Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Ilustrační foto: Profimedia
,

Konec zženštilých hvězd a uctívání Západu. Čína chce zkrotit zdivočelé fanoušky celebrit

Čínské úřady v létě odstartovaly velkou kampaň zaměřenou na celebrity domácího zábavního průmyslu. Zavedly například přísnější pravidla pro fungování fanouškovských stránek a skupin na internetu. Cílem je údajně „napravit chaos ve fanouškovských komunitách“, v nichž je aktivní zejména čínská mládež. Skutečným cílem Pekingu jsou však „škodlivé hodnoty“ vázané na západní styl života.

S touto kampaní zřejmě souvisejí také zásahy proti vlivným celebritám, z nichž některé z různých důvodů zcela zmizely z online prostoru i veřejného života. Za vším podle všeho stojí snaha vymýtit – slovy Pekingu – kapitalistické kliky“ reprezentované zbohatlíky a celebritami z různých oblastí zábavního průmyslu kvůli obavám z jejich vlivu na mládež a její hodnoty.

V té nejširší rovině jde o omezení toho, co lze označit za „západní hodnoty“ spojené s kapitalismem, extravagancí a „dekadentním“ vyznáváním luxusu a povrchní slávy. S tímto problémem čínská komunistická strana bojuje již od reforem a otevření se světu v 80. letech 20. století. V posledních letech představuje kontrola nad některými oblastmi čínské ekonomiky a kyberprostoru čím dál větší výzvu pro udržení totalitního režimu komunistické strany.

„Škodlivé hodnoty“ se do Číny dostávají nejen skrze americkou popkulturu a hollywoodské filmy, ale také prostřednictvím popkultury a trendů přicházejících po desetiletí z Japonska, Jižní Koreje, Tchaj-wanu a Hongkongu.

Padlé hvězdy

Jakousi předzvěstí rozbíhající se kampaně bylo zatčení kanadsko-čínského zpěváka Krise Wu, který byl několika fanynkami obviněn ze sexuálního obtěžování, a dokonce znásilnění. Úřady byly zjevně zaskočeny reakcí desetitisíců jeho fanynek, které začaly na internetu ostře útočit na údajné oběti popové hvězdy a zpěváka se zastávaly. Mimo jiné také vyzývaly luxusní značky, které s ním okamžitě ukončily spolupráci, aby smlouvy obnovily.

Krátce nato zhasla sláva hvězdy oblíbeného historického fantasy seriálu s prvky „boy love“ Word of Honor. Mladý herec Čang Če-chan byl vystaven veřejnému pranýřování na internetu kvůli fotografiím, jež si v roce 2018 pořídil s přáteli před kontroverzní japonskou svatyní Jasukuni a zveřejnil je na sociálních sítích. I když i jeho se fanynky zastávají, především na Instagramu, který je oficiálně v Číně zakázaný, z internetu zmizely všechny jeho profily i fanouškovské stránky a naprostá většina čínských uživatelů internetu jej ostře odsoudila jako „vlastizrádce“.

V dalších týdnech však z internetu zmizely další celebrity, jedna z nejpopulárnějších hereček „Vicky“ Čao Wej a vlivný hudební producent Kao Siao-sung, který v 90. letech pobýval v USA. Zakladatel hudebních labelů, jež výrazně přispěly k rozvoji čínské populární hudby, se v roce 2015 spojil s internetovým gigantem Alibaba a stal se předsedou Alibaba Music a později Entertainment Group.

U těchto dvou nejsou důvody jejich pádu zcela jasné, mnozí se však domnívají, že se jedná právě o jejich napojení na skupinu Alibaba, o jejímž šéfovi Jacku Ma už devět měsíců nejsou jasné zprávy, a o další vlivné konexe a výdělečný byznys v zábavním průmyslu. Oba mají navíc několik starých „škraloupů“, například Čao Wej se už v roce 2001 objevila na módní přehlídce v New Yorku v šatech s designem inspirovaným japonskou císařskou vlajkou, která je považovaná za symbol japonského nacionalismu a imperialismu.

Další „padlou celebritou“ se stala herečka Čeng Šuang, s níž luxusní značka Prada rozvázala smlouvu po rozvodovém skandálu a obvinění z opuštění dvou dětí, které pro ni a jejího manžela, producenta Čang Chenga, porodila v USA náhradní matka. Bizarní kauzu završilo obvinění z daňových podvodů, po němž byla herečce vyměřena pokuta více než 46 milionů dolarů.

Zkrotit fanatické fanynky

Je zjevné, že se čínská vláda snaží mít pod kontrolou vlivné osobnosti, které dokáží zásadním způsobem ovlivnit podobu čínského zábavního průmyslu, ať už to jsou investoři, producenti nebo přímo celebrity. K tomu patří i snahy o regulaci spontánního dění na internetu, o čemž svědčí zásahy do fungování fanouškovských komunit.

Jedním z kroků v rámci probíhající kampaně je například zákaz zveřejňování různých žebříčků popularity jednotlivých „idolů“. Výraz „idol“ (čínsky ou-siang) se do Číny dostal přes japonskou, korejskou a tchajwanskou popkulturu a označuje primárně mladé celebrity rekrutující se často z talentových soutěží, reality show a chlapeckých či dívčích hudebních a tanečních skupin.

„Idolové“ představují nejvýraznější vzory pro náctiletou mládež, a tudíž do značné míry ovlivňují její názory a aspirace. Komunistická strana dobře ví, že regulace shora nedokáže dosáhnout právě až do těchto nejnižších pater – diskuzí na internetu a sociálních sítích. Je třeba dostat se ke kořenům.

Fanouškovské skupiny představují byznys generující astronomické částky, navíc však mají mezi mládeží (a nejen v Číně) ohromný vliv, a čínská vláda se je proto pokouší regulovat už několik let. Tyto skupiny dokáží například desetitisíce mladých lidí motivovat k nákupu luxusního zboží, jehož značku jejich „idolové“ propagují coby tzv. „ambasadoři“.

Skládají se také na vysoké částky na dary pro své oblíbence (mezi které patří např. billboardy na newyorském Times Square) a před pandemií covidu dokázaly nejoddanější fanynky cestovat po celém světě, aby mohly své hvězdy spatřit, kdekoli se objeví. S tímto jevem jsou spojeny nejrůznější incidenty od plýtvání mlékem v populární reality show až po pronásledování celebrit. Vše je samozřejmě doprovázeno různými typy „toxického chování“, zejména pomluv a šikany na sociálních sítích, což spolu s častými pocity vlastní méněcennosti způsobuje závažné psychické problémy u značné části školou povinné mládeže, jejíž život se odehrává převážně online.

Dobrou ilustrací situace je případ Lucase, hongkongského člena korejské chlapecké skupiny NCT a jejích čínských odnoží. Lucas byl dívkami na sociálních sítích obviněn z nevhodného sexuálně motivovaného chování. Konkrétně šlo o to, že si mezi mladými dívkami vybíral řadu „přítelkyň“, z nichž každá doufala být ta pravá a jediná. První obvinění sice přišla ze Soulu, kde hvězda K-popové skupiny žije, rychle se však přidaly fanynky z Číny, která představuje pro tento typ popkultury klíčový trh. Lucasův nový hudební singl byl poté stažen z trhu a fanoušci požaduji ukončení jeho reklamní kampaně pro kosmetickou značku Guerlain.

Toxická kultura?

Mimo jiné kvůli podobným jevům a skandálům, které působí velké vlny na čínském internetu, vyhlásila ústřední komise pro kybernetickou bezpečnost už letos v červnu zmíněnou dvouměsíční kampaň na ochranu mládeže.

V srpnu potom došlo na rovněž zmiňovaný zákaz žebříčků popularity a ve velkém byly rušeny a blokovány online diskusní skupiny a stránky fanouškovských komunit. Čínský regulátor CCA (China Cyberspace Administration) vydal celkem deset zákazů zaměřených na potlačování „toxické kultury“, přičemž většina z nich se týká oslabení vlivu fanouškovských aktivit na popularitu celebrit.

Zákazy například potlačují váhu počtu „přihlášení se“ do skupiny, počtu lajků a komentářů, omezují placené služby zvyšující počet navštívení jednotlivých stránek atd. To vše jsou praktiky, které čínští (ale nejen čínští) fanoušci a fanynky organizovaně používají k umělému navýšení popularity svých oblíbenců. Celebritám a jejich agenturám tyto praktiky vynášejí astronomické příjmy ze zastupování luxusních světových značek, jež je využívají kvůli jejich obrovskému vlivu a zákaznickému dosahu. Přirozeně tím však stoupá vliv těchto celebrit (a potažmo trendy značek) na hodnotový žebříček mladých lidí.

K razantnímu kroku čínských úřadů proti těmto praktikám přispěly četné incidenty, kdy jedna fanouškovská skupina napadala určitou celebritu a její fanynky (v naprosté většině případů se jedná o ženy/dívky) nebo jinak koordinovaně útočila na sociálních sítích.

Poctivé a čestné umění

Hlavní starostí čínských regulátorů však není ani tak výchova mládeže, jako spíš „ochrana politické bezpečnosti“. Svědčí o tom i text bývalého redaktora komerčního plátku korporace Central China Electric Power Li Kuang-mana, který původně publikoval na svém Weibo a který později citovala čínská státní média včetně Lidového deníku.

Esej ostře útočící doslova na „přiteplalé celebrity a kapitalistické rychlokvašky“ přeložil do angličtiny server China Digital Times. Jedním z hlavních argumentů je přitom „lekce, kterou si Čína musí vzít z pádu Sovětského svazu.“ Autor textu tvrdí: „Spojené státy vedou s Čínou biologickou, kybernetickou a vesmírnou válku, a spolu s nimi i souboj o ovládnutí veřejného mínění ve snaze podnítit ‚barevnou revoluci‘ prostřednictvím mobilizace páté kolony uvnitř Číny.“

Pochvalně se pak zmiňuje o současných krocích úřadů, které považuje za známku „probíhající hluboké transformace“, jež ukazuje na „odklon od kapitalistických klik zpět k lidu, posun od ‚zaměření na kapitál‘ k ‚zaměření na lid‘“:

„Kapitálové trhy už nebudou rájem pro kapitalistické zbohatlíky, kulturní trhy už nebudou nebem zženštilých hvězd a zpravodajské servery a veřejné mínění už nebudou uctívat západní kulturu. Musíme využít veškeré možné prostředky, abychom zakročili proti uctívání celebrit a fanouškovské kultuře, potlačili ‚pěkné a přiteplené hochy‘ coby vzory pro náš národ a abychom zajistili, aby naše umění, zábavní, filmový a televizní průmysl byly skutečně poctivé a čestné,“ píše.

Následuje výzva, aby „pracovníci v umění a zábavním, filmovém a televizním průmyslu šli zpět ke kořenům a učinili protagonisty svých děl obyčejné dělníky a občany, kteří mají hrát hlavní úlohu v literatuře a umění“, což je v podstatě aplikace někdejších Maových „Rozhovorů o literatuře a umění v Jen-anu“ z roku 1942 a vůdčího principu většiny státních převýchovných kampaní proti intelektuálům a umělcům po roce 1949.

Potlačit „kapitalistické bujení“

O tom, že čínská komunistická strana svůj boj proti komerčnímu západnímu světu myslí vážně, nevypovídá zdaleka jen zásah proti zábavnímu průmyslu, populární kultuře a byznysu vystavenému na celebritách a fanouškovských komunitách. Jen za posledních pár měsíců čínská vláda zásadním způsobem zasáhla do fungování celé řady byznysů, které lze chápat jako symboly, nebo dokonce lídry výše popsaného „kapitalistického“ stylu života.

Uživatel Chang Che na Twitteru vypsal několik hlavních oblastí, v nichž čínské úřady v posledních měsících přistoupily k zásadní regulaci (zahraniční média hovoří často přímo o „crackdownu“). Seznam má ke dvaceti položkám a zahrnuje například internetové obchodování, sociální média, finanční technologie, vysokopříjmové jedince a daňové úniky, soukromé vzdělávání, gaming, všechny druhy sdílení od taxislužeb přes jízdní kola až po bydlení, využívání online algoritmů, cloudové služby, kryptoměny, nemovitosti, soukromé investiční fondy, firmy vlastnící velké objemy zákaznických dat, poskytovatelé online pojištění, kosmetické a potravinářské značky a podobně.

Zátah na celebrity, jejich producenty a fanynky je tedy jen střípkem z mnohem širšího obrazu shora řízeného úsilí Pekingu potlačit „kapitalistické bujení“ v zemi.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

1 komentář

  1. Marek Loucký napsal:

    Inu, stabilizace společnosti má mnoho podob…

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *