Uniklý dokument Evropské komise potvrdil, že v rámci stálého zastoupení Maďarska v Bruselu operovali špioni, kteří se snažili od úředníků Komise získat citlivé informace. Zpravodajští důstojníci měli tuto činnost provádět v letech 2012 až 2018, informoval minulý týden server Politico. Je to vůbec poprvé, co se potvrdily informace o špionáži vůči EU ze strany členského státu. Podle některých europoslanců jde o mimořádně závažnou věc.

Dokument datovaný letos v dubnu shrnuje zjištění vyšetřování Piotra Serafina, komisaře pro boj proti podvodům, který měl za úkol prošetřit obvinění, že se maďarští zpravodajští důstojníci umístění na stálém zastoupení země v Bruselu v polovině roku 2010 pokoušeli verbovat úředníky z institucí EU.

V letech 2013 až 2016 maďarské tajné služby vyslaly několik úředníků, aby pracovali na stálém zastoupení, zjistilo dále Serafinovo vyšetřování.

„Činnosti těchto zpravodajských důstojníků v Bruselu byly zpočátku diskrétní, ale od roku 2015 se postupně staly mnohem zjevnějšími,“ uvádí se v dokumentu.

Vyšetřování Komise bylo zahájeno poté, co loni v říjnu skupina několika médií zveřejnila informace o budování maďarské zpravodajské sítě a její činnosti.

Komisař tvrdí, že o ničem nevěděl

Na stálém zastoupení Maďarska v Bruselu působil v inkriminované době i Olivér Várhelyi, současný komisař pro zdraví a dobré životní podmínky zvířat. Na stálém zastoupení začal pracovat v roce 2011, v roce 2015 se stal velvyslancem u EU a úřad vedl.

V letech 2019–2024 byl komisařem pro sousedství a rozšíření v první komisi von der Leyenové. Várhelyi je všeobecně vnímán jako blízký Orbánův spojenec, jehož strana Fidesz v dubnu prohrála volby. Pravidelně se také účastní akcí pořádaných krajně pravicovou politickou skupinou Patriots for Europe.

Po zveřejnění investigace webu direkt36 a jeho partnerů vyzvaly loni v říjnu desítky poslanců Evropského parlamentu Várhelyiho k rezignaci.

Organizace Transparency international následně požádala Evropský parlament, aby tato obvinění vzal v úvahu a zřídil speciální vyšetřovací výbor podle článku 215 jednacího řádu Evropského parlamentu. Výbor ale zřízen nebyl.

Várhelyi v souvislosti s kauzou uvedl, že o ničem nevěděl a že ho žádné zpravodajské služby s žádostí o předání tajných informací nekontaktovaly.

Současný maďarský premiér Peter Magyar, který sám v letech 2011 až 2015 působil jako diplomat na maďarském stálém zastoupení v Bruselu, již v říjnu uvedl, že „Várhelyi o obviněních ze špionáže neodhalil celou pravdu“.

Podle informací webu HlídacíPes.org se ale nepotvrdilo, že by byl Várhelyi do kauzy zapleten. Výbor pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu dostal informaci od Komise, že z vyšetřování vyplynulo, že podezření se na Várhelyiho nevztahují.

Evropská komise v dubnu po ukončení vyšetřování uvedla, že v souvislosti s obviněními, která se objevila v říjnu v médiích, nebylo zjištěno žádné závažné narušení bezpečnosti.

„Jde o mimořádně závažnou věc“

Podle europoslance Ondřeje Knotka z hnutí ANO, které je stejně jako Orbánův Fidesz spoluzakládajícím členem frakce Patrioti pro Evropu (PfE), kauza maďarské špionáže v Evropském parlamentu nijak nerezonuje. „Není to téma, které by se zde nyní řešilo,“ konstatoval.

Podle eurposlanců z jiných frakcí je ale kauza naopak závažná. „Mezi lidmi, kteří se zabývají bezpečností a tajnými službami v Evropské unii je to téma číslo jedna,“ řekl webu HlídacíPes.org europoslanec Tomáš Zdechovský, který je členem Výbor pro rozpočtovou kontrolu.

„Pokud se potvrdí, že maďarské zpravodajské služby prováděly špionáž proti institucím nebo představitelům Evropské unie, jde o mimořádně závažnou věc,“ uvedl Zdechovský.

„Členské státy mohou mít rozdílné názory na řadu témat, ale nemohou proti sobě vést zpravodajské operace, které podkopávají vzájemnou důvěru. Od příslušných bezpečnostních služeb očekávám důkladné vyšetření všech zveřejněných informací. Pokud se podezření potvrdí, musí následovat jasná politická i bezpečnostní reakce. Bezpečnost Evropy nesmí být rukojmím zájmů žádné vlády ani cizí mocnosti,“ dodal.

Důsledkem by podle Zdechovského mohlo být například nepřipuštění Maďarů k citlivým jednáním nebo nesdílení citlivých informací.

Maďarsko reorganizuje zpravodajské služby

O možném omezení přístupu Maďarska k citlivým informacím se mluvilo již v březnu před maďarskými volbami, kdy investigativní novináři zveřejnili úniky komunikace mezi maďarským ministrem zahraničí Péterem Szijjártem a jeho ruským protějškem Sergejem Lavrovem.

Lavrov Szijjárta pobízel k vetování rozhodnutí o zahájení přístupových jednání EU s Ukrajinou a dále didkutovali o odstranění jmen ze sankčního seznamu EU.

Nová maďarská vláda vedená Péterem Magyarem odvolala všechny generální ředitele maďarských zpravodajských služeb z Orbánovy doby. Dohledem nad touto rozsáhlou reorganizací byl pověřen Péter Buda, respektovaný bývalý důstojník kontrarozvědky a otevřený kritik Orbánovy proruské zahraniční politiky, informoval v červnu web VSquare.

„Po 16 letech vlády Viktora Orbána, která byla poznamenána skandály se sledováním a zpravodajskými službami – včetně špehování institucí EU, hackování telefonů novinářů pomocí špionážního softwaru Pegasus a sledování opozičních osobností – mají tyto změny za cíl obnovit důvěru v maďarskou zpravodajskou komunitu, a to jak doma, tak mezi spojenci,“ píše VSquare.

Péter Buda je bývalý podplukovník maďarské kontrarozvědky, který před lety opustil službu a stal se jedním z nejostřejších veřejných kritiků protievropské a proruské zahraniční politiky Orbánovy vlády, jejího budování mezinárodní krajně pravicové proruské vlivové sítě a zneužívání maďarských zpravodajských služeb pro domácí sledování kritiků.