Sněmovní volební výbor má dnes zveřejnit seznam kandidátů do Rady České televize; ve hře jsou čtyři křesla. Loňská volba nových členů přinesla do Rady spíše chaos a přepjaté emoce, vyměnilo se vedení Rady i její dozorčí komise. V Senátu teď leží analýza, která ukazuje, jak by se z mediálních rad znovu mohly stát respektované instituce odpovědné za své konkrétní kroky.

Doporučení, jak posílit nezávislost mediálních rad, nejsou nijak objevná: omezit politický vliv na nominace mediálních radních či nesvazovat odvolání Rady České televize a rozhlasu sněmovnou s opakovaným neschválením výročních zpráv veřejnoprávních médií. Analýza, kterou si nechal vypracovat člen senátní komise pro sdělovací prostředky David Smoljak, jde ale dál.

Například v tom, že radní, kteří mají coby zástupci občanů kontrolovat veřejnoprávní média, mají být sami také pod kontrolou a nést zodpovědnost za to, co v Radě dělají. Poslední půlrok v Radě České televize ukazuje, proč by to bylo na místě.

Rada ČT s novými členy odvolala loni v listopadu dozorčí komisi, ale většina členů komise podala proti postupu Rady žalobu, protože byl podle nich nezákonný. To je však jedna z mála situací, kdy se lze proti usnesení Rady bránit, konstatuje senátní analýza, kterou vypracovala advokátní kancelář AK Kučera & Associates.

„V praxi se tak fakticky budou moci neplatnosti usnesení rad domáhat zpravidla pouze členové dozorčí komise či generální ředitelé, a to v souvislosti s jejich odvoláním z funkce v rozporu se zákonem, čímž jsou možnosti soudního přezkumu velice limitovány,“ píší právníci. Řešením by podle nich mohlo být zřízení zvláštního odvolacího orgánu, ke kterému by se mohli členové rad nebo třeba generální ředitel televize či rozhlasu odvolat.

Politika až na prvním místě

Obšírně se text věnuje dlouhodobému nedostatku českého systému nominací do mediálních rad, kdy formálně sice kandidáty nominují společenské organizace, ve skutečnosti ale záleží hlavně na předjednané politické podpoře, díky které kandidát projde sněmovnou.

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

„Členové rad jsou ve skutečnosti voleni podle politického klíče, kdy je poslaneckým klubům známo, který kandidát na člena Rady je podporován či fakticky nominován určitým politickým subjektem zastoupeným v Poslanecké sněmovně,“ shrnuje běžnou praxi analýza. V zájmu nezávislosti není podle ní možné volbu členů rad veřejnoprávních médií nechat pouze v rukou politiků.

Signály o politickém vlivu na jednotlivé radní mohou vypadat různě. Například radní ČRo Josef Nerušil a Tomáš Kňourek se na zasedáních opakovaně ptají, proč není ve vysílání rozhlasu více slyšet hnutí SPD, televizní radní Hana Lipovská zase prosazuje v Radě agendu své spolupracovnice Jany Bobošíkové a chodí s ní za prezidentem Zemanem.

Pusťte Senát do hry

V dosavadním systému každopádně o složení mediálních rad rozhoduje vládní většina ve sněmovně, která se promítá i do složení volebního výboru. Advokáti v materiálu vypracovaném pro Senát proto jako jednu z variant doporučují, aby do procesu volby radních vstoupila právě i horní parlamentní komora:

„Senát by tak mohl blokovat volbu nevhodných kandidátů či naopak nedůvodné odvolání členů rad. V takovém případě by bylo nutné pro volbu radních nalézat širší konsenzus v celém parlamentu. Alternativně je možné pravomoci rozdělit tak, aby například část členů Rady jmenovala a odvolávala Poslanecká sněmovna a část Senát.“

Druhým řešením by mohla být změna systému nominací inspirovaná například Německem, kde se modely mediálních rad liší podle jednotlivých spolkových zemí, jejich společným znakem ale je, že menší část členů rady volí politici a větší část relevantní společenské organizace vyjmenované taxativně zákonem.

Klíčové je přitom slovo „relevantní“. Podle analýzy totiž v Česku „bývají členové rad navrhováni širším okruhem zájmových organizací či sdružení, a to i organizacemi a sdruženími, jejichž činnost nemá žádný kulturní, regionální, sociální, odborový, zaměstnavatelský, náboženský, vzdělávací, vědecký, ekologický či národnostní prvek“.

Do Rady Českého rozhlasu v posledních letech prošel například kandidát Veslařského klubu Vajgar (Vítězslav Jandák) či Tenisového klubu Libeňák (Tomáš Kňourek). V Radě České televize zase sedí například Jiří Kratochvíl (nominovalo ho Sdružení pro obnovu a zachování historických hasičských tradic) či Lubomír Veselý (nominován Centrem pro občanské svobody Václava Klause juniora, které do předloňska nevykazovalo výraznější činnost a pak se stalo součástí nově vzniklého hnutí Trikolóra).

I proto analýza doporučuje „zavedení požadavků na nominující organizace tak, aby k nominaci byly oprávněny pouze etablované a aktivní organizace, nikoliv účelově založené prázdné schránky“.

Víc odborníků, méně Lipovské

Stejně tak upozorňuje na možnost zahrnout do zákonů o ČT a ČRo požadavek na relevantní vzdělání, odbornost, či praktické zkušenosti pro výkon funkce radních, což „přispěje k tomu, že do rad budou nominováni lidé vybavení relevantní odborností a zvýší se tak pravděpodobnost, že budou způsobilí řádně funkci radních vykonávat“.

Analýza také doporučuje změnu systému kontroly hospodaření České televize a Českého rozhlasu s tím, že radní často nemají ekonomické kompetence a že se ani nemusejí řídit doporučeními svých dozorčích komisí – které navíc sami volí.

Ani když je však radní současně ekonomem, není to záruka jeho kvalitní práce, jak ukazuje znovu současná Rada ČT. Konkrétně radní Hana Lipovská se po svém loňském zvolení vrhla na kontrolu televizních faktur a smluv, aby našla případné nedostatky v hospodaření. Ukázala například na jednu „podezřelou“ smlouvu na ubytování. Místo důkazů o plýtvání ale vyšlo najevo jen to, že Česká televize organizuje už desítky let firemní tábor, který si z větší části platí sami zaměstnanci.

Podle autorů analýzy by tak hospodaření ČT a ČRo do budoucna mohl raději kontrolovat Nejvyšší kontrolní úřad jako nezávislá autorita.

Vzhledem k tomu, o jak rozsáhlé návrhy změn v zákonech o veřejnoprávních médiích se jedná, nemají šanci projít sněmovnou v jejím současném složení, a možnost změnit pravidla tak přijde až po volbách na podzim. Do té doby se však bude volit ještě celkem pět členů Rady České televize podle stávajícího systému, kde o úspěchu nerozhoduje odbornost, ale hlavně příslušnost k té správně politické straně.