Mohli jsme tam být taky, honí se mnoha Ukrajincům hlavou, když sledují zápasy fotbalového mistrovství světa v Kataru. Navzdory Ruskem vyvolané válce i neustálým výpadkům proudu a internetu má šampionát na Ukrajině početné publikum. Zajistit sportovní přenos v takových podmínkách ale vyžaduje velkou dávku improvizace.

Když fotbalisté Ukrajiny letos v červnu nastoupili ve velšském Cardiffu ve finále play off o postup na fotbalové mistrovství světa, týmu znatelně chyběla herní praxe. Domácí liga se tehdy kvůli válce na Ukrajině vůbec nehrála a reprezentační tým odehrál jen několik přátelských utkání.

Zápas s Walesem, který se původně měl hrát už na jaře, nakonec rozhodl jediný gól – vlastní branka Andrije Jarmolenka. A bylo jasné, že Ukrajina do Kataru nepojede.

Vzhledem k válce i současným neustálým výpadkům elektřiny v celé zemi je ale pravděpodobné, že by si fanoušci zápasy národního týmu stejně moc neužili. Většina Ukrajinců teď nemá doma funkční elektřinu po dobu šestnácti hodin denně. Několikrát za den se sice na na dvě až čtyři hodiny zapne, pak se ale světla zase vypínají, aby to energetická soustava ustála. To vše v důsledku ruských raketových útoků na zařízení energetické infrastruktury.

I v takových podmínkách je však prostor pro sportovní přenosy, které nabízí šanci přestat myslet na chvíli na válku.

Komentátoři v krytu

Nyní dovolte, abych přešel do osobnější roviny. Jsem ukrajinský novinář a také sportovní komentátor. Po ruské invazi jsem se s rodinou přestěhoval do Ternopilu na západě Ukrajiny. Od roku 2016 komentuji sportovní soutěže: fotbal, ženský fotbal, futsal, basketbal, volejbal.

Několik týdnů před začátkem mistrovství světa ve fotbale mi ukrajinská televize, která přenáší zápasy mistrovství světa, nabídla post komentátora.

Už od prvních týdnů ruské invaze měly sportovní redakce pokyny, jak komentovat sportovní akce na dálku. Sedět v kanceláři v Kyjevě bylo tehdy nebezpečné a tak komentátoři vysílali z domova, ale i ze sklepa nebo z krytu, pokud k nim tedy dorazil obrazový signál. 

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

Z domova se komentuje doteď, protože mnoho zápasů končí až po 23. hodině a v tuto dobu začíná na většině území zákaz vycházení. Bez zvláštního povolení není možné vyjít ven a také je třeba připojovat méně elektrických zařízení ke generátorům během výpadků proudu.

Také se mnou se televize dohodla na vzdáleném komentování z Ternopilu. K tomu, abyste mohli komentovat zápas, toho vlastně moc nepotřebujete: notebook s trochu odpovídajícím výkonem, internet s průměrnou rychlostí připojení, sluchátka a hlavně tu elektřinu.

Když jsem začínal, ještě proud docela normálně fungoval. Několik dní před zahájením mistrovství světa ve fotbale však přišel další ruský raketový útok. Elektřina, voda ani topení přestaly fungovat, někteří lidé si nemohli po několik dní ani rozsvítit.

Od té doby dochází k výpadkům proudu v celé zemi a nikdy nevíte, kdy se zrovna u vás doma zhasne. Jako sportovní komentátor nemáte tedy absolutně šanci naplánovat si práci tak, abyste nenarušili přenos zápasu.

Pokud je to možné, energetici se snaží neodpojovat od elektřiny zařízení kritické infrastruktury: nemocnice, kotelny, čerpací stanice a podobně. Proto jsem začal hledat možnosti vysílat z míst, kde se proud nevypíná. U známých ve městě to nešlo, proud vypadává všem.

Obvolal jsem hotely, obrátil se na krajskou správu a dokonce i na krajskou nemocnici. Všude byli ochotní, ale někde nebyla stabilní elektřina, někde byl špatný internet a jinde zase chyběla samostatná místnost, ze které bych mohl vysílat.

Ultras na frontě

Přemýšlel jsem, že zkusím vysílat jen přes mobilní internet a s nabitou baterií notebooku. To by snad na jeden zápas vystačilo. Jenže po vypnutí proudu téměř klekl  i mobilní internet.

Nakonec jsem zjistil, že v krajské knihovně elektřinu nevypínají, protože je napojená na stejné vedení jako objekt, který výpadkům nepodléhá. V poslední době se proto jinak opuštěné sály knihovny opět zaplnily lidmi, kteří tam přicházejí pracovat.

Přeplněný prostor však rozhodně není vhodný pro komentování zápasu. Představte si ostatně sami emotivního fotbalového komentátora v sále knihovny, kde se lidé tradičně snaží být potichu. Komentátor naopak musí mluvit zřetelně, hlasitě, a někdy dokonce přecházet do křiku.

Nakonec mi vedení knihovny vyšlo vstříc. V administrativní části budovy jsme našli malou místnost, která se nyní nevyužívá, ale je tam elektrická zásuvka a internet. Za sto hřiven na hodinu jsem si tedy našel vzdálené studio pro komentování mistrovství světa ve fotbale.

Zároveň se na zápasy připravuji pouze podle statistických údajů a reportáží ze zápasů, protože sledovat všechny předchozí zápasy v situaci, kdy jde elektřina jen čtyři až šest hodin denně, prostě nejde.

Přesto ale přenosy z mistrovství světa na Ukrajině vysíláme. Snažíme se žít co možná nejnormálněji, i když na náměstích velkých měst teď samozřejmě nejsou žádné fanouškovské zóny a při zápasech se neplní hospody a sportovní bary. A řada fanoušků včetně fotbalových ultras dnes místo na tribunách bojuje na frontě s ruskými agresory.