"Hrdí na vítězství." Připomínka výročí konce 2. sv. války v Moskvě. Foto: Profimedia

Děravá ruská historická paměť: Válka je mír a kdo neslaví s námi, slaví proti nám

Napsal/a Vojtěch Berger 2. May 2025
FacebookXPocketE-mail

KOMENTÁŘ. Kulaté výročí konce 2. světové války letos ještě víc než jindy u Ruska a jeho sympatizantů vybičovalo takzvaný boj za historickou paměť. Rozuměj boj proti údajnému zlehčování ruských zásluh na porážce nacistického Německa. To se sice v Evropě neděje, nač si ale kazit propagandu fakty. Třeba tím základním – že Rusko, které chce být oslavováno za osmdesát let starý evropský mír, samo nedávno rozpoutalo a stále vede válku na evropské půdě.

„My si pamatujeme, kdo nás osvobodil,“ ujistil tento týden místopředseda slovenského parlamentu Tibor Gašpar publikum na mezinárodním fóru „Velké dědictví – společná budoucnost“ ve Volgogradě.

Ve své řeči se také dojímal nad vysokou cenou evropského míru, přičemž nijak překvapivě ani slovem nezmínil více než tři roky trvající ruskou invazi na Ukrajinu. Z první řady také vestoje zatleskal Vladimiru Putinovi, který na akci vystoupil rovněž, spolu s běloruským diktátorem Alexandrem Lukašenkem.

Slovenského řečníka diváci několikrát přerušili potleskem a nakonec ho objal šéf ruské Státní dumy Vjačeslav Volodin. Ostatně, další podobně vřelé setkání s Volodinem si Gašpar se slovenskou delegací odbyl už v lednu v Moskvě, kam na vojenskou přehlídku 9. května zamíří i sám slovenský premiér Robert Fico.

Noční vlci za zenitem

Podobných propagandistických akcí každoročně před květnovým výročím konce války přibývá. A to nejen v samotném Rusku, kde jsou pojmy jako „velké vítězství“ a „ochrana historické paměti“ celoroční mantrou, ale i v evropských zemích včetně Česka.

Už deset let to ukazují výjezdy motorkářů z klubů jako Noční vlci nebo Brat za brata, kteří vždy na jaře nastartují své silné stroje, vytáhnou různé vlajky včetně sovětských a s vážnou tváří vyrazí na turné po památnících obětí 2. světové války. Jejich soukmenovci v Rusku mezitím velebí Kremlem rozpoutanou válku na Ukrajině.

Navzdory námitkám Ruska a jeho evropských apologetů však platí, že západní a střední Evropa si – v rozporu s tvrzením ruské propagandy – památku ruských padlých vojáků a jejich podíl na vítězství ve druhé světové válce stále obsáhle připomínají. A o „historickou paměť“, jejíž osud Kremlu tolik leží na srdci, není třeba se strachovat.

Zdá se, že zlatý věk proruských motorkářů už skončil. Covidová pandemie a následně i protiruské sankce jejich jízdy zásadně zkomplikovaly, spolek zastřešující českou pobočku Nočních vlků je v likvidaci. To však neznamená, že podle stejných not nelze Rusku pomáhat dál.

Rusko ve své propagandě kolem výročí „pabědy“ používá dva základní argumentační fauly: Tím prvním je údajné pošlapávání historické paměti, nebo chcete-li vzpomínek na 2. světovou válku, tím druhým pak řeči o míru, který je třeba zachovat – zatímco ruské raketové útoky zabíjejí ukrajinské civilisty a děti na školních hřištích.

Když TASS reportuje z Hodonína

Příkladem jsou aktivity v Rusku žijícího zastupitele plzeňské městské části Plzeň 1 Jakuba Zieby, který se z řadového studenta volgogradské univerzity stal v posledních dvou letech vděčným objektem propagandy ruských státních médií.

Když Ziebův spolek Stalingradské dědictví zorganizoval v dubnu připomínku osvobození města sovětskou armádou v Hodoníně, agentura TASS tomu věnovala poměrně obsáhlý článek. Ostatně jako mnoho dalších, v nichž český student za poslední dobu vystupoval.

Jeho spolek má v Česku celou síť spolupracujících organizací, vesměs blízkých komunistické straně, respektive současnému hnutí Stačilo. Počínaje Klubem českého pohraničí přes spolek Svatopluk bývalého diplomata Petra Druláka až po samotnou KSČM.

Vyznění Ziebových vystoupení v ruských státních médiích je vždy podobné – Evropa údajně zapomíná na zásluhy Rudé armády na osvobození od fašismu, Západ je rusofobní, a je třeba tomu čelit. Zejména působením na mladou českou generaci, což si ochotně vezme na starost právě třeba Jakub Zieba, který si ruské zásluhy naštěstí zcela uvědomuje.

Pomníky mizí, pieta zůstává

Tolik ruská propaganda – a nyní k české realitě. Tuzemská města, český stát i další instituce si samozřejmě památku obětí druhé světové války připomínají velmi důkladně, při letošním kulatém výročí o to víc. Pokud se kladou věnce na čestném pohřebišti v Praze, Brně či Ostravě, patří tato pieta stejnou měrou ruským vojákům i padlým jiných národností.

Pokud se nějaké město rozhodne, tak jako naposledy třeba Litoměřice, odstranit sochu rudoarmějce z veřejného prostranství, není to pošlapání památky ruských válečných obětí, ale přesunutí kusu betonu (či kovu, v případě odstranění sochy maršála Koněva z Prahy 6), které symbolizují totalitní sovětský, a nyní ruský režim.

Odstranění pomníku je nepochybně vždy kontroverzní téma k diskusi. Vojáci ale zůstávají pohřbeni a jejich pieta nedotčená.

Stejně tak svobodné je rozhodnutí úřadů, v jakém složení si tuto pietu připomínat – zda společně se zástupci ruského státu, či bez nich. Když v dubnu na oslavy výročí osvobození Bratislavy nepřišli velvyslanci zemí Evropské unie kvůli účasti ruského a běloruského velvyslance, označil to slovenský premiér Fico za „trucování“.

Že ruští zástupci nejsou na oslavách konce války vítáni, daly v dubnu jasně najevo i úřady v Německu. Ani tam se to neobešlo bez kritiky.

Oslavy podle ruských not

Navzdory námitkám Ruska a jeho evropských apologetů však platí, že západní a střední Evropa si – v rozporu s tvrzením ruské propagandy – památku ruských padlých vojáků a jejich podíl na vítězství ve druhé světové válce stále obsáhle připomínají. A o „historickou paměť“, jejíž osud Kremlu tolik leží na srdci, není třeba se strachovat.

Pokud však Rusko chce Evropě diktovat, kdy, jak přesně, v jakých kulisách a personálním obsazení mají tyto připomínky probíhat, nejde už o pietu, ale o něco úplně jiného.

Jde o legitimizaci současného ruského režimu, který navzdory frázím o míru už přes tři roky vraždí obyvatele Ukrajiny. Legitimizaci tím, že ruští představitelé budou v záběrech televizí z pietních akcí, a zkrátka samotným faktem, že budou mezi hosty.

A stejně jako se třeba slovenští vládní politici Fico s Gašparem mohou svobodně rozhodnout oslavit výročí konce války rovnou v Rusku, má jiná část Evropy svaté právo oslavy podle ruských not odmítnout. Ani v nejmenším tím neutrpí památka ruských obětí války, zato prestiž Kremlu ano.

Nová kniha
Kniha České průšvihy 1989–2024
HlídacíPes.org vydává novou knihu

České průšvihy 1945–1948

Publikaci, jež se věnuje období takzvané třetí republiky, můžete získat pouze jako odměnu za dar v minimální výši 699 korun na činnost redakce HlídacíPes.org.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)