Ilustrační foto: PETR TOPIČ / MAFRA / Profimedia

Jan Urban: Parlament jako výkladní skříň arogance, slepoty a předstírané důležitosti

Napsal/a Jan Urban 14. března 2024
FacebookTwitterPocketE-mail

KOMENTÁŘ. Slaboši všech odstínů hledají vždy výmluvy jen v nepřízni světa. Silní a svobodní s výmluvami neztrácejí čas a hledají řešení vlastním přičiněním. Někdy neuspějí, ale stejně půjdou dál. Slaboši neuspějí nikdy. O to víc u nich najdeme nabubřelé sebelítosti, vzteku, arogance a předstírané důležitosti. A nesmíme zapomenout na trapnost populismu, převlečeného za „lidovost“.

Český parlament je výkladní skříní takovéto slabosti. Jakoby základním heslem české pseudopolitiky bylo „pokud si s problémem nevím rady, je nejlepší předstírat, že neexistuje a rychle přijít s čímkoliv, co upoutá opovrhovaný plebs, tedy voliče, svojí „lidovostí“.

Syndrom strejčka Křópala

Dalo by se tomu říkat „syndrom strejčka Křópala“ a nelze nevidět, že tato nákaza, jak se říká, probíhá napříč celým politickým spektrem.

Nejsložitější mezinárodně politická situace od konce osmdesátých let? Korupce v politických stranách, v justici či ve sportu? Válka na Ukrajině nebo proruští populisté s kriminálními vazbami u moci v Maďarsku a na Slovensku? Neudržitelnost penzijního systému?

Politický systém České republiky je postaven na výsostné roli parlamentu. Proč tedy tak často připomíná slet kolotočářů?

Čeští poslanci takové problémy nevidí, neslyší a nemluví o nich. Mohou vypadat přesně jako ony tři mytické moudré japonské opice Mizaru, Kikazaru a Iwazaru, které symbolizovaly odmítnutí podílet se jakýmkoliv způsobem na zlu.

Jejich české poslanecké karikatury však o zlu nejenom vědí, ale příliš často se na něm osobně podílejí a ochraňují je. A dokud se proti tomu nevzbouří voliči, bude tak i nadále. Poslancům pak stačí vymýšlet mediálně „zajímavé“ hrátky, mnohahodinové žvásty a blokování jednání a nakonec třeba do Sněmovny přijdou i v lidových krojích, nalijí si slivovici a trochu si zatancují.

Politický systém České republiky je postaven na výsostné roli parlamentu. Měl by být hnacím motorem, normotvorným a úctyhodným shromážděním, prosazujícím nejlepší zájem celého společenství. Proč tedy tak často připomíná slet kolotočářů?

Poslanec Radek Vondráček (ANO), který se už v roce 2017 zostudil opileckým výstupem s kytarou na předsednickém pultu zasedací síně Sněmovny, si zmíněné krojované hrátky pochvaloval a rád by z nich udělal „tradici“.

Jen o pár dní později poslanci uspořádali tentokrát pro serióznější publikum v téže zasedací síni koncert vážné hudby s populárním zpěvákem Vojtou Dykem. Radek Vondráček pro tentokrát chyběl, protože musel otevírat cukrárnu a bistro s populární přítelkyní všech prezidentů všech režimů, herečkou Jiřinkou Bohdalovou.

Elita nejsou celebrity ani influenceři

Česká společnost je nemocná – a její většina se odmítá léčit. Ve dvacátém století v několika vlnách zlikvidovala všechny elity vzdělání, původu, víry i majetku, všechny ty, kdo věděli a věřili, že společenská elita musí představovat hodnotu, spojenou s nekončící povinností a vírou v pravidla, tak, aby ji ostatní mohli následovat.

Nabízí se více než milion voličů z nejmladší a hodnoty společenství vyhlížející generace. Zatím je však, bohužel, po kolotočářsku oslovuje pitvořením na TikToku pár babiček a dědečků z ANO a SPD.

Elita společenství zmizela a s ní zmizela i úcta k právu, nezkorumpovatelná většina státní služby, justice a policie. Většina dnešní společnosti proto žije bez hodnot kromě zábavy a okamžité spotřeby.

Hodnoty definované nejlepším zájmem společenství upřímně nesnáší a svobodně si plete elitu s nesoudnými „celebritami“ a „influencery“.

Logickou sebezáchovnou protiváhou generací bez hodnot by mohli být mladí lidé, ještě nepoškození obecnou apatií a ještě hledající svoje zakotvení ve světě lepším, než marasmus bezhodnotového světa dřívějších generací.

A mezi nimi je také podstatně více aktivních lidí, kteří věří v možnost proměny společenství, účastných v tisících sociálních, komunitních či kulturních aktivit mimo velkou stranickou „politiku“, které nevěří.

Mezi sebou komunikují zcela novými prostředky a v politice zatím nemohou najít partnera, který by jim rozuměl. Piráti a Starostové, kteří by jim měli být nejblíže, to asi ještě nechápou, ale tady se jim vnucuje více než milion voličů z nejmladší a hodnoty společenství vyhlížející generace.

Zatím je však, bohužel, po kolotočářsku oslovuje pitvořením na TikToku pár babiček a dědečků z ANO a SPD.

České společenství v této chvíli připomíná nehybnou velrybu, uvízlou na mělčině. Nerozumí světu kolem sebe a nerozumí ani samo sobě. Primárním zájmem by v takové situaci měl být pocit mladé generace, že patří do slušné, předvídatelné a bezpečné společnosti a země se stabilním politickým systémem.

Zatím jim předkládáme obraz desítky let neřešené korupce v politice, státní správě, justici či mezi sportovními bafuňáři.

Velká část z nich chce patřit mezi nezávislé, silné a svobodné občany. Kvůli rozvoji informačních technologií je současný „generační problém“ větší, než kdykoliv předtím.

Česká společnost, a především její politická reprezentace, jakoby tento pro budoucnost zásadní problém zatím nechce vidět a řešit. Znamenalo by to totiž i přijetí zodpovědnosti za desítky let slepoty, hluchoty a mlčení.

Za hranou jakékoli tragédie

Psychologové už dlouho varují. Část nastupující generace se cítí ztracená a bez šancí ve světě bez pravidel, hodnot, důvěry a společenství, které by jí mohlo sloužit jako příklad k následování.

Klinický psycholog, profesor Radek Ptáček, už nemůže varovat otevřenějšími slovy: „Říci, že situace v Českém republice je v této oblasti tragická, je slabé slovo. Ta situace je daleko za hranou jakékoliv tragédie. Nemáme odborníky, trvá dlouho, než odborníci vyrostou. Přestože všichni víme, že ten problém tady je, stát ho dostatečně neřeší“.

Aktuální důsledky desetiletí nezájmu „politiky“ o mladé generace jsou víc než varující. Jablonec nad Nisou hledá řešení pouličního násilí „dětských gangů“ a bojí se „krveprolití“.

Celé tři pětiny středoškoláků odmítají za všech okolností byť jen uvažovat o tom, že by vůbec pomáhali bránit zemi před případným napadením.

Poslanci hrdého Parlamentu České republiky nemají přinejmenším na celý příští měsíc v plánu se podobnými hloupostmi zabývat. Možná spíše najdou čas si opět zatancovat v atriu Sněmovny s trochou slivovičky v krojích a pak s tím rychle na TikTok…

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)