Jan Urban: Muž, který si činí nárok na to, že zosobňuje stát a jeho práva, je fašista
KOMENTÁŘ. Zázraky se dějí. Asi jen tak lze popsat odvážnou reakci dvou známých a uznávaných historiků a popularizátorů moderní československé (a české) historie, profesora Michala Stehlíka a doktora Martina Gromana na poslední knihu HlídacíPes.org: České průšvihy 1945-1948 .
Autoři nejpopulárnějšího českého podcastu o historii Přepište dějiny na začátku července mimořádně zodpovědně zrecenzovali úvodní stať zmíněné knihy, tedy text Benešova Třetí republika jako fašistický stát.
Stehlík s Gromanem dlouhodobě – a doposud značně osaměle – volali po strukturálním pohledu historiků na dějiny Československa. Vedle desítek detailních prací zabývajících se jednotlivými problémy česká historiografie opravdu postrádá hodnotící pohledy na celkový kontext, zbavený mýtů a iluzí.
Nyní je pro to vskutku historická chvíle. Vůbec poprvé, po osmdesáti letech od války, historici přistupují na diskuzi o skutečném charakteru poválečného Československa.
Nacistický model jednotných odborů
Zmíněná recenze pasáže z knihy o třetí republice jako fašistickém státě konstatuje, že i když „s některými tezemi lze polemizovat, jiné naopak nabízejí více než zajímavé impulsy k přemýšlení“ či oceňuje, že text „se snaží postupovat systematicky a argumentačně poctivě“.
To není samochvála autora, ale úvod a pozvání k pokračování diskuze a k podrobnějšímu rozboru základních problémů. To by mohlo a mělo společnosti otevřít úplně nové pohledy na celou válečnou i poválečnou historii Československa.
I vy si přečtěte knihu České průšvihy 1945–1948
Publikaci, jež se věnuje období takzvané třetí republiky, můžete získat pouze jako odměnu za dar v minimální výši 699 korun na činnost redakce HlídacíPes.org.
Podpoříte tím nezávislou žurnalistiku!
Prvním z těchto problémů je právě otázka fašistického a korporativistického charakteru třetí československé republiky. Michal Stehlík a Martin Groman s tímto popisem jednoznačně souhlasí a dokládají jeho platnost na převzetí nacistického modelu jednotných odborů, do jejichž čela byl po válce pouze dosazen komunista Antonín Zápotocký.
Dodejme, že Revoluční odborové hnutí navíc jednoznačně a od samého počátku podporovalo přítomnost ozbrojených Závodních milicí, řízených KSČ, ve všech větších výrobních závodech.
Už v průběhu roku 1945 byly postupně vyzbrojovány za zásob Rudé armády. V roce 1948 byly pouze přejmenovány na Lidové milice. Šlo o prvek v demokratickém právním státě naprosto nepřirozený a nepřípustný.
Poválečná třetí republika byla prezidentem Benešem, moskevskou reprezentací KSČ a většinou vedení ostatních politických stran navíc už od ledna 1945 koncipována jako ve všech ohledech korporativistický stát s ostrou cenzurou, omezenou suverenitou i počtem politických subjektů.
Připomeňme, že Edvard Beneš si už v únoru 1945 nechal schválit bezesporu diktátorské pravomoci, propojující v jeho rukou výkonnou i zákonodárnou moc. Okamžitě potom zlikvidoval všechny exilové orgány, včetně v době války zjevně nesmyslného rozpuštění ministerstva obrany.
Všechno rozhodování od té chvíle přešlo do rukou sovětského vedení a jeho posluhovačů z KSČ. Beneš tak předem zablokoval jakoukoliv možnost diskuze o směřování státu.
Velkou pozornost pak recenzenti věnují osobě prezidenta Beneše a na jeho omluvu zdůrazňují jeho na jaře 1945 už špatný zdravotní stav. Tento citlivý bod by proto také měl být předmětem dalšího studia a diskuze.
Moskva mu také pro jistotu tvrdě nadiktovala, koho si prezident nesmí z londýnského exilu na jednání do Moskvy z Londýna přivézt.
Jeden z nejdůležitějších předválečných československých politiků a diplomatů, poslední vyslanec ve Francii Štefan Osuský koncem února na posledním protestním setkání řady československých opozičních činitelů v Londýně za to Beneše označil za „samozvaného diktátora“ a dodal:
„Muž, který si činí nárok na to, že zosobňuje stát a jeho práva, je fašista, ať už sám sebe označuje jakkoli, a člověk, který o sobě tvrdí, že zosobňuje národ a jeho práva, je nacista bez ohledu na jméno, kterým to celé maskuje“.
Chřadnoucí zdraví a schopnosti
Dalším recenzenty vyzdviženým momentem k diskuzi je téma ideologie třetí republiky. V knize České průšvihy 1945-1948 je vědomě používaný termín „nacionální socialismus“ namísto jemnějšího a dosud ustáleného výrazu „národní socialismus“.
Další studium a diskuze nevyhnutelně prokážou, že poválečné Československo podvědomě, ale o to cílevědoměji, beze zbytku navazovalo na nacistickou ideologii „krve a půdy“.
Na první pohled do úplné kopie zdánlivě chybějící nacistický program vnější expanze je v československém provedení přece jenom okopírován a nahrazen vojenským dobytím, v dobovém žargonu „vyčištěním rajonu“, a následnou kompletní etnickou očistou Sudet, které byly po sedm let od Mnichova součástí nacistické říše, a jejich znovuosídlením obyvatelstvem československým.
Historici Michal Stehlík a Martin Groman pak zcela správně upozorňují na potřebu vnímat souhlas všech spojeneckých vlád s odsunem. Pokud při čtení textu vznikl dojem přílišného zdůrazňování vztahu Edvarda Beneše a sovětské strany v této věci, jde spíše o výsledek neobratnosti při krácení původně delší verze příslušné kapitoly a výtku lze ze strany autora bez výmluv přijmout.
Velkou pozornost pak recenzenti věnují osobě prezidenta Beneše a na jeho omluvu zdůrazňují jeho na jaře 1945 už špatný zdravotní stav. Tento citlivý bod by proto také měl být předmětem dalšího studia a diskuze.
Osmdesát let po válce už nelze tolerovat lži o demokratickém charakteru třetí republiky, stejně jako adorování jejích představitelů, jmenovitě prezidenta Edvarda Beneše a ministra obrany Ludvíka Svobody.
Nelze jistě pominout, že prezident byl nejenom symbolem a sjednocujícím prvkem celé falešné legendy o návratu demokracie, ale, a právě pro svoje chřadnoucí zdraví a schopnosti, i zástěrkou pro kroky podstatně razantnější a skutečně vládnoucí komunistické politiky, zvláště Klementa Gottwalda.
Beneš fyzicky ani mentálně už na výkon prezidentské funkce demokratické země neměl, ale právě jeho lpění na udržení svého místa v historii bylo pro přípravu komunistické diktatury darem z nebes.
Beneš se nikdy nepostavil ani proti sebezjevnějšímu protidemokratickému pohybu komunistů, třeba při obsazování bezpečnostních složek. Je tragickým obrazem československé politiky té doby, že v atmosféře hysterického šovinismu nedokázala vygenerovat k naivní a všemi tak podporované a adorované póze „prezidenta Budovatele“ demokratickou alternativu.
Zásadní pro další výzkum a diskuzi tedy bude osvětlit příčiny a průběh zhroucení civilizačních a kulturních návyků a norem nejenom v politické třídě, ale i u naprosté většiny společnosti. Pro takový účel by se název studie nutně musel změnit na přesnější „Třetí republika jako fašistický stát“.
Už nelze tolerovat lži
Mimořádně důležitý je společný závěr obou historiků a jejich výzva přestat už konečně používat pro masové poválečné násilnosti proti německému civilnímu obyvatelstvu výraz „excesy“.
Šlo od počátku o státní politiku, plánovanou a prosazovanou z nejvyšší úrovně vojenské i civilní moci a, co je nejbolestivější, podporovanou absolutní většinou společnosti. Všichni pachatelé i těch nejhrůznějších barbarských masových vražd a znásilnění byli nakonec parlamentem nechutným zákonem 115/1946 Sb. amnestováni, včetně čtyř odsouzených před jeho přijetím.
Lze jen poděkovat oběma renomovaným historikům a podpořit jejich výzvu k rozšíření diskuze a bádání o třetí republice.
Osmdesát let po válce už nelze tolerovat lži o jejím demokratickém charakteru, stejně jako adorování jejích představitelů, jmenovitě prezidenta Edvarda Beneše a ministra obrany Ludvíka Svobody. Zapomeňme konečně na sebeomluvné eufemismy. Zodpovědná a sebevědomá společnost ani historiografie je nepotřebují.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Sověti posílali na Sibiř, Němci vraždili. Volyňští Češi věřili už jen republice
Potkani plavali v mléce a soudruzi se předváděli s mučící botou
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
29 komentářů
Ovšem fašismus je založen na systému jedné strany a má i další charakteristiky, politologové nepovažují za fašistický stát ani Frankovo Španělsko, které mělo k fašismu určitě blíže…Lze tedy konstatovat prvky fašismu ve Třetí republice, ale těžko ji považovat za fašistický stát. A jednotné odbory byly inspoirovány SSSR asi spíše než nacistickým Německem. Tedy ačkoli bylo ve 3. republice mnohé špatně, nelze mlkuvit o „fašistickém státě“
Jj.
Totalitní vláda jedné strany není jenom příznakem fašismu, takových politických systémů je víc. On ale i ten fašismus se v řádě států od sebe lišil, a dosáhl různých fází. Takže třeba tomu Španělsku se pak přiznalo k dobru že během druhé světové války zůstalo neutrální.
No a pokud se týká našeho vývoje, hned po druhé světové, ten ale přesně odpovídal způsobu, jakým bolševické Rusko expandovalo do okolních států. Místní komunisté v těch státech posilovali svojí moc, likvidovali ostatní demokratické strany a přebírali instituce, až nakonec převzali celou moc v tom státu.
Tenhle výklad nakonec ani naši komunisté, ani dřívější historici nepopírali, Takže proč do toho teď nová generace historiků tahá fašismus? To už vypadá spíš na vulgární úpadek jejich výzkumu – „do fašistů“ se dneska nadává prakticky každému, kdo má jiný názor..
Označovat poměry v ČSR po roce 1945 za fašistické je prostě skandál! V tomto případě se snad ani věcná diskuse nedá očekávat. Ano, tehdejší „pravidla hry“ se skutečně nedají označit za „liberálně demokratická“, ale žonglovat v této souvislosti s pojmem fašismus je daleko za hranicemi přijatelnosti a stoupenci podobných snah si zcela jistě zaslouží odsouzení. A to nejen slovní…
1. Volby v 46 byly stejně demokratické jako ve Francii (bez kolaborantských stran a s vítězstvím komunistů, kteří vládli ve Francii dalších 10 let).
2. Sudetoněmečtí historici, když byli usvědčeni, že naprostou většinu zločinů při odsunu Němců spáchali jejich soukmenovci (čeští konfidenti gestapa, udavači, kolaboranti, slovenští fašisté atd.) stojící na straně Hitlera, aby se na poslední chvíli zařadili na stranu vítězů a vyhnuli se trestu, tak si nakonec vymysleli další lež, že je přímo řídila česká vláda a armáda.
Mrtvé při odsunu Němců z Brna mají na svědomí Revoluční gardy složené z kolaborantů – dělníků vyrábějících zbraně pro Hitlera.
Masakr na Švédských šancích zorganizoval fašista Karol Pazur, Pazúrův bratr byl dobrovolníkem u SS, sestra německou špiónkou, Pazúr sloužil u Hlinkovy gardy, dobrovolně šel na východní frontu. Po zajetí
Sověty, aby si zachránil život, se dal ke komunistům a s čsl.armádou přijel do ČSR. Aby zachránil svou faš.rodinu, začal likvidovat Němce, do čehož se zapojil i fašista Surovčík.
Masakr v Postoloprtech (kde za oběti všech odkrytých 9 hromadných hrobů prohlásili místní Němce, i když tam byly koncentrační a zajatecké tábory, poblíž procházely Pochody smrti z koncentráků a davy zbídačených Němců z vých, Evropy utíkajících před Rudou Armádou).. usvědčený byl mj. četník Bohuslav Marek, kolaborant sloužící Němcům, který aktivisticky na občanech vyžadoval plnění nacistických příkazů.
Sudetští Němci byli v naprosté většině na straně Hitlera, kterému umožnili zničit ČR a těšili se až po válce podle Heydrichova plánu Češi uvolní prostor pro Árijce (zplynováním a zbytek odsunem na Sibiř). Takže ať se za výše popsané zločiny omlouvají navzajem se svými soukmenovci.
beneš by v prezidentských volbách 1936 bez hlasů sudetoněmecké strany a komunistů neměl naději na úspěch. Byl to pokrytec a stalinova loutka a ani to nepochopil. tihle benešové a svobodové nás přivedli do pozice lokajů cccp.
Poslanci za Henleinovu sudetoněmeckou stranu Edvarda Beneše v roce 1936 za prezidenta nevolili. Volili jej snad pouze sudetoněmečtí sociální demokraté. Volili jej však slovenští ľuďáci.
Jo jo,Hitler-Beneš-Musolini to byla ta největší chyba 20.století,ale jak vidět tak to začalo už Ludvíkem XIV.když řekl: Francie jsem já ! Prostě nácek jak vyšitý ! A co třeba Čingischán nebo Caesar,jeden fašoun vedle druhého ,ještě že máme Urbana aby nám to řekl.
Opatrně! Nezapomeň, milý autore, že na Hradě máme prezidenta, který dopředu avizuje, že bude ignorovat případné výsledky voleb a vůli lidu a ministry bude schvalovat pouze podle své optiky vidění světa! Tady jsi s definicemi diktatury na velmi tenkém ledě. 🙂
ten minulý to dělal, a lidé jako vy mu fandili. trochu mi to objasněte, v čem to je teď v nepořádku a předtím to bylo o.k. :-). žádný tenký led tady nevidím. to, z čeho jednou někdo hloupě udělal precedenc, mohou následníci standardně používat i když se mi to nelíbí. důvodem je to, jak se hloupě zachoval předchůdce, je mi líto.
…ten minulý „ignoroval“ jednotlivce(třeba Lipavského, šmardu), ale ne strany(hnutí) – jako to chce nový guru a to jen proto, že chtějí prosadit možnost vzniku zákona o referendu, které by pak mohlo být ke všem otázkám.. To tedy je daleko demokratičtější než jak „vyhrožuje“ guru, který tak nepřímo říká, že „kdo nejde s námi, tak jde proti nám…“, což mu asi také napovídají jemu blízké tašky a podržtašky…
Ten nový „guru“ hovořil o případném ignorování jednotlivce Andreje Babiše, pokud bude trestně stíhán. O žádných stranách nebo hnutích nemluvil. Špatně jste josefe poslouchal a obávám se, že o vadu sluchu ve vašem případě nešlo.
.. já jsem poslouchal velice dobře toho „guru“, který to řekl nijak rétoricky přesvědčivě (protože to neumí), ale řekl… Tedy už dopředu kádruje, že bude případné výsledky voleb – nějak po svém, negovat.. Může se ale reálně stát, že nová sněmovna už Babiše k trestnímu stíhání nevydá, protože stávající několikeré jeho vydání k trestnímu stíhání nevedlo k ničemu.. Pak tedy bude Babiš případně „osvobozen“ na dobu celé další vlády a „guru“ bude muset Babiše jmenovat a to tak bude utrum jeho rozpačité rozhodnosti …
Přežili jsme diktaturu proletariátu, přežijeme i diktaturu Bruselu. Přežili jsme Havla, přežijem i Pavla. Takže to, soudruhu Urbane, ty jsi také přežil do dnešní doby.
Pane Urbane, co Vás ten Beneš tak pálí?
Beneš byl hlavní architekt 1. republiky, potýkal se s důsledky rozbití R-U, nestability ve středoevropském prostoru a spadnutí do područí mocností, které neměly životní zájem na existenci ČR a ve vhodné chvíli, když převládly jiné důležitější zájmy, celý projekt ČR opustily.
Beneš manévroval, jednal politicky, jednal silou a byl nucen si všechny plody rozbití R-U ochutnat – německou okupaci, nástup komunistů – i s přílohami.
o tom kdo byl beneš nejvíce vypovídá to, že žádná vláda čsr po roce 1918 o něj neměla zájem. byl to tgm který ho nevím proč jako podmínku jmenování vlády do každé z prvorepublikových vlád nutil. po smrti tgm by se bez pomoci sudetoněmecké strany, kterou musel beneš poprosit a bez komunistů (musel omilostnit gottwalda a spol. který před trestem a kriminálem utekli do cccp) nikdy nestal prezidentem čsr. sudetským němcům nasliboval hory doly a pak je vypekl, ostatně jako spolu s tgm po roce 1918 (podobně to udělali se slováky). čsr byl umělý a zbytečný stát tgm a beneše.
Bez T.G.Masaryka by Beneš upadl brzy po roce 1918 v zapomnění . TGM potřeboval a držel si Beneše ve vládě jako informátora. Beneš jen Masaryka napodoboval, především v exilu. Nedokázal však komunisty držet v uctivé vzdálenosti od těla, a tak si po válce z něj udělali loutku, která poválečné zločiny nemohla zastavit, i kdyby chtěla.
Ona by ta loutka bývala i chtěla, jenže narazila u národa, který nechtěl. Dnes kde kdo spílá Benešovi, ale na národ, který tehdy katastrofálně selhal, nějak zapomínají.
Na to aby se snad znova přepsaly a učebnice dějepisu, ne?
Už ten odstavec u konce ukazuje o jde.
„:.Zásadní pro další výzkum a diskuzi tedy bude osvětlit příčiny a průběh zhroucení civilizačních a kulturních návyků a norem nejenom v politické třídě, ale i u naprosté většiny společnosti. Pro takový účel by se název studie nutně musel změnit na přesnější „Třetí republika jako fašistický stát“.“
Že by se náhle zapomnělo?/škrtlo? že k tomu
„.zhroucení civilizačních a kulturních návyků“ došlo předtím. během těch 6 let během německé, fašistické okupace? A že to poválečné období se snažilo, byť těžce, ty civilizační a kulturní návyky a normy, restaurovat??
Tedy, bohužel se dá souhlasit, s tím že se to úplně nepovedlo a nedokončilo , protože tady ten proruský vliv byl ..
Ovšem, to nové nové bádání, po 80 letech ala „on vlastně ten fašismus u nás zavedl až po válce Beneš“ bude skutečně inspirativní.
K tomu bych podotkl, že dosud ještě větší zhroucení civilizace v součné české společnosti nastalo potom v době kterou ekonickými teoriemi ovládl Klaus a politicky dotvořil Zeman. Babiš a po něm další toho nepřestávají využívat
To co zde prováděli pánové Klaus a Zeman. Babiš ale i řada další, to jsou zcela běžné projevy nepřímé demokracie. Když se podíváte do okolních států, tak ani tam to neřídí úplně ideálně.
Jedinou korekcí jsou volby, které se musí pravidelně provádět. A ty nahradí jedny vůdčí politiky jinými, kteří obvykle začnou provádět zcela jinou politiku a jiné zásahy.
Ani to není ideální, ale to říkal už Churchill, že jsme ještě žádný jiný optimální způsob řízení státu nevymysleli.
Označovat poválečnou ČSR jako fašistický stát je přehnané. Byl to pravděpodobně a spíše takový kvazikomunizmus, který v roce 1948 vykvasil do skutečného totalitního a zločinného komunistického systému.
Rozhodně TGM a Beneš byli neštěstím národů tzv. Československa. Byla to jedna lež za lží a tak proto to jejich Českoslovenko zákonitě, po zásluze za 20 let jeho existence zaniklo. Beneš pomocí SSSR obnovil přes komunistockou diktaturu již jiné Československo, které jakmile komunistická diktatura skončila, tak také pak, ne dlouho po té, zaniklo.
Závěr je jediný, TGM a Beneš dostali národy tzv.Československa do 51 letého žití po diktáty Německa a SSSR. Když se lámal chléb a to v r. 1918, tak o tom rohodli dvá nikým nepověření samozvanci TGM a Beneš a později v r. 1945, resp. 1943 nikým nepověřený samozvanec Beneš. Kde je dnes Rakousko a kde jsou národy tzv. TGM Československa je zcela jednoznačné a to proto, že Rakousko mělo výborné politiky, kdežto národy tzv. Československa se nechaly v osudových létech vždy vést dvěmi, nikým nezvolenými samozvanci TGM a Benešem vždy na zcestí.
Bože, vy jste popleta. Něco jako když pejsek s kočičkou vařili dort.
Nebyli samozvaní, nýbrž dosazeni USA aby založením Československa rozdrobili větší státní celky Evropy a stali se vraženým a dělícím klínem mezi Německem a Rakouskem, následně pak mezi Německem a Ruskem…
Dalšími kroky je zřejmě označení nacismu za krajně levicovou ideologii (a nikoliv krajně pravicovou ideologii, která podle dnešních věrozvěstů neexistuje), vnutit společnosti rovnici nacismus = komunismus, vyvolání dojmu, že to, co tu bylo po válce a v jejím průběhu bylo totéž a ve výsledku dosažení konsenzu, že s Němci jsme si tudíž fifty-fifty, že? Že to nějak nesedí co do počtu mrtvých se pak snadno omluví tvrzením, že lidská práva jsou nedělitelná nebo něčím podobným. Pak už nic nebude bránit restitucím pro sudetské Němce.
Jenže nacismus je levicová ideologie (a fašismus v podstatě také), jeho cíle jsou levicové (ekonomika řízená státem) a metody získání a udržování moci rovněž také.
Napsal jste to přesně…!
Dostali, co si zasloužili – konec komentáře.