Malé vítězství slaví turecká opoziční Strana lidové demokracie. Z vězení se po několika měsících dostal jeden z jejích poslanců Omer Farúk Gergerlioglu. Lékař a bojovník za lidská práva byl v dubnu odsouzen na dva a půl roku za šíření „teroristické propagandy“. Turecký ústavní soud, ale rozsudek zrušil a Gergerliogla osvobodil. Kurdská Strana lidové demokracie (HDP) je třetí největší v tureckém parlamentu. Hrozí jí ale zrušení. 

„Nejkrásnější na světě je, když se otec a syn společně usmívají,“ tweetoval v úterý večer propuštěný lékař a poslanec Omer Farúk Gergerlioglu. A přidal fotografii, na níž je se synem Sálihem. Ten také strávil nějaký čas ve vazbě. Policie ho před několika dny zadržela, když protestoval za otcovo propuštění před ankarskou věznicí Sincan. Gergerlioglu byl totiž držen ve vězení ještě pět dní po osvobozovacím rozsudku Ústavního soudu.

Sálih Gergerlioglu a někteří členové strany HDP proto před věznicí začali držet tzv. „justiční hlídky“ ve snaze tlačit na úředníky, aby Omera Farúka Gergerlioglu propustili.

Protestující podpořil také předseda největší opoziční Republikánské lidové strany Kemal Kilicdaroglu, který veřejně komentoval zpoždění propuštění poslance HDP slovy: „Je toto spravedlnost?“

Sám Gergerlioglu pak pět dní odkládané propuštění z vězení glosoval slovy: „Má v digitálním věku smysl říkat, že rozhodnutí k nám nedorazilo po dobu pěti dnů?“ Ocenil nicméně osvobozující rozsudek Ústavního soudu, který označil za instituci, která „nakonec vydává rozhodnutí v souladu se zákonem a ústavou.“

Jeden z mnoha

Omer Farúk Gergerlioglu je jedním z mála poslanců kurdské opoziční strany, který se podobného verdiktu dočkal.

S obviněním „podpory terorismu“ sedí za mřížemi několik dalších poslanců strany, včetně bývalých spolupředsedů strany Selahattina Demirtase a Figen Yüksekdağové. Ti byli zatčeni po puči na prezidenta Erdogana v roce 2016 a Demirtasovi za „napomáhání terorismu“ hrozí trest 142 let odnětí svobody. Na 22 let za mřížemi byla vloni ze stejných důvodů odsouzena bývalá poslankyně a právnička Leyla Guvenová.

Postup při zatýkání a obviňování poslanců prokurdské Strany lidové demokracie, která je třetí největší v tureckém parlamentu, je stejný. Dotyčný poslanec je obviněn z podpory terorismu, protože buď kritizuje postup vládnoucí strany při řešení kurdské otázky nebo se třeba na sociálních sítích zastane zatýkaných Kurdů. Posléze je mu odebrána poslanecká imunita a jde před soud.

Například právě propuštěný Omer Farúk Gergerlioglu měl jít na dva a půl roku do vězení za to, že v roce 2016 na sociální síti sdílel článek, ve kterém zakázaná Kurdská dělnická strana (PKK) vyzývala stát k obnovení mírového procesu se skupinou.

Kritizoval také postup prezidenta Erdogana proti Kurdům během výjimečného stavu vyhlášeného po puči v roce 2016. Tvrdý zásah proti „povstalcům“ na východě Turecka si tehdy vyžádal 290 mrtvých a přes 1 400 zraněných. Během dvou následujících let policie pozatýkala přes 160 000 lidí, kolem 50 000 jich bylo uvězněno.

Vláda také odebrala mandát většině starostů zvolených za Lidově demokratickou stranu a nahradila je zmocněnci z Erdoganovy Strany spravedlnosti a rozvoje. Ta teď společně se svým koaličním partnerem nacionalistickou MHP usiluje o úplný zákaz pro kurdské Strany lidové demokracie.

Zákaz prokurdské strany

O zákaz konkurenční opoziční strany usiluje už několik let předseda Strany nacionalistického hnutí (MHP) Devlet Bahceli. Jeho strana je co do počtu parlamentních křesel na čtvrtém místě. Lidová demokratická strana (HDP) je s 55 mandáty třetí.

Devlet Bahceli, který je v současné době koaličním partnerem Erdoganovy Strany spravedlnosti a rozvoje tvrdí, že HDP má vazby na zakázanou kurdskou Stranu pracujících PKK a tudíž je nutné ji samou považovat za teroristickou organizaci.

Žalobu v tomto smyslu podal nedávno nejvyšší státní zástupce k tureckému Nejvyššímu soudu. Ten žalobu poslal před několika týdny zpět kvůli procesním pochybením. O tom, že obžaloba má procesní opomenutí rozhodl také Ústavní soud. Podle něj, ale může kasační soud obžalobu znovu předložit po doplnění nezbytných podrobností. Nejvyšší státní zástupce, spolu s Bahcelim, požadují kromě zákazu strany HDP také pětiletý zákaz účastnit se politického života pro více, než 600 členů této opoziční strany.

HDP založená v roce 2012 se dostala poprvé do parlamentu v roce 2015, kdy přesáhla vysoko nastavený práh deseti procent. Byla sice označována za „kurdskou stranu,“ ale vymezovala se spíše jako levicově orientovaná strana zaměřená na mladší voliče a témata jako byla ochrana životního prostředí nebo boj proti diskriminaci žen a menšin.

Vstup HDP do parlamentu, kdy strana získala hlasy nejen kurdských voličů, ale také části liberálně smýšlející turecké mládeže a inteligence, poprvé zvrátil jasnou parlamentní většinu Erdoganovy strany.

Prezident proti poslancům HDP od roku 2016 tvrdě zasahuje. Tisíce stranických funkcionářů se ocitlo ve vězení. Navzdory ztížené politické kampani ve volbách v roce 2018 HDP znovu překročila požadovaný desetiprocentní práh nutný pro vstup do parlamentu a s 11,7% hlasů získala 55 poslaneckých mandátů.

Pokud by ovšem Nejvyšší soud rozhodl ve prospěch žaloby Nejvyššího státního zástupce a stranu zakázal, v parlamentních volbách, které se mají konat za dva roky, už by Lidově demokratická strana byla z politického klání vyřazena.