Navzdory sankcím na vývoz vybraného zboží a produktů se dovoz do Ruska v posledních měsících výrazně zvyšuje – celosvětově i z České republiky.

Ministři zahraničí zemí Evropské unie v pondělí rozhodli, že se sankce proti Rusku  znovu prodlouží. Až do června 2018.

Na nedávné exportní konferenci na českém ministerstvu zahraničí však opakovaně zazněly názory, že za nárůstem exportu zboží z Evropské unie do Ruska může být i to, že ne všechny evropské země protiruské sankce důsledně dodržují.

Nárůst o třetinu

„My patříme k zemím, které sankce dodržují, jsou ale země Evropské unie, kde si s tím tolik hlavu nelámou,“ řekl otevřeně na fóru náměstek ministra zahraničí Martin Tlapa.

Zopakoval to i generální ředitel státní pojišťovny EGAP Jan Procházka. „Nechci ukazovat na konkrétní země, ani nemám v ruce přesné statistiky. Ale je vidět, že každý k tomu přistupuje odlišně. Česká republika sankce dodržuje,“ vysvětloval poté Procházka.

Na sankčním seznamu EU jsou přitom i některé ruské banky, například Sberbank nebo Gazprombank, s nimiž aktivně obchoduje právě i EGAP.

„Jenže některé exportní operace jako je buyers credit (úvěr pro kupujícího, pozn. red.) jsou mimo sankční režim. To znamená, že se takto dají podporovat čeští exportéři a určitě to není obcházení sankcí,“ ujišťuje Procházka.

Celkově dovoz zboží ze zahraničí do Ruska – dle údajů Federální celní služby Ruska – se za první čtyři měsíce tohoto roku zvýšil o 22,7 %.

I samotný český vývoz do Ruska vykazuje nyní dvouciferné tempo. „Hodnota exportu se pomalu vrací na úrovně před zavedením sankcí proti Rusku. Aktuálně je na 67 % hodnoty exportu před sankcemi,“ upozorňuje Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.

Na nedávné pracovní návštěvě Ruska si růst vzájemného obchodu pochvaloval i ministr průmyslu Jiří Havlíček.

„Po třech letech poklesu vzájemné hospodářské aktivity vidíme v 1. čtvrtletí letošního roku zásadní obrat, kdy se vzájemný obchod zvýšil o více než třicet procent.“

Příčin je hned několik. Zpevňující rubl a kurz k dolaru, růst poptávky obyvatelstva, stabilnější ceny ropy i přizpůsobení se sankcím.

S vývojem je spokojen i prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. „Od začátku jsem kritik sankcí. Což nijak neodráží můj politický názor, ale jsem přesvědčen, že sankce jen posílili zaťatost dnešní ruské politické věrchušky. Nejsem si vědom toho, že by sankce přinesly na poli politiky nějaké změny,“ říká Dlouhý.

I přes nárůst exportu z poslední doby je dopad sankcí stále patrný i ve statistice českého exportu. V roce 2016 byl podíl Ruska na celkovém vývozu ČR 1,9 %. V roce 2013 to bylo 3,7 %.

Zeman, Orbán, Fico

Rusko na nové prodloužení sankcí reagovalo tím, že stanovisko Moskvy se nemění – jde prý o nelegitimní opatření, které poškozuje i samotné země, které sankce přijaly a prodlužují.

Kreml se však na diplomatickém poli zároveň snaží – právě s ohledem na domácí ekonomiku – aktivně prosazovat hesla jako „obnovení dialogu“ a „restart vztahů“.

Mezi hlasité kritiky sankcí a zastánce jejich zrušení patří český prezident Miloš Zeman, či slovenský premiér Robert Fico a maďarský premiér Viktor Orbán.

Na stávající pozici České republiky (a EU) ve vztahu k sankcím zavedeným ve vztahu k Rusku se ale nic nemění a měnit nemá.

„Politicky je vidět, že každý by chtěl otevřít novou kapitolu ve vztazích k Rusku. Je ale nutné dodržovat mezinárodní hranice a na jejich porušení je potřeba reagovat. Letos se jistě debata nějak posune, ale ještě v tom nejsme nijak daleko,“ říká náměstek ministra zahraničí Martin Tlapa.

Podmínkou ukončení sankcí zůstává naplňování minských dohod o řešení konfliktu na východní Ukrajině.