Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Miloš Zeman a Petr Fiala. Foto: Jiří Ovčáček
,

Jan Urban: První porážka Hradu jako by vypadla z nejzákladnější poučky psychiatrie

V titulku zmíněná poučka praví, že nejhorší a nejnebezpečnější chybou, kterou může lékař udělat, je podlézat pacientovi. Ani páteční pověření vlády nesmí dovolit zapomenout na servilní chování členů nového vládního týmu, defilujících před ředitelskou kukaní v Lánech.

Věřme tedy, že obecná úleva z politického posunu nenechá zapomenout ani na mlčení nového premiéra k závažným pochybnostem o bezúhonnosti a pravdomluvnosti nastávajícího ministra spravedlnosti Pavla Blažka.

Přicházející vláda si do těžké doby prostě přináší trochu více opozičně smluvních móresů, než by bylo zdrávo – a než země potřebuje. Ale jsou Vánoce, a třeba ještě všechno dopadne dobře.

Ruský zpravodajský výsadek

Pražský hrad zůstává i v tento sváteční čas obehnaný bariérou a pod kontrolou vojska i policie působí spíše jako obsazená pevnost, než jako hrdý symbol státnosti. Zkompromitovaná a prolhaná hradní posádka zůstává v klidu, protože součástí dohody Fiala – Zeman je i všeobecná ztráta paměti o všech lžích, podvodech a urážkách, které v posledních letech pršely do podhradí.

Bude zajímavé sledovat, zda nová vládní koalice alespoň trochu seškrtá přehnaně vysoký rozpočet Kanceláře prezidenta republiky, která už dlouho nefunguje ve prospěch země, ale pouze jako servisní organizace sama sebe a nefungujícího prezidenta.

Vždyť poslední velké vyjádření prezidenta ke světovému dění bylo o tom, že „nepoklekneme před FIFA“ – a to ještě prostřednictvím svého kancléře. Pro připomenutí – šlo o to, že se na hřišti poškorpili dva mladí fotbalisté. Je přirozené, že „pan prezident“ musel zasáhnout. Abychom ale byli spravedliví, Zeman ještě stačil podpořit válečné harašení srbského prezidenta Alexandra Vučiče na Balkáně.

Pokud má ale Zemanova kapitulace a jmenování nové vlády znamenat jakkoliv kompromisní, ale přece jen začátek konce nezakryté vlády ruské vlivové garnitury na Pražském hradě, je vhodné s úlevou vydechnout – a přidat plyn.

Protože už během několika týdnů si podobné oslabení nebudeme moci dovolit. Možná je načase otevřeně říci, že tým Miloše Zemana nikdy nebyl ničím jiným než ruským zpravodajským výsadkem, který servilnost české politické nekulturnosti nechávala až doposud raději bez povšimnutí.

Pachuť, nebo příslib změny?

Právě proto bude tak důležité sledovat a kontrolovat, zda nový ministr zahraničí dokáže co nejrychleji zlikvidovat vliv hradního poradce Martina Nejedlého a zda vystrnadí z ministerstva zahraničí jím osobně dosazené kádry, kterým nestateční sociálně demokratičtí ministři nedokázali vzdorovat.

Stejně důležitá bude veřejná a mediální kontrola rezortu spravedlnosti a obsazování rozhodujících míst soudců Ústavního, Nejvyššího a vrchních soudů v Praze a Olomouci. Protože mělo-li by být cenou za pověření vlády i jmenování už jednou Senátem odmítnutých a politické moci a prezidentovi za všech okolností podlézavých právníků jako jsou Aleš Gerloch nebo Zdeněk Koudelka, zbude z příslibů změny jen pachuť a odér návratu kádrů opoziční smlouvy.

Podobným lakmusovým testem důvěryhodnosti nového ministra spravedlnosti bude, zda bude dovoleno státnímu zastupitelství a policii došetřit podezření z trestné činnosti vůči hradnímu kancléři, fotbalové mafii (s ním propojené) a koneckonců i vůči Pavlu Blažkovi samotnému.

Snad žádná předchozí vládní sestava v polistopadové politice neměla před sebou tolik tak složitých problémů v tak, přiznejme si to, nebezpečné době.

Riziko ještě mnohonásobně zvyšuje i to, že proti sobě doma nemá jinou než otevřeně populistickou a neliberální opozici. Tato vláda, vůbec poprvé složená dokonce z pěti rozdílných politických seskupení, bude muset dělat hodně bolestivá a nepopulární rozhodnutí.

Bude velmi brzy čelit brutální kampani a narůstající nedůvěře voličů. Bude také první polistopadovou vládou, která se velmi pravděpodobně setká s výrazným zhoršením sociální situace velké části společnosti v důsledku skokového nárůstu cen energií a inflace. Udržet většinovou důvěru v demokracii bude o to obtížnější.

Je to konec začátku

Vláda by si neměla dělat iluze, že se z poraženého Miloše Zemana stal její příznivec. Jakákoliv její nedůvěryhodnost bude posílením Zemanova favorita Andreje Babiše v blížících se prezidentských volbách.

I proto by vládní koalice měla předem zapomenout na riskantní hledání stranického protikandidáta ve vlastních řadách. Má teď zodpovědnost za celou společnost a celou zemi.

Winston Churchill kdysi v nejtemnějších chvílích války pronesl slavnou větu, která se až po letech dalších bojů stala předzvěstí vítězství: „Není to ještě konec. Není to ani začátek konce, ale věřme, že je to konec začátku.“

Petr Fiala a jeho vláda musí dokázat, že je oním koncem začátku návratu k hodnotové správě věcí veřejných, k důvěryhodné moci a politice. Po letech ponížení a korupce je ale třeba být vděčný i za tuto chvíli naděje. HlídacíPes.org bude každopádně u toho – a bude hlídat.

 

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře