Facebook Jiřího Drahoše,

Kam se poděla Drahošova vnučka a jak poznat recyklované mléko. Otestujte si dezinformační imunitu

Napsal/a -pes- 8. února 2020

Odlišit pravdu od fikce v dnešním online světě je úkol, na kterém často ztroskotají i profesionálové, natož běžný uživatel internetu. Podle nedávného průzkumu agentury Ipsos opakovaně uvěřila falešným zprávám víc než polovina Čechů. Jak jste na tom vy, si můžete vyzkoušet v následujícím testu. Připravte se třeba na známé podvodné emaily z Nigérie.

Co myslíte, mohou si Islanďané online ověřit, zda náhodou omylem nejdou na rande se svým příbuzným? Islanďanů je jen něco málo přes 300 tisíc, jejich příjmení se tvoří z křestních jmen rodičů a nepoznají tedy snadno, zda se náhodou nebudí vedle bratrance či sestřenice.

Městské legendy

Otázka, zda informace, že projekt „Íslendingabók“ skutečně kvůli hrozícímu krvesmilstvu mapuje obyvatele Islandu až do doby před 1200 lety, je pravdivá, nebo lživá, je jedna z dvanácti částí nového českého projektu zaměřeného na mapování fake news, hoaxů a městských legend. Respektive toho, nakolik jim kdo podléhá.

Na projektu „Pravda nebo lež? Realita nebo fikce?“, za nímž stojí společnost T-Mobile, spolupracuje i Petr Janeček, etnolog Filozofické fakulty UK a autor úspěšné série Černá sanitka. Mezi spolupracovníky je i vedoucí Studia nových médií na FF UK a předseda Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Josef Šlerka a web Manipulátoři.cz.

Lidé věří nesmyslům od nepaměti. Je úplně jedno, jestli jde o jehly v sedačkách MHD, únosy lidí na orgány černou sanitkou, nebo o příběhy spojené se současností. Rozdíl je pouze v tom, jak se tyto městské legendy šíří,“ vysvětluje Petr Janeček.

Pozor, černá sanitka

Cílem projektu je posbírat data a zjistit, čemu lidé věří, čemu ne a jak se výsledky liší podle vzdělání, věku, regionu či velikosti místa bydliště.

Účast v testu je anonymní. Své znalosti, vědomosti či odhad si můžete vyzkoušet ZDE. Po každé odpovědi se ihned nabízí vysvětlení, jak je to doopravdy.

Dotazník obsahuje dvanáct stručných příběhů ve formě krátkých novinových článků a lidé mají za úkol poznat, co je pravda a co lež.

Některé texty jsou pravdivé, byť obtížně uvěřitelné, jiné zase vypadají důvěryhodně, a přitom jde o typické fake news. Po ukončení testu organizátoři vyhodnotí, jak si vedly různé regiony, vzdělanostní, věkové a další skupiny.

Není to tak jasné

To, že výsledky nemusí být zcela samozřejmé, potvrzuje pilotní test z loňské podzimní konference TEDxPrague. Testu se zúčastnilo 171 lidí a i přes to, že šlo o skupinu lidí s vyšším vzděláním a zájmem o dění kolem sebe, výsledky nebyly úplně pozitivní.

(Varování, pokud si chcete text vyzkoušet „naslepo“, níže uvedený odstavec nabízí správnou odpověď na dvě z otázek, pozn. red.)

Třeba to, že varování Policie ČR před hrou Modrá velryba je nesmysl, protože taková hra neexistuje, správně uvedlo jen 38 % účastníků. Stejně překvapivá byla víra ve smrt studenta Martina Šmída během 17. listopadu 1989. Polovina účastníků označila tuto legendu jako pravdivou.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

Reklama

3 komentáře

  1. Oskar (hanák z Hané) napsal:

    To, že polovina respondentů věřila, že student Martin Šmíd byl usmrcen 17.listopadu 1989, což byla dávno vyvrácená lež a zveřejněno bylo (vícekrát) i přiznání lhářky, je plodem našeho demokratického a svobodného školství, prostě každý si svobodně učí třeba co zrovna četl včera v novinách a ty lžou nesrovnatelně více než za komunistů. Potom není divu, že talová učitelka Štěpánová z Veverské Bitýšky, u Jílkové bez ostychu přizná, že učí děti, že ČSR osvobodili USA a dokonce se veřejně hádá, že má pravdu, pro ni těch 150 000 sovětských vojáků, padlých při osvobozování ČSR snad nikdy neexistovalo. A takové to oné nám učí děti.

    • JB napsal:

      Téma je projekt mediální vzdělanosti, ale hanák Oskar evidentně něco takového nepotřebuje. Proč vychovávat uvažující lidi, kteří dokáží poznat, který článek dává smysl?

      Můžeme přece znovu zavést úřad, který ty nesprávné informace odfiltruje, neposlušná média zkrotí a všichni budeme žít jen v pravdě, viď?

      Možná ti, Oskare, přijde šíleně důležité, že učitelé ohýbají pravdu o sovětském osvobození v r. 1945. Možná jsi stejně důrazně protestoval, když komunistické soudružky ohýbaly pravdu o sovětském osvobození v r. 1968. Současná realita je taková, že většina dětí se naučí správné datum maximálně na písemku, ale podstatu těch historických události nepochopí nikdy.

      Útěchou ti může být, že Rusko je pro spoustu našich mladých i dnes země netušených možností. Například chodí na ruské servery pro crackuntý software, koukají se na satelitní vysílání přes ruskou dekódovací kartu a hlavně to, po čem divoké hormony náctiletých touží nejvíce, najdou nejčastěji také na stránkách končících .ru 😉

      Asi oba tušíme, že výše uvedené se děti nenaučily od učitelky v občanské nauce nebo přírodovědě. To jen pro dokreslení představy o tom, jak důležitá pro „vědění“ je dnes školní výuka. Já bych ji rozhodně nepřeceňoval…

  2. tonda napsal:

    Děkuji za uvedený test, je to skutečně zajímavé, sice jsem prošel se zelenou fajkou, ale spokojený se sebou teda nejsem.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Reklama