Hradní spolčení deprivantů, kolik žen měl Daniel Hůlka a poslanecký nedouk se třemi tituly

Napsal/a Robert Malecký 24. října 2016
FacebookTwitterPocketE-mail

Dopřáváme si někdy takový luxus, že třeba celý den nesledujeme, co se dělo na Hradě. Ne pro ten klid, to my víme, jak využít. Třeba dopolední procházkou v lese se myšlenky předrovnají, a pak šup – po obídku na gaučík, ony se pak lépe třídí. A právě s tou urovnanou myslí přichází ta chvíle, kdy se jako malý hrošík po hlavě vrháme do nastřádané hromady hradního hnusu a jiného trusu. A rochníme. Takhle naráz to má teprve účinek, zkuste si to. 

  • Čili víme, že nic z Hradu není jen tak, každá zpráva má vždy ještě pointu, která ji jakoby uzavírá, ale zároveň už ji vede dál a rozvádí ve zcela jiné téma. To je umění velkých mistrů a jeden by na to nestačil. Proto předpokládáme existenci nějakého mytického uzlu, který se v místě a čase setkal s deprivovanými existencemi, co kolem sebe gravitační silou uraženého ega soustředil Miloš Zeman. Včetně jeho samotného, samozřejmě. Tento bájný mnohahlavý Kazisvět k nám pak promlouvá ústy Zemanovými, Ovčáčkovými, Mynářovými, Velebovými – je to vlastně jedno. Vždy je to tatáž entita, personifikované spolčení buranů, živené nenávistí, nespokojeností se sama sebou a nezvladatelnou pomstychtivostí. Proto jsme napjatě čekali, co se ve skutečnosti skrývá za operetkou kolem vydírání ministra kultury Daniela Hermana a šíbováním s medailí pro jeho strýce Jiřího Bradyho. A dočkali jsme se.

Těžkej Pokondr: Jednou z tvých posledních rolí je i Král Šalamoun, který měl údajně 600 žen. Máš s ním něco podobného?
Daniel Hůlka: Jak bych to řekl, aby to nevyznělo nějak blbě: Zase tak moc jich neměl (smích). Já jich měl víc!
(Z rozhovoru budoucího laureáta Řádu Za zásluhy Daniela Hůlky pro rádio Frekvence 1, v němž zpěvák národu oznámil, že si za týden poběží na Hrad pro metál, pátek 21. 10. 2016)

My si samozřejmě nemyslíme, že ta věc s Šalamounem je ten důvod, pro který byl pan Hůlka vybrán. Jenom nás ale zároveň jiný nenapadá. Ač vybaveni slušnou obrazotvorností, prostě si nedovedeme představit, že by si kdokoli včetně Hůlky samotného mohl myslet, že to má za zpívání. No a ta věc s odměnou za podporu Zemanovy kandidatury? Dejte pokoj, to už by byla sprostá korupce. Miloš Zeman má čisté ruce, žádné splátky svým nohsledům neplatí a ta částka taky nesouhlasí.


Politici a další veřejně činné osoby se den co den „dopouštějí“ zaznamenáníhodných slov, jež je dobré uvést do patřičného kontextu. 


  • Ale nejen velikánům, i lidu je třeba naslouchat. Koneckonců právě od vůle lidu se odvíjí veškerá moc ve státě, už tedy ne pracujícího, ale o to strach nemáme, to zase přijde. A přátelé Miloše Zemana rádi zdůrazňují, že jeho moc vzešla z přímé volby, a že je tedy Miloš Zeman coby složka mezi ostatními složkami složka výlučná. Tak si udělejte pohodlí, katolíci si mohou kleknout na studenou podlahu, pokud to tak chtějí, a slyšte Slovo:

slesinger-diskuse-novinky

„Dana zná celá republika. Hermanovýho strejce do včerejška neznal snad ani on.“
(Pan Petr Šlesinger, bavič a moudrý glosátor všeho dění, t. č. diskutující na Novinkách, neděle 23. října 2016, krátce po půl deváté večer)

A nenaděláš nic. Argumentum ad populum – devět z deseti námi oslovených lidí na této velmi frekventované ulici doporučuje Dana Hůlku. Střižený dalším z argumentačních faulů – když slyšíme „celá republika“, nějak se nám hned vybaví hůl v ruce. Nemluvě o tom, že zrovna v případě TÉTO republiky, proslulé svým popovým vkusem, dokázal pan Šlesinger do dvanácti slov vmáčknout i třetí z klasických řečnických klamů – dovolávání se falešné autority. Krásná práce, však on taky autor není žádný moula a kdejaký hejhula pojď na mě z boku, ale svého oboru zdatný řemeslník, dělník diskuse na Novinkách. Jeho učení se šíří žumpou českého internetu jako příslovečný smrad už od dob plamenných debat o brdském radaru. Narazili jsme na mistra, ukloňme se citátem. 

„Jsem hrdý buran, nesnášející falešné a prázdné elitáře. Chci referendum a Zemana na hradě.“
(Pan Petr Šlesinger, hrdý buran, na svém facebookovém profilu definuje sebe sama, 28. června 2015)

  • ondracek-na-zdiPro dnešek politiky stačilo, jdeme se bavit. Vyskočila na nás na sociální síti (nevíte, proč na Nově nikdy neříkají „na facebooku“, ale vždy na „sociální síti“? To nám tuze vrtá hlavou), čili na zcela konkrétní sociální síti, kterou zde nebudeme jmenovat, aby se nepřišlo na to, že je to facebook, na nás vyskočila reklama komunistického poslance a občasné totalitní mlátičky a fízla JUDr. PhDr. Zdeňka Ondráčka, Ph.D., abychom veřejně řekli, že se nám líbí. Přijali jsme, o to nic. On je to profil velice zajímavý, taková ta módní směsice hoaxů, poplašných zpráv o multikulti a typické české moudrosti vypovídající o autorovi v souladu s marxistickou dialektikou, že nejspíš bude chytrej jak rádio a blbej jak štoudev. A že i přes tři tituly, kterými se honosí a z nichž hned dva neumí ani napsat bez chyby, si nedokáže zapamatovat, jak se paní ministryně jmenuje. Nebo se ji snaží tím otřepaným komolením jejího jména urazit, což je varianta lepší, soudruhovu mentální úroveň posouvá z batolecího věku někam do druhé třídy.

„Přátelé, čtvrtek je ve Sněmovně dnem interpelací. Já jsme se po více než 6 měsících dočkal toho, že paní ministryně Marxová přišla a tak jsem mohl dokončit svoji interpelaci ve věci pěstounské péče. Trochu jsem se do paní ministryně navezl a i moje kolegyně říkaly, že to bylo docela drsné 🙂 Ale co s ní, když nic nedělá a jen kecá :)“
(Poslanec JUDr. PhDr. Zdeněk Ondráček, Ph.D., na svém facebookovém profilu JUDr PhDr Zdeněk Ondráček, Ph.D., 20. října 2016. Gramatické chyby i překlepy jsou původní – pozn. red.)

ondracek-hp_cr-2

Na druhou stranu může být paní ministryně Marksová ráda, že nechytila jednu hned mezi dveřma, ještě před pár lety to byl pro soudruha orgána Ondráčka vcelku běžný způsob komunikace s druhým pohlavím. Nás ale vyděsila jiná věc – jak se soudruh poslanec na té titulní fotografii šteluje za předsednický stolek. Trochu jsme se lekli, jestli jsme zase nebyli v tom lese moc dlouho a něco nám neuniklo. Ale ne, to jen soudruh trpí takovou tou obsesí všude se vyfotit like a boss, která u lidí se zdravým psychickým vývojem většinou vymizí se ztrátou brzlíku – tedy nejpozději v pubertě. Nicméně úlek už v nás zůstal, požádali jsme proto soudruha poslance, aby nám takováto překvapení už nikdy nechystal, že má tahle republika od komunistů překvapení vybrána tak na čtyři století dopředu a že s takovýmito veřejnými legráckami je třeba opatrně, je to jemné předivo, a ne práce s obuškem. Tak uvidíme, co on na to, budeme vás informovat.

A tím jsme si definitivně udělali chuť na procházku, rostou. Tak klidnou mysl u krájení hub a pozor při práci s nožem.

Follow @malecak

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)