Demonstrace před sídlem OBSE ve Vídni. Sídlo organizace bývalo mohlo být v Praze... Foto: Profimedia

Dana Huňátová: Rusko do Evropy nepatří. Puškin z barbarů kulturní národ neudělá

Napsal/a Dana Huňátová 10. února 2025
FacebookXPocketE-mail

Současná Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) zklamala na celé čáře, když ihned po vpádu ruských ozbrojených sil na Ukrajinu nedokázala Ruskou federaci vyloučit ze svých řad. Členství Ruska v organizaci, jejíž název jasně říká, že jde o spolupráci a bezpečnou Evropu, je absurdní za situace, kdy největší bezpečnostní hrozbou Evropy je právě Rusko. A o spolupráci také nemůže být řeč.

V letošním roce se Finsko chystá na oslavy 50. výročí Helsinské konference a tuto významnou příležitost zakomponovalo do programu svého předsednictví v OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě), dříve KBSE (Konference pro bezpečnost a spolupráci), jehož se od ledna ujalo.

Závěrečný akt Konference pro bezpečnost a spolupráci v Evropě byl v Helsinkách podepsán 1. srpna roku 1975. Byla to tehdy obrovská událost: nejvyšší představitelé 35 demokratických i komunistických zemí z Evropy a Severní Ameriky se sešli a podepsali společný dokument.

Vůdce Sovětského svazu Brežněv považoval podpis helsinského dokumentu za své vítězství, získal jím mezinárodní potvrzení svých územních zisků v důsledku druhé světové války. Americký prezident Ford na druhé straně čelil po návratu z Helsinek tvrdé kritice, že ustoupil Sovětům.

Komunistická vláda ČSSR oficiálně deklarovala KBSE plnou podporu, ale přijaté závazky, zejména principy třetího koše „Lidská práva“ hrubě porušovala (prvním a druhým košem byla bezpečnost a obchod).

Helsinský proces měl však významný vliv na vznik a činnost Charty 77. Do určité míry i poskytoval disidentům ochranu před policejní brutalitou (nikoliv před pronásledováním a vězněním).

… a Klaus to smetl ze stolu

Mezníkem v historii KBSE se stal Pařížský summit v listopadu 1990, kdy před samotným slavnostním zahájením u jednacího stolu zasedlo šestnáct členských států Severoatlantické aliance a šest členských států Varšavské smlouvy.

Vše bylo dohodnuto, byly vybrány vhodné prostory, avšak obratem zasáhl tehdejší ministr financí Václav Klaus a celou naši slávu smetl ze stolu.

Obě vojenské aliance tehdy vydaly prohlášení, že se již nepovažují za protivníky; tím bylo oficiálně ukončeno blokové uspořádání Evropy. Přeměna KBSE na organizaci s názvem OBSE, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, byla schválena v roce 1994 na budapešťském summitu.

Jedním z viditelných úspěchů české polistopadové diplomacie bylo konání zasedání Rady ministrů zahraničních věcí členských zemí KBSE v Praze 30. ledna1992. Československý ministr Dienstbier tehdy zároveň usiloval o umístění právě vytvářeného stálého sekretariátu KBSE do Prahy.

Musel přesvědčit ministry zahraničí všech 34 členských států KBSE o vhodnosti a výhodnosti našeho města. Souhlas získal, vše bylo dohodnuto, byly vybrány vhodné prostory, avšak obratem zasáhl tehdejší ministr financí Václav Klaus a celou naši slávu smetl ze stolu.

Šmahem zrušil šanci československé diplomacie získat prestiž na mezinárodním poli a samozřejmě i šanci Prahy na zajištěný příjem do městského rozpočtu. Po uvolněném místě ihned sáhla Vídeň, kde Sekretariát funguje dodnes, své kanceláře má v Hofburgu.

Praze zůstalo jako cena útěchy skromné Dokumentační středisko, neboli archiv OBSE, jehož politický vliv se blíží nule.

Rusko chtělo vždy jen mezinárodní organizace využívat, nikoliv s členskými státy spolupracovat.

OBSE se z nenápadného sekretariátu KBSE během let rozrostla do značných rozměrů, zahrnuje celkem 57 členských států z Evropy, Střední Asie a Severní Ameriky. Zaměřuje se na celou šíři témat, má své polní mise v krizových oblastech, sleduje průběh voleb, přispívá k řešení dlouhodobých konfliktů, podporuje svobodu médií, rovnost pohlaví, práva menšin, monitoruje úroveň dodržování lidských práv a přibyla i ochrana životního prostředí a další agendy.

Během svého dlouholetého působení podala chvályhodné výkony. Problematickým se ovšem v posledních letech jeví míra rozpínavosti ruské diplomacie. Ruská federace s arogancí sobě vlastní využívá každou, i sebemenší příležitost k ovládání této organizace, bez ruského posvěcení se tam neprosadí nic.

Rusko chtělo vždy jen mezinárodní organizace využívat, nikoliv s členskými státy spolupracovat. V původním jednomyslném mezinárodním odsouzení ruské agrese se dnes objevují závažné trhliny, řada členských zemí OBSE bez problému zasedá s Rusy u jednacího stolu a naslouchá jeho lžím.

Ruské chorobné ambice

Jsem přesvědčena, že Rusko do Evropy nepatří, většina jeho území leží na asijském kontinentu a ruská mentalita, historie i nízká vzdělanost jsou západním hodnotám velmi vzdálené. Jeden Čajkovskij, Puškin či Tolstoj neudělá z barbarů kulturní národ.

Naděje a nadšení z pádu komunismu na počátku 90. let minulého století jíž dávno patří do historie. Dnešní svět ovládají jiné hodnoty než spolupráce a bezpečnost, převládají mocenské zájmy.

Civilizační hodnoty Západu jsou pro Rusy nesrozumitelné, nebude je tedy hájit, naopak. Slušnost považují za slabost. Rusové vždy jen brutálně dobývali, plenili a zabíjeli. Celými dějinami Ruska se táhne primitivní touha po moci.

Tato chorobná ambice slavila největší úspěchy ve 20. století, kdy Sovětský svaz opanoval a zničil řadu zemí v Evropě, Africe, Asii i Jižní Americe. Rusku jde jen o moc, ovládání a vykořisťování území, která považuje za svá.

Do evropského prostoru nemusí zasahovat vojensky, stačí Evropu rozeštvat a rozdělit pomocí jemnějších a zprvu nenápadných prostředků. Evropa se stala cílem hybridních útoků a výborně se hodí i pár užitečných idiotů jakým je Fico, Orbán, Klaus a další.

Rusku se daří působit cíleně na vybrané skupiny obyvatel, a ty už se samy starají o šíření lží a nenávisti ve společnosti.

Naděje a nadšení z pádu komunismu na počátku 90. let minulého století jíž dávno patří do historie. Dnešní svět ovládají jiné hodnoty než spolupráce a bezpečnost, převládají mocenské zájmy.

Spojené státy, Čína i Ruská federace si rýsují mapy sfér svého vlivu a Evropa v tomto boji ztrácí sílu. Ruská federace dnes všemi svými podlými a zákeřnými prostředky usiluje o území, jež před 35 lety ztratila.

Jeho úporná snaha rozvrátit jednotu Evropské unie je zejména pro nás velmi nebezpečná. Nenechme se kvůli neschopnosti politiků vtáhnout znovu do područí ruské nadvlády. Velmi se dnes hodí výstižná slova Ivana Martina Jirouse: „Opět kremelská apokalyptická bestie vystrčila pazoury.“

Zlu se nesmí ustupovat. Vezměme si příklad ze statečného odporu Finska, když bylo 30. listopadu 1939 napadeno Sovětským svazem a obrovské přesile Rudé armády se ubránilo.

O důvod víc popřát finské diplomacii úspěšné předsednictví OBSE a Helsinkám důstojné oslavy výročí Závěrečného dokumentu, který měl kdysi i zásadní vliv na budoucnost demokracie v Československu.


Autorka je bývalá česká diplomatka. Působila jako vrchní ředitelka sekce ministra, později na velvyslaneckých postech ve Finsku, v Egyptě či Malajsii, naposledy jako generální konzulka v americkém Chicagu.
Nová kniha
Kniha České průšvihy 1989–2024
HlídacíPes.org vydává novou knihu

České průšvihy 1945–1948

Publikaci, jež se věnuje období takzvané třetí republiky, můžete získat pouze jako odměnu za dar v minimální výši 699 korun na činnost redakce HlídacíPes.org.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)