Dezinformace, vlivové operace, aktivní opatření. Jak se vyráběly kampaně v totalitním Československu?
Čím se liší současná doba hoaxů, fake-news a dezinformací od vlivových operací, které v době totality prováděl Sovětský svaz a jeho satelity z východního bloku, včetně Československa? Snad jen tím, že dnes žijeme v době internetu, kdy je šíření (dez)informací rychlejší a masivnější. HlídacíPes.org přináší první díl seriálu věnovaného dezinformačním akcím v letech 1948-1989. Projekt vznikl ve spolupráci s Platformou evropské paměti a svědomí.
Co mají společného minulost – její dezinformační a psychologické operace, aktivní a vlivová opatření – s dnešním online světem alternativních webů, fake-news, hoaxů, konspiračních teorií atd? Společným jmenovatelem jsou osoby a cíle. V minulosti i dnes jde o šíření polopravd, lží, strachu, obav a nejistoty, o podkopání stability, resp. zpochybnění hodnotového systému a vazeb, na kterých stojí demokratická Evropa.
Mnohem smutnější je fakt, že masová dostupnost digitálních technologií odhalila, že ve společnosti si tento fenomén našel věrné publikum. Kdo však vytváří jeho obsah? Cílem tohoto projektu je nabídnout pohled z jiné perspektivy, přispět k další diskuzi a ke vzdělávání na toto téma, ale možná i k hlubšímu zamyšlení…
Na webových stránkách Minulost.cz je čtenářům k dipozici seriál „Československo v (dez)informační válce 1948-1989″, který přináší historii vybraných psychologických, dezinformačních a vlivových operací Sovětského svazu a jeho satelitů během studené války s důrazem na Československo.
Staré války novými prostředky
Podíváme se analogicky na současný fenomén ruských dezinformací v digitální éře optikou minulosti, t.j. přes dobu „neinternetovou“. Nejde přitom o nic nového, současné dění vychází a kontinuálně navazuje na sovětskou éru. Změnila se jen forma.
Z pohledu komunistického bloku pod vedením Sovětského svazu byla (dez)informační válka, směrem k domácí veřejnosti (včetně zemí soc. tábora) a do (kapitalistického) zahraničí, jedním z důležitých pilířů tajných operací. V ideologické rovině šlo o permanentní boj proti kapitalismu a některé operace zaznamenaly v západní Evropě poměrně výrazné úspěchy.
Primárním cílem komunistického bloku (a dnes se jeví že i současného Ruska) byl tzv. „hlavní nepřítel“ – USA, a dále NATO, Evropské společenství, „ideodiverzní centra“ (kritici a oponenti režimu z řad exulantů) nebo Vatikán. Masové ovlivňování západní veřejnosti prostřednictvím mezinárodních organizací, „mírových“ sdružení, podpory protiválečných manifestací a demonstrací, komunistických a socialistických stran, politiků, novinářů či akademické sféry ukazuje, že společnosti na Západě i na Východě byly ve 20. století pod dlouhodobým, systematickým a subverzivním tlakem totalitní ideologie, kterou nakonec Východ z vlastní zkušenosti zavrhl jako zlou a Západ dodnes zcela nepochopil.
„Hlavním cílem ideologické diverze proti socialistickým zemím je destrukce marxismu-leninismu, narušování a rozbití jednoty socialistických států organizovaných v RVHP a Varšavské smlouvě a hlavně pak jejich odtržení od první socialistické země světa – Sovětského svazu, likvidace vedoucího postavení komunistických stran a rozvracení morálně politické jednoty občanů socialistických států…“
(Archiv bezpečnostních složek, Kolegium ministra vnitra ČSSR, Návrh koncepce boje Sboru národní bezpečnosti proti ideologické diverzi, Praha dne 19.9.1975)
Současné Rusko lze nejlépe pochopit prostřednictvím studia minulosti. Československo bylo až do roku 1989 v (dez)informační válce proti Západu aktivním hráčem a spojencem Sovětského svazu. Dnešní média a analytici spojitost s minulostí sice obecně zmiňují, ale doposud zde chybí pohled na tento fenomén z perspektivy dezinformačních operací před rokem 1989. Ty v celkovém kontextu nabízí možnost lepšího porozumění totalitním, resp. autoritářským režimům a jejich nástrojům. Pomáhají rovněž porozumět dalším aspektům, jakými jsou motivace, cíle, metody a formy, anebo aktérům dezinformačních operací.
Na konec celého rozsáhlého dezinformačního tažení proti Západu se režimy vybudované na základě násilí a lži v roce 1989 zhroutily. Vnitřně a duchovně vyprázdněné, bezhodnotové a sešlé stářím nenabídly lidem lepší život ve skutečné svobodě.
„Nic pořádného nedělali, pili jako bezední, kradli sami sobě, brali a strkali úplatky, ve svých souhrnných hlášeních z tribun a na novinových stránkách lhali, vlastní prolhanosti se ještě opájeli a jeden druhému věšeli na prsa metály.“
(Nikolaj Ivanovič Ryžkov, člen Politbyra ÚV KSSS, v letech 1985-1991 za M. Gorbačeva předseda Rady ministrů – Dějiny Ruska 20. století, Andrej Zubov (ed.), Argo 2014)
Projekt vznikl ve spolupráci: Platform of European Memory and Conscience, Centra pro dokumentaci totalitních režimů, Living Memory a Konrad Adenauer Stiftung. HlídacíPes.org ho zveřejňuje se souhlasem Platformy evropské paměti a svědomí a v následujících týdnech přinese například články o opatřeních proti redakci exilového časopisu Svědectví nebo o dezinformační hře o falešnou politickou závěť Konrada Adenauera publikovanou agentem StB.
Seriál dnes otevíráme textem „Jsme ve válce a musíme se bránit“ historika Martina Slávika, člena občanského sdružení Living Memory.
Jsme ve válce a musíme se bránit
Není to výmysl, je to realita. Demokracie, politický systém, v němž žijeme a který je zárukou naší svobody, našich práv a v neposlední řadě i životní úrovně, eroduje. Ohrožují ji jednotlivci a skupiny, kterým jsou pojmy svoboda a právní stát cizí. Ze svobodné společnosti pociťují frustraci, vnímají ji často jako hrozbu nebo ohrožení svých pozic a postavení. Brání se útokem. Jsme tak součástí konfliktu, v němž neexistují pravidla, jen s výjimkou, že na rozdíl od Ukrajiny zde nebyly použity konvenční zbraně a přímé násilí.
Hybridní a informační válka – pojmy, kterých je dnes mediální svět plný. Ve veřejném prostoru se objevily v roce 2013, kdy se předmětem zájmu bezpečnostních analytiků, vojáků a stratégů stal text náčelníka ruského generálního štábu gen. Valerije Gerasimova, který hovořil o novém konceptu vedení moderních válek. Hybridní válka představuje konflikt, který v sobě kombinuje využití klasického způsobu boje s dalšími nevojenskými metodami, na které je kladen velký důraz.
„Úloha nevojenských prostředků dosahování politických a strategických cílů narostla a v mnoha ohledech překonává sílu klasických zbraní. Těžiště vedení konfliktů se přesouvá k politickým, ekonomickým a informačním prostředkům, jejichž síla spočívá ve využití protestního potenciálu populace.“ Jinak řečeno, cílem takového snažení je v maximální možné míře rozložit systém a stabilitu v zemi, kterou vnímáme jako hrozbu, resp. na kterou cílíme. Takový stát se stává podstatně jednodušším cílem pro vojenský útok nebo dosazení závislého politického vedení země.
Rusové tento koncept plně využívají v praxi. Tuto realitu vnímá i Evropská unie. Evropský parlament (EP) přijal dne 23. listopadu 2016 usnesení o strategické komunikaci EU s cílem bojovat s propagandou třetích stran zaměřenou proti Unii, které mimo jiné říká:
„(EP) uznává, že ruská vláda využívá širokou škálu nástrojů a prostředků, jako jsou expertní skupiny (think tanks) a zvláštní nadace (např. Russkij mir), zvláštní orgány (Rossotrudničestvo), vícejazyčné televizní stanice (např. RT), domnělé tiskové agentury a multimediální služby (např. Sputnik), přeshraniční sociální a náboženské skupiny, neboť režim se chce představit jako jediný obhájce tradičních křesťanských hodnot, sociální média a internetové trolly s cílem zpochybnit demokratické hodnoty, rozdělovat Evropu, získávat domácí podporu a vytvářet dojem selhávajících států ve východním sousedství EU; zdůrazňuje, že Rusko investuje významné finanční zdroje do svých dezinformačních a propagandistických nástrojů, které využívá buď přímo stát, nebo společnosti a organizace ovládané Kremlem; zdůrazňuje, že na jedné straně Kreml financuje politické strany a další organizace v rámci EU s úmyslem poškodit politickou soudržnost a že na druhé straně se jeho propaganda přímo zaměřuje na konkrétní novináře, politiky a jednotlivce v EU.“
V souvislosti s informační a hybridní válkou se o ruských aktivitách jednoznačně vyjadřuje i Severoatlantická aliance (NATO).
Staronová hrozba
Způsob myšlení současné politické a vojenské reprezentace Ruska se od dob studené války a rozpadu SSSR prakticky nezměnil. Z pohledu nestranných pozorovatelů, kteří dobře znají historické reálie, je patrné, že zde nadále panuje personální a mentální kontinuita. Ke změně paranoidního vnímání svobodného světa jako nepřítele, který se snaží Rusko všemožně zničit, doposud nedošlo. Současným prezidentem země je bývalý důstojník Výboru pro státní bezpečnost – komunistické tajné policie KGB. Jsou to právě bývalí příslušníci KGB – elitní složky komunistického totalitního režimu – režimu oddaní lidé s řadou výhod. Ti jej bránili především šířením strachu a využíváním represe. Základem všech totalitních a nedemokratických režimů je lež, manipulace a strach. A i kvůli personální kontinuitě v současných bezpečnostních složkách Ruské federace mají i dnes tyto prostředky a nástroje (manipulace, překrucování faktů a dezinterpretace skutečností) své významné postavení. Stále jsou vnímány jako spolehlivá forma udržení mocenského postavení.
Kontinuita myšlení a různé fóbie (jako je např. strach ze ztráty moci) jsou atributy, pro které by bylo naivní se domnívat, že mluvit o válce, jejíž jsme součástí, je zbytečným přeháněním a výmyslem. Stejně tak není výmyslem říkat, že cílem útoku je rozvrácení důvěry ve společnosti, důvěry v systém, vzájemné důvěry mezi jednotlivci a skupinami kumulací konfliktů. Položme si jednoduchou otázku. Je snazší „ovládnout“ vnitřně oslabenou a názorově rozdělenou společnost, bez důvěry občanů v její reprezentaci, zmítanou politickými konflikty a skandály, nebo společnost, v níž se nic podobného neděje?
Osvědčená strategie?
Současnost můžeme definovat i jako dobu post-faktuální, postfaktickou, kde fakta a informace přestávají být důležité. Kde prim hrají zejména emoce. Samozřejmě to také souvisí s rozvojem internetu a sociálních sítí, jejichž prostřednictvím se k nám dostává obrovské množství informací. Souvisí to i s uspořádáním lidského mozku. Lidé spíše sáhnou po fotografii nebo krátké „výbušné zprávě“ a už méně často řeší její původ, případně pravdivost. Je pohodlné mít názor rychle a lacině. Takto to dělá většina z nás. Ale právě v tom se skrývá riziko, že podlehneme různým manipulacím.
Proč je směrem dovnitř strategie šíření dezinformací, fake-news a hoaxů v demokratických zemích tak úspěšná?
Riziko pro demokracii je o to větší, že žijeme v době davů. Dav vůbec nemusí znamenat jen velké shromáždění lidí na jednom konkrétním fyzickém místě. Může to být klidně i shromáždění (nespokojených, frustrovaných) lidí na sociálních sítích, kteří jsou ovlivňováni vzájemnou interakcí, kde podstatnou roli hrála stejná emoce na základě konkrétního podnětu. Masu silným emocím podléhajících, atomizovaných jedinců lze snadno manipulovat (v době internetu a sociálních sítí je reálná sociální interakce ještě menší a šíření lží ještě jednodušší). V minulosti tento sociálně-psychologický fenomén a jeho účelové posilování propagandou, úmyslnou manipulací a šířením lží, vedl k tomu, že moc získali ti, pro něž byli ostatní lidé jen prostředkem k jejímu nabytí. Získanou moc pak uplatnili především k tomu, aby potlačili svobody a práva všech ostatních.
Bylo by naivní myslet si, že tohle vše patří do minulosti. Vždy tu budou skupiny, které budou využívat zmíněné fenomény ve svůj prospěch, vytvářet, podněcovat a šířit dezinformace, fake-news a hoaxy, snažíc se přetvořit svět k „obrazu svému“. Bez pravdivých a ověřených informací a faktů lze těžko něčemu důvěřovat. Cílený útok na fakta a pravdivé informace je útokem na důvěru. Pokud nevěříme ničemu, nevěříme institucím, zákonům, ani lidem ve svém okolí, můžeme zůstat osamělí, uzavření a dezorientovaní. Vše může skončit apatickým mávnutím ruky nad světem, nebo únikem tam, kde budeme cítit záruku jistoty, nějakého „pořádku“, klidně to může být náruč autoritáře. Apatie a strach ze svobody jsou zaručeným receptem nástupu různých totalit. Tak to bylo v minulosti, a mentální dědicové totalitních vládců to ví a využívají to.
Americký filozof španělského původu George Santayana řekl dnes už známý výrok, „že ten, kdo nezná svou minulost, je nucen si ji zopakovat“. Je proto velmi dobré znát minulost, umět se z ní poučit a rozpoznávat staronové hrozby.
V našem projektu poukážeme na styčné body, pojítka, prostřednictvím kterých lze sledovat historický rukopis dnešních dezinformační akcí. Mechanismy tvorby a mnohé cíle dezinformací se od dob studené války prakticky nezměnily. Mění se pouze prostředky, jakými jsou realizovány.
Dezinformace před internetem
Poukážeme na skutečnost, že i před nástupem internetu zde existovaly sofistikované nástroje propagandy a lži, jejichž cílem bylo ovlivnit veřejné mínění v té které zemi, nebo ovlivnit politická rozhodnutí. Fake-news a jiné nástroje hybridní války se neobjevily náhodně, ale stojí za nimi lidé s bohatými zkušenostmi a tradicí v šíření lží, dezinformací a polopravd. V projektu se zaměříme převážně na dezinformační kampaně, které vedla I. správa FMV (Federálního ministerstva vnitra) – rozvědka komunistického Československa.
První správa FMV, byla satelitní službou sovětské I. hlavní správy KGB, představitelé – poradci KGB – působili v útvarech FMV až do r. 1989. Tyto kampaně byly prováděné v součinnosti s KGB. S ohledem na výše zmíněnou kontinuitu v ruských tajných službách jsou příklady konkrétních dezinformačních akcí z dob studené války cenným zdrojem informací a umožňují nám nahlédnout do způsobů, forem a pracovních metod těchto služeb. Staronový rukopis je patrný i v dnešních aktivitách.
Přiblížením historických faktů chceme čtenáře motivovat k vlastnímu uvažování nad realitou a podnítit je k reakcím, které budou vést k dalším kritickým otázkám. Jeden z nejúčinnějších prostředků proti pasivnímu přijímání neověřených informací z pochybných zdrojů představujících mimořádnou hrozbu pro demokracii a svobodu je umění kriticky vyhodnotit a ověřit informaci.
Pro aktivity, které mají za cíl vnitřní rozklad společnosti, se v dokumentech NATO a dalších bezpečnostních analýzách často používá pojem „aktivní opatření„. Opět se nejedná o novum. Aktivní opatření (AO) byla součástí práce tajných služeb celého někdejšího východního bloku. Byla zaměřena směrem ven a měla působit v zemích nepřítele, ale byla také spolu s propagandou orientovaná i na vlastní obyvatelstvo.
Československá komunistická rozvědka aktivní opatření definovala jako přísně tajné opatření směřující v konečném účinku k podpoře zahraniční politiky a bezpečnosti světové socialistické soustavy, nebo k naplnění určitého operativního záměru. Cílem aktivních opatření mělo být:
Odhalovat agresivní dobrodružnou politiku imperialismu (zejména amerického a západoněmeckého), podporovat politiku odzbrojení, mírové koexistence.
Rozkládat a zpomalovat činnost stávajících nebo vznikajících vojensko-politických a ekonomických imperialistických uskupení.
Vyvolávat rozpory a nedůvěru mezi jednotlivými imperialistickými mocnostmi navzájem, jejich vládami, představiteli a institucemi.
Vyvolávat nedůvěru neutrálních rozvojových zemí k hlavním imperialistickým mocnostem a naopak.
Vytvářet situace vedoucí v imperialistickém táboře k politickým, ekonomickým, vojenským nebo jiným rozporům a krizím.
Pomáhat národním hnutím nebo jiným protiimperialistickým hnutím.
Aktivně pomáhat a podporovat národy nebo státy, které se vymanily z kapitalistického područí.
Příprava, koordinace a řízení aktivních opatření na I. správě FMV byla v gesci Odboru aktivních opatření. Před jeho vznikem v roce 1963 dezinformační a psychologické operace prováděly jiné úseky zaměřené na linii politického zpravodajství (akce proti SRN zaměřené zejména proti německému revanšismu, na poúnorovou emigraci). Po vzniku samostatného dezinformačního odboru v r. 1964 začínají jednotlivé úseky rozvědky operace více koordinovat a zefektivňovat.
Okupace v srpnu 1968 a následná normalizace měla na čs. rozvědku rovněž krátkodobý dopad co do počtu realizace jednotlivých aktivních opatření. Po „konsolidaci a normalizaci“, zejména té personální v druhé polovině 70. let, se linie aktivních opatření soustředila na operace, jejichž cíle byly formovány na mezinárodních poradách zástupců rozvědek zemí socialistické soustavy a dále koordinované při pravidelných konzultacích s příslušníky Odboru A1 Hlavní správy Výboru pro státní bezpečnost (KGB). Cíle dlouhodobých operací se měnily jen minimálně a rozvědky východního bloku se zavazovaly svými aktivitami naplňovat mimo jiné:
„Podporovat socialistické země v jejich boji za mírové a odzbrojovací strategie, odvrácení zbrojení v kosmu,.. prosazovat pásma bez zbraní … dosažení likvidace chemických zbraní .., zřeknutí se vývoje nových zbrojních systémů ..“
„Napomáhat protiválečnému hnutí v Západní Evropě a USA, podporovat mírové iniciativy nezúčastněných zemí s cílem posílit politický tlak na vlády zemí NATO, ..
Oslabovat pozice USA v Západní Evropě a zostřovat konflikty v NATO.
Aktivně působit na vlády, jednotlivé veřejné činitele a velké byznysmeny hlavních kapitalistických zemí s cílem stimulovat je ke konstruktivnímu postoji k socialistickým zemím…
Odhalovat agresivní charakter zahraničně-politického kurzu USA, jejich politiku státního terorismu, odhalovat nebezpečné následky realizace Strategické obranné iniciativy.
Odhalovat intriky pekingského vedení.
Diskreditovat nepřátelské tajné služby, centra ideologické diverze, odhalovat akce speciálních služeb západních zemí, namířené na pomoc disentu a tzv. ochranu lidských práv …
Jednotlivé cíle byly rozpracovány v konkrétních operacích, tzv. liniových, tematických aktivních opatřeních rozvědky. Toto rozdělení existovalo v rámci I. správy FMV až do listopadu 1989.
Přehled metod a způsobů provádění dezinformačních a psychologických operací před r. 1989
Pokud dnes sledujeme medializované a prokázané aktivity Ruska v rámci hybridní války a porovnáme je s aktivitami, které ve studené válce v rámci aktivních opatření uskutečňovala KGB a satelitní služby východního bloku, můžeme konstatovat plynulou kontinuitu v prostředcích a formách jejich provádění. Pro srovnání, mezi nejzákladnější způsoby a prostředky realizace prováděných aktivních opatření patřilo:
organizování stávek, protestních shromáždění, mírových demonstrací, konferencí, besed, veřejných schůzí
využívání vysoce postavených osob (politiků, žurnalistů), dokumentů různých organizací, vládních úřadů
interpelace v parlamentu, rozprava v parlamentu, projev ve vládě, šeptanda v diplomatických kruzích, nota ministerstev
resoluce na kongresu, interpelace na kongresu
oficiální intervence velvyslance
předání informací, předání dezinformací
prohlášení politických stran
publikace článků, dokumentů, komentářů v tisku a rozhlase
tisková konference, prohlášení ČTK
zahraniční vysílání čs. rozhlasu
kampaň v tisku
televizní programy a filmy
protestní telegramy, dopisy čtenářů, výhrůžné dopisy
dopisy solidarity vládním činitelům
vydávání knih, brožur, letáků, nálepek, plakátů
využívání napodobenin bulletinů, dopisů, dokumentů
ovlivňování politiky prostřednictvím vysoce postavených významných osobností, organizací nebo skupin.
Dezinformace představují bezpečnostní riziko a jsou ohrožením svobody a demokracie. Jeden z efektivních způsobů jak jim čelit, je systematické vzdělávání a informování veřejnosti a rozvíjení občanské společnosti vážící si svobody. Není a nebude to lehký boj, protože svoboda nese i nutnou dávku odpovědnosti a ta se každému nezamlouvá. Na druhé straně, vyjádřeno anekdotou Tomáše Janovice, „totalita osvobozuje od myšlení“. Můžete si vybrat.
My si vybíráme (dokud se můžeme samostatně rozhodnout) svobodu a život v pravdě. A proto vznikl tento projekt.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
29 komentářů
V článku byla zmínka o Gerasimově doktríně, nic konkrétního k této doktríně však v článku uvedeno není. Možná by ale čtenáře článku HP bližší informace o Gerasimově doktríně zajímaly. Já sice nemám k dispozici originál článku generála Valerie Gerasimova ve vojenském časopisu, mám ale k dispozici knihu brigádního generála Ing. Karla Řehky, který ve své knize Informační válka, vydané nakladatelstvím Academia České akademie věd na straně 186 o Gerasimově doktríně píše:
Na základě současných ruských aktivit a zkušeností jsou v přípravě na válčení nové generace za hlavní trendy rozvoje ruských vojenských schopností považovány tyto posuny:
–od přímého ničení k přímému vlivu
–od přímého vyhlazení protivníka k jeho vnitřnímu rozkladu
–od války zbraní a technologie k válce kultury
–od války konvenčních sil ke speciálně upraveným silám a komerčním nepravidelným uskupením
–od tradičního (3D) bojiště k informačnímu a psychologickému válčení a válce vnímání
–od přímého střetu k bezkontaktní válce
–od povrchní a oddělené války k totální válce zahrnující vnitřní prostor a zázemí protivníka
–od války ve fyzickém prostředí k válce v lidském vědomí a v kybernetickém prostoru
–od symetrického k asymetrickému vedení války prostřednictvím souhry politických, ekonomických, informačních, technologických a ekologických kampaní
–od války ve vymezeném časovém období ke stavu permanentní války jako přirozeného fungování státu
Ruské vidění moderního vedení války je založeno na myšlence, že hlavním bojištěm je mysl a že válce nové generace musí dominovat informační a psychologické vedení války zaměřené na vojenské síly protivníka i civilní obyvatelstvo. Patrný je také důraz na použití nevojenských nástrojů a na válku jako trvalý a běžný stav věcí.
Jenže no právě, jde pouze o jím napsaný článek v časopise., zveřejněný 27. února 2013 v magazínu Vojensko-průmyslový kurýr .
A když se začtete i jen do recenze toho článku zveřejněné na našem webu Armádní noviny (Hybridní války podle Valerije Gerasimova)“, tak s údivem zjistíte že pan generál Gerasimov v úvodu sice popisuje dosti podrobně metody tohoto boje, leč „.. z trvalého vedení hybridních válek „obviňuje“ vedoucí země celého světa, především Spojené státy, „, a dále uvádí že „.. typickými představiteli těchto válek 21. století jsou probíhající konflikty v Africe a Blízkém východě.“
Tudíž pan generál Gerasomov zde neprozrazuje ruské metody boje, za to by šel nejspíš rovnou ke zdi , leč pouze kompiluje již dříve obecně známé informace o metodách vedení (ne) válek touto cestou po celém světě. Ostatně, nikterak „moderní“, popsal je třeba jistý pan Machiavelli v 15.století..
Dodejme tedy, že je samozřejmě používá i moderní Rusko, které se znovu etabluje jako světová velmoc.. Ale není to zkrátka jen jeho způsob boje..Což samozřejmě má i pro nás mimořádný význam, protože my jako malý stát, který se navíc vzdal své vlastní obrany jsme silně závislí na postojích a dohodách velmocí
Tak že podle vás pan brigádní generál Ing. Karel Řehka publikuje bludy a Česká akademie věd se vydáváním bludů ve svém nakladatelství zabývá. Pokud si mohu vybrat, tak raději zůstanu u těch „bludů“ vydaných Českou akademií věd. O České akademii věd vím, že je institucí důvěryhodnou a že se na Českou akademii věd mohu spolehnout. O petrph vím pouze to, že na jeho tvrzení žádné spolehnutí není.
Jen bych se vložil pár poznámkami… Tak pokud jde o tu Českou akademii věd, tak bych se možná ani nezdráhal nazvat to partou protekčních spratků a klidně asi i placených trollů (obzvlášť tedy, pokud by si někdo náhodou myslel, že já jsem nějaký troll, když něco píši, „publikuji“, tady nebo jinde, protože já to dělám zadarmo z prostého zájmu nebo řekněme nějakého „zápalu“, kdežto oni třeba za stejné berou slušné peníze – a totéž samozřejmě platí o univerzitních profesorech apod.)…
Ale, když tady obecně o tom Rusku… Vidíte, jestli já nejsem nějak obecně líný nebo pohodlný…(???) Co se, aspoň hypoteticky, nějakým způsobem nezkusit obrátit právě tam…??? Tak když v roce 2014 Putin udělal Andreji Zubovovi to „bebíčko“, že ho vyhodil z nějakého Institutu mezinárodních vztahů, tak hned automaticky dostal místo u nás (Univerzita Palackého v Olomouci)… Já tedy u nás právě nejsem tak protekční a privilegovaný jako býval v Rusku Zubov, ale tak jestli by to nešlo naopak…(???)
Je mi líto, ale jak jste doufám poznal, pokouším se zde diskutovat na základě dohledatelných faktů. Takže Vás jen odkazuji na onu recenzi článku generála Gerasimova na našem webu Armádní noviny pod názvem Hybridní války podle Valerije Gerasimova. (Sorry, odkazy se sem prý dávat nesmí, ale lze snadno vygooglit).
Teprve pak posuzujte důvěryhodnost publikovaných názorů České akademie věd. Na mojí maličkost se skutečně spoléhat nemusíte .
Pravda, sice by jsme měli diskutovat přímo nad překladem článku gen Gerasimova, ale vzhledem k tomu že nejsem Moskvou placený troll, rak sám tolik času do jeho odborného překladu investovat nemohu,,,
Na vaši maličkost se skutečně spoléhat nemusím a určitě nebudu.
Za zvláště odporné je nutno považovat : „Podporovat socialistické země v jejich boji za mírové a odzbrojovací strategie, odvrácení zbrojení v kosmu,.. prosazovat pásma bez zbraní … dosažení likvidace chemických zbraní .., zřeknutí se vývoje nových zbrojních systémů ..“
„Napomáhat protiválečnému hnutí v Západní Evropě a USA, podporovat mírové iniciativy nezúčastněných zemí s cílem posílit politický tlak na vlády zemí NATO, ..“
Protože zřejmě : Mír ve světě je největší nepřítel demokracie.
Je to tak pane „skeptik“?,
Reagujete na nějaký příspěvek, který jsem nenapsal já. Pokud reagujete na nějakou pasáž v článku, neuveřejňujte svoji reakci jako reakci na můj příspěvek, kde není nic o tom, o čem píšete vy. Uvedl jsem úryvek z knihy brigádního generála Ing. Karla Řehky a ani on nepíše o ničem, na co by se váš příspěvek mohl hodit. Vyvoláváte dojem, že jste prostě mimo.
Ještě něco ke knize brigádního generála Ing. Karla Řehky Informační válka. Na straně 202 se v ní zmiňuje o ruských trollech:
K cílenému ovlivňování na internetu jsou Rusy široce využíváni i takzvaní trollové. Ti zpravidla mají často i několik anonymních či falešných profilů na internetu a v sociálních sítích a cíleně šíří názory podporující informační cíle Ruska. Je známo, že Rusové zřizují instituce, které k podpoře ruské informační války zaměstnávají a specificky úkolují placené trolly. Ty pak ruské tematické rámce a narativy šíří v internetových diskuzích a na sociálních sítích.
K textu pana generála bych chtěl pouze dodat, že s velkou pravděpodobností se někteří přispěvatelé diskuzí na HP v textu pana generála Řehky poznají.
Dále pak na téže straně brigádní generál Ing. Karel Řehka o ruských metodách v informační válce napsal:
Jakkoli pro nás mohou být ruské metody a úspěchy informační války na Ukrajině a Krymu oslnivé a překvapivé, jsou „pouze“ přirozeným vývojem a inovativním přístupem v aplikování tradičních ruských přístupů. Pokud budeme vývoj ruské politiky a vojenské teorie i praxe pozorně sledovat a studovat, neměly by nás překvapovat.
Ale no právě, jak správně citujete „..Je známo, že Rusové zřizují instituce, které k podpoře ruské informační války zaměstnávají a specificky úkolují placené trolly.“ – ergo, jak se lze dočíst jinde, tyhle trolly zaměstnávají přímo v Rusku jako námezdné síly ve společných workspace prostorech.. Nemyslí se tím tedy nějací amatéři kteří kritizují dle svého názoru svůj režim z domova. za jeho chyby.
Takže s tím “ velkou pravděpodobností se někteří přispěvatelé diskuzí na HP poznají “ bych byl velice opatrný. Protože přijmout oficiálně tezi, „kdo kritizuje tento režim“ je Moskvou placeným trollem spadneme hezky hluboko, na úroveň předlistopadového bolševismu. Nic lepšího by si ani Putin nemohl přát..
Nevím kde jinde se píše, že trollové jsou zaměstnáváni pouze na území Ruska. Brigádní generál Ing. Karel Řehka nikde nic takového nepíše a pokud něco takového napíše někdo pod nickem petrph, má to pro mě hodnotu nulovou. Vůbec se mi nejeví jako nemožné, že by trollové nemohli psát například pod patronací a za pochvalu buď přímo ruské ambasády nebo některé proruské politické strany či hnutí přímo ze svého domova, případně odjinud. A co se té vaší kritiky týče, z vašich příspěvků je zřejmé, že vaše kritika je až nápadně shodná se vším, co kritizuje ruské vedení. Tak že názor na to, zda jste nebo nejste troll, si dovolím učinit sám a bez vašich rad.
Podívejte se, taky jsem netvrdil, že by měl brigádní generál Ing. Karel Řehka uvádět přesnou definici trolla, abych jeho v tom chtěl opravovat.
Tady jde právě o tu obecnou definici, kterou neumiňuje A pokud se o to budete zajímat do hloubky tak zjistíte v řadě informací že právě takto to v Rusku funguje.. Mimochodem, dává to smysl, pokud má jít o skutečně masové a cílené útoky dle zadaných kritérií. Tohle Vám neudělá pár koupených amatérských intelektuálů po večerech v zahraničí. Ty lze totiž i poměrně snadno dohledat – a taky třeba jsou názvy jejich webů i konkrétní jména poměrně často citována. (i zde na HP).
Já mezi nimi nejsem, i třeba proto že otevřeně přiznávám zločiny komunistického režimu, tak ale i hrozbu současného imperiálního Ruska.. Ale to co píšu, že označovat jakoukoliv kritiku našeho (i západního režimu za projev ruské propagandy je neskutečná hloupost, která sama o sobě tuto společnost rozděluje a oslabuje
Patrně jste nepochopil, že vám o vaše rady skutečně nestojím.
Bohužel marně hledám něco podobného o amerických (USA) metodách v informační válce. Nebo jsou tou metodou tendence vládních míst z USA lhát, o všem a vždy, jako na příklad lži o iránské odvetě za zavraždění generála Solejmáního (žádný raněný – 11 raněných – 34 raněných – 50 raněných – … ), nebo Trumpova zpráva o stavu Unie, kterou Nancy Pelosiová (od roku 2019 předsedkyně Sněmovny reprezentantů Spojených států) před kamerami roztrhala s poznámkou, že jde jen o samé lži?
Snad se ale jednou najde nějaký odborník, který nám ty USA metody v informační válce jednou popíše tak pěkně, jako pan brigádní generál Ing. Karel Řehka, ty ruské.
Upozornění : Nejsem ruský troll, ani americký, ale žiji už 86 let a nevěřím ani Rusům, ale už vůbec ne Američanům z USA, ba ani generálům a „Skeptikům“.
Donaldu Trumpovi nevěřím ani já, stejně tak jako mu nevěří značná část Američanů. Bude mít velký problém vyhrát příští prezidentské volby. Pokud mu ovšem opět nepomůže Vladimír Putin svými hackery. O tom, zda jste nebo nejste ruský troll, si dovolím učinit svůj vlastní názor. Pokud si mohu vybrat, zda věřit panu brigádnímu generálovi Ing. Karlu Řehkovi nebo vám, bude to jistě ten první. O něm něco vím. O vás nevím téměř nic a to co jsem o vás z vašich příspěvků přece jen zjistil, vám příliš dobrou reklam u nedělá.
Jsem velice rád, že o mně nic nevíte a doufám, že to tak i zůstane. A o reklamu nestojím.
Jenže jste si tu reklamu už udělal.
Dám Vám dvě různé odpovědi, tak si jednu z nich vyberte.
Za prvé, jak jsem i napsal v reakci výše, generál Gerasimov ve skutečnosti popisoval právě americké metody vedení tohoto boje, takže stačí si to přečíst.
No a za druhé, nejen současná americká demokracie, ale i ta naše (o EU ani nemluvě) velice „transparentně a halasně zveřejňuje pouze jen to co se jí propagandisticky hodí, zatímco ty nevhodné umlčuje či zatajuje. Zmínil jste sám řadu témat, ovšem neškodí za to připomenout co se stalo před 2 roky, když se měly konečně zveřejnit utajované státní dokumenty o atentátu na Kennedyho. Včetně tedy případné účasti CIA na ní,. Což tedy americká vláda opět u části těch dokumentů zablokovala, prý ´kvůli obavám o národní bezpečnost . Jářku, řekne si i ten prostý americký občan /který pamatuje třeba kauzu Watergate/, tak to opravdu musí být megapr…, když to musí zatajovat i skoro 60 let aby snad někomu nešlápli na kuří oko:))
Pokud vy nicku petrph o vraždě J. F. Kennedyho něco konkrétního a přesného víte, uveřejněte to. Třeba právě na HP nebo i jinde. Řada čtenářů si to jistě ráda přečte. Pokud nic konkrétního nevíte, umístěte si své výmysly a dedukce například za klobouk nebo i jinam.
Je mi líto, ale to vypadá že Vy sám vůbec nechcete uznat zásadní principy transparentního přístupu v demokracii.
Přece vůbec nejde o to co si myslím já , a že důkazy mít nemohu je jasné).
Tady jde přece o to, že tu finální odpověď měly podat právě tyto dosud utajované americké státní dokumenty. Každý by si je dnes mohl přečíst a pokud by v nich nebyly žádné informace o podílu CIA na tomto, mohl by si s klidným svědomím říct, ano žádné takové důkazy neexistují.
No ale pokud sama americká vláda a to ještě po skoro 60 letech uznala za nutné je dále utajovat, s tvrzením že to stále ohrožuje národní bezpečnost,.. tak to opravdu stojí za zvážení.
Jen tak doplňuji, i kdyby tam snad nějaké minoritní informace ohrožující bezpečnost byly, tak bylo dost času to riziko eliminovali předem – Nikoliv to stopnout s tradičním politickým „někdy příště“,
Co taky napsat jak se vyráběly dezinformační kampaně na západě ? Pro porovnání by to bylo vhodné !
Jestli o nějakých víte, tak je prosím konkrétně a jasně uveďte. Ovšem i se zdroji, které by bylo možné ověřit. HP vám je jistě otiskne.
Takže o údajných zbraních hromadného ničení Sadáma Huseina jste nikdy neslyšel? O desinformační kampani USA jejímž výsledkem byla Druhá válka v Zálivu, která vedla vedle ke smrti nejméně 162 000 lidí, z toho 130 000 civilistů. Zdroj : Wikipedie, heslo Válka v Iráku.
(„Studie akademiků ze Spojených států, Kanady a Iráku ve spolupráci s iráckým ministerstvem zdravotnictví v roce 2013 došla k závěru, že si dodnes válka v Iráku vyžádala 461 000 civilních obětí (nejen invaze, ale následná občanská válka trvající dodnes na části území).“ Zdroj : „Válka v Iráku má čtyřikrát víc obětí, než se uvádělo, spočítali akademici“. Novinky. 16. října 2013.
O omluvě britského expremiéra Tonyho Blaira za to, že o této věci lhal také ne?
Zdroj : na př. – https://lidovky.cz/svet/chilcotova-zprava.k218131 a další pod heslem Chilcotova komise.
Citát z Respektu z 9.7.2016, ktreý se odvolává na The Economist : „práv o válce v Iráku, která vypukla v roce 2003, nebylo málo, stejně jako vyšetřování. Ale po téměř sedmileté dřině zveřejnil sir John Chilcot se svými kolegy z vyšetřovací komise to, co historikům bude sloužit jako rozhodující výpověď, co se stalo a proč. Poučení z výsledků vyšetřování irácké války nabízí zpráva, jejíchž 2,6 milionu slov obsahuje pečlivě shromážděné důkazy, téměř stejně závažné pro tvůrce americké politiky jako pro jejich britské protějšky. Obraz, který kreslí – navzdory tomu, že jeho hlavní prvky už známe –, přináší zničující výpověď o selhání jednotlivců i institucí. O Tonym Blairovi, jenž byl tehdy britským premiérem, zpráva neříká, že je lhář a válečný zločinec (jak se mnozí domnívají), ale že ho osudová kombinace přehnaného sebevědomí, zbožných přání a mravního zápalu nakonec svedla na cestu směřující ke katastrofě.“
Také se těším. Hlídací pes slibuje seriál, tak to jistě nebude opět pouze jednostranný protiruský/protikomunistkcý humbuk, ale také zevrubné informování o tom, jak CIA šířila dezinformace za studené války a jak na to USA navazují i v současnosti 😉 Už jen např. dění v Latinské Americe nebo na Středním východě nabízí dost témat.
Pokud lidí se nebudou vzdělávat, cestovat a číst ověřené a seriózní autory, tak budou stále věřit blábolům.
Pokud se neprosadí na Základních školách povinně předmět Mediální gramotnost, tak i mladí lidé budou časem věřit, že Země je placatá.
Pokud nám stále budou vládnout převlečení komunisti, tak budeme stále stát na místě a někteří se utvrzovat v „pravdě“, že za komunismu, nebylo zas tak špatně.
petrph, oskare a jiní. Zkuste si znovu přečíst knížku Hovory s T.G.M. od Karla Čapka. V mnohém Vám to pomůže, pochopit dnešní svět. A přidejte i knihu Českého brigádního generála Karla Řehky – Informační válka. Budete překvapeni.
Příjemné čtení Vám přeje Dušan
Dušane, mohu vás ujistit, že si ty vámi zmínění lidé, ke kterým by bylo možné přidat ještě další například pod nickem nováček nebo ČERT, si vámi doporučené knihy buď nepřečtou, nebo jim pochopit současný svět nepomohou. Mají za úkol něco jiného, ne číst knihy a něco chápat. Z vyprávění bývalých disidentů jsem se dozvěděl, že takovýmto stylem pracovali a mysleli například i kmenoví pracovníci StB. Oni blázny jistě nejsou, ale narušené osobnosti ano. Dobré by bylo, kdyby HP někdy pozval dobrého psychiatra nebo psychologa, kterému by předložil příspěvky vámi zmíněných lidí a který by nám způsob myšlení těchto lidí blíže osvětlil.
Je mi líto, ale musím se ozvat. Už v prvních odstavcích děláte chybu v úvaze. Protože to v tom Země není kulatá se ti žáci nemohou utvrdit v žádném předmětu Medialní gramotnost, ale to se musí naučit v odborných předmětech, třeba zeměpisu nebo fyzice. Stejně jako to že komunismus byl zločinný se mají naučit v dějepise (a buďte si jist že jim to tam říkají dobře). Zatímco, čím víc budete do výuky zařazovat dalších umělých společenských předmětů tím se toho opravdu naučí mín a tím víc budou náchylní pasivně přejímat to co se kde doslechnou nebo najdou na internetu..
To tvrzení že „. nám stále vládnou převlečení komunistié“ je poněkud přehnané, za těch 30 let měly ryze demokratické strany dost času ve vládách aby ukázaly co umí..
Dokonce bych si dovolil pochybovat o tom že „.se někteří se utvrzují t v „pravdě“, že za komunismu, nebylo zas tak špatně,“ když právě tito prožili totalitu na svou kůži. Spíš bych v tom viděl neprofesionalitu /některých/ dnešních médiích, která vidí aféru ve zjištění že si ti chudáci jednou za uherský rok zakoupili z nastřádaných peněz něco kvalitnějšího a jinde nepřístupného v Tuzexu…:/
No a pokud se týče doporučení zmíněných knih. Myšlenky pana profesora a prezidenta Masaryka lze jistě doporučovat stále, škoda že je svět přestal brát vážně už krátce potom co byly vyřčeny a v řadě států Evropy (nejen v Německu) se etabloval fašismus..
A pokud se týče té knihy generála Karla Řehky, skoro mám trhání si jí někde půjčit a přečíst, zda skutečně kategoricky tvrdí že hybridní válku vede jednostranně pouze a jenom Rusko, jak zde někteří dovozují, nebo k tomu pojmu píše i něco dalšího…
Nemoc (totalita), která trvala 50 let (fašismus-komunismus), se nedá vyléčit za 30 let demokracie. To je ještě málo času k úplnému uzdravení. Ale postupně se uzdravujeme.
Staré kádry se stále pohybují mezi náma i v nejvyšších Státních funkcích. A víte co je prozrazuje? LEŽ. Veřejně uznaná lež. Protože Komunisti lhali, lžou a lhát budou. A lež je podstata Fake News, která se pomalu opět stává normou. A to mě vytáčí.
A výuka dnešního dějepisu na ZŠ? Nemůžu učitele házet do jednoho pytle. To né! Jsou takoví, kteří dětem vysvětlí i to, co bylo po roce 1945 a jiní, kteří záměrně končí rokem 1945. Pravěk znají lépe, než 20 století. A to je problém!
Předmět MEDIÁLNÍ GRAMOTNOST, by se měl pouze zabývat mediálním prostorem. Učit a upozorňovat děti, jak se v něm mají orientovat vč soc. sítí. V dospělosti to jistě, nejen oni pozitivně ocení! Protože Šmejdi je neoblbnou.
Ale je pravda, že ŠKOLSTVÍ HLAVNĚ TRPÍ TÍM, že MLADÍ učitele, nejsou vítání. A to stojí k společenskému zamyšlení. Proč? Způsob vyplácení mezd!!! Ten se ještě řídí postaru (kvantita nad kvalitou): Platové tabulky a třídy státních zaměstnanců. A odměny? Dnes už bohužel skoro žádné!
A tam je částečné řešení k postupnému vymýcení lživých zpráv!
Společnost která je vystrašená a tupá se dá jednoduše ovládat. A to vyhovuje jistým lidem.