PSÍ UŠI. Stejně jako v životě obecném je na politice nejhorší, že jsou v ní lidi. A na nich je nejhorší, že říkají věci. Říkali je přirozeně i minulý týden a bylo to jako obvykle příšerné. Střety idejí byly vystřídány soubojem plkání, o to hůř, že je tentokrát jedna ze stran v hluboké defenzivě, a tak byla přehlídka lží, výmluv a odvádění pozornosti zase jednou k nezaplacení. A na všechno ostatní je tu poslankyně Balaštíková.

• Přitom to mohlo být tak jednoduché. Voliči jsou ve své většině dospělí lidé vybavení mentální zručností minimálně do té míry, aby se dopravili k urnám a dokázali do nich vhodit kus papíru. To není špatný základ pro předpoklad, že nemají na čele jitrnici a není proto třeba jim věšet bulíky na nos. Alena Schillerová s Karlem Havlíčkem prostě mohli přijít a říct, že na Hradě jim bylo blbé dělat ze sebe šašky, když tam bylo tolik chytrých lidí, že jich tolik pohromadě možná nikdy neviděli, ale že pak přijel šéf z dovči a seřval je na tři doby, protože rozhoduje on. Ale to přece není nic nového, řekli by voliči, a celá kauza důchodové reformy by skončila tam, kde začala. Ale to oni ne, zase jednou byli marketingově důraznější:

Hnutí ANO už nechce pokračovat v jednáních s vládou o věcech strategického charakteru v hospodářské a sociální oblasti, a to ani za účasti prezidenta Petra Pavla. Shodlo se na tom vedení ANO.

— ČT24 (@CT24zive) April 25, 2024

Mají to skoro dobře. Jenom ve větě „Shodlo se na tom vedení ANO.“ mají chybu, tam mělo být Babiš. Šaráda pokračovala, když se do věci vložila poslankyně Margita Balaštíková. Tu my sledujeme slouhodobě, pardon, překlep – dlouhodobě – a dokonce jsme nějakou chvíli doufali, že právě ona by mohla být onou tajemnou neodtajněnou novou láskou pana majitele, a představovali jsme si, kolik krásných rétorických zážitke bychom s nimi zažili. Nakonec to jak známo dopadlo trochu jinak, škoda. Ale i tak:

„Bylo sděleno, že velmi špatně slyšeli, že tam byl velmi špatný přenos toho zvuku.“
(Margita Balaštíková, Události, komentáře ČT, 24. dubna)

Škoda, že paní poslankyně nezná slovo akustika, mohla to říct rovnou. A tak nám tato suvenýrka cizích termitů aspoň sdělila, že:

„Teprve později měla být (Alena Schillerová) konzultována s tím, co se tam projednalo.“
(Margita Balaštíková v progresu Události, komisaře České telepatie)

Prostě všechno už tu bylo, třeba když byl novináři konzultován fotbalista Tomáš Ujfaluši po jednom z reprezentačních večírků:

„Nic jsem neplatil a ta částka absolutně nesouhlasí. Byla tam špatná akustika.“

Článek reflektuje dění uplynulého týdne v citátech a výrocích politiků.

Ty samy o sobě nestačí, proto je HlídacíPes.org s jemným odstupem usazuje do patřičného kontextu.

• Už jsme měli pocit, že k tématu reformy penzí bylo řečeno vše a že bude nejlepší ji dát zase třeba na třicet let k ledu, tak jak to moudře učinily všechny naše dosavadní politické reprezentace v typické české naději, že když se problém dostatečně odleží, nakonec se nějak vyřeší sám. Ale pak se v neděli pozdě večer něco stalo. Něco, co naši víru v možné pokračování světa, jak jsme ho dříve znali, zase trochu nahlodalo.

Sociální demokracie je připravena k jednacímu stolu zasednout. Smysluplnou reformu, která zajistí udržitelnost důchodového systému bez toho, abychom zvyšovali věk odchodu do důchodu nad 65 let nebo krátili penze, máme připravenou. Více také v našem dopise: https://t.co/VlDen6EAkh https://t.co/34Fvspz4Ar

— Sociální demokracie (@SOCDEM_cz) April 28, 2024

Takže si to shrneme:

• Třináctičlenný tým vedený pozdějším premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) pracoval na reformě penzí od června roku 2000. Byla to tzv. dočasná parlamentní komise pro důchodovou reformu, která byla zřízena na návrh poslanců sociální demokracie. Práce skončila v únoru 2002 bez konkrétního výsledku.
• Tzv. první Bezděkovu komisi ustavila koaliční vláda vedená sociálními demokraty v létě 2004, práci ukončila v červnu 2005. V závěrečné zprávě se mimo jiné konstatuje, že reforma penzí je potřebná, přestože důchodový systém zůstane ještě asi 20 let vyrovnaný. Wow.
• Menší reformu se zavedením druhého pilíře zavedla Nečasova vláda, následující vláda sociální demokracie ho ale k lednu 2016 zrušila.
• Sobotkova koaliční vláda ustavila v květnu 2014 další důchodovou komisi pod vedením experta ČSSD na sociální problematiku Martina Potůčka. Tým odborníků pracoval až do roku 2017 a konkrétním výsledkem bylo toto: nic.
• Svou důchodovou komisi měla i ministryně Jana Maláčová (ČSSD) ve vládě Andreje Babiše (ANO), představila ji v lednu 2019 a v jejím čele stála rektorka brněnské Mendelovy univerzity Danuše Nerudová. Konkrétním výsledkem bylo představení důchodové reformy, která šla do vlády v květnu 2021, kdy již nebylo na přijetí v parlamentu dost času, což všichni dávno věděli.

Čili si tak nějak myslíme, že by účast sociální demokracie na jednáních u prezidenta byla fajn, třeba by zase vznikla nějaká komise a dalších třicet let v trapu.

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

• Čert vem důchodovou reformu, jsme země budoucnosti, a když už nebudou mít důchodci brzy co jíst, svezou se aspoň pěkným moderním vlakem po moderních rychlých tratích nebo autem po moderních dálnicích. A ti šťastnější dnešní dvacátníci možná dojedou autem z Brna až do Vídně. Možná. Citujme několik titulků z posledních dní:

Největší skok za 30 let: na českých kolejích se začala chystat rychlost 200 km/h
(Hospodářské noviny, 29. dubna)

ŘSD: Po dálnici z Brna do Vídně začátkem 30. let. Řeší se přechod přes Nové Mlýny
(zdopravy.cz, 27. dubna)

České dráhy odstartovaly velkou soutěž o nové sídlo. Touží po budově hodné 21. století
(E15, 24. dubna)

Je to skvělé, možná se už za dvacet let dostaneme na cestovní rychlost běžnou v Japonsku kolem roku 1960. A to není málo. Přechod přes Nové mlýny už se řeší krásných skoro 40 let, tak hlavně žádný spěch. Čili máme dojem, že nakonec z toho bude jen to sídlo pro vedení Českých drah, vůbec se jim nedivíme, že sami chtějí důstojné sídlo hodné 21. století, když už stejný komfort dopřávají svým cestujícím. Nebo?

Klidnou mysl.

Follow @malecak