Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Foto: Profimedia
,

Komplikace v rozšíření NATO. Turecko chce za své „ano“ vydání politických uprchlíků ze Švédska

Švédský nejvyšší soud tento týden zamítl vydání tureckého novináře Bülenta Keneşe do Turecka. Mohlo by to zkomplikovat vstup Švédska a Finska do NATO. Právě Keneşovo vydání si totiž Ankara klade jako podmínku pro vyslovení souhlasu s rozšířením Severoatlantické aliance o zmíněné dva státy. Turecko chce po Švédsku vydat i další desítky lidí z takzvaného „seznamu nepřátel Turecka“. V případě Keneşe ale švédský soud konstatoval, že by mu v případě vydání hrozilo ve vlasti nebezpečí.

Turecký novinář a bývalý šéfredaktor vlivného tureckého deníku Today’s Zaman Bülent Keneş byl na seznamu „nepřátel tureckého režimu“ vysoko. Podle některých analytiků byl dokonce jediný, jehož vydání si turecká vláda doslova vymínila jako podmínku pro vyslovení souhlasu se vstupem Švédska a Finska do NATO.

„Vydání této osoby je pro nás velmi důležité,“ měl podle některých tureckých médií říct osobně prezident Erdogan novému švédskému premiérovi Ulfovi Kristerssonovi během setkání v Ankaře minulý měsíc.

Pronásledovaní novináři

Švédský nejvyšší soud ale tento týden zamítl Keneşovo vydání do vlasti s tím, že by to pro bývalého šéfredaktora Zamanu mohlo být nebezpečné. Soudce Petter Asp v prohlášení pro média mimo jiné uvedl, že některá obvinění turecké strany vůči Keneşovi nejsou ve Švédsku považována za zločiny: „Existuje také riziko pronásledování na základě politického přesvědčení této osoby. K vydání proto nemůže dojít,“ konstatoval soudce.

Turečtí představitelé Keneşe obviňují z účasti na pokusu o převrat v roce 2016 a z toho, že je stoupencem duchovního Fethullaha Gülena, který má sídlo v USA. Právě Gülenovi prezident Erdogan připisuje organizaci tehdejšího puče a deník Today’s Zaman obviňuje z toho, že Gülenovi napomáhal.

„Tento deník býval do poloviny minulého desetiletí velmi vlivný. Hodně kritizovali vládu a vliv armády na politiku, který byl dlouhou dobu značný,“ popisuje postavení populárního média analytička pražského Ústavu mezinárodních vztahů Pelin Musilová. Potvrzuje, že duchovní Fethullah Gülen měl na agendu deníku vliv.

Když se dřívější „přátelské vztahy“ mezi Gülenem a Erdoganem rozpadly, odrazilo se to i na osudu Zamanu. Vláda na něj nejdříve v polovině roku 2015 uvalila dozor státního správce. Po červencovém převratu v roce 2016 jeho vydávání pozastavila zcela. Na 47 bývalých zaměstnanců byl vydán zatykač. Šéfredaktor Bülent Keneş požádal o azyl ve Stockholmu, kde spolu s dalšími exulanty založil think-tank. Pro švédskou vládu to teď může znamenat komplikaci.

O co hraje Erdogan

„Ve Švédsku se k moci dostala pravicová vláda, která například k otázkám lidských práv není tak otevřená jako vláda předchozí, a Turecko se této situace snaží využít. Ze zájmu Švédska a Finska o připojení k NATO chce vytěžit maximum. Nemá vlastně co ztratit,“ shrnuje Pelin Musilová.

Rozhodnutí švédského soudu okamžitě napadla turecká státní média. Deník Sabah například vydal na Twitteru titulek hraničící s výhrůžkou: „Skandalózní rozhodnutí Švédska – takto plánují vstoupit do NATO?“ Zpravodajský řetězec TGRT se přidal: „Švédsko, které slíbilo bojovat proti terorismu, odmítá vrátit Gulenistu.“

Podle Pelin Musilové nebude nakonec Keneşův případ důvodem k zablokování vstupu Finska a Švédska do Severoatlantické aliance, Turecko ale bude patovou situaci co nejdéle natahovat: „Nezdá se mi, že Erdogan zablokuje vstup Finska a Švédska do NATO, koneckonců i v jeho zájmu je zůstat v Alianci a své členství používat jako platformu ke smlouvání a dosahování svých zájmů. Členství Turecka už dávno není o budování důvěry, ta je ztracena. Turecku jde čistě o vlastní zájmy,“ komentuje postoj Turecka Musilová.

Přitvrďte vůči Kurdům

To, že Ankara touto taktikou dosahuje částečných úspěchů, ukazuje případ jiného tureckého uprchlíka, jehož jméno také figurovalo na zmiňovaném „seznamu nepřátel“.

Začátkem prosince totiž Švédové poslali zpět do Turecka Mahmuta Tata, který byl v Turecku odsouzen na téměř sedm let vězení za údajné členství v Kurdské straně pracujících (PKK). Turci ji považují za teroristickou organizaci.

Řidič autobusu Mahmut Tat uprchnul do Švédska v roce 2015 a zažádal tam o azyl. Udělen mu ale nebyl s tím, že je v Turecku považován za nebezpečnou osobu. Letos 22. listopadu byl Tat zadržen švédskou policií a začátkem prosince vydán zpět do Turecka.

Turecký ministr spravedlnosti Bekir Bozdag označil tento krok za „dobrý začátek“, ale dodal, že Ankara očekává od Švédů víc. „Seznam nepřátel Turecka“ podle kurdské agentury Rudaw čítá přes sedmdesát lidí. Všichni mají být podle Turků napojeni buď na PKK nebo její syrskou odnož, Stranu demokratické unie PYD. Turci kromě toho požadují, aby Švédsko zpřísnilo zákony, které jsou podle Ankary příliš benevolentní vůči početné kurdské menšině žijící v severské zemi. To by znamenalo například zákaz vysílání některých kurdských televizních kanálů.

Obraz vnějšího nepřítele

Pokud se prezidentu Erdoganovi podaří alespoň částečně v těchto požadavcích uspět, bude to podle Pelin Musilové mít dopad i na blížící se parlamentní a prezidentské volby. Ty se v Turecku konají příští rok v červnu.

„Recep Tayyip Erdogan chce ukázat, že jeho vláda je velmi kompetentní a silná i v mezinárodním měřítku. A mediálně se mu to už celkem daří. Stát kontroluje média a ta intenzivně prezentují úspěchy Erdogana v zahraniční politice,“ říká Musilová. Turecko přitom čelí zásadní ekonomické krizi a lidé jsou z vnitropolitického vývoje frustrovaní. Podporovat obraz vnitřního i vnějšího ohrožení, především ze strany Kurdů, je tedy podle Musilové pro tureckou vládu žádoucí:

„Obraz vlády nebyl ještě před několika měsíci vůbec dobrý. Mediálně se jim ale podařilo vybudovat obraz, že žijeme v kritické době, kdy je válka, a Turecko světu ukazuje, že je silná země se silným vůdcem. Erdogan chce veřejnosti ukázat, že má mezinárodní váhu, že je schopen dostat uprchlé Kurdy domů a že dokáže i na mezinárodním poli, co si usmyslí.“

Dohodu o připojení dvou severských států k Severoatlantické alianci kromě Turecka zatím neratifikovalo ještě Maďarsko, které ale tvrdí, že svůj souhlas přidá začátkem příštího roku.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře