ANALÝZA. Česká televize i Český rozhlas by měly být i nadále financovány z koncesionářských poplatků, nikoli ze státního rozpočtu. Je to jeden z hlavních parametrů takzvané velké mediální novely, jejíž podobu přes léto ladila vládní pracovní skupina. Nejasné zatím je, zda a o kolik se poplatky případně zvýší a kdo všechno je bude platit. Podrobnosti k „velké“ novele chce koalice oznámit koncem srpna.

„V tuto chvíli je naprosto nepochybné, že financování bude i nadále zajištěno formou koncesionářských poplatků, rozhodně se momentálně neuvažuje o jiných modelech, jako například financování ze státního rozpočtu,“ shrnul v červenci pro HlídacíPes.org náměstek ministra kultury Ondřej Chrást, který v pracovní skupině ministerstva pro média zastupuje Pirátskou stranu.

Podle Chrásta se ještě v létě vedly také diskuse o „rozšíření definice koncesionáře a předmětem debaty bylo i vzhledem k velké inflaci i zvyšování poplatků“.

„Koaliční mediální pracovní skupina se sešla koncem července a shodla se na základních parametrech, které bychom rádi představili počátkem podzimu,“ dodává další náměstek ministra Michal Šašek za ODS s tím, že se hledá „optimální model financování, který zaručí ČT a ČRo dlouhodobou ekonomickou stabilitu“.

Letní mediální zdrženlivost

Další člen mediální pracovní skupiny, poslanec Jan Lacina za STAN, v květnu zmínil, že koncesionářské poplatky by se měly týkat i mobilních telefonů a počítačů s tím, že vzrůst by měly i poplatky samotné – a to více televizi než rozhlasu, vzhledem k rozdílné velikosti i objemu rozpočtu obou médií.

Dnes už je Lacina podstatně méně sdílný: „Bude společné prohlášení na tiskové konferenci 29. srpna ve sněmovně. Do té doby jsme se zavázali k mediální zdrženlivosti,“ říká.

Právě udržitelné financování veřejnoprávních médií má takzvaná „velká“ mediální novela zákonů o České televizi a Českém rozhlase řešit především. Vláda Petra Fialy si tento cíl vytkla už v programovém prohlášení, podle kterého jde o „základní podmínku nezávislosti“ ČT a ČRo. Sliby ale vzápětí narazily na politickou a ekonomickou realitu.

Vysoká inflace a nutnost konsolidovat státní rozpočet udělaly ze zvyšování koncesionářských poplatků (byť v případě rozhlasu se naposledy zvedaly v roce 2005 a v případě televize v roce 2008) krajně nepopulární téma. Koalice se proto rozhodla agendu veřejnoprávních médií rozdělit do „malé“ a „velké“ novely obou mediálních zákonů.

Takzvaná malá novela prošla sněmovnou s několikaměsíčním zpožděním kvůli opozičním obstrukcím až letos v květnu a řešila pouze změnu systému nominací a voleb členů mediálních rad. Klíčovou změnou je zapojení Senátu do celého procesu tak, aby Rada ČT a Rada ČRo nebyly přímo závislé jen na aktuální sněmovní většině a byly více chráněny před politickým vlivem.

ČT i ČRo avizovaly škrty

I v případě „velké“ novely se dá čekat tvrdá opoziční kritika. Hnutí ANO a SPD mohou – ostatně tak jako dosud – tvrdit, že vláda tahá případným zvyšováním poplatků občanům z kapes v časech inflace další peníze a že veřejnoprávní média mají především sama začít šetřit. Jenže jak Česká televize, tak Český rozhlas velká úsporná opatření už dávno oznámily.

Ředitel České televize Petr Dvořák už před více než rokem avizoval rozsáhlé škrty pro následující dvouleté období právě s odkazem na to, že dříve než za dva roky se od politiků zvýšení poplatků nedá očekávat. Celková úspora měla přesáhnout 900 milionů včetně zrušení 250 pracovních pozic. Už patnáct let je výše televizního poplatku stanovená na 135 korun měsíčně, jeho reálnou hodnotu však koncem loňského roku šéf televize odhadl na 86 Kč. V případě rozhlasu lze dovodit podobný pokles reálné hodnoty poplatku.

Dvořák letos v červnu ve volbě svůj post neobhájil, jeho nástupce Jan Souček v rozhovorech před i po volbě ředitele avizoval, že je pro zvýšení poplatků i pro rozšíření okruhu poplatníků – a vyslovil se pro takzvaný „německý“ model, kdy je povinnost platit poplatek svázána s každým odběrným místem elektrické energie.

Také Český rozhlas šetří a v uplynulých letech propustil 160 lidí. Ředitel ČRo René Zavoral v květnu řekl, že „pokud nedojde do roka k navýšení rozhlasového poplatku, tak budeme muset ke škrtům a omezování služeb přistoupit i my“.

V rozhovoru během letošního karlovarského filmového festivalu pak Zavoral dodal, že v případě rozšíření okruhu poplatníků počítá rozhlas s vysvětlovací kampaní. Upřednostňoval by ale mírné navýšení poplatku:

„Protože to jsou takzvané rychlé peníze do rozpočtu Českého rozhlasu. Když by se v uvozovkách jenom rozšířili poplatníci, tak to pro nás znamená rok, dva roky oslovování, vysvětlování přitáhnout ty stávající neplátce, aby začali za rozhlas platit.“

„Za zavřenými dveřmi“

I když vláda po průtazích nakonec dokázala parlamentem protlačit malou mediální novelu a avizuje pokrok při přípravě novely velké, nad výslednou podobou i procesem přípravy zůstává řada otazníků.

„Finanční nezávislost, respektive udržitelnost financování, k níž se vláda zavázala v programovém prohlášení, první novela neřeší vůbec. Ve druhé, údajně připravované, je třeba akcentovat dlouhodobý výhled, jednorázové zvýšení poplatků nestačí,“ kritizuje pomalý proces přijímání nové mediální legislativy Martin Luhan ze sdružení Rekonstrukce státu.

To se původně na přípravě novel zákonů o ČT a ČRo také podílelo, postupem času se ale podle Luhana stal z mediálních novel stále víc spíše politický než odborný produkt.

„Příprava malé novely se odehrávala vesměs výhradně za zavřenými dveřmi. K diskusi byli přizváni jen zástupci dotčených mediálních domů. Na kulatý stůl, kde byly prezentovány zahraniční zkušenosti a kde odborníci představili různé modely financování veřejnoprávních médií, ministr ani nikdo, kdo by za ministerstvo byl ochotný mluvit, nedorazil. Politici si tak nechávají klapky na očích a diskutují pouze drobné obměny stávajícího modelu,“ tvrdí Luhan.

„Osobně jako zástupce Pirátů konzultuji tuto mediální legislativu napříč mnoha odborníky, například Rekonstrukce státu, Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, ale i s mnohými dalšími experty z různých oblastí a profesí. Co vím, tak i ostatní zástupci koaličních stran s odborníky konzultují,“ namítá Ondřej Chrást z mediální pracovní skupiny ministerstva.

Takzvaná „malá“ mediální novela týkající se mediálních rad začne platit od října, harmonogram novely „velké“ by měl být jasnější po zmíněné koaliční tiskové konferenci na konci srpna.