Debata o budoucnosti české energetiky se zasekla na otázce, zda prolomit či zachovat limity na těžbu uhlí. „Řekne se Jiřetín a veškerá debata končí. My ale potřebujeme vědět, kam česká energetika směřuje,“ říkají zástupci českých firem.

„Neumíme rychle reagovat a utápíme se v diskusích. Pojďme schválit aktualizovanou Státní energetickou koncepci a limity řešme separátně v surovinové politice,“ navrhoval na únorovém Žofínském fóru Jan Klas, ředitel Českého svazu zaměstnavatelů v energetice.

Stejný text, různý výklad

„Jak si myslíte, že se podniká v ČR podnikatelům a investorům, když se tu nedokážou zástupci státu shodnout na zásadních otázkách? Naše budoucnost není v tom, zda budeme nebo nebudeme bourat Horní Jiřetín,“ zmínil i Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy.

„Neexistuje nikdo, kdo by dokázal přesně definovat, jak bude energetika v následujících letech vypadat. Ale koncepce předkládá koridory a variantní scénáře, vláda ji má podle nás oddělit od schvalování surovinové politiky a schválit bez dalších průtahů,“ dodal.

Veřejná debata na Žofíně ovšem ukázala i to, jak odlišným způsobem čtou a vykládají jednotliví hráči v energetice identický text koncepce (ASEK).

„ASEK je dobrý dokument a měl by být přijat v nejkratší době. Říká se mi to lehce proto, že ve všech scénářích figuruje prolomení limitů na Bílině. Tam se nemusí nic bořit, nikdo vystěhovat,“ řekl například Vladimír Budinský, člen představenstva Severočeských dolů (dceřiné společnosti ČEZ).

Jenže takto explicitně ASEK o lomu Bílina, natož prolomení limitů, nemluví. „Interpretace koncepce podle pana Budínského je o dost širší než je skutečnost. ASEK nemluví o konkrétních lokalitách, i když je pravda, že některé ze scénářů implicitně, tedy nikoli explicitně, počítá s tím, že se bude těžit za limity na Bílině,“ namítá náměstek ministra průmyslu a jeden z hlavních autorů koncepce Pavel Šolc.

Budinský však trvá na svém. „Vytkněme důl Bílina před závorku. Bílinu je třeba řešit přednostně. Už ministr Ivan Dejmal (který limity prosadil, pozn. red.) říkal, že limit na dole Bílina není limit v pravém slova smyslu, ale demarkační linie mezi dvěma druhy těžby. Těžba na hlubinném dolu Kohinoor už ale skončila,“ říká.

„Sakra velké argumenty“

Vláda na konci prosince schvalování koncepce odložila právě s ohledem na nejasné vymezení budoucnosti ekologických limitů na těžbu hnědého uhlí. Ministr průmyslu Jan Mládek poté nechal zpracovat čtyři varianty – od úplného zachování limitů po úplné prolomení – o nichž by vláda měla diskutovat v březnu.

„Celá ta debata je na můj vkus poměrně chmurná. Politici se ještě nedohodli, jestli ASEK schválí, nebo ho budou posunovat v čase, což je oblíbená politická disciplína. Energetická koncepce není jen o limitech, ale i o dalších aspektech energetiky a není vhodné, aby se ztrácel čas,“ prosazuje i člen představenstva ČEZ Ivan Hlaváč.

Hlavní odpůrci prolomení limitů se rekrutují z řad hnutí ANO. Vedle Andreje Babiše je to ministr životního prostředí Richard Brabec.

„Jsme proti prolomení. Pokud bychom měli argumenty a odpovědi na naše námitky, pak jedině prolomení tam, kde by se nebořily domy, tedy v Bílině,“ připouští Brabec jen tento možný ústupek.

I těžba, která neznamená likvidaci domů, má ale podle něj dopad na životní prostředí. „A životní prostředí je veřejný zájem a musí být sakra velké argumenty, aby stát případný zájem na prolomení limitů ustál,“ říká Brabec.

Hlavním zastáncem prolomení limitů v maximální možné míře je ministr průmyslu Jan Mládek.

Follow @brestan