V roce 2010 získal Michal Hašek titul doktora práv (JUDr.) na slovenské soukromé Vysoké škole v Sládkovičovu. Foto: PETR TOPIČ / MAFRA / Profimedia

Jan Urban: Česko, země pseudotitulů a přemnožených generálů

Napsal/a Jan Urban 20. března 2024
FacebookTwitterPocketE-mail

KOMENTÁŘ. Jedním z nejnevkusnějších a nejškodlivějších pozůstatků totalitní minulosti je poklonkování české společnosti před hodnostmi a tituly. K uspokojení poptávky po titulech mezi nekulturními nositeli moci dokonce vznikaly stejně nekulturní podvodné univerzitní katedry, jako svého času na právnické fakultě Západočeské univerzity či na slavné „univerzitě“ ve slovenském Sládkovičovu, tak oblíbené obzvláště mezi brněnskými politiky.

Pseudodoktorát za cosi, co by na žádné slušné univerzitě na světě nebylo uznáno ani jako ročníková práce, kdysi ve Sládkovičovu získal například politik a někdejší hejtman Michal Hašek (ČSSD).

A protože jakkoliv podivné úřední razítko platí víc, než slušnost a zdravý rozum, může dotyčný dnes dokonce zkoušet i mnohem vzdělanější adepty na ministerstvu vnitra.

S hodnostmi je to podobné – také si na ně potrpíme. Švýcarská armáda má (včetně aktivních rezerv) kolem sto padesáti tisíc vojáků, tedy zhruba pětkrát víc než ta česká. Na rozdíl od té naší ale nemá ani jednoho generála. Skutečně. Generála může mít pouze v době války a musí ho volit parlament – a jen na dobu trvání konfliktu.

Pokud nějaký vyšší důstojník, třeba jeden ze čtyř plukovníků, jede na zahraniční služební cestu, kde se daná hodnost vyžaduje, je mu na dobu trvání výjezdu propůjčena, aby jednání probíhalo na stejné úrovni.

Česká armáda potřebuje na necelých třicet tisíc vojáků stovku generálů. Podle údajů Kanceláře prezidenta republiky, publikovaných společností Kverulant a HlídacíPes.org může být v aktivní službě zhruba dvě stě generálů (čistě v armádě bylo do generálské hodnosti za posledních 25 let jmenováno 146 lidí, další připadají na hasiče, tajné služby, celníky či příslušníky Vězeňské služby).

Zejména za poslední dva roky se s nimi takříkajíc roztrhl pytel. V roce 2022 jich bylo jmenováno 32 a v roce 2023 si pro generálské lampasy zašlo na Pražský Hrad 31 osob.“ Jsme normální?

Dědictví stalinismu

Britská armáda má ve zbrani sto deset tisíc mužů a žen. Má řádově větší bojové zkušenosti ze skutečných konfliktů i z mírových operacích. Generálů přitom potřebuje oproti české ani ne třiceti tisícové armádě mnohem méně, a to si ještě mnozí stěžují, že jich má příliš.

Finsko, země s polovičním počtem obyvatelstva oproti České republice, má poloprofesionální armádu a povinnou vojenskou službu. Na zhruba dvacet tisíc mužů a žen ve zbrani jí stačí necelých dvacet generálů – a to mají ještě osm set sedmdesát tisíc osob v aktivních zálohách a válečné loďstvo navíc.

V české politické reprezentaci ovšem není nikdo, komu by tento až komický pozůstatek totalitní doby vadil. Na co vůbec potřebují generály policie, hasiči, celníci a vězeňská služba?

Jejich dodnes přetrvávající vnímání jako „ozbrojených složek státu“ není nic jiného než zděděná představa militaristické organizace komunistické společnosti z dob stalinské diktatury.

Dokonce i za Rakousko-Uherska byl na podstatně větším území říše velitelem šestnáctitisícového četnického sboru pouze generální inspektor a nejvyšší hodností ve sboru byl plukovník. Policie měla výlučně civilní hodnosti policejních ředitelů, radů a komisařů.

Zakázkové spodky

Chtělo by se věřit, že se od roku 2008, kdy na Generálním štábu vypukl skandál „generálské oligarchie“, v české armádě něco změnilo.

Kolik z těch desítek vyšetřovaných generálů, kteří manipulovali zakázkami a z „ušetřených“ peněz jezdili na dovolenou do Tichomoří, kupovali si horská kola nebo dokonce nechali vyrábět zlaté „generálské“ brože na civilní obleky či zakázkové spodky a tílka s nápisem „Sekce rozvoje druhů sil Generálního štábu“ (kus bratru za sedm set korun) – bylo degradováno či odsouzeno?

Nebo se na celý mnohamilionový skandál zapomnělo a viníci dodnes pobírají generálské penze a požitky?

Kromě miliardových přímých mzdových nákladů si dovolujeme vyhazovat další miliardy za jiný přežitek komunismu. Tím je ve světovém měřítku neuvěřitelně rozhazovačný systém takzvaných „výsluh“ pro všechny příslušníky „ozbrojených složek státu“ bez ohledu na jejich zařazení po odsloužení pouhých patnácti let.

Pro porovnání – na Slovensku tuto povinnou dobu už před několika lety zvýšili na dvacet pět let a ve Velké Británii dosáhne policista na výsluhy, které představují nikterak závratné přilepšení k důchodu, až po dosažení šedesáti let věku.

Desetina stačí

Zkušenosti z války na Ukrajině ukazují, že třicetitisícová profesionální armáda je pro obranu státu naprosto nedostatečná, pokud není doplněna systémem povinné vojenské a náhradní služby – zde sice beze zbraně, ale pro účely obrany státu.

Současný systém obrany České republiky vyžaduje radikální a co nejrychlejší zásadní proměnu. Bojeschopná česká armáda potřebuje maximálně desetinu dnešního počtu generálů.

Česká republika pak nepotřebuje ani jednoho generála mimo armádu. Všechny podobné změny ovšem potřebují poněkud odvážnější a ve věcech obrany vzdělanější politickou třídu.

Andrej Babiš, který doufá, že se opět stane premiérem, nedávno prokázal, že neví nic ani o zákonu č. 222/1999 Sb. uložené branné povinnosti, přikázané v případě ohrožení země všem občanům republiky starším osmnácti let, a to prosím bez ohledu na pohlaví.

Prohlásit tedy, jak se vyjádřil, „já bych svoje děti do války nepustil“, je v takovém případě poněkud neinformované – a pošetilé.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)