Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Ilustrační foto, supermarket Lidl v Británii. Foto: Profimedia
,

Jak si Češi zamilovali kontroverzní Lidl. Řetězec ustál skandály, hlásí rekordní obraty a expanduje

Maloobchodní řetězec Lidl je i přes řadu skandálů v Česku i v zahraničí fenoménem mezi supermarkety. Pro Čechy je spolu se sesterským Kauflandem co do oblíbenosti jedničkou, zaznamenává rekordní obraty a expanduje v řadě zemí. To vše navzdory známé Černé knize Lidlu o tristních pracovních podmínkách ve firmě nebo aféře s kácením stromů při výstavbě českých prodejen.

Fantom, kmotr, či král Heilbronnu. Dnes dvaaosmdesátiletý Dieter Schwarz si vysloužil od novinářů řadu přezdívek. Zakladatel Lidlu je nejen jedním z nejbohatších Němců, ale možná také „nejzáhadnějším“ miliardářem Evropy.

Přestože s médii vůbec nekomunikuje a ve veřejném prostoru existují všehovšudy dvě jeho fotografie a žádné kamerové záběry, několik informací o něm přece jen na veřejnost uniklo.

Podle nich nežije nijak okázale. Nebydlí ve velkolepém sídle, nenosí předražené obleky, neobjíždí svět na luxusní jachtě. Žije s manželkou v rodinném domě ve 126tisícovém Heilbronnu v Bádensku-Württembersku a každý den stále dojíždí do kanceláře své společnosti v nedalekém Neckarsulmu.

Místní ho znají především jako štědrého mecenáše. Nechal opravit věž místního kostela, sponzoruje komorní orchestr, postavil v Heilbronnu vzdělávací kampus pro tisíce studentů. Většina zdejších obyvatel přitom netuší, jak Dieter Schwarz vypadá. „Místní jsou na něj velmi hrdí. Region by bez něj nikdy nebyl tam, kde je dnes. Lidé si to dobře uvědomují a respektují, že chce zůstat inkognito,“ vysvětlil Uwe Heer, šéfredaktor místních novin Heilbronner Stimme, v dokumentu, který o Schwarzovi v roce 2018 natočila televize ZDF.

Jméno za tisíc marek

Dieter Schwarz se narodil tři týdny po začátku druhé světové války, 24. září 1939. Když mu bylo pět let, jeho rodný Heilbronn byl bombardováním srovnán se zemí. Dieter se svými rodiči a dvěma sestrami přežil ve sklepě. Otec byl obchodník a po válce začínal znovu od nuly. Měl ale výhodu, know-how se v rodině předávalo po několik generací. Už Dieterův pradědeček August, narozený v roce 1836, byl majitelem obchodního domu v Heilbronnu a jedním z nejbohatších lidí v regionu.

Dieterova budoucnost byla proto jasná. Žádná dlouhá studia, na otcův příkaz se vyučil obchodníkem v rodinné firmě a roku 1963 do ní ve svých 24 letech nastoupil jako společník. Brzy se zhlédl v modelu diskontních prodejen, které hned po skončení války začala otevírat po celém Německu firma Aldi. První Lidl, který byl v podstatě kopií supermarketu Aldi, byl otevřen v roce 1973 v Ludwigshafenu.

A proč Lidl? Jmenoval se tak už společník Dieterova otce, s nímž před válkou založil podnik Lidl&Schwarz KG. Název Lidl se oběma Schwarzům líbil – bylo to krátké a úderné, jako Aldi. Na jméno ale neměli právní nárok. To se změnilo jednoho rána v létě roku 1972, kdy otec přinesl Dieterovi místní noviny. „Malíř Ludwig Lidl se v časopisu Heilbronner Stimme rozplýval nad svou vášní: Ani týden bez obrazu, někdy dokonce dva,“ popisují tvůrci zmíněného dokumentu ZDF. Dieter neváhal a malíře Lidla vyhledal. Nekoupil do něj obraz, ale práva na jeho jméno. Za tisíc marek.

Po pěti letech od otevření prvního supermarketu Lidl zůstal Schwarz na vedení firmy sám, otec zemřel na rakovinu. Impérium Schwarz Gruppe mu pomohl vybudovat manažer Klaus Gehrig, který kdysi přišel do firmy poté, co byl vyhozen z Aldi. Gehrig řídil společnost jako výkonný ředitel od roku 2004 spolu se Schwarzem až do konce listopadu letošního roku. Podle německých médií vládnul ve firmě velmi tvrdou rukou, vysloužil si dokonce přezdívku Kosatka. Se Schwarzem měl v poslední době údajně rozepře kvůli personální politice firmy.

Milionové pokuty za šikanu zaměstnanců

Za jeho působení Lidl expandoval po celé Evropě, ale také čelil řadě skandálů. Ty provázely firmu především během prvního desetiletí 21. století. V roce 2004 zveřejnil odborový svaz Verdi tzv. Černou knihu Lidlu. Autor Andreas Hamann v ní informoval o brutální šikaně zaměstnanců, nelidských metodách mobbingu a vykořisťování zaměstnanců v Německu.

Podobně děsivý obrázek Hamann vykreslil v Černé knize Evropy (Schwarzbuch Europa) v roce 2006, v níž popsal někdy až otrocké pracovní podmínky a systematické špehování zaměstnanců Lidlu po celé Evropě. Lidl získal hned v roce 2004 za ponižující způsoby jednání se zaměstnanci anticenu Big Brother Award, kterou aktivisté udělují za porušování soukromí a zneužívání osobních dat.

V roce 2008 zjistil magazín Stern, že zaměstanci byli špehováni najatými detektivy pomocí kamer v obchodech. Detektivové přitom evidovali, kdo chodí jak často na toaletu, kolik času na ní stráví, kteří zaměstnanci spolu mají intimní vztah nebo kdo je podle jejich názoru neschopný. Později se společnost všem svým zaměstnancům za tento krok omluvila dopisem, musela ale zaplatit pokutu 1,5 milionu eur.

Rok poté ale Spiegel odkryl další skandál – Lidl si vedl zdravotní dokumentaci zaměstnanců, čímž porušil zákon na ochranu osobních údajů. Za to dostal ještě na podzim 2009 další pokutu, zaplatit musel více než milion eur. Poté, co se skandály začaly projevovat na výši obratů, začal údajně řetězec měnit své metody.

Nejen potraviny, ale i likvidace odpadů

Podle agentury Bloomberg Billionaires Index je Dieter Schwarz momentálně 49. nejbohatší člověk na světě s odhadovaným čistým jměním 28,6 miliardy dolarů (k 15.12.2021). Od roku 1999 spravuje své prostředky prostřednictvím Nadace Dietera Schwarze, osvobozené od daní. Do ní převedl své podíly ve společnostech Lidl a Kaufland a rozhoduje jen o tom, jaká část jeho zisku půjde do nadace.

Skupina Schwarz Gruppe zaměstnává na půl milionu lidí ve 12 900 filiálkách ve 33 zemích včetně USA. Její celkový obrat za účetní rok 2020 dosáhl 125,3 miliardy eur. A expanduje dále. Ve Velké Británii, kde nyní provozuje zhrba 880 obchodů Lidl, chce do roku 2025 otevřít dalších 1100 prodejen. Prosazuje se i v severských zemích, švédský Lidl vykázal v posledním finančním roce nárůst tržeb o 12,8 %, oproti výsledkům za celé odvětví, které vzrostlo o 7,1 %. Od roku 2017 expanduje v USA, kde již otevřel 165 obchodů.

Společnost se v posledních letech začala zaměřovat i jiným směrem. Na konci roku 2018 převzala němecskou odpadovou firmu Tönsmeier a spojila ji s vlastní firmou na likvidaci odpadu pod novým názvem PreZero. Skupina Schwarz se tak stala pátou největší německou společností zabývající se likvidací odpadů.

Od kácení stromů ke snižování emisí

V České republice provozuje v současné době Lidl 289 prodejen a plánuje další. Jen letos přibylo 26 nových a v příštím roce má být dokončena výstavba dalších sedmi. Prvních 14 obchodů otevřel v roce 2003. Podle analýzy trhu Trend Report 2021, kterou zveřejňuje Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN), činily tržby Lidlu za obchodní rok 2020 rekordních 63 miliard korun. Podle studie Nielsen shopper trends se Lidl v roce 2019 dostal také i na první místo žebříčku oblíbenosti potravinových supermarketů.

Druhým nejúspěšnějším řetězcem v ČR je podle obratů i zmíněné studie oblíbenosti sesterský Kaufland. Za obchodní rok 2019 utržil 59 miliard. Na český trh vstoupil již v roce 1998, kdy otevřel prodejny v Kladně a Ostravě-Zábřehu. V současné době provozuje 137 supermarketů. Letos otevřel dva nové, v příštím roce mají přibýt další čtyři. Řetězec po ztrátě prvenství na žebříčku oblíbenosti vsadil na podporu místních komunit pomocí nových nápadů.

„V místech, kde působíme, budujeme u našich prodejen rovněž komunitní zahrady a hmyzí hotely,“ uvedla mluvčí Renata Maierl. Komunitní zahrady vznikly ve spolupráci s místními spolky v Kladně, Kutné hoře i v Praze, například Na Vypichu nebo v Kobylisích. První hmyzí hotel byl instalován loni u prodejny v Rakovníku.

Lidl i Kaufland také plánují už od ledna 2022 využívat 100% energie z obnovitelných zdrojů a do roku 2030 snížit provozní emise CO₂ o 80%.

Vstup Lidlu na český trh v roce 2003 přitom poznamenala aféra s pokácením či poškozením 102 stromů poblíž devíti stavenišť prodejen firmy Lidl, které by bránily výhledu na prodejnu nebo na její poutače. Pokáceny byly například dva vzácné duby v Rokycanech, stoletá lípa v Chomutově, 44 vzrostlých stromů v Kralupech nad Vltavou a další.

Účast firmy Lidl na kácení stromů se sice nepodařilo prokázat, ale občanské iniciativy následně vyzvaly k bojkotu prodejen Lidl. Ten byl ukončen smlouvou, v níž se společnost Lidl ČR zavázala k náhradě padlých stromů výsadbou nových. Tak vznikl například nový park 140 stromů v Písku, kde předtím rovněž padlo 14 stromů při výstavbě prodejny.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře