Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Happening proti instalacím 5G vysílačů ve Francii. Foto: Stephane Duprat / Hans Lucas/ Profimedia
,

I české firmy čelí cíleným dezinformačním kampaním. Zatím tápou, jak se bránit

K poškození značky stačí v době internetu a sociálních sítí i jeden průměrný influencer, dokazují už i zkušenosti některých českých firem. Přesto řada z nich nástrahy internetu stále podceňuje. Například 95 % tuzemských firem stále nijak neřeší, vedle jakých textů a na jakých webech se jejich značka objevuje.

Příkladem toho, jak snadno se firma může stát předmětem dezinformace, je relativně nedávný případ přepravní společnosti DHL.

Ta se nechtěně stala součástí kampaně dnes již bývalého poslance Lubomíra Volného, který publikoval na Facebooku post o tom, jak letadlo společnosti DHL kroužící nad Brnem údajně roznášelo covid. Nakonec se DHL v této věci rozhodla nepodnikat žádní právní kroky. Místo toho nechala pro zaměstnance natisknout na roušky nápis „Je nám to Volný.“


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


Vedle nových hoaxů a dezinformací se kvůli internetovým vyhledávačům a a „paměti internetu“ opakovaně vracejí i ty dávno vyvrácené. I bez internetu jsou pak mezi lidmi hluboce zakořeněné různé předsudky a představy.

„My jsme třeba přestali testovat produkty na zvířatech už v roce 1989, ale pořád o sobě slyšíme, jak jsme krutí, že používáme k testování živá zvířata,“ řekl nedávno Petr Štěpánek z L´Oreal Paris na akci Asociace komunikačních agentur a Fakulty sociálních věd UK zaměřené na (ne)spojování značek s reklamou na dezinformačních webech (psali jsme o ní ZDE). „U fake news nebo zkreslených informací je ale obtížná diskuse na základě racionálních argumentů,“ doplnil.

Jiná věc je, že samy firmy by měly i díky takovým zkušenostem aktivně sledovat, v jakém kontextu se objevuje na internetu jejich reklama.

Jako prodávat pornočasopisy

„Inzerenti u nás tohle dlouho vůbec neřešili. Jde přitom o ohrožení jejich reputace, o legitimizaci obsahu, podporu vzniku a vydávání takového obsahu,“ říká Petr Jančárik z největší slovenské P.R. agentury Seesame, který se angažuje i v projektu Konšpirátori.sk.

Přes webový formulář tam mohou od lidí přicházet podněty na dezinformační či konspirační weby, jež pak podle přesně daných kritérií posuzuje dvanáctičlenná komise složená například z novinářů, marketingových expertů i dalších veřejně činných osob. Na základě toho pak vzniká černá listina webů, kterou pak mohou – ale nemusí – agentury použít při plánování svých reklamních kampaní.

„Překvapilo mne, jak docela rychle se firmy a agentury propojily a začaly tuhle věc podporovat veřejně. Za pět let máme na blacklistu 209 webů, 500 tisíc návštěv našeho webu, 13 % z Česka a skoro 100 tisíc kampaní chráněných automatizovaným systémem,“ vypočítává Jančárik.

„Firmy mají velkou mediální sílu a moc, ale k ní patří i zodpovědnost. Nemáte se vymlouvat na algoritmy, jde o to vědět, kde inzerujete. Jako inzerenti se nemáte čeho bát. Když z kampaně vyřadíte nějaké weby, je to zcela vaše právo. Kam vrazíte svůj reklamní rozpočet, je vaše věc,“ obrací se Jančárik i na české zadavatele reklamy.

A platí to podle něj i mimo svět internetu. Například na Slovensku se sítě supermarketů Billa a Tesco rozhodly stáhnout ze svých prodejen nabídku dezinformačního měsíčníku Zem & Vek. „Stejně jako odmítají prodávat pornočasopisy, neprodávají ani časopis, co tvrdí, že covid neexistuje,“ komentuje to Jančárik.

Webem Konšiprátori.sk se inspirovala i tuzemská iniciativa Nelež, v níž se sdružilo několik špičkových marketingových expertů a zástupců kreativních agentur.

„Začali jsme naši práci vídat na stránkách, s jejichž obsahem občansky nesouhlasíme. Na druhé straně občas slyšíme od marketingových ředitelů, že weby, které máme na seznamu, sami rádi čtou, takže se o tom s námi bavit nebudou. Čtenáři dezinfo jdou zkrátka napříč populací,“ říká Roman Číhalík z iniciativy Nelež, občanským povoláním art director a reklamní expert.

Někdy je lepší mlčet

„Chceme, aby se neinzerování na dezinformačních webech stalo etickou normou,“ říká a přiznává, že to, jaký web na takový seznam zařadit, je pohyb na tenkém ledě. Nelež v tom kombinuje hodnocení Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, webu Konšpirátori.sk a data české analytické společnosti Semantic Visions. Aktuálně je na černém seznamu 21 webů, na nichž zadavatelům reklamy doporučují neinzerovat.

„Jsme opakovaně napadáni, že jsme nějací cenzoři, že vytváříme nějaký kartel. Ale tak to není. Jen nabízíme možnost všímat si, kde a v jaké souvislosti se inzerce firem objevuje. Platí, že 95 % oslovených firem to pořád netuší,“ konstatuje Číhalík.

Některé firmy naopak s fake news musejí aktivně bojovat. Příkladem jsou telekomunikační firmy a vracející se konspirační teorie spojené se zaváděním moderních 5G sítí.

„Je s tím skutečně spojena řada fake news, jak vysílače 5G škodí, že kvůli tomu budeme více kontrolovaní, něco se nám vpraví do těla. Lidé jsou často v podobných případech přesvědčeni předem a jen hledají argumenty, které je v tom utvrzují,“ říká marketingový ředitel T-mobile Ladislav Bača. „V podobných případech se rozhodneme nereagovat, neboť by se tím ta věc jen dále živila.“

To, že se fake news a dezinformace přelévají z internetu do běžného života, dokazuje i čerstvý případ 31letého muže, který poškodil na Jihlavsku devět vysílačů tuzemských mobilních operátorů. Podle vyšetřovatelů pravděpodobně podlehl dezinformacím o údajné škodlivosti mobilních 5G sítí. Hrozí mu až šest let vězení.

Líbil se vám tento text?
Podpořte nás převodem pomocí QR kódu

Naskenujte QR kód prostřednictvím Vaší mobilní bankovní aplikace a zadejte částku dle libosti.

Děkujeme za podporu!
QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

18 komentářů

  1. A. S. Pergill napsal:

    1. Existuje něco, jako efekt Barbry Streisandové (https://cs.wikipedia.org/wiki/Efekt_Streisandov%C3%A9), charakterizovatelný i známým příslovím „čím se do exkrementu víc šťourá, tím víc zapáchá“), takže v řadě případů je asi na místě totální ignorování.
    2. Jsem toho názoru, že mimo „alternativně myslících“ absolventů humanitních a podobných studií většina populace na opravdové hoaxy nenaletí („naletí“ ovšem na věci, které ona skupina za hoaxy prohlašuje, ale které jimi nejsou).
    3. Opravdu se děsím toho, aby „z novináři, marketingoví experti a další veřejně činné osoby“ ryze voluntaristicky a bez jakýchkoli důkazů prohlašovaly nějaké weby za „desinformační“. K tomu je oprávněn jen soud (a to ještě s určitou rezervou).
    A když už jsme u toho porovnání s prodejem porna, tak si dovoluji konstatovat, že definice pornografie v podstatě neexistuje. Respektive jen tak obecná, že je pro praxi nepoužitelná. Proto jsme také dnes a denně svědky toho, jak jakési pofidérní algoritmy Facebooku a podobných aplikací zcenzurují nějaké umělecké dílo.

    Osobně bych byl spíše pro prevenci stylem výchovy k nedůvěře vůči jakýmkoli informacím, které nelze nezávisle ověřit. S tím by se ovšem „svezla“ i většina politické a ideologické propagandy.

    • petrph napsal:

      Víte, k tomu co požadujete v závěru, někde se asi stala hrozná chyba, protože tahle opatrnost už jim měla být vštěpována od dětství. Od toho „nechoď s cizími lidmi, ať ti slibují cokoliv“, přes to že už měli být ti mladí schopni budovat si svou pozici v kolektivu i v partnerském vztahu (obé i přes neúplné informace) , přes toho, že právě oni měli být ve škole vedeni k tomu, aby o informacích přemýšleli a dokázali je filtrovat a hodnotit.

      Jestli to neumí, tak to značí že jsme si vychovali skleníkovou generaci, která vůbec nedokáže vyhodnocovat skutečná rizika a žít s nimi. To že díky propagandě přiji´ímá jiné fiktivní (která se jich netýkají), je jeden výsledek. Ale ten druhý, je horší, až ta skutečná rizika přijdou, nebudou schopni jim čelit.
      Pak je dost riziko politicky budit ruského medvěda, ten až se skutečně probere a příjde, tak se před ním zahrabou pod zem…

    • Jan napsal:

      Co vás vede k tomu, že se domníváte, že absolventi humanitních oborů podléhají hoaxům?

      • A. S. Pergill napsal:

        Protože mají nulové znalosti přírodních věd i matematiky a logiky. Protože největší ekologické idiotismy podporují absolventi humanitních oborů, zatímco absolventi exaktních oborů bývají naopak proti.

  2. Marek Loucký napsal:

    V záplavě (dez)informačního smogu jsou podobná řešení více než žádoucí.

    • A. S. Pergill napsal:

      Co je to desinformace? Faktem např. je, že frekvence, na nichž pracují 5G sítě stoprocentně bezpečné nejsou. Jen jde o míru rizika (= interpretace pokusů na zvířatech, která uhynula hned, nebo později, třeba na nádory – ale opravdu blbě a s obrovskou mírou nejistoty se výsledky např. z potkana vztahují na člověka), a zda přínos těchto sítí vyváží riziko s nimi případně spojené. Např. klasické mobily razantně snížily úmrtnost prakticky u všech náhlých zhoršení zdravotního stavu, u nichž je prognóza nepřímo úměrná době mezi nástupem potíží a ulehnutím ve špitále. Bez ohledu na to, že potkan, kterému přilepíte mobil k hlavě a následně s ním hodinu (nebo déle) telefonujete, zdravotní problémy bude mít.

    • wenkovan napsal:

      Možná by bylo jednodušší to otočit – vydat seznam těch správných a vždy pravdivých webů a ty nepovolené zakázat? Tyhle Joukloviny s vyhladověním nepohodlných webů jsou moc pomalé a nedůrazné. Nelegální pokusy o šíření (sice pravdivých, ale tím hůř) hoaxů a dezinformací pak trestat na statcích a na hrdle, nebylo by to ostatně nic nového, je mezi námi hodně těch, kteří toto know-how ještě mají.

  3. Pavel napsal:

    Před půl stoletím jsem prolistovával Rudé Právo, abych tam našel co za informaci tam nápadně chybí.
    Dnes se řeší cenzura datovým průjmem. Když je nebezpečí, že se provalí významné informace naskočí fakeňůsovači z PR oddělení a ucpou média hnojem, přes jehož puch už každá pravdivá informace bude špinavá.
    Dnes mi v mediích chybí informace kdo vlastně a kolik vydělává na virové hysterii!
    Kdyby se ta jména a částky dostala ke čtenářům tak by splaskly fronty na očkování na nádraží?

    • Krkowitcz fon Milowitcz napsal:

      Americká nadnárodní společnost pro správu investic BlackRock je největším světovým správcem aktiv,BlackRock je akcionářem mnoha institucionálních investorů, kteří vlastní akcie BlackRock. Tento řetězec vlastnictví je podobný kruhovým vlastnickým strukturám finačních KARTELů , které byly identifikovány například v BANKovní sfeře CITY.
      Společnost BlackRock čelila kritice za , její úzké vazby s Federálním rezervním systémem během pandemie koronaviru, protisoutěžní chování a bezprecedentní investice do Big Pharma teda výrovbců EXPERIMENTáních ANTI-COVIDových vakcín VLASTnicky vtom konspiruje i s dalšími fondy ješ maj blísko k nejvyším politikum USA

  4. petrph napsal:

    Bohužel, ono jest to mnohem, mnohem složitější, a obávám se, ani redakce HP, ani ty zmíněné antikonspirační weby nemají dostatečně jasno, co a jak šmahem označovat za fake news, a ani komu případným postihy vlastně slouží

    Protože opět se potvrzuje nutnost dodržování toho zásadního požadavku pro prokazování fake news že každý, sakra každý takový případ by se měl propátrat a analyzovat, doslova větu po větě, řetězem zdrojů, kterými procházel, než se dojde k závěrečnému verdiktu, že je to něčí fake, a taky, jak se říká „cui bono“.

    Když si totiž, v tomto případě, projdeme celý ten řetěz zdrojů
    1) výše uvedená věta v článku “ (bývalý poslanec Vetchý) ,, publikoval na Facebooku post o tom, “ jak letadlo společnosti DHL kroužící nad Brnem údajně roznášelo covid.“

    2) Tato citace je ovšem převzata z  článků v některých jiných (takzvaně seriozních) médiích, které tuto nepřesnou informaci o článku p. Volného dosti bulvárně publikují

    3) Přesný text toho příspěvku p. Volného na fcb /sice už dávno nepřístupný, leč lze dohledat) – on to pan poslanec píše trochu jinak – nikoliv ve formě tvrzení, leč dotazu a žádosti o přešetření . I tak je to divoké, leč byl to poslanec a měl právo to přešetření požadovat
    4) Článek na Aeronetu, na který se p. poslanec Volný odkazoval – jenomže v  tomto původním článku se o práškování covidem nepíše, vůbec, ale sakra ani slovíčko.
    5) Jiné články na toto téma na Aeronetu, jenomže ani v nich se v souvislosti s letady nepíší o práškování covidem , ale o chemtrails – což je ale daleko širší pojem, jehož vědecké vysvětlení není tak úplně jasné.
    6) Ono se totiž, když budeme hledat dál, v souvislosti s tím taky jinde píše o tom že “ Jedním z vysvětlení takzvaných chemtrails je škodlivost spalin letadel.“ – nejen tedy nezbytně , ale zmiňuje se možnost využití laciných nekvalitních paliv a příměsí, plus špatné technologické postupy při konstrukci těch letadel, a podobně.
    A až když dojdeme dojdeme v tom řetězu na tento konec, a vezmeme do úvahy třeba i jen známou historii vývoje evropských nadzvukových letadel, kde těch konstrukčních chyb, ale i korupce a snah o jejich zametení pod koberec, bylo povícero,
    tak možná by si měly jak HP, tak všechny „antikonspirační“ a „anifake“ subjekty vždycky zjistit a zanalyzovat co označují za fake a komu tím mohou sloužit..

    Jenom takový další drobný příkládek ze žhavé současnosti, dnes poprvé zveřejnil, svou obhajobu v médiích p. Písařík z Bohemia Energy, a uvádí, že příčinou krachu (krom rapidního nárůstu cen energií), bylo taky to, že mu banky okamžitě a naráz vypověděly jeho úvěry., a tím ho poslaly ke dnu a jeho klienty k zoufalé cestě hledat na počátku zimy zadraho nové dodavatele

    Tak doufám, že jak HP, tak i ty další antifake weby – co se tak strachují o dobrou pověst těch bank (aby se o nich špatně nepsalo), vědí kde je pravda…

    • A. S. Pergill napsal:

      Máte prakticky stoprocentně pravdu. Problém ovšem je ten, že „desinformační“ obsah a následně i weby jsou jako takové „identifikovány“ podle ideologického klíče, nikoli podle pravdivosti nebo nepravdivosti. Ostatně, za komunistů se to dělalo stejně, akorát místo webů byly „štvavé vysílačky“.

    • Honza napsal:

      Vzhledem k rizikovosti business modelu BE a dalším právním sporům, které vede, se bankám nelze příliš divit.

    • Krkowitcz fon Milowitcz napsal:

      Co EUro-pských nadzvukových ona stačí kospirační teorije všech kospiačních teorijí podle prokuratury o tom že BoeingMAX dík zmněněné kostrukci 737 a hardweru a softweru neni stejný letoun na jaký maj piloti vycvik a povolovací proces a ve své komunikaci s regulátorem FAA (Federální úřad pro letectví) neuvedl skutečný význam a funkce stabilizačního systému MCAS. Jeho cílem údajně byla snaha urychlit certifikační proces a vyhnout se rozsáhlému a nákladnému školení.

  5. Dr. B napsal:

    No podle mě je právě toto ukázkou oné „mediální svobody projevu,“ jak po ní v podstatě všichni volají. Můžu si psát nesmysly (třeba weby typu Aeronet atd.) a současně si můžu založit projekt tyto weby za nesmysly označující. Nechť laskavý čtenář sám posoudí, zda se přikloní k jedné, či druhé straně.
    Přijde mi poněkud úsměvné, když lidé volající po „svobodě projevu“ jednou větou hájí ony (z mého pohledu) nesmyslné weby a současně bijí na poplach, když někdo založí projekt typu konšpirátori.sk.
    Pokud opravdu chceme svobodu projevu uhájit, pak musíme především přijmout vlastní odpovědnost za to, co šíříme a čemu věříme. I s případnými žalobami či tresty za šíření lží, pomluv, či ryzí sprostoty. Myslím, že právě neochota onu odpovědnost převzít, je v současnosti tím hlavním kamenem úrazu.
    Doufejme tedy, že se v čase bude informační gramotnost zvyšovat a především mladší generace budou schopny samy posoudit, jak s informacemi naložit tak, aby se nestávaly obětmi dezinformací, lží a hloupostí.
    Zmiňuji mladší generace především proto, že jejich rodiče již patrně nedokáží vybřednout z onoho stereotypu, že „co je psáno, to je dáno“ a nekriticky věří každé pitomosti bez sebemenší snahy si takovou informaci jakkoli dále ověřovat a přemýšlet o ní jako o zpochybnitelné zprávě.

    • A. S. Pergill napsal:

      Aeronet nešíří nesmysly. Šíří více-méně ruskou propagandu. Když ho tak berete, tak je to stejně legitimní zdroj, jako svého času Rudé Právo nebo dnes nějaké „Bruselské Listy“. A s vědomém této skutečnosti ho můžete docela úspěšně informačně využívat.

      • Dr. B napsal:

        No v tom máte samozřejmě pravdu, jen se obávám, že mnohým jeho čtenářům chybí onen nadhled a jako ruskou propagandu ho nevnímají. A ti, kdo ho čtou (z jakýchkoli důvodů – třeba i coby ruskou propagandu) mu bohužel vlastně přihrávají peníze na další činnost. Tedy ne, že by Ruská garnitura nechala tyto weby bez prostředků.
        Spíš tam tedy nelezu z jakéhosi osobního přesvědčení, že se na jeho podpoře nebudu podílet tím, že jim zvyšuji návštěvnost.

        • A. S. Pergill napsal:

          Čtenáři nejsou blbí a zejména ti starší pamatují socialistickou propagandu, takže jsou s to propagandu identifikovat. Na druhé straně Aeronet často zveřejňuje informace pravdivé, jen tuzemské či bruselské věrchušce nepříjemné. Nicméně díky za to, protože to (patrně) přispívá k tomu, že nakonec, třeba se zpožděním v týdnech, musejí bruselosoudruzi přiznat pravdu.

          Nicméně platí, že pokud to proženete nějakým filtrem kritického odstupu, tak je to stejně relevantní zdroj, jako kterékoli „Bruselské listy“.

    • A. S. Pergill napsal:

      Možná ještě jednu věc: Asi naprostá většina lidí intuitivně chápe, že s těmi desinformacemi je to trochu složitější. Že často platí ono „rozdíl mezi desinformací a pravdivou informací je asi měsíc“ (myšleno, že asi tak dlouho trvá, než lháři něco popírající či naopak tvrdící musejí jít s pravdou ven), případně že „desinformace“ se mýlí v detailech, ale v principu je pravdivá. A naprostá většina lidí, kteří sledují dění na internetu se s něčím podobným už i osobně setkala.

Přidávání komentářů není povoleno
ReklamaBělorusko