Děravá ruská historická paměť: Válka je mír a kdo neslaví s námi, slaví proti nám
KOMENTÁŘ. Kulaté výročí konce 2. světové války letos ještě víc než jindy u Ruska a jeho sympatizantů vybičovalo takzvaný boj za historickou paměť. Rozuměj boj proti údajnému zlehčování ruských zásluh na porážce nacistického Německa. To se sice v Evropě neděje, nač si ale kazit propagandu fakty. Třeba tím základním – že Rusko, které chce být oslavováno za osmdesát let starý evropský mír, samo nedávno rozpoutalo a stále vede válku na evropské půdě.
„My si pamatujeme, kdo nás osvobodil,“ ujistil tento týden místopředseda slovenského parlamentu Tibor Gašpar publikum na mezinárodním fóru „Velké dědictví – společná budoucnost“ ve Volgogradě.
Ve své řeči se také dojímal nad vysokou cenou evropského míru, přičemž nijak překvapivě ani slovem nezmínil více než tři roky trvající ruskou invazi na Ukrajinu. Z první řady také vestoje zatleskal Vladimiru Putinovi, který na akci vystoupil rovněž, spolu s běloruským diktátorem Alexandrem Lukašenkem.
Slovenského řečníka diváci několikrát přerušili potleskem a nakonec ho objal šéf ruské Státní dumy Vjačeslav Volodin. Ostatně, další podobně vřelé setkání s Volodinem si Gašpar se slovenskou delegací odbyl už v lednu v Moskvě, kam na vojenskou přehlídku 9. května zamíří i sám slovenský premiér Robert Fico.
Noční vlci za zenitem
Podobných propagandistických akcí každoročně před květnovým výročím konce války přibývá. A to nejen v samotném Rusku, kde jsou pojmy jako „velké vítězství“ a „ochrana historické paměti“ celoroční mantrou, ale i v evropských zemích včetně Česka.
Už deset let to ukazují výjezdy motorkářů z klubů jako Noční vlci nebo Brat za brata, kteří vždy na jaře nastartují své silné stroje, vytáhnou různé vlajky včetně sovětských a s vážnou tváří vyrazí na turné po památnících obětí 2. světové války. Jejich soukmenovci v Rusku mezitím velebí Kremlem rozpoutanou válku na Ukrajině.
Navzdory námitkám Ruska a jeho evropských apologetů však platí, že západní a střední Evropa si – v rozporu s tvrzením ruské propagandy – památku ruských padlých vojáků a jejich podíl na vítězství ve druhé světové válce stále obsáhle připomínají. A o „historickou paměť“, jejíž osud Kremlu tolik leží na srdci, není třeba se strachovat.
Zdá se, že zlatý věk proruských motorkářů už skončil. Covidová pandemie a následně i protiruské sankce jejich jízdy zásadně zkomplikovaly, spolek zastřešující českou pobočku Nočních vlků je v likvidaci. To však neznamená, že podle stejných not nelze Rusku pomáhat dál.
Rusko ve své propagandě kolem výročí „pabědy“ používá dva základní argumentační fauly: Tím prvním je údajné pošlapávání historické paměti, nebo chcete-li vzpomínek na 2. světovou válku, tím druhým pak řeči o míru, který je třeba zachovat – zatímco ruské raketové útoky zabíjejí ukrajinské civilisty a děti na školních hřištích.
Když TASS reportuje z Hodonína
Příkladem jsou aktivity v Rusku žijícího zastupitele plzeňské městské části Plzeň 1 Jakuba Zieby, který se z řadového studenta volgogradské univerzity stal v posledních dvou letech vděčným objektem propagandy ruských státních médií.
Když Ziebův spolek Stalingradské dědictví zorganizoval v dubnu připomínku osvobození města sovětskou armádou v Hodoníně, agentura TASS tomu věnovala poměrně obsáhlý článek. Ostatně jako mnoho dalších, v nichž český student za poslední dobu vystupoval.
Jeho spolek má v Česku celou síť spolupracujících organizací, vesměs blízkých komunistické straně, respektive současnému hnutí Stačilo. Počínaje Klubem českého pohraničí přes spolek Svatopluk bývalého diplomata Petra Druláka až po samotnou KSČM.
Vyznění Ziebových vystoupení v ruských státních médiích je vždy podobné – Evropa údajně zapomíná na zásluhy Rudé armády na osvobození od fašismu, Západ je rusofobní, a je třeba tomu čelit. Zejména působením na mladou českou generaci, což si ochotně vezme na starost právě třeba Jakub Zieba, který si ruské zásluhy naštěstí zcela uvědomuje.
Pomníky mizí, pieta zůstává
Tolik ruská propaganda – a nyní k české realitě. Tuzemská města, český stát i další instituce si samozřejmě památku obětí druhé světové války připomínají velmi důkladně, při letošním kulatém výročí o to víc. Pokud se kladou věnce na čestném pohřebišti v Praze, Brně či Ostravě, patří tato pieta stejnou měrou ruským vojákům i padlým jiných národností.
Související články
Češi a Slováci ve službách Kremlu. Propaganda s nálepkou „novinařiny“
Pokud se nějaké město rozhodne, tak jako naposledy třeba Litoměřice, odstranit sochu rudoarmějce z veřejného prostranství, není to pošlapání památky ruských válečných obětí, ale přesunutí kusu betonu (či kovu, v případě odstranění sochy maršála Koněva z Prahy 6), které symbolizují totalitní sovětský, a nyní ruský režim.
Odstranění pomníku je nepochybně vždy kontroverzní téma k diskusi. Vojáci ale zůstávají pohřbeni a jejich pieta nedotčená.
Stejně tak svobodné je rozhodnutí úřadů, v jakém složení si tuto pietu připomínat – zda společně se zástupci ruského státu, či bez nich. Když v dubnu na oslavy výročí osvobození Bratislavy nepřišli velvyslanci zemí Evropské unie kvůli účasti ruského a běloruského velvyslance, označil to slovenský premiér Fico za „trucování“.
Že ruští zástupci nejsou na oslavách konce války vítáni, daly v dubnu jasně najevo i úřady v Německu. Ani tam se to neobešlo bez kritiky.
Oslavy podle ruských not
Navzdory námitkám Ruska a jeho evropských apologetů však platí, že západní a střední Evropa si – v rozporu s tvrzením ruské propagandy – památku ruských padlých vojáků a jejich podíl na vítězství ve druhé světové válce stále obsáhle připomínají. A o „historickou paměť“, jejíž osud Kremlu tolik leží na srdci, není třeba se strachovat.
Pokud však Rusko chce Evropě diktovat, kdy, jak přesně, v jakých kulisách a personálním obsazení mají tyto připomínky probíhat, nejde už o pietu, ale o něco úplně jiného.
Jde o legitimizaci současného ruského režimu, který navzdory frázím o míru už přes tři roky vraždí obyvatele Ukrajiny. Legitimizaci tím, že ruští představitelé budou v záběrech televizí z pietních akcí, a zkrátka samotným faktem, že budou mezi hosty.
A stejně jako se třeba slovenští vládní politici Fico s Gašparem mohou svobodně rozhodnout oslavit výročí konce války rovnou v Rusku, má jiná část Evropy svaté právo oslavy podle ruských not odmítnout. Ani v nejmenším tím neutrpí památka ruských obětí války, zato prestiž Kremlu ano.
České průšvihy 1945–1948
Publikaci, jež se věnuje období takzvané třetí republiky, můžete získat pouze jako odměnu za dar v minimální výši 699 korun na činnost redakce HlídacíPes.org.
Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Ruský majetek v Evropě jde i zabavit a poslat Ukrajině. Vůle by byla, shoda chybí
Samozvaný německý král byl zatčen. Úřady vyšetřují, zda měl vazby na AfD
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
28 Comments
na letosni vojenske prehlidce na rudem namesti budou prihlizet spojenci ruska podobne, jako 1.kvetna 1941 prihlizeli na vojenske prehlidce na rudem namesti tehdejsi spojenci ruska – generalove a dustojnici nacistickeho nemecka.
.
a vojaci s rudeho namesti pujdou rovnou na frontu podobne, jako sli na frontu vojaci z vojenske prehlidy na rudem namesti 7. listopadu 1941.
jen s tim rozdilem, ze tehdy se branili jako vlastenci, zatimco dnes utocej jako teroristi
Čeští “novináři” jsou také za všechny prachy. Ve škole se učili o konci 2. světové války v květnu, tak to budou neustále opakovat, i když oficiálně válka skončila až v září.
Ono je to bohužel jinak. Ti novináři se -svého času- učili ve škole správně , že “v Evropě skončila válka v květnu 1945, a v Tichomoří až v září 1945″.
Ovšem a bohužel, z hlediska dnešního pohledu na vzdělání a práce s informacemi je toto zcela biflovací informace”.
Z pohledu toho dnes požadovaného učení se vazeb je to jináč, Evropa jako pupek světa. velmoci Německo a Rusko, teď jen správně vysvětlit kdo z nich je (nebo teda byl) ten zlej nebo hodnej.. (á kdyby si náhodou nějaký premiant vzpomněl na USA, tak ty přece bojovaly i na evropské frontě).
Jenže v tom Pacifiku. Tam je těch pojmů nějak moc–už jen si najít na mapě, co vlastně to Tichomoři obsahuje za státy,.. a jak se tam bojovalo . To fakt na dnešních mladých generacích ani nemůžete chtít..
Přitom v Pacifiku bojovala i řada evropských států.
Po tolika létech od 2.sv. války se v Česku bourají sochy osvoboditelů. Zvláštní styl vděku za padlé vojáky, osvoboditele.
Není se co divit, že Česko je na seznamu nepřátel Ruska.
Plným právem a se všemi důsledky.
Československo vyzbrojovalo nacistické vojáky během války. Nebojovalo, spolupracovalo s nacisty. Jaký rozdíl od SSSR, jehož vojáci hnali nacisty od Stalingradu až do Berlína.
Patří jim vděk a úcta.
O jakém osvobození ze strany Ruska mluvíte ? O žádném nevím.
… no pochybuji, že by nás Rusko od r. 1991 osvobozovalo, protože to by určitě Václav Havel puknul zlostí… Ten měl ideu obrácenou, že musíme osvobozovat leckde a leckoho po světě, ale jen po boku spolu s USA (což se mu do budoucna bohatě vyplnilo)…
…. no zatím co vy josefe pukáte zlostí už při pouhé zmínce o knihách Mitrochina, Sattera, Lucase, Timothy Snydera, Tomáše Halíka a Bellingcatu. A patrně i Solženicyna, Taberyho, Pavla Šafra, Jessikky Aro, k čemuž jste se už ale otevřeně nepřiznal. Tak tedy šťastné pukání josefe.
… no to rozhodně nepukám jakoukoliv zlostí, ale jen se divím mnohým jednoduchým výrokům, které (snad) měly navodit to, že jsou jen pravdivé.. Což tedy často je naopak, ale má to tak tvářit… Ono tedy mluvit o Rusku – když to tedy ponovu je až od r. 1991, tak to svědčí v mnoha případech o bezduchosti a i blbosti.. Proto tedy má replika na takřka vždy (“chytrého”) Jiříka a na dogmatíka Skeptíka… Na takový “rozum” o osvobození, resp. o ne osvobození, lze poukázat na stále okupační jednotky USA třeba v Německu a to od konce II.sv.války, které tedy odsud za více jak 80 let neodešly, ale i z toho Německa prováděly různá bombardování – tedy rozhodně ne obranné (viz Jugoslávie, viz Afghanistán, viz Irák), a to se rozhodně nikdy nesmaže, že se tak prostě stalo… Tedy k tomu i ti různé “mitrochinové, halýci, snyderové, šafříci”, aj., mlčí, ale rádi stále melou své quasypravdy, které Skeptik rád po nich “papoužkuje” – tedy ne papouškuje… Na to už jsem si zvykl…
Vidím josefe, že už jste zlostí šťastně puknul. Tak jen pukejte dále až do konečného puknutí. Na pohřebišti u kremelské zdi je místa dost.
pro Skeptík 15/5 : napsal jsem, že netrpím jakoukoliv zlostí, naopak mě mnohdy “potěší” častá zoufalost tady prezentovaná jako objev (skoro světový)….
A to mě pro změnu docela potěší zde prezentované pukání nad autory knih, kterým josef nemůže odpustit, že jsou mnohonásobně moudřejší a chytřejší než je on sám.
Myslím, že to je zcela jednoduché: pokud bylo vše v pořádku s oslavami ze strany měst a politiků, pak by nevznikaly paralelní akce. Tento článek vlastně dává za pravdu těm, kdo tvrdí, že se paměť přepisuje.
Přecet sis to po sobě, soudruhu? Vůbec není jasné, co tím chtěl básník říct.
Poděkování, čest a slávu sovětským (zde skutečně sovětským – tedy ze všech Moskvou porobených národů) osvoboditelům.
Hanbu moskevským komunistickým politikům, kteří byli nejprve spojenci hitlerovského Německa a po osvobození (mimo jiné i) našimi okupanty. Hanba i jejich následovníkům, ať už komunistům, Jedinoj Rassíji nebo odjinud.
Jiří Žáček : Zítra už bylo
” Zítra už bylo, zbrusu nová story,
válka je mír a mír, ten plodí spory,
pravda je lež a láska sobectví,
nemoc je zdraví, všechny dny jsou svátky,
všechno je jinak, vpřed neboli zpátky,
stáří se ruší – vzhůru do dětství !”…
Tedy jak je vidět z básně Jiřího Žáčka, že i on veršovaně využil “válku jako mír…”. K tomu je dobré asi “vědět”, že tato špatná válka Ruska v Evropě proti Ukrajině je skutečně špatná… Tedy ty předchozí války (ne v Evropě) – ale spoluvedené i (hodně některou) Evropou, byly tedy tou válkou (těmi válkami), které vlastně byly mírem – tedy války dobré ,protože přece nebyly v Evropě. A máme to odůvodněno nafurt i do nadpisu.
Mimochodem, ona je vůbec otázka, jaký je současný český narativ co a koho slavit.
Když to vezmu postupně.
Rusové jsou dnes naši nepřátelé.
S Američany jsme se rozhádali kvůli Trumpoivi
Zato Němci jsou dnes naši největší spojenci.
Tak teď občane dumej co s tím . Copak občane, ale organizátor takové oslavy aby si na to snad vzal právníka a kvalitního tiskového mluvčího, aby ještě někoho neurazil :)))
Když Ficovi vyčítali, proč na oslavu výročí osvobození Bratislavy pozval ruského velvyslance, tak se zeptal: To jsem si tam měl pozvat německého?
a proc ne ?
byli to spojenci a spolecne i napadli cccp
s kterym ale predtim kamosili a kuli pikle proti demokratickymu Zapadu
…ha,ha, ha – “Demoktratický západ” v tu dobu měl ještě haldy kolonií a tam bylo všude do demokracie daleko… Ještě předminulý rok zesnulá Alžběta, když se stala “panovnicí” VB a kolonií, tak ve své inauguraci přísahala na “impérium” a tady martinuška to veřejně konstatuje jako “západní demokracie”. Takový “výsledek” kolonií je nyní třeba vzájemné “mlácení” Indie a Pákistánu…
…. ha, ha, ha – josefe, zapomněl jste ve svých duchaplných úvahách uvést, že i v těch koloniích Britského impéria v době panování královny Alžběty II se její poddaní v koloniích měli přece jen lépe, než vlnami hladomorů postihovaní občané Sovětského svazu. Poslední známá vlna hladomoru proběhla v Sovětském svazu v roce 1960.
Vykládejte to chvilku v Irsku.
… dobře vám odpověděl Pergill… A jinak k té vaší “pravdě o dobrotách” ve VBkoloniích… No existuje výrok Džavaharllála Nehrúa, který také studoval v době kolonizované Indie ve VB, že “taková demokracie v Indii nikdy nebyla…” – jako tedy v té “domovské” koloniální mocnosti VB… A měly-li se kolonie tehdy dobře, tak proč tedy se osamostatnily, když to tak sugestivně tvrdí dogmatík Skeptík…?
Irsko už v době panování královny Alžběty II dávno kolonií Britského impéria nebylo A. S. Pergillové. A nebyl tam v té době ani žádný hladomor vy hlupáčci. V Sovětském svazu však ano.
josef 14. 5. 2025 (15:11)
Určitě se kolonie VB neměly tak dobře, jako se měla samotná Velká Británie josefe. Kde jste něco takového v mém příspěvku vyčetl??? V době panování královny Alžběty II se ale určitě měly lépe, než hladomory postihovaní občané Sovětského svazu. Na úroveň Sovětského svazu se tyto kolonie dostaly většinou až po svém osamostatnění.
pro Skeptík 15/5 : napsal jsem, že netrpím jakoukoliv zlostí, naopak mě mnohdy “potěší” častá zoufalost tady prezentovaná jako objev (skoro světový)….
Že netrpíte zlostí? No, zcela jistě ale trpíte hlubokou neznalostí při porovnávání stavu v koloniích Britského impéria za panování královny Alžběty II a stavu občanů v Sovětském svazu v té samé době. Patrně vás silně těší také vaše vlastní hloupost.
Asi se ho chtěl zeptat proč russověti sabotovali SNP a proč následně ze Slovenska russověti odvlekli tisíce Slováků po nacistickém vzoru na otrocké práce do sibiřských koncentráků.