Ilustrační foto
Jiří Benák / iDNES.cz / Profimedia,

Jan Urban: Máme nebezpečný trestní systém. Změní se to, až se i zločiny státních zástupců budou stíhat

Napsal/a Jan Urban 6. června 2020

Po letech skandálních tahanic se nový senát pražského Městského soudu na jaře konečně odvážil zprostit viny všechny obžalované ve známé kauze Opencard. Zdálo by se, že spravedlnost, alespoň v tomto případě, zvítězila. Konstatovat něco podobného by však bylo daleko od pravdy.

Pod záplavou koronavirového vzrušení minulých týdnů zůstaly nepovšimnuty události, které by jinak mohly a měly otřásat celou společností. Rozsudek v kauze Opencard otevřeně zpochybnil důvěryhodnost celého systému vymáhání spravedlnosti a zákonnosti v České republice. A nestalo se nic. Všichni, koho se to týká, mlčí.

Kdysi významní městští politici, včetně dvou primátorů a členů Rady hlavního města, byli účelově obviněni, skandalizováni a léta taháni po zmanipulovaných soudních jednáních. Jejich politické i profesní kariéry byly rozvráceny.

To, že šlo od počátku o pomstu zkorumpovaných mocných, politickou objednávku a skandální divadelní představení na téma spravedlnost, bylo zjevné každému, kdo sledoval fakta i aktéry celé kauzy. Trvalo však téměř osm let, než se našla soudkyně, která tuto ostudu smetla ze stolu. Státní zástupce se pak už neodvážil podat další odvolání.

Zarputile odhodlaná obžalovaná 

Nebetyčná arogance původních aktérů, soudce Alexandra Sotoláře (dnes čelí kárné žalobě a trestnímu oznámení) a původní státní zástupkyně Dagmar Máchové (obžalována z trestného činu), či přizvaného znalce obžaloby společnosti Česká znalecká (opakovaně čelí návrhům na odebrání licence pro nedůvěryhodnost a účelovost posudků), zapříčinila řadu zjevných chyb a otevřených manipulací s výpověďmi a jejich protokolací.

Neobjevil je ale soud a nezajímal se o ně ani nadřízený státní zástupce. Vynořily se v nezpochybnitelné podobě jenom díky zarputilému odhodlání obžalované Ing. Evy Vorlíčkové.

Stovky hodin analyzovala mnohomluvné nesrovnalosti znaleckých posudků, procházela zvukové záznamy soudního jednání a porovnávala je slovo od slova s protokolem soudu. Každou jednotlivou nesrovnalost zaznamenávala.

Jen a pouze výsledek jejího úsilí nedal nadřízenému Vrchnímu soudu a státnímu zastupitelství jinou šanci než se jejími důkazy zabývat – a rozsudky soudce Sotoláře shodit pod stůl.

Systém vymáhání spravedlnosti a zákonnosti nadále nefunguje, protože nikdo zodpovědný si nedovolí odporovat zaběhnutým pořádkům.

Předsedové Městského soudu Jan Sváček a Libor Vávra, zodpovědní za dobu kauzy Opencard za bezúhonnost a důvěryhodnost této instituce, neviděli otevřeně zmanipulovanou kauzu, zjevné nesrovnalosti postupu senátu či protesty obhajoby. Nesou přinejmenším morální spoluvinu za selhání svých podřízených, ale, světe div se, profesně naopak povýšili.

Dagmar Máchová a Alexandr Sotolář jsou sice postaveni mimo službu, ale sedí doma se sníženým platem – jenže je to spíše taková dlouhá dovolená s příjmem o velmi mnoho vyšším, než je průměrná mzda. A státní zástupce, který ochotně po Máchové kauzu převzal a pokračoval v ní přes zjevné nesrovnalosti obžaloby i znaleckých posudků? Omluví se alespoň?

S výsluhou do penze

Nikdo se neptá, a nevyšetřuje, jak v tomto a dalších případech fungovala spolupráce státního zastupitelství a policie, přesto, že otevřené manipulace s důkazy byly zjevné od samého počátku.

Pouze a jen takové vyšetřování by bylo možné chápat jako vítězství spravedlnosti. Ale nic takového nehrozí. Tehdejší policejní vyšetřovatel Gejza Rakaš se mezitím vytratil s vysokou výsluhou do penze.

Vrchní státní zastupitelství v Praze, které mělo po celou dobu dohlížet na právní čistotu a spravedlnost postupu státní zástupkyně a policie, si takové otázky nikdy nepoložilo a nepoloží. S vyšetřovatelem Rakašem a Českou znaleckou totiž mnohokrát samo spolupracovalo – a proto bude raději zametat stopy – i kdyby mělo jít o stopy po protiprávním jednání.

Existuje šokující důkaz – dopis Vrchního státního zastupitelství z července 2019, ve kterém Mgr. Kateřina Weissová za Odbor dohledu a kárné agendy VSZ tlačí na Ministerstvo spravedlnosti, aby proti České znalecké nepodávalo „podnět k řízení o správním deliktu“ neboť by to mohlo být „vnímáno příslušnými osobami ve znaleckém ústavu jako směřující k ovlivnění jejich znalecké činnosti iniciátorem. Nelze přitom současně odhlédnout od toho, kdo byl samotným iniciátorem“.

Dokument: dopis Vrchního státního zastupitelství z července 2019

Přeloženo do češtiny – „sprostí obžalovaní“ si dovolili usvědčit oblíbeného znalce VSZ z neobjektivního konání, zakládajícího přinejmenším podezření na spáchání úmyslného trestného činu a přinesli k tomu konkrétní důkazy.

Když Ministerstvo spravedlnosti začalo věc projednávat, zmíněný Odbor dohledu a kárné agendy VSZ okamžitě do výsostné kompetence ministerstva zasáhl. Ne proto, aby prošetřil fakta a chránil zákonnost, jak je jeho povinností, ale aby udržel při životě svoji už prokazatelně vadnou obžalobu – na účet nevinných. Tento dopis sám o sobě víc než naznačuje porušení zákona. Ale nestane se nic.

Odsouzeni, lidsky zničeni

Nikdo nebude zkoumat, jak se (ne)prošetřovalo trestní oznámení na policii a Dagmar Máchovou, které podala Vyšetřovací komise Sněmovny už v roce 2015. Komise na důkazech prokázala mimo jakoukoliv pochybnost jejich nezákonný postup i v kauze proti úředníkům magistrátu, kteří schvalovali původní projekt Opencard. Byli odsouzeni a lidsky zničeni.

Policie i státní zastupitelství opět zavřely oči. Nikdo nepřikáže revizi soudních verdiktů, ve kterých podobně kontroverzním způsobem Rakaš a Máchová, spolu s Českou znaleckou buď společně, nebo každý sám, po léta fungovali.

Nikdo se neohlédne za zničenými životy, zdravím a kariérami nespravedlivě obviněných a odsouzených, na které tento zločinný systém svaloval zavinění zkorumpovaných politiků a jejich mafiózních „poradců“. Nikdo v nejvyšších patrech justice, policie a státního zastupitelství nemá zájem dobrat se pravdy. A tak systém jede dál.

Systém veřejné žaloby dál zůstává bez účinné kontroly. Občas ukáže televizní stíhání nešikovného papaláše s krabicí peněz, nebo zásobí novináře pikantními odposlechy. Veřejnosti, frustrované politickou korupcí, se to líbí.

Vnitřní kontrola soustavy státního zastupitelství se však ve skutečnosti omezuje na obranu statu quo a důkazy vlastních selhání odbývá sterilní floskulí „nebylo shledáno pochybení“. Ve skutečnosti ochraňuje zneužívání moci i otevřenou justiční zločinnost.

Jak jinak nazvat záměrně zahajované nepodložené trestní stíhání nevinných? Před rokem to otevřeně řekla odvážná soudkyně, zprošťující rozsudkem obžaloby dvě matrikářky, stíhané jen proto, aby se „stát“ zbavil jednoho nepohodlného správního osvědčení.

I ony byly po léta štvány a vyvázly jen zásluhou soudkyně, hodné toho jména. 

Byl intervenující státní zástupce – přímý pachatel – vyšetřován a ztratil snad jeho šéf funkci? Ne. Co státní zástupce v kauze Opencard, který i po zjištění podvrhů důkazů soudcem Sotolářem nadále navrhoval uznání viny obžalovaných? Byl obviněn a postaven mimo službu? Kde byl jeho nadřízený a celý slavný systém „dohledu“?

Máme trestní systém, který je obecně nebezpečný. A budeme ho mít do doby, než se i zločiny státních zástupců budou stíhat a kariéry jejich šéfů budou končit ze dne na den.

Obstavené účty i dům

Politické strany to nezajímá. Současný stav jim vyhovuje, protože v takto fungujícím „systému“ je pro mocné vždy možné najít jednotlivce, „který našinci pomůže“.

Z profesního pohledu nejsmutnější je ovšem impotence profesních sdružení soudců, policistů a soustavy státních zastupitelství. Ale právě pro ně platí, že mlčení ke zločinu je stejně tak zločinem.

Jedním z nespravedlivě odsouzených minulých let je RNDr. Radim Špaček, který v roce 2003 na Ministerstvu pro místní rozvoj pomohl odhalit rozsáhlé rozkrádání přístupových fondů Evropských společenství. Nedomohl se spravedlnosti. Skutečných pachatelů se nikdo nedotkl.

Předložené a publikované důkazy státní zástupce i soud ignorovali. Vyšetřovatelem případu byl Gejza Rakaš (popis případu ZDE). Pan Špaček strávil dva roky ve vězení. Má podlomené zdraví.

Byl odsouzen i k náhradě patnáctimilionové „škody“, kterou ve skutečnosti vytvořil státní zástupce Boris Havel, který svojí velmi nestandardní korespondencí přesvědčil bez soudního rozsudku Evropskou komisi, že jí, díky jím odhalenému „spiknutí“, vznikla více než dvousetmilionová škoda.

Evropská komise logicky požádala Českou republiku o vrácení fondů, které, podle Borise Havla, toto spiknutí zcizilo. Z účtů Ministerstva pro místní rozvoj přitom nezmizela ani koruna. Vláda zaplatila do Bruselu skoro čtvrt miliardy korun. A „škoda“ byla na světě. I Boris Havel byl povýšen.

Aktuální pointa na závěr: doktor Špaček napsal od jara řadu mailů Ministerstvu pro místní rozvoj s dotazem, na jaký účet, a pod jakým variabilním symbolem, může soudem určenou úhradu začít splácet.

Nikdy nedostal konkrétní odpověď. Místo toho mu uprostřed koronavirové krize a karantény Finanční úřad obstavil všechny účty a zablokoval rodinný dům. Ejhle, spravedlnost…


Autor je publicista, je též místopředsedou Společnosti na obranu nespravedlivě stíhaných

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

10 komentářů

  1. Oskar (hanák z Hané) napsal:

    K článku Jana Urbana jsem už jednou napsal : I já si takto představuji nezávislou žurnalistiku. Bohužel je jí i tady pomálu, proto vřelý dík za to, co se Janu Urbanovi podařilo.
    K věci jen to, že to české „právničení“ je čítankovým důkazem úsloví, že cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly.
    Myslím, že je třeba tento pohled na sudnictví a státní „zástupnictví“ znovu a znovu opakovat. Snad i komunistická justice byla, zejména v rovině občanskoprávního soudnictví na tom lépe. Uvedu dva případy : Když bylo v roce 1959 vyhověno mé žádosti o byt, měli jsme už dvě děti a zaměstnání v městě, bylo mně bytovým referentem sděleno, že ten, podle tehdejších předpisů přiměřený byt, dostanu jen v tom případě, že hned , ještě na úřadě, podepíši výměnu za byt malý, bez jakého koliv příslušenství, což jsem odmítl a byt mně nebyl přidělen žádný. Podal u městské prokuratury na soudruha referenta, komunistu a člena obvodního výboru KSČ oznámení a k mému překvapení, byl sudruh referent nejen vyhozen z bytového referátu a KSČ, ale, zřejmě po odhalení dalších machinací s byty, odsouzen ke dvěma létům vězení nepodmíněně. I přiměřený byt mně byl nakonec přidělen. Druhý příklad : Byl jsem obžalován Obvodním národním výborem z machinací s bytem já, protože jsem převedl byt na svou mladší sestru, poté co jsem se přestěhoval s rodinou v roce 1967 do društevního bytu, který jsem stavěl svépomocí. Soud rozhodl v můj prospěch proti úřadu, proto, že jsem trval na tom, že sestra žila s námi po, tehdy zákonem stanovenou dobu, ve společné domácnosti.
    Jsem přesvědčen, že dnes bych dopadl v obou případech zcela jinak, tedy špatně a možná bych byl ob žalována odsouzen sám za nějaký, orgány činnými s trestním řízení, vykonstruovaný trestný čin, třeba pohrdání soudem, křivou výpověď, úmyslu ovlinit soudce a podobně, kde by stálo jen tvrzení proti tvrzení.
    Ještě jednou,dík redakci HP a panu Janu Urbanovi za takové články.

  2. Jsem zdesen napsal:

    Jen ziram. Ziram s otevrenou hubou. A smekam pred Vami pomyslny klobouk. Klobouk je pomyslny, ma ucta k panu Urbanovi je skutecna. Ale co dal? Jak a kdo a kdy tenhle Augiasuv chliv vymete? Civim na Ceskou republiku jako blazen. Tohle je ma vlast? Tenhle odpudivy babisistan?Tomuhle tleskali americti kongresmani po Havlove reci? Ja vim, ze pitomcu je asi v kazdem narode vetsina, ale kde je ta moudrejsi cast, ktera ukaze debilum rozumnejsi a hlavne spravedlivou cestu k lepsi budoucnosti? Proc je u nas tak zoufale malo lidi, jako je autor tohoto clanku? Jak lze bojovat proti tak kolosalnimu zlu s tak nedostatecnymi lidskymi i financnimi zdroji? Jsem zdesen a vidim nasi budoucnost velmi cerne. Paul F. Cat

  3. jaroslav napsal:

    pan Urban neobjevil Ameriku, pouze krásnou češtinou napsal a dal dohromady článek o tom, co v tomto státě ví i vrabci na střeše, je to kasta lidí,která bez skrupuli dokáže zničit vše, na co se jí zamane

    • vaclav napsal:

      Takové profesní sdružení a šéf ,Zemanová, se vyjadřuje ke dejaké politické prkotině ,ale totální bordel v justici je nezajímá ,jsou spoluviníky současného stavu .

  4. petrph napsal:

    Bohužel, to jsou známé neduhy naší justice
    Neviděl bych v tom jen zločinnost, protože existuje i řada případů, kdy byli prokazatelně vinní pachatelé tímto systémem osvobozeni.
    Tím vysvětlením jsou asi dva polarizující principy našeho justičního systému. Prvním je ohromné množství formálně podrobných zákonů, jejimiž texty by se mělo právo – i státní zástupci, i soudci řídit – leč v případě potřeby (i nespravedlivého rozhodnutí) se na ně alibisticky odvolávat.
    Ovšem druhá strana,že takto jsou státní zástupci i soudci absolutně nezávislí, takže se (ač to zní absurdně) nemusí se řídit ničím z toho – a pak jejich rozhodování může být i účelové a subjektivní. Jak správně napsáno (a mnozí to požadují) měl bych existovat funkční a efektivní systém kontroly, který by „chybující“ činitele justice urychleně penalizoval, a v případě hrubších zásahů i z justice eliminoval.. Píší funkční systém, protože formálně existují, jen že se dostatečně nepoužívají..

  5. Jediný, kdo je z původních viníků, nyní po právu osvobozených, stále ještě stíhán, jsem JÁ!! Za to, že jsem na tiskovce T. Hudečka v září 2004 coby jeho tehdejší právní zástupkyně řekla, že „orgány činné v trestním řízení jsou buď pitomé nebo podplacené“. Česká advokátní komora poté, co Městský soud v Praze zrušil její odsuzující rozhodnutí Odvolacího kárného senátu, tento zrušil i prvoinstanční rozhodnutí, takže pomalu 6 let poté jsme stále na začátku! Jo – stěžovala si na mne paní státní zástupkyně Dagmar Máchová, že se chovám k advokacii nedůstojně, když obviňuji tak nepěkně orgány činné v trestním řízení…

  6. kk napsal:

    ………nejen prokurátoři, ale celý justiční průmysl : úředníci, politici, soudci, policajti, advokáti, exekutoři – ti všichni, tyjící z veřejných zdrojů, jsou nad zákonem a mají jedinou odpovědnost – k vlastní kapse…………co s tím, ovčané ??!…………Neubauer

  7. vaclav napsal:

    Státní zástupce , Na vlastní uši jsem slyšel ! My jsme hned po bohu!§

  8. vaclav napsal:

    Právo a spravedlnost “ v Polsku vyhrálo, protože to tam s justicí bylo podobné ..§

  9. hokin napsal:

    Je to úplně stejné jako před 70léty.Rozdíl je jen v barvách.Tenkrát to byla čevená dnes modrá.

Přidávání komentářů není povoleno