Střední školy praskají ve švech. Zejména ty s IT zaměřením musejí na dny otevřených dveří přidávat židle, kolik tam přijde rodičů a ratolestí. Vzdělání je opravdu nejlepší investicí. Myslím tím poznání v širším slova smyslu. Co člověk opravdu umí, a druzí potřebují, to mu nikdo nevezme, žádné burzovní spekulace, či prasklé bubliny.

Profíka nedělají samy o sobě encyklopedické vědomosti, i když bez nich se nejde odrazit. Měsíc u mého táty na stavbě mi ale dal manažersky více než semestr na vysoké škole. Hodně mě formovala studentská brigáda v USA.

Po vysoké škole jsem pracoval v Londýně. Tam jsem viděl, že pro úspěch je hlavní pravidelnost, odvaha a sebevědomí. Ale také jsem pochopil, že člověk má pracovat, aby žil. Nežijeme, abychom pracovali. Důležité je, když práce baví. Uznávaný česky ortoped mi řekl: Já nepracuju. To, co dělám, je moje vášeň.

Věřím oborům, kde se něco vyrábí

Neznamená to, že když někdo vystuduje nějak konkrétně zaměřenou střední nebo vysokou školu, tak bude daný obor dělat celý život. Například technici se výborně uplatňují v bankách a pojišťovnách. Uvažují stroze, a to je ve financích třeba. Znám absolventy ČVUT, kteří jsou ekonomové. Neznám absolventy ekonomických oborů, co by uměli strojařinu.

Máme hodně absolventů v humanitních směrech, ale mosty, vysokorychlostní železnice a další novou infrastrukturu v dopravě, do níž tečou obří investice, právníci ani marketéři nepostaví.

Tak nějak se příliš neuplatní ani ve vojenském průmyslu a energetice, která obzvláště potřebuje mladou krev.

IT neunikne do nějaké míry téměř nikdo. Schopnost ovládat počítače je už potřeba všude. Ale všichni nemůžou a ani nechtějí být vyloženě programátoři, po kterých je samozřejmě obrovská poptávka. Královsky si vydělají, ovšem mnozí bývají otroci ve zlaté kleci. Žijí jen mezi napnutými termíny a nekonečnými algoritmy.

Řemeslník bude vždy žádaný

V masivních výrobách sice postupuje automatizace, ale roboti se nenaučí řemeslo.

Znám ajťáka, který si nechal vymalovat dům. Když viděl výsledek, stal se malířem pokojů, dělá to s bráchou. Na několik týdnů dopředu má zakázky, dělá mnohem méně hodin a peníze stejně jako v IT. Ale čistá hlava.

Další bývalý vysoký manažer mobilního operátora si udělal kurzy na sádrokartonáře a je spokojený. Žádné samoúčelné porady, vypisování tabulek a hra s čísly, aby byly bonusy.

V Londýně si instalatér vydělá více než průměrný právník. A to platí i u nás. Jistá pracovitá podniková právnička poctivě léta studovala, praxi měla na soudech, u exekutorů, pak dělala pro velkou stavební firmu, dnes pro profesní komoru a vydělá si o dvacet tisíc měsíčně méně než většina řemeslníků v jejím věku. Každý právník si nehoví v luxusu.

Čeká se rok na pokrývače, truhláře, kamnáře. Z každé takové profese někde v republice někoho znám, a každý bydlí ve slušném domě. Nestál hned. Někteří přistavěli či opravili to, co vybudoval táta, po němž většinou řemeslo zdědili.

Už na střední je dobré se specializovat

Všeobecné gymnázium znamená, že absolvent má hodně učebnicových znalostí, ale co s tím bez vysoké školy? Přitom už na střední je dobré se oborově zacílit. Velké firmy hledají nové lidi právě už na středních školách, a tak jde začít slušnou kariéru brzy: stáží, brigádou v daném oboru.

Pořád nejsou mechanici všeho druhu. Chybí konstruktéři, nástrojáři, elektrikáři.

Za perspektivní obory považuju hasiče, zdravotní sestry, armádu. To oni dělají stát státem. Zdravotnictví máme na velmi dobré úrovni, lékaři budou vždy žádáni a jejich společenská prestiž roste.

Potřeba jsou učitelé, v poslední době si polepšili, ale na tuto práci musí mít člověk opravdu dar. A pevné nervy, nejen kvůli dětem, ale často i kvůli jejich rodičům. Učitelé nemají jednoduchou pozici. Na hyperkorektním hřišti aby se báli i jen zapískat.

Tak trochu zbytečné pozice

Nechci se nikoho dotknout, ale za víceméně nadbytečné považuju nejrůznější manažery štěstí, korporátní korektnosti, udržitelnosti a propagandisty (čtěte pí ár). Přebujeli. Myslím, že příští rok se v těchto středních patrech korporací budou počty lidí redukovat.

Stejně tak personalisté. Životopisy už vyhodnocuje umělá inteligence a personální výběr si klidně udělá šéf oddělení. Ten by se také měl o své podřízené starat a nenechávat to na HR oddělení.

Už teď je méně realitních makléřů či finančních poradců, ale kdo má pod kůží obchod, bude prodávat něco jiného, takže o nic až tak moc nejde. Banky budou potřebovat méně úředníků na pobočkách, avšak o to více správců IT a těch, kteří budou umět systém ovládat.

Důležité je na sobě pracovat

Kvalitní vzdělání považuju za nejlepší investici. Snažím se doplňovat své znalosti. Hodně čtu, převážně zahraniční autory. Jsem rád za to, že jsem dostal možnost pracovat v cizině. Plně mi to kompenzovalo to, že jsem při studiu vysoké školy podcenil možnost studia mimo Česko. K úrovni našeho školství jsem totiž spíše skeptický. Naše školství považuju za příliš odtržené od praxe.

Pokud nepatříte mezi nejostřejší tužky v penálu, nezoufejte. Řemeslo má zlaté dno. Stokrát radši budu, pokud můj syn bude šikovný opravář horských kol než vyhořelý manažer v prestižní mezinárodní korporaci.

Autor je český investor.