Skupina Schwarz, která vlastní obchodní řetězce Lidl a Kaufland, se vrhla do digitálního světa. Chce se stát „evropským Amazonem“, financuje umělou inteligenci a vytváří evropské úložiště dat. Do virtuálního prostředí začala investovat miliardy poté, co před třemi lety změnila generálního ředitele.

S prodejem nepotravinového zboží přes internet začala skupina Schwarz ve velkém v roce 2020, kdy převzala od ruského investora SCP Group platformu Real.de. To byl jeden z největších online obchodů v Německu a byl provázán se sítí hypermarketů Real, kterou původně vlastnila společnost Metro, v roce 2020 ji převzal ruský investor a ihned začal obchodní domy rozprodávat.

Vedle online platformy získala skupina více než stovku z 270 kamenných prodejen, které přeměnila na obchodní domy Kaufland. Internetový obchod, který přejmenovala na Kaufland.de, je nyní v Německu jedním ze šesti největších online obchodů s 32 miliony návštěvníků měsíčně.

Loni virtuální Kaufland expandoval také za hranice Německa. Prvními zeměmi, kam skupina s online prodejem zamířila, se stalo Česko a Slovensko. „Zejména Česká republika, kde má Kaufland již 13,8 procenta tržního podílu v maloobchodě s potravinami, je pro skupinu důležitým strategickým trhem,“ řekl v rozhovoru pro Handelsblatt Gerald Schönbucher, šéf e-commerce Kauflandu.

Letos skupina do online prodeje investuje dalších 200 milionů eur. Kaufland otevřel internetový obchod i v Polsku a v Rakousku, kde dosud nemá žádnou kamennou prodejnu.

Polsko využívá skupina již delší dobu jako jakýsi testovací prostor, poukazuje server Business Insider. Poprvé se zde objevila například aplikace Lidl Plus. Teprve když se ukázalo, že je úspěšná, vstoupila i na německý trh. Podobné to bylo se samoobslužnými pokladnami a v Polsku se testoval také systém Lidl Click & Collect (nákup přes internet a vyzvednutí na místě).

Stonásobně více útoků denně

Skupina Schwarz se zároveň mění v technologického giganta, všímají si německá média. V posledních letech se vedle maloobchodu vrhla také do budování digitálních služeb jako je software, cloudové úložiště, umělá inteligence a kybernetická bezpečnost.

„Chceme zavést evropskou digitální suverenitu,“ řekl generální ředitel skupiny Gerd Chrzanowski před měsícem v rozhovoru pro Süddeutsche Zeitung. Chrzanowski převzal vedení skupiny před třemi lety a od té doby se začala společnost prosazovat v oblasti technologií.

Německá ekonomika je podle Chrzanowského v současné době pod silným tlakem Ruska, protože podporuje Ukrajinu.

„Jako skupina Schwarz jsme před válkou na Ukrajině zaznamenali přibližně 3500 útoků denně. Nyní jsme napadáni 350tisíckrát denně, především z Ruska. Kybernetická bezpečnost je pro naši zemi klíčová,“ řekl v říjnovém rozhovoru.

Podle německé asociace Bitkom, která sdružuje firmy působící v digitálním prostředí, utrpěli němečtí podnikatelé v roce 2023 v důsledku kybernetických útoků škodu ve výši 206 miliard eur. V roce 2024 se podle Chrzanowského škody zvýší zhruba o 30 procent na 267 miliard eur.

Skupina Schwarz začala proto budovat vlastní úložiště dat a loni založila dceřinou firmu Schwarz Digits. Jejím hlavním úkolem je zpracování a uchovávání všech zákaznických dat výhradně v Německu a Rakousku. Úložný prostor, výpočetní kapacitu a databáze začala nabízet také jako službu jiným firmám a institucím, má ambice stát se diskontem mezi poskytovateli cloudových služeb a i v této oblasti chce skupina konkurovat Amazonu. Schwarz Digits nyní zaměstnává již 7500 lidí a loni dosáhla tržeb 1,9 miliardy eur.

Skupina Schwarz se dále zaměřila na oblast kybernetické bezpečnosti a v roce 2021 koupila izraelskou společnost XM Cyber, kterou založil bývalý šéf Mossadu Tamir Pardo, a izraelský start-up Cyber Observer, který rovněž působí v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Německé Silicon Valley

Další oblastí, kam skupina Schwarz nyní investuje miliardy, je umělá inteligence (AI). V Heilbronnu na jihu Německa buduje obří vědecko-technologický kampus Innovation Park Artificial Intelligence (IPAI) o velikosti 22 fotbalových hřišť, který má pojmout až 5000 lidí. V roce 2026 by měla být otevřena první ze sedmi plánovaných budov.

Mají zde být mimo jiné vymýšleny nové obchodní modely v úzké spolupráci s odborníky z maloobchodu.

„Investujeme do regionu miliardy a zveme všechny hráče na trhu, aby se stali jeho součástí. Zabýváme se aplikovanou AI a otázkami, jak používat AI ve firmách, organizacích a státních správách. Máme již mnoho partnerů a členů: SAP, Bádensko-württemberskou policii, Porsche a četné středně velké společnosti. IPAI roste každým dnem. Toto bude evropské centrum pro aplikovanou umělou inteligenci,“ řekl Chrzanowski v říjnu deníku Süddeutsche Zeitung.

Skupina Lidl investovala loni stamiliony také do startupu Aleph Alpha z německého Heidelbergu, který se zabývá umělou inteligencí, vyvíjí jazykové modely a chce konkurovat společnostem OpenAI a Chat GPT. Firma Aleph Alpha, která byla založena v roce 2019, je považována za německou vlajkovou loď mezi start-upy.

Projekt vývoje jazykového modelu podpořili vedle skupiny Schwarz také firma Bosch, SAP a berlínský investor Christ&Company, celkem obdržel Aleph Alpha 486 milionů eur. Skupina Schwarz získala podle magazínu Manager více než deset procent akcií společnosti Aleph Alpha, čímž se stala jejím největším akcionářem.

Aleph Alpha se v současné době specializuje na případy využití umělé inteligence pro veřejnou správu a průmysl. Její jazykový model se jmenuje Luminous a má být unikátní tím, že u výroků uvádí zdroje, čímž má být zajištěna transparentnost a ochrana před dezinformacemi.

Letos v létě začali používat jazykový model Aleph Alpha k urychlení administrativy úředníci vlády německé spolkové země Bádensko-Württembersko. Od poloviny srpna byl na jejích úřadech zaveden asistent s umělou inteligencí F13. Úředníkům pomáhá s vyhledáváním dokumentů zemského parlamentu, tiskových zpráv a právních textů.

V současné době vyvíjí skupina Schwarz společně s americkou softwarovou firmou ServiceNow také novou platformu umělé inteligence, která již běží v 80 prodejnách Lidl, má být dále rozšiřována a v roce 2025 ji chce skupina Schwarz nabídnout i dalším prodejcům v Evropě. Umělá inteligence by měla díky predikcím podle Chrzanowského dokázat, že zmizí fronty u pokladen. Měla by také například ovládat chladicí zařízení, aby nebyla příliš teplá nebo příliš studená.

Schwarz už není nejbohatším Němcem

Gerd Chrzanowski, který pracoval ve skupině Schwarz na různých pozicích déle než 20 let, naposledy jako generální ředitel Lidlu, převzal vedení skupiny od prosince 2021. Na pozici generálního ředitele vystřídal Klause Gehriga, který skupinu řídil od roku 2004 a rezignoval kvůli neshodám s majitelem Dieterem Schwarzem ohledně dalšího směřování firmy v červenci 2021.

Skupina je čtvrtou největší maloobchodní společností na světě a největší v Evropě. V současné době má přibližně 13 900 poboček a 575 tisíc zaměstnanců ve 32 zemích. V roce 2023 dosáhl obrat společnosti skupiny Schwarz 167,2 miliardy eur, z toho necelá třetina pochází z Německa.

Majitel firmy Dieter Schwarz (84) byl podle časopisu Forbes loni nejbohatším mužem Německa. Loni však podle Forbesu klesla hodnota jeho majetku z 47,1 miliardy na 42,9 miliardy dolarů a letos se podle údajů propadla na 38 miliard dolarů. To stačilo pouze na 37. místo celosvětově oproti 25. v roce 2023. Na stupni vítězů vystřídal Dietera Schwarze Klaus-Michael Kühne, většinový akcionář logistické firmy Kühne + Nagel, jehož majetek má mít hodnotu 44 miliard dolarů.

Kühneho majetek zahrnuje společnosti jako Lufthansa, kontejnerového přepravce Hapag-Lloyd či severoamerické autobusové firmy Greyhound. Kühne bývá kritizován za to, že se dostatečně nevymezil proti historii své firmy. Jeho rodiče, Alfred a Mercedes Kühneovi, těžili z nacistické politiky po roce 1933 a získali bohatství díky konfiskaci židovského majetku v celé Evropě, uvádí izraelský web YnetNews.