzen maximálně výsměch podmínkou a Rakušan? Ehm… ten tam také něco má ne? A Lithium patří nám všem. Ano chápu, že na to mají zálusk.
A v USA byla podepsána deklarce nezávislosti kdysi právě kvůli takovým jako jsou dnešní europolitici, kteří si dovolí šikanovat i prezidenta USA a poroučet jim jako kdysi. Tak se trhly. 🙂
babis mluvil o lithiu tesne pred volbama 2017 v souvislosti s CSSD, ze chtej ukrast lithium za 2 bln korun a ted s toho jsou max desitky miliard
tak bud to lithium, ktery nikdo nikdy nevidel
a) nekdo ukrad
nebo
b) babis zase lhal
.
ja sazim na b)
Než takhle tipovat asi by to chtělo si přesně dohledat co přesně říkal Babiš a co popletli páni novináři. Protože Babiš jako podnikatel by měl znát rozdíl mezi tržbou tj.cenu získanou prodejem) a ziskem. Ergo cena prodaného toho lithia je si e velká zisk je mnohem menší protože náklady na těžbu a zpracování jsou vysoké, a to kupodivu právě ve státech kde se dodržují předpisy, že áno.. 🙂 Teda krom Číny a podobných kde ty eko předpisy nedodržují a ti ještě srazili cenu.
Takže zisk, kdyby to byly ty stovky miliard-ale i ten dostane investor. Stát z toho pochopitelně dostane ty drobky. Ale to měli vědět i ti naší novinarsti experti když ty projevy jak Babiše tak potom Fialy v médiích opakovali.
Zohledněte rozdíl mezi cenou lithia a náklady na těžbu a izolaci z vytěženého materiálu, v němž jsou ho jen desetiny nebo dokonce jen setiny procenta.
Přitom je otázka, zda poté, co padne Green Deal (nejpozději zhroucením EU a jejím rozdělením mezi USA a Ruskem, a to v lepším případě, nebo totální devastací na úroveň Somálska), bude lithium ještě zapotřebí. Nebo zda to bude jen s obrovskými náklady otevřený megalom (těžit se bude asi povrchově, jako to uhlí, akorát to bude daleko větší rána pro životní prostředí, ale co by člověk za „ekologii“ neudělal, že?), u něhož se nikdy nevrátí náklady na jeho vytvoření.
První zprávy o zásobách lithia v Krušných horách
se objevily v tisku již před více než 7 lety. Nejenže
se do země ani nekoplo a je otázkou, zda se vůbec
pracuje na projektu, to je tedy tempo.
Zaplať pánbu. Hrozí naprosto šílená devastace celé oblasti, proti které byla těžba hnědého uhlí v lomech beránčí vrnění.
Náhodou, když to porovnáte s jinými projekty, tak zjistíte že je to naprosto běžné. Dálnice, elektrárny, dokonce i jen obyčejné budovy. S tím halt musí investoři počítat, mít těch projektů navržených víc – a prostě jen čekat, kde zrovna dostanou všechna povolení.
Mimochodem, jestli bych si dovolil, ještě poznámku. Když už je řeč o těch miliardových příjmech, tak snad by měl stát uvažovat o nějakých výdajích.
Protože, jak i uvedeno v úvodu, investorem je . Firma Geomet, kterou vlastní z 51 procent energetický gigant ČEZ a australská těžební společnost European Metals Holdings .
No snad si tedy stát „povšimnul“ že jeho (skorostátní) ČEZ je nadpoloviční investor a ponese tedy taky (a napřed) relevantní náklady vybudování a provozování těžby.
Že tedy nutno připomenout – když ted bude financovat další megaprojekt dostavby 2 bloků jaderné elektrárny v Dukovanech, v ceně bratru 400 miliard.
Takže dost dobře nechápu, jak mohlo Ministerstvo průmyslu vůbec napadnout, že by vůbec na tom mohl stát v nejbližších 15 letech vůbec něco vyzískat
Celá kauza Lithium je úplný nesmysl. Jeho těžba by možná přicházela do úvahy, pakliže bychom zde měli celý zpracovatelský řetězec, který by vyráběl finálové produkty a baterie do kterých by se to lithium dávalo. Ovšem vytěžit zpod země lithiovou rudu a tu pak prodat jako surový materiál bez jakékoliv přidané hodnoty je úplné šílenství. To co nedovoluje naší ekonomice dále růst a co je zdrojem našeho zaostávání je orientace na subdodávky pro vyspělejší firmy, bez vyšší přidané hodnoty. A tuto kardinální chybu bychom chtěli zopakovat u lithia ???
Jenže právě to, co popisujete, je princip, na němž je založena politika EU vůči nám a dalším státům bývalého sovětského bloku. Tohle se přitom nedělo ani za RVHP.