Když v pondělí rakouský prezident Alexander Van der Bellen otevřel proslulé „tapetové“ dveře dokonale skryté ve stěně rakouského císařského sídla Hofburgu, udělal nepochybně radost i Andreji Babišovi. Vzápětí poté se totiž na tradičním místě postavil k mikrofonu a oznámil, že po „nelehkém rozhodnutí“ pověřil sestavením rakouské vlády šéfa strany Svobodných Herberta Kickla, jednoho z aktuálních hlavních Babišových spojenců v Evropě.

Rakušané šli k volbám už loni v září a i když na prvním místě skončili právě Svobodní, Van der Bellen jim první šanci k sestavení vlády nedal. Jednání mezi lidovci, sociálními demokraty a stranou NEOS ale koncem minulého týdne zkrachovala, a tak prezident příliš mnoho dalších možností neměl.

Zdá se však, že spojenectví se Svobodnými postrádá srdečnost, s jakou Babiš roky častuje svého hlavního partnera z téže frakce, maďarského premiéra Viktora Orbána.

Svobodní (FPÖ) už byli součástí rakouské vlády třikrát. Ani jeden z těchto kabinetů však nedokončil celé funkční období. Vstup do Svobodných do vlády s lidovci Wolfganga Schüssela na přelomu tisíciletí vyvolal masové demonstrace a diplomatické sankce ze strany dalších evropských zemí – včetně Česka pod vedením tehdejšího premiéra Miloše Zemana.

Kam zmizely stranické fondy

Naposledy Svobodné o moc připravila v roce 2019 takzvaná „aféra Ibiza“ kolem tajně pořízených videonahrávek, kde tehdejší šéf strany Heinz-Christian Strache mluvil s údajnou příbuznou ruského oligarchy o možných odměnách za podporu Svobodných před volbami.

FPÖ v roce 2016 uzavřela smlouvu o spolupráci s Putinovou stranou Jednotné Rusko. Zřekla se jí teprve loni, po vypuknutí další aféry s ruskou stopou.

Jak se později ukázalo, celá akce byla zinscenovaná a přihlásil se k ní vídeňský právník Ramin Mirfakhrai se svým spolupracovníkem. Svou motivaci loni v rozhovoru pro německý časopis Der Spiegel vysvětloval snahou upozornit na korupční prostředí uvnitř Svobodných. „Ibiza je projekt dvou lidí,“ odmítl tehdy spekulace o tom, že si výrobu videí objednala jiná politická strana nebo že aféru zinscenovaly tajné služby.

Dnes Svobodní sahají poprvé v historii po vládě, v níž by nebyli jen koaličním partnerem, ale hlavní silou. Navzdory tomu, že si s sebou táhnou řadu stínů z dávné i nedávné minulosti.

Vedlejším produktem aféry Ibiza byl i skandál kolem možného rozsáhlého zneužívání stranických fondů funkcionáři FPÖ k soukromým účelům a financování osobního luxusu. V epicentru skandálu stojí právě bývalý vicekancléř Strache, úřady ale vyšetřují třeba i europoslance Svobodných Haralda Vilimského, byť oba vinu odmítají.

Harald Vilimsky je nejviditelnější tváří Svobodných mezi europoslanci, a nyní i mezi špičkami nové europarlamentní frakce Patrioti pro Evropu, kterou loni po eurovolbách založil se Svobodnými maďarský Fidesz Viktora Orbána a hnutí ANO Andreje Babiše.

Vilimsky loni v říjnu s malou skupinou dalších europoslanců vyrazil podpořit Donalda Trumpa krátce před prezidentskými volbami v USA přímo do New Yorku. Za ANO byl na místě europoslanec Ondřej Knotek.

Dream big again! 🌟 The @PatriotsEU delegation and our Center are gearing up for a historic @realDonaldTrump rally at Madison Square Garden! 🇺🇸🔥 pic.twitter.com/D3j41Ul6Cz

— The Center (@alapjogokert) October 27, 2024

Vazby na zahraniční politiky zapletené v různých kauzách Babišovu hnutí ostatně nikdy nevadily. Nejlepším příkladem je maďarský premiér Viktor Orbán, jehož zeť před časem čelil podobnému prověřování evropského Úřadu pro boj proti podvodům jako sám Andrej Babiš a jeho Agrofert v kauze Čapí hnízdo.

Když v Rakousku tančil Putin

Rakouští Svobodní jsou však složití spojenci i z dalších důvodů. Jedním z nich je blízkost k Rusku. Ačkoli výše popsané vyústění aféry Ibiza mnozí příznivci Svobodných vnímají jako potvrzení toho, že strana ruské konexe nemá, FPÖ v roce 2016 uzavřela smlouvu o spolupráci s Putinovou stranou Jednotné Rusko. Zřekla se jí teprve loni, po vypuknutí další aféry s ruskou stopou.

Ta ve skutečnosti začala už v únoru 2018, kdy se první vláda Andreje Babiše v Česku teprve dostávala do tempa. Tehdy provedla rakouská policie razii v sídle jedné z rakouských tajných služeb BVT. Bylo to mimochodem jen pár měsíců před tím, než si tehdejší rakouská ministryně zahraničí Karin Kneisslová zatancovala na své vlastní svatbě s Vladimirem Putinem, kterého pozvala na oslavu.

Ministrem vnitra za Svobodné byl tehdy právě Babišův nový evropský partner a aspirující rakouský kancléř, šéf FPÖ Herbert Kickl. Aféra BVT rakouskou justici zaměstnává dodnes. I zde obvinění u soudu svou vinu popírají.

Celou kauzu loni zevrubně popsal evropský magazín Politico pod přiléhavým titulkem „Putin ovládl rakouskou tajnou službu. Teď jde po rakouské vládě“. S odvoláním na zpravodajské zdroje tvrdí, že razie byla součástí Ruskem organizované operace s cílem diskreditovat tajnou službu BVT a postavit ji na nových základech pod vlivem Moskvy.

Politico popisuje vazby mezi uprchlým podnikatelem ze zkrachovalé společnosti Wirecard Janem Marsalkem, označovaným za ruského špiona a momentálně pobývajícím v ruském exilu, a jeho rakouskými spolupracovníky s vazbami na tajnou službu BVT i na stranu Svobodných, kteří měli z prostředí tajných služeb vynášet informace ve prospěch Moskvy.

Vzhledem k těmto vazbám mohly při razii do Ruska potenciálně uniknout i přísně tajné dokumenty, které v rámci informační výměny sdílely s rakouskou BVT tajné služby jiných západních zemí. Právě proto zahraniční partneři v následujícím období odstřihli Rakousko od některých citlivých zpravodajských informací.

Hnutí ANO mezi konspirátory

Pomyslný trojúhelník problémů FPÖ vedle vážných korupčních podezření a vazeb na Rusko uzavírá tradiční pravicový extremismus v řadách Svobodných.

Blízkost FPÖ k organizacím typu buršáckých spolků nebo Identitárního hnutí, které tajné služby považují za extremistické, se ukázala například i na nedávné akci v Praze, o níž HlídacíPes.org podrobněji informoval zde.

V jednom z pražských kongresových hotelů se v polovině prosince sešli zástupci německé a rakouské antisystémové scény – aktivisté, právníci, blogeři i politici. Na místě měla své zastoupení i strana Svobodných, v osobě europoslance Geralda Hausera a šéfa think-tanku blízkého straně Svobodných Johannese Hübnera.

Za Česko vystoupil exprezident Václav Klaus. Jedním z panelistů byl i rakouský pravicový extremista Martin Sellner.

Do Prahy tuto uzavřenou a předem utajenou konferenci svolal Stefan Magnet, šéf internetové televize AUF1, která od roku 2021 vysílá z Lince v Horním Rakousku, své publikum má však i v sousedním Německu. Sám Magnet má kořeny v neonacistické rakouské scéně, jeho médium pak vyrostlo na antisystémových protestech během covidové pandemie.

V Německu stejně jako v Rakousku také platí, že tábory „obyčejných“ odpůrců proticovidových opatření se často prolínají s konspirační a mnohdy i násilnou extremistickou scénou. Ukázaly to například plány na převrat vzešlé z tohoto prostředí v Německu v roce 2022. V Rakousku je politickým zástupcem těchto skupin především právě strana Svobodných.

Svobodní mají směrem k extremismu na kontě řadu skandálů, ať už šlo o výroky zlehčující holokaust, nebo nacistické zločiny, či o výroky rasistické. HlídacíPes.org tyto skandály FPÖ popsal už dříve opakovaně, nejnověji zde). Ostatně i sám šéf strany Herbert Kickl před lety veřejně polemizoval o tom, zda na jednotky SS lze kvůli jejich zločinům uplatnit kolektivní vinu.

Přítel Orbán je jen jeden

Pokud se FPÖ nakonec dohodne s rakouskými lidovci na vládní spolupráci, což vzhledem k blízkosti zejména ekonomické části jejich programů není nepravděpodobné, mohl by si po podzimních parlamentních volbách v Česku rakouský kancléř Herbert Kickl teoreticky potřást rukou s premiérem z hnutí ANO – ať už to bude Andrej Babiš, nebo ne.

Zdá se však, že spojenectví se Svobodnými postrádá srdečnost, s jakou Babiš léta zahrnuje svého hlavního partnera z téže frakce, maďarského premiéra Viktora Orbána.

Kromě toho, že Babiš Orbána roky častuje oslovením „přítel“, dostala loni Babišova klíčová spolupracovnice Tünde Bartha od Orbána i státní vyznamenání. Ve Vídni zatím nic podobného na obzoru není a o námluvy se Svobodnými se ještě donedávna namísto ANO pokoušela hlavně SPD Tomia Okamury.

Pro Babišovo hnutí každopádně spojenectví se Svobodnými znamená zavřít oči nad celým seznamem důvodů, proč s touto stranou nespolupracovat – od korupčních skandálů přes ruské kauzy až po extremismus. Tohle dilema si ale ANO zjevně už dávno vyřešilo, když s FPÖ vytvořilo společnou evropskou frakci.